ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Hany Lišákové, LL.M. a soudkyň Mgr. Zuzany Steinerové a Mgr. Terezy Zvolánkové ve věci nezletilého: [Jméno nezletilého], narozený dne [Datum narození nezletilého] bytem [Adresa nezletilého] zastoupený kolizním opatrovníkem [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno] syna rodičů: [Anonymizováno], narozená dne [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A] se sídlem [Adresa advokátky A] [Jméno advokátky B], narozený dne [Datum narození advokátky B] bytem [Adresa advokátky B] zastoupen advokátem [Jméno advokáta] se sídlem [Adresa advokáta] o změnu výchovy, o úpravu styku, o odvolání matky proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 9. 2025, č. j. 26 P 186/2022-429, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I., II. a III. mění tak, že soud schvaluje dohodu rodičů tohoto znění: 1. Nezletilý [jméno FO] se svěřuje do péče rodičů tak, že otec je oprávněn a povinen o nezletilého pečovat po celý kalendářní rok a matka je oprávněna pečovat o nezletilého v každém sudém kalendářním týdnu v sobotu po dobu 3 hodin v době od 13:00 do 18:00 hodin za přítomnosti otce. 2. Matka je oprávněna ke kontaktu s nezletilým [jméno FO] formou videohovorů prostřednictvím aplikace WhatsApp v každém týdnu v úterý a v sobotu od 19:00 hodin s tím, že hovor započne otec a délka hovoru bude minimálně 15 minut. 3. Matka se zavazuje platit na výživu nezletilého [jméno FO] s účinností od 1. 8. 2025 do 31. 1. 2026 částku 2 500 Kč měsíčně a s účinností od 1. 2. 2026 nadále částku 1 500 Kč měsíčně splatnou do 15. dne v měsíci k rukám otce. 4. Nedoplatek na výživném za dobu 1. 8. 2025 do 28. 2. 2026 ve výši 1 500 Kč se matka zavazuje zaplatit ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám otce. 5. Matce se výživné za dobu od 17. 10. 2024 do 31. 7. 2025 nestanoví. 6. Otci se výživné nestanoví. II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích IV. a V. potvrzuje. III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 9. 9. 2021, č. j. 42 Nc 35/2021-141, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2021, č. j. 101 Co 292/2021-183, a rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 13. 9. 2022, č. j. 26 P 186/2022-244. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně v záhlaví citovaným rozsudkem změnil rozsudek Okresního soudu v Mělníku č. j. 42 Nc 35/2021-141 ze dne 9. 9. 2021 (ve výroku IV.) ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 101 Co 292/2021-183 ze dne 10. 11. 2021 tak, že 1. nezletilý [jméno FO] se svěřuje do péče otce; 2. matce se výživné na nezletilého [Jméno nezletilého], narozeného [Datum narození nezletilého], za období od 17. 10. 2024 do 31. 7. 2025 nestanoví; 3. matka je povinna s účinností od 1. 8. 2025 přispívat na výživu nezletilého [Jméno nezletilého], narozeného 8. 7. 2018, částkou 2 500 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám otce; 4. nedoplatek na výživném pro nezletilého [Jméno nezletilého], narozeného 8. 7. 2018, za období od 1. 8. do 30. 9. ve výši 2 000 Kč je matka povinna uhradit k rukám otce do 31. 12. 2025 (výrok I.); matka je oprávněna stýkat se s nezletilým [Jméno nezletilého], nar. [Datum narození nezletilého], minimálně 1 x za 10 dnů formou asistovaných styků matky s nezletilým [jméno FO], a to v [Anonymizováno] [adresa] (tel. č. [tel. číslo], [tel. číslo]) s tím, že rodiče jsou povinni toto zařízení kontaktovat za účelem sjednání první schůzky do 3 dnů od vykonatelnosti bodu II. tohoto rozsudku. Rodiče jsou dále povinni při sjednávání termínu asistovaných styků a během asistovaných styků řídit se pokyny a vnitřními předpisy [centrum] (výrok II.); matka je dále oprávněna stýkat se s nezletilým [Jméno nezletilého], nar. 8. 7. 2018, formou videohovorů prostřednictvím aplikace WhatsApp, a to v každém týdnu vždy v úterý a v sobotu od 19:00 hodin s tím, že hovor započne otec a délka hovoru bude minimálně 15 minut (výrok III); výrok I. bod 1 a výroky II. a III. tohoto rozsudku jsou předběžně vykonatelné, a to doručením písemného vyhotovení rozsudku (výrok IV.); a rozhodl, že Česká republika nemá vůči matce a otci právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.); a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že matka trpí duševní chorobou – paranoidní schizofrenií. Průběh nemoci je kolísavý a její stav není aktuálně plně kompenzovaný. Komplikací je absence náhledu nemoci a to, že v současné době není možné přesněji odhadnout další průběh a vývoj nemoci. K oslabení jejích schopností pečovat řádně o dítě dochází ve stadiu dekompenzace nemoci. Z hlediska bezpečnosti dítěte znalkyně uvedly, že by zprvu považovaly za bezpečné osobní kontakty matky s nezletilým za přítomnosti další osoby nejlépe z řad odborníků, tedy formou asistovaných styků. Soud prvního stupně tak nezletilého i s ohledem na jeho bezpečnost svěřil do péče otce. Zároveň však považoval za nutné, aby osobní styk nezletilého s matkou byl zabezpečen, když dle závěrů znaleckého posudku má matka nezletilého velice ráda a je pro ni životní prioritou a zároveň zachování kontaktů nezletilého s matkou je i v zájmu nezletilého. Proto rozhodl, že matka je oprávněna stýkat se s nezletilým [jméno FO] minimálně 1x za 10 dnů formou asistovaných styků, a to v [adresa], kde bude styk matky s nezletilým probíhat za asistence odborníků. Soud prvního stupně vyjádřil předpoklad, že poté co bude stav matky plně kompenzován, bude možné v budoucnu přejít ke styku nezletilého s matkou i mimo toto zařízení. Zároveň soud zachoval matce styk s nezletilým prostřednictvím aplikace WhatsApp, a to v rozsahu žádaném matkou, když je na místě, aby styk alespoň touto formou byl co nejčastější. Pokud se týká výživného, soud prvního stupně matce za dobu od 17. 10. 2024 do 31. 7. 2025 žádné nestanovil, když má za to, že s ohledem na akutní formu psychického onemocnění matka nebyla objektivně schopna dosahovat téměř žádného výdělku. Od 1. 8. 2025 je matka zaměstnána s výdělkem okolo 21 800 Kč hrubého. Za situace, kdy nemá jinou vyživovací povinnost, a s ohledem na potřeby nezletilého, který je žákem 1. třídy základní školy, je přiměřené výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně. Při stanovení nedoplatku na výživném bylo zohledněno, že matka v období od 1. 8. 2025 do vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně na výživu nezletilého přispěla částkou 3 000 Kč. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala matka odvolání, a to v celém jeho rozsahu. Uvedla, že se neztotožňuje s názorem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ve vztahu styku matky s nezletilým. Podle matky znalecký posudek i závěry znalců potvrzují, že v případě stabilizace jejího zdravotního stavu je možná úprava jejího styku s nezletilým. Zdůraznila, že již v době rozhodování soudu prvního stupně docházela k pravidelným ambulantním kontrolám a její zdravotní stav je kompenzovaný. Má proto za to, že je schopna řádně pečovat o nezletilého ve větším rozsahu, než jaký stanovil soud prvního stupně, a nic nebrání jejímu kontaktu s ním alespoň v pravidelných 14denních víkendových intervalech. Matka poukázala na zprávy orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) ohledně vřelého vztahu nezletilého k matce. Svým odvoláním se domáhá rozšíření styku v rozsahu dle uvážení odvolacího soudu na základě zjištěného stavu ke dni rozhodnutí odvolacího soudu. 4. Otec se k odvolání matky nevyjádřil. Ve svém vyjádření ze dne 16. 2. 2026 uvedl, že matka se s nezletilým stýká formou nepřímého styku dle výroku III. rozsudku soudu prvního stupně, přičemž v jednom z posledních hovorů nezletilému poměrně nesrozumitelně tvrdila, že v místě jejího bydliště zasahoval Hasičský záchranný sbor a že došlo k její hospitalizaci. 5. Kolizní opatrovník k odvolání matky uvedl, že má za to, že dlouhodobé asistované styky nejsou vhodné. Nezletilý by chtěl být s matkou venku, povídat si s ní bez přítomnosti cizích osob, ale na druhou stranu cítí potřebu, aby byl při procházkách přítomen i otec. Kolizní opatrovník navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že matka je oprávněna pečovat o nezletilého každou sobotu od 13:00 hodin do 16:00 hodin v místě bydliště nezletilého za přítomnosti otce. 6. Rodiče při jednání před odvolacím soudem uzavřeli dohodu o předmětu odvolacího řízení ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku a shodně navrhli, aby byla schválena. 7. Kolizní opatrovník nezletilého navrhl schválení dohody rodičů. 8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) postupoval ve věci shodně jako soud prvního stupně podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), který upravuje řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a jeho výživy v § 466 písm. b), c) včetně úpravy styku v § 466 písm. d) a následujících a ve vztahu k občanskému soudnímu řádu obsahuje zvláštní procesní úpravu. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.), a nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu (§ 1 odst. 4 z. ř. s.). 9. Po zjištění, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně je přípustné, podala je matka jako účastník řízení, učinila tak v zákonné lhůtě (§ 201, § 202 odst. 2, 3 a contr., § 204 odst. 1 věta první o. s. ř.) a odvolání splňuje náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu odvolání, tj. ve všech výrocích, včetně řízení jeho vyhlášení předcházejícího podle § 212 věta první a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a po doplnění dokazování v nezbytném rozsahu (srov. § 213 odst. 1, 4 o. s. ř., § 21 a § 28 odst. 1 z. ř. s.) se zabýval dohodou rodičů z hlediska předpokladů pro její schválení. 10. Na základě přezkoumání obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některými ze zmatečnostních vad uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř., či jinými vadami před soudem prvního stupně, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí a jejichž náprava by nemohla být zjednána za odvolacího řízení, k nimž je odvolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 11. V přezkoumávané věci je dán tzv. cizí prvek, neboť matka je státní občankou Ukrajiny. Soud prvního stupně se otázkou mezinárodní pravomoci nezabýval, nicméně na věcnou správnost jeho rozhodnutí uvedené nemá vliv. 12. Ve věcech s cizím prvkem se užije zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMPS“), avšak v mezích mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy České republiky, a přímo použitelných předpisů Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). 13. Podle § 24 ZMPS, jehož použití je limitováno v § 2 cit. zák. tak, že se jeho další ustanovení použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, přichází v úvahu aplikace dvoustranné smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Ukrajinou, která má aplikační přednost nejen před pravidly mezinárodního práva procesního obsaženými v českém právu, ale podle čl. 351 smlouvy o fungování Evropské unie i před pravidly mezinárodní příslušnosti obsaženými v právu unijním. 14. Pravomoc českého soudu rozhodovat ve věci je dána na základě čl. 33 odst. 1 a 2 a čl. 34 odst. 1 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech č. 77/2008 Sb. m. s., kdy pravomoc rozhodovat v právních vztazích týkajících se vztahů mezi rodiči a dětmi se řídí právním řádem té smluvní strany, jejímž je dítě občanem. Je-li to v nejlepším zájmu nezletilého dítěte, mohou se tyto vztahy řídit právním řádem smluvní strany, na jejímž území má dítě bydliště. Podle čl. 33 odst. 2 příslušného článku je k rozhodování o právních vztazích mezi rodiči a dětmi dána pravomoc jak soudu smluvní strany, na jejímž území má dítě bydliště v době zahájení soudního řízení, tak i soudu smluvní strany, jejímž občanem je dítě. Stejně tak v otázce výživného je dána pravomoc soudu té smluvní strany, na jejímž území má oprávněná osoba bydliště. Nezletilý má obvyklý pobyt v České republice, je tedy dána pravomoc českých soudů dle čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu] za užití českého procesního práva (§ 8 odst. 1 ZMPS). Dle čl. 34 smlouvy se vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území má oprávněná osoba bydliště. V daném případě má nezletilý bydliště na území České republiky, proto je třeba vyjít z ustanovení § 910 a násl. o. z. 15. Odvolací soud v souladu s ustanovením § 213 odst. 1, 4 část věty před středníkem o. s. ř., § 21 a § 28 odst. 1 z. ř. s. doplnil dokazování v následujícím rozsahu. 16. Z lékařské zprávy [podezřelý výraz] [adresa] ze dne 29. 10. 2025 odvolací soud zjistil, že matka se subjektivně cítí v pořádku, práce je v pořádku, 1krát do týdne se vídá s kamarády. Nového partnera nemá a nechce. Se synem by se chtěla vídat častěji. Objektivně [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zhodnotil, že matka je vigilní, lucidní, orientována všemi směry správně, mluví spontánně, na dotaz odpoví přiléhavě, je upravená a usměvavá. Psychomotorické tempo je přiměřené, nálada v normě, afekt živý, přiléhavý, myšlení koherentní, spontánně bludnou produkci nezmiňuje a při cíleném dotazu ji neguje. Pacientka je bez halucinačního chování; její stav se jeví jako plně kompenzovaný. Lékař určil kontrolu za měsíc. 17. Z lékařské zprávy [podezřelý výraz] [adresa] ze dne 18. 2. 2026 odvolací soud zjistil, že matka byla v péči psychiatrické ambulance [podezřelý výraz] [adresa] od 4. 12. 2024 po hospitalizaci na akutním lůžkovém oddělení od 12. 10. 2024 do 7. 11. 2024 s diagnózou akutní [Anonymizováno] [podezřelý výraz]. Po nasazení antipsychotické léčby došlo ke stabilizaci stavu, matka spolupracovala, docházela do zaměstnání, udržovala kontakt s rodinou a dodržovala léčbu. Po vysazení olanzapinu v květnu 2025 pro nežádoucí účinky došlo k relapsu onemocnění s návratem psychotických příznaků a bludných představ zaměřených na manžela. Po úpravě medikace se stav postupně stabilizoval. Na základě klinického obrazu byla diagnóza změněna na [Anonymizováno], což potvrdilo i vyšetření soudním znalcem. V srpnu 2025 došlo po další úpravě medikace k plné kompenzaci stavu, matka byla schopna pracovat a spolupracovala na léčbě. Hlavní obtíže představovaly přetrvávající bludné myšlenky vztahované k rodině, na které však měla matka náhled. V lednu 2026 matka samovolně vysadila medikaci, což vedlo k dekompenzaci jejího stavu s výraznými psychotickými projevy. Došlo k výraznému napětí, paranoidním obviněním vůči lékaři a rodině a k poruchám chování. Z tohoto důvodu byla dne 4. 2. 2026 převezena rychlou záchrannou službou a znovu hospitalizována v [podezřelý výraz] [adresa]. Po opětovném nasazení antipsychotické léčby došlo k opětovné stabilizaci stavu, ústupu psychotických příznaků a obnovení náhledu na onemocnění. V současnosti matka spolupracuje, poruchy chování ani agrese nejsou přítomny. Vzhledem k opakovanému vysazování medikace a následným relapsům onemocnění je plánováno podávání antipsychotické léčby ve formě depotních injekcí za účelem zajištění pravidelné léčby a prevence dalších dekompenzací. Náhled na onemocnění u [podezřelý výraz] je jedním z klíčových problémů. Pacienti jej často postrádají i přes užívanou medikaci. Tento příznak je považován za jeden z hlavních příznaků, nikoliv jen za projev “neposlušnosti” nebo popírání reality. Studie ukazují, že 50–80 % pacientů se schizofrenií trpí částečným nebo úplným nedostatkem náhledu na své onemocnění. Matka jevila dostatečný, pevný náhled v kompenzovaném stavu, kdy medikaci užívala, ale při vysazení medikace (buď pro nežádoucí účinky v květnu 2025 nebo samovolně v lednu 2026) náhled totálně ztrácela. Lze předpokládat, že za pravidelného užívání medikace náhled mít bude a bude jako již v minulosti dodržovat veškerá doporučení. Depotní injekce by měly zaručit dostatečné dodržování předepsaného léčebného režimu. 18. Z lékařské zprávy Psychiatrické nemocnice [adresa] ze dne 23. 2. 2026 odvolací soud zjistil, že matka je v psychiatrické nemocnici hospitalizována na příjmové oddělení B1 pro ženy od 4. 2. 2026. Byla přivezena rychlou záchrannou službou za asistence poté, co se místo ambulantní návštěvy u [tituly před jménem] [Anonymizováno] zabarikádovala v bytě, měla údajně bouchat do zdí a podlahy kladivem nejspíše z psychotické motivace. Bylo zjištěno, že nedávno vysadila medikaci na psychotické onemocnění, proto jí byla nasazena medikace zpět a další poruchy chování (mimo kolísavé paranoidity) u ní aktuálně nejsou shledány. Nyní lékaři pracují s náhledem a ochotou a schopností matky dodržovat předepsaný léčebný režim, aby mohla být bezpečně převedena zpět do ambulantní péče. Hospitalizace je od začátku vedená jako nedobrovolná pro agresivitu před příjmem, postupně odeznívají důvody pro detenci a bude v brzké době propuštěna. Matka s hospitalizací nesouhlasí. 19. Z lékařské zprávy [podezřelý výraz] [adresa] ze dne 10. 3. 2026 odvolací soud zjistil, že propuštění matky bylo původně naplánováno na 6. 3. 2026, nicméně po víkendové propustce se projevilo, že její zdravotní stav ještě není natolik stabilní, aby uskutečnili dimisi. Ukončení hospitalizace se posunulo o jeden až dva týdny. Konkrétní datum zatím stanoveno nebylo. 20. Ze sdělení Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje ze dne 2. 3. 2026 odvolací soud zjistil, že dne 3. 2. 2026 jednotka ze stanice [adresa] vyjela na otevření bytu matky. V době příjezdu před domem čekala sestra matky paní [jméno FO], která z důvodu strachu o sestru volala na tísňovou linku. Jednotce se povedlo dobouchat na matku, která následně otevřela byt. Matka byla bez zranění a dle jejího sdělení spala. Podle velitele zásahu působila lehce zmateně, její chování mohlo být způsobeno vlivem léků či jiných látek, ale také rozespalostí. Nicméně kontakt jednotky s matkou byl velmi krátký a pro potvrzení takové domněnky nejsou důkazy. Matka říkala, že je v pořádku, záchrannou službu volat nechtěla, tudíž nebyla v době zásahu na místě vyšetřena lékařem. [adresa] bylo předáno Policii ČR. 21. Ze zprávy [Anonymizováno] ze dne 16. 2. 2026 vyplývá, že první asistované setkání matky s nezletilým [jméno FO] proběhlo 22. 12. 2025. Obě strany dorazily včas a setkání proběhlo v klidné a pozitivní atmosféře. Nezletilý se na matku těšil, došlo k opakovanému vzájemnému vítání a objímání. Společně si předali drobné dárky, hráli hry a malovali. Setkání proběhlo bez komplikací. Druhé asistované setkání se uskutečnilo 13. 1. 2026. Nezletilý opět projevoval radost ze setkání s matkou. Matka byla na setkání připravena, přinesla drobné dárky a občerstvení. Společně trávili čas hrou a malováním. Matka se k nezletilému chovala přirozeně a mateřsky, loučila se s ním s pláčem a objetím. Třetí asistované setkání proběhlo 26. 1. 2026, kdy nezletilý přinesl matce obrázek a po příchodu jí jej předal. Během setkání společně stavěli puzzle, hráli hry a malovali. Nezletilý se choval přirozeně a bylo patrné, že má ze setkání radost. Matka působila unaveně a byla méně aktivní než při předchozích setkáních, její chování však nijak nenarušovalo průběh kontaktu. Nebyl důvod setkání přerušit či předčasně ukončit. Na další plánované asistované setkání se nikdo nedostavil, jelikož matka byla hospitalizována, a proto bylo setkání zrušeno. Další termíny asistovaných setkání zatím nebyly naplánovány. 22. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 12. 2. 2026 odvolací soud zjistil, že nezletilý [jméno FO] je velmi slušný, přátelský a oblíbený žák. Patří mezi nejlepší ve třídě, svědomitě se připravuje do školy, má vždy v pořádku pomůcky a velmi pěkně kreslí. Ve škole často mluví o své rodině. Zmiňuje, že o víkendech jezdí také k matce a vypráví o tom, co spolu dělali. Častěji však hovoří o otci a sourozencích. Otec se školou dobře komunikuje a vede [jméno FO] k tomu, aby si vážil svých věcí a měl je uklizené a v pořádku. 23. Ze zprávy kolizního opatrovníka ze dne 24. 2. 2026 odvolací soud zjistil, že dne 11. 2. 2026 byl proveden pohovor s nezletilým [jméno FO], který se dostavil v doprovodu otce. Matka nezletilého byla v době kontaktování hospitalizována v psychiatrické nemocnici. Pohovor proběhl bez přítomnosti dalších osob. Nezletilý vystupoval přirozeně, komunikoval spontánně a ochotně popisoval svou současnou situaci. Nezletilý uvedl, že navštěvuje školu, kde se mu líbí, má zde kamarády a dosahuje velmi dobrých studijních výsledků. Volný čas tráví zejména sportem, především fotbalem, na jehož tréninky jej doprovází otec nebo teta. S otcem a tetou tráví i další společné aktivity, například výlety na hory. V domácnosti s otcem se cítí dobře, vztahy popisuje jako pozitivní a podporující. Sdílí pokoj s mladším bratrem, se kterým má dobrý vztah. S matkou je nezletilý v pravidelném telefonickém kontaktu a díky tomu se mu po ní moc nestýská. Ví o jejím zdravotním stavu a hospitalizaci. Nezletilý vyjádřil přání trávit čas s oběma rodiči například při procházkách nebo na hřišti, a to bez přítomnosti třetí osoby. Nechce být s matkou ale sám, preferoval by přítomnost otce. Celkově nezletilý při pohovoru působil vyrovnaně, spokojeně a komunikoval bez obtíží. Oproti předchozímu pohovoru byl zaznamenán pozitivní vývoj zejména v oblasti slovní zásoby, samostatnosti a přirozenosti projevu. 24. Z potvrzení zaměstnavatele otce odvolací soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem otce od srpna 2025 do ledna 2026 činil 29 551 Kč. 25. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků [jméno FO], partnerky otce, odvolací soud zjistil, že za leden až srpen 2025 měla příjem celkem 115 037 Kč u zaměstnavatele [právnická osoba] 26. Právní zástupkyně matky při jednání před odvolacím soudem uvedla, že matka by upřednostnila péči o nezletilého za přítomnosti otce před asistovaným kontaktem. 27. Otec při jednání před odvolacím soudem uvedl, že kontakt matky s nezletilým probíhá prostřednictvím aplikace WhatsApp i v době hospitalizace matky. Matka volá i 10x denně. Otec hovor umožňuje každý den. V asistovaném kontaktu otec neviděl problém, ale byl organizačně i finančně náročný. Je proto připraven ve chvíli, kdy matka bude ve stabilizovaném stavu, být přítomen její péči o nezletilého, a to v místě svého bydliště nebo jeho blízkosti. Otec je schopen rozpoznat, že matka není v psychické pohodě, už při telefonickém hovoru. Stává se, že když mluví s nezletilým, např. 3 minuty se jen dívá a nemluví. Nezletilý ji pak vyzývá, aby něco říkala. Otec ukončil pracovní poměr u svého zaměstnavatele ze zdravotních důvodů; provoz, ve kterém pracoval, mu způsobuje kožní problémy. Matka platila do své hospitalizace výživné pro nezletilého tak, jak bylo stanoveno soudem prvního stupně. Zaplatila i nedoplatek ve výši 2 000 Kč. Za měsíc únor 2026 výživné zaplaceno nebylo. 28. Kolizní opatrovník nezletilého při jednání před odvolacím soudem uvedl, že tím, že bude kontakt otce s nezletilým v místě bydliště otce, tedy v jiném městě, než se nachází bydliště matky, bude zajištěno, že matka se k němu dostaví pouze ve chvíli, kdy kontaktu bude schopna. 29. Skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně nedoznal v průběhu odvolacího řízení podstatných změn. 30. V řízení bylo prokázáno, že rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 9. 9. 2021, č. j. 42 Nc 35/2021-141, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2021, č. j. 101 Co 292/2021-183, byl nezletilý svěřen do péče matky, otci byla uložena povinnost hradit výživné ve výši 5 500 Kč měsíčně a byl upraven styk otce s nezletilým každý sudý týden od pátku od 14:30 hodin do neděle do 17:00 hodin a každý lichý týden ve středu od 14:30 hodin do 17:00 hodin. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 13. 9. 2022, č. j. 26 P 186/2022-244, byla schválena dohoda rodičů, podle které je otec oprávněn stýkat se s nezletilým [jméno FO] každý sudý týden v kalendářním roce od pátku od 14:30 hodin, kdy si otec nezletilého [jméno FO] vyzvedne ze školního zařízení do neděle do 17:00 hodin, kdy otec nezletilého po ukončení styku matce předá v místě jejího bydliště. Nebude-li nezletilý ve školním zařízení, bude k předávání nezletilého docházet v místě bydliště matky. Rovněž byl upraven styk otce s nezletilým v době vánočních a velikonočních svátků a v době hlavních letních prázdnin. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 16. 10. 2024, č. j. 26 P 186/2022-293, vykonatelným dne 17. 10. 2024, bylo nařízeno předběžné opatření na dobu tří měsíců, kterým byl nezletilý [jméno FO] ponechán v péči otce. 31. Nezletilý je v péči otce od 17. 10. 2024 a prospívá v ní. Daří se mu i ve škole, nemá žádné výchovné problémy, naopak patří mezi premianty a v třídním kolektivu je oblíbený. Zdravotní stav matky se v průběhu odvolacího řízení z důvodu vysazení medikace zhoršil. Matka je od 4. 2. 2026 znovu hospitalizována bez svého souhlasu v [podezřelý výraz] [adresa], kam byla převezena rychlou záchrannou službou. Její propuštění bylo plánováno na 6. 3. 2026, ale po víkendové propustce se projevilo, že její stav ještě není natolik stabilní, aby mohla být hospitalizace ukončena. Zatím je propuštění plánováno za jeden až dva týdny (od vydání zprávy dne 10. 3. 2026). Je plánováno převedení její léčby na depotní injekce, které by měly zajistit stabilizaci jejího zdravotního stavu. Při asistovaných setkáních v době po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně bylo zřejmé, že vztah matky a nezletilého je vřelý, vztahovali se k sobě přirozeně. Nezletilý má zájem se s matkou nadále vídat, ale byl by rád, aby tomu byl přítomen otec. Nezletilý je s matkou v každodenním kontaktu prostřednictvím videohovorů. Otec není v současné době zaměstnán kvůli zdravotním problémům, ale hodlá se do zaměstnání vrátit do dvou měsíců. Matka platila výživné pro nezletilého každý měsíc ve výši 2 500 Kč až do ledna 2026 a doplatila nedoplatek, který jí uložil zaplatit soud prvního stupně napadeným rozsudkem ve výši 2 000 Kč. 32. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na skutková zjištění soudu prvního stupně (srov. odst. 6. až 18. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně), jakož i na výše popsaná skutková zjištění. 33. Soud prvního stupně posuzoval věc úpravy péče o nezletilého podle ustanovení § 909 a § 907 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „o. z.“), současně pak aplikoval i ustanovení § 910, § 913 odst. 1, § 921 odst. 1 o. z. pro určení výživného a jeho splatnosti a § 915 odst. 1 o. z. pro zohlednění životní úrovně, a § 888, § 889, § 890 a § 891 odst. 1 pro posouzení otázky úpravy styku. 34. V průběhu odvolacího řízení došlo ke změně právní úpravy rodinného práva účinné od 1. 1. 2026. Zákonem č. 268/2025 Sb. byl zásadně novelizován občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) v oblasti péče o nezletilé děti a styku rodičů s nimi. Tato novela přinesla změnu koncepce rozhodování o péči a styku. Bylo zrušeno dosavadní rozlišování forem péče o dítě a styku – nadále tedy právní úprava neoperuje s termíny výlučná/střídavá péče a samostatná úprava „práva styku“ druhého rodiče. Nově platí princip rovnocenné péče obou rodičů o dítě: dítě má právo na péči obou rodičů a rodiče mají právo a povinnost pečovat o své dítě v rovnocenné míře. 35. Ustanovení § 888 odst. 1 o. z. ve znění účinném od 1. 1. 2026 výslovně stanoví, že „dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů, stejně jako rodiče mají právo na rovnocennou péči o své dítě“. Tento obecný princip se projevuje v tom, že není-li dohodou či soudem stanoveno jinak, dítě zůstává v péči obou rodičů. Soud v případě sporu nově rozhoduje buď o tom, že dítě nadále zůstává v péči obou rodičů (fakticky tedy potvrzuje společnou péči), nebo určí rozsah péče o dítě každého z rodičů podle § 907 o. z. 36. Z uvedeného vyplývá, že právo druhého rodiče na styk s dítětem (pokud dítě není v jeho přímé péči) již není koncipováno jako samostatné nárokové právo oddělené od péče, nýbrž je součástí širšího rámce rodičovské odpovědnosti a péče o dítě. Novela výslovně zahrnula udržování styku s dítětem (jak osobního, tak nově i nepřímého) mezi složky rodičovské odpovědnosti – viz § 858 písm. c) o. z., který nyní uvádí, že rodičovská odpovědnost zahrnuje mimo jiné „udržování styku s dítětem zahrnující osobní styk, nepřímý styk uskutečňovaný prostředky komunikace na dálku, vzájemné poskytování všech podstatných informací o dítěti mezi rodiči a poskytování všech podstatných informací o rodičích dítěti“. Nepřímý styk (kontakt na dálku, prostřednictvím zpráv, hovorů apod.) a právo na informace o dítěti jsou tedy nyní zákonem výslovně garantovány jako součást kontaktu rodiče s dítětem. Dále § 888 odst. 2 o. z. nově ukládá rodičům povinnost při péči o dítě spolupracovat a zejména řádně umožnit druhému rodiči péči o dítě. S tím koresponduje § 889 odst. 1 o. z., jenž oběma rodičům přikazuje zdržet se všeho, co narušuje vztah dítěte k druhému rodiči. 37. Pokud jde o úpravu vyživovací povinnosti rodičů, její základní kritéria stanovená v § 913 odst. 1 a § 915 o. z., ze kterých správně vycházel soud prvního stupně, zůstávají zachována. Nadále platí, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného a míra péče povinného o osobu oprávněnou, stejně jako pravidlo, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. 38. Jelikož se rodiče na změně péče o nezletilého dohodli, posuzoval odvolací soud, zda lze jejich dohodu v souladu s § 888 a § 907 o. z. v platném znění, schválit, a zda je v souladu se zájmy nezletilého. Zájem dítěte totiž musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány, jak vyžaduje ustanovení čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, publikované sdělením Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb., jejíž smluvní stranou je i Česká republika. Z toho pro ni vyplývá závazek zajistit dítěti takovou ochranu a péči, jaká je nezbytná pro jeho blaho, a to s ohledem na práva a povinnosti jeho rodičů, zákonných zástupců nebo jiných jednotlivců právně za něho odpovědných (srov. Čl. 3 odst. 2 Úmluvy). 39. Dohoda rodičů, podle které je otec oprávněn a povinen o nezletilého pečovat po celý kalendářní rok a matka je oprávněna pečovat o nezletilého v každém sudém kalendářním týdnu v sobotu po dobu 3 hodin v době od 13:00 do 18:00 hodin za přítomnosti otce se současnou úpravou kontaktu matky s nezletilým formou videohovorů, je v zájmu nezletilého. Nezletilý má k matce vřelý vztah, má ji rád, stejně tak matka chová silný cit k nezletilému. Tomu, aby mohla o nezletilého pečovat v širší míře, však brání její zdravotní stav. Rodiče se proto dohodli, že matka bude o nezletilého pečovat za přítomnosti otce v místě jeho bydliště nebo jeho okolí. Místo předání k péči jako takové určeno nebylo, neboť otec bude péči matky přítomen. Časové rozmezí péče matky bylo určeno proto, že matka bude pravděpodobně závislá na veřejné hromadné dopravě a dopředu nemůže garantovat přesný čas, kdy bude schopna do místa bydliště otce dojet. Otec uvedl, že je schopen rozpoznat, pokud matka není v psychické pohodě, a reagovat na to. Lze proto uzavřít, že péče matky pro nezletilého nebude za uvedených podmínek ohrožující. 40. Ohledně výše výživného, které se matka zavázala platit ve výši 2 500 Kč měsíčně, resp. 1 500 Kč od měsíce, ve kterém byla znovu hospitalizována, lze uzavřít, že s přihlédnutím ke zjištěným poměrům nezletilého a obou rodičů, zcela koresponduje s hledisky upravenými v § 913 odst. 1 a 915 odst. 1 o. z. Takto stanovené výživné odpovídá odůvodněným potřebám nezletilého jako žáka první třídy, jehož potřeby jsou srovnatelné s vrstevníky, stejně tak jako majetkovým a výdělkovým poměrům obou rodičů. Schopnost matky dosahovat odpovídajících příjmů je snížena v důsledku jejího zdravotního stavu. Matka výživné do své hospitalizace platila řádně, nedoplatek na výživném jí proto vznikl pouze za měsíc únor 2026 ve výši 1 500 Kč; matka se jej zavázala zaplatit ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku. Otci pak výživné stanoveno nebylo, neboť bude o nezletilého pečovat v převážné míře a vyživovací povinnost tak bude plnit zejména osobní péčí a zjišťováním veškerých potřeb nezletilého. 41. Protože uzavřená dohoda rodičů odpovídá zjištěnému skutkovému stavu, respektuje zájem nezletilého a odpovídá zákonným kritériím, schválil ji odvolací soud podle § 10 odst. 1 z. ř. s., a rozsudek soudu prvního stupně tak ve výrocích I., II. a III. podle § 220 odst. 1 písm. b), odst. 2 o. s. ř. změnil. 42. Výroky IV. a V. rozsudku soudu prvního stupně týkající se předběžné vykonatelnosti a nákladů státu odvolací soud podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil. 43. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodoval znovu o nákladech řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 2 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s. s tím, že účastníci se práva na jejich náhradu vzdali a vzhledem k tomuto typu řízení ani neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly jiné rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost stanovená soudním rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora. Nebude-li dobrovolně plněno soudní rozhodnutí o úpravě péče, lze nařídit výkon rozhodnutí ukládáním pokut (§ 502 z. ř. s.), případně je-li to účelné, nařídit některé z dalších opatření ve smyslu § 503 z. ř. s. (první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin; nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí, stanovit plán navykacího režimu; rozhodnout o uložení povinnosti osobám, mezi kterými mají být péče nebo styk realizovány, vykonávat jej pod dohledem orgánu sociálně právní ochrany dětí; nařídit povinnému setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie; nařídit tomu, kdo dobrovolně neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním, aby umožnil oprávněnému náhradní péči o dítě nebo styk s ním ve zmařeném rozsahu v důsledku neplnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody nebo aby uhradil účelně vynaložené náklady spojené s takto zmařenou péčí nebo stykem). Praha 11. března 2026 Mgr. Hana Lišáková LL.M. předsedkyně senátu