USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Romana Fremra a soudců Mgr. Jana Podaného a Mgr. Vladimíra Soukupa ve věci nezletilé: [Jméno nezletilé], narozená [Datum narození nezletilé] trvale bytem [Adresa nezletilé] zastoupené opatrovníkem [adresa] sídlem [adresa] dcery rodičů: [Jméno opatrovníka A], narozená [Datum narození opatrovníka A] trvale bytem [Adresa opatrovníka A] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] [Jméno advokáta B], narozený [Datum narození advokáta B] trvale bytem [Adresa advokáta B] o vydání prozatímního rozhodnutí o určení výživného, o vyslovení místní nepříslušnosti, o odvolání matky proti usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 2. 2. 2026, č. j. 42 Nc 14/202641, takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Mělníku jako soud prvního stupně shora označeným usnesením vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Lounech (výrok II.). Opatrovníkem nezletilé pro vyslovení místní nepříslušnosti jmenoval město [adresa] (výrok III.). 2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tak, že Okresní soud v Lounech je soudem místně příslušným a u tohoto soudu bylo zahájeno řízení ve věci péče soudu o nezletilou návrhem podaným otcem dne 8. 10. 2025. Vzhledem k tomu, že usnesení o přenesení místní příslušnosti vydané Okresním soudem v Lounech dne 21. 1. 2026 nenabylo doposud právní moci, je tento soud stále soudem místně příslušným, a to i pro rozhodnutí o návrhu matky na vydání prozatímního rozhodnutí. Opatrovníka pak jmenoval soud prvního stupně dle místa trvalého pobytu nezletilé. 3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala matka odvolání, které odůvodnila tím, že závěr soudu prvního stupně je nesprávný, neboť nezletilá má trvalé i faktické bydliště na adrese [Jméno opatrovníka B] [Anonymizováno], [adresa], toto bydliště měla nezletilá již před zahájením řízení u Okresního soudu v Lounech. Nezletilá má trvalé i faktické bydliště v obvodu Okresního soudu v Mělníku od srpna 2025. Námitka místní nepříslušnosti byla uplatněna bezprostředně po zahájení řízení a je procesně konzistentně uplatňována od října 2025. Dále matka odkázala na § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). a uvedla, že ke dni zahájení řízení u Okresního soudu v Lounech měla nezletilá bydliště v obvodu Okresního soudu v Mělníku, Okresní soud v Lounech tedy nebyl příslušným obecným soudem nezletilé. Výklad přijatý soudem prvního stupně by vedl k situaci, kdy by obecný soud nezletilé nemohl vykonávat svou zákonnou pravomoc pouze z důvodu procesní aktivity jednoho z účastníků řízení. Otázka místní příslušnosti je otázkou zákonné kompetence soudu, nikoli procesního stavu paralelního řízení. Odepření projednání věci obecným soudem nezletilé pouze z důvodu nepravomocného procesního rozhodnutí jiného soudu odporuje účelu zákonné úpravy. Setrvání na procesní nejistotě ohledně místní příslušnosti vede k prodlužování řízení ve věci. Takový stav není slučitelný s principem nejlepšího zájmu dítěte ani s požadavkem, aby řízení ve věcech péče soudu o nezletilé probíhala bez zbytečných průtahů a před zákonným soudcem. Matka navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že Okresní soud v Mělníku je místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci. 4. Otec ani opatrovník nezletilé město [adresa] se k odvolání matky nevyjádřili. 5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas [§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř. za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“)] přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. ve spojení s § 28 z. ř. s., a dospěl k závěru, že odvolání matky není důvodné. 6. Z obsahu spisu (ve vztahu k předmětu řízení) odvolací soud zjistil, že návrhem ze dne 24. 1. 2026, doplněným dne 28. 1. 2026, se matka domáhá vydání prozatímního rozhodnutí o určení výživného. Matka v návrhu uvedla, že nezletilá má faktické bydliště v obvodu Okresního soudu v Mělníku. Otec dne 8. 10. 2025 podal návrh na úpravu poměrů k nezletilé a vydání předběžného opatření k Okresnímu soudu v Lounech. V návrhu uvedl, že nezletilá měla v letošním roce nastoupit do mateřské školy v Žatci, matka se bez vědomí otce odstěhovala zřejmě do [adresa]. Matka otci nesdělila, kam se s nezletilou přestěhovala. Nezletilá docházela do Montessori zařízení v Mostě. Dne 16. 8. 2025 matka otci sdělila, že se s nezletilou zdržuje v [adresa], kdy otec se změnou bydliště nesouhlasil. V námitce místní nepříslušnosti ze dne 30. 10. 2025 matka uvedla, že v průběhu měsíce srpna sdělila otci změnu svého i dceřina bydliště, konkrétní adresu zaslala i v SMS. Okresní soud v Lounech usnesením ze dne 21. 1. 2026 rozhodl o přenesení příslušnosti na Okresní soud v Mělníku. Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání. Nezletilá má dle potvrzení o provedené lustraci v ISZR evidován trvalý pobyt na adrese pod [adresa], a to od 14. 8. 2025, do této doby měla trvalý pobyt evidován na adrese [adresa]. 7. Podle § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. 8. Podle § 467 odst. 1 a 2 z. ř. s. pro řízení je příslušný obecný soud nezletilého dítěte (odst. 1). Není-li příslušný soud znám nebo nemůže-li včas zakročit, zakročí soud, v jehož obvodu se nezletilý zdržuje. Jakmile však je to možné, postoupí věc soudu příslušnému (odst. 2). 9. Podle § 4 odst. 2 z. ř. s. obecným soudem nezletilého účastníka, který není plně svéprávný (dále jen „nezletilý“), je soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště. 10. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). 11. Podle § 105 odst. 1 a 2 o. s. ř. místní příslušnost zkoumá soud jen před tím, než začne jednat o věci samé (odst. 1). Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu (odst. 2). 12. Podle § 80 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. 13. Podle § 469 odst. 1 a 2 z. ř. s. dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí (odst. 1). Opatrovníkem nelze jmenovat orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na zahájení řízení (odst. 2). 14. Podle § 61 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, místní příslušnost krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu se řídí místem trvalého pobytu dítěte, není-li dále stanoveno jinak. 15. Soud během řízení zkoumá splnění podmínek řízení. K těmto podmínkám náleží mimo jiné i místní příslušnost soudu, kterou lze – s výjimkami stanovenými zákonem – přezkoumávat pouze do zahájení jednání ve věci samé (§ 105 odst. 1 o. s. ř.). Pro posouzení podmínek řízení jsou až do jeho skončení určující skutečnosti existující v okamžiku jeho zahájení; rozhodným časovým okamžikem, k němuž se tyto skutečnosti zkoumají, je tedy doba zahájení řízení (§ 11 odst. 1 věta druhá o. s. ř.). Místně příslušným soudem v řízení péče soudu o nezletilé je obecný soud nezletilého dítěte (§ 467 odst. 1 z. ř. s.). Tím se rozumí soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště (§ 4 odst. 2 z. ř. s.). Bydliště je definováno jako místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu (§ 80 odst. 1 věty první o. z.). Určení bydliště nezletilého dítěte patří mezi věci významné, o nichž rozhodují oba rodiče ve vzájemné shodě v rámci rodičovské odpovědnosti, která náleží jim oběma (§ 865 odst. 1, § 876 odst. 1, § 877 odst. 1 a 2 o. z.). 16. Odvolací soud zdůrazňuje, že bydliště nezletilého ve smyslu § 4 odst. 2 z. ř. s. nelze zaměňovat s adresou trvalého pobytu dítěte. Evidenční adresa trvalého pobytu nemá na určení soudu dítěte vliv. Rozhodující je skutečný stav – tedy kde dítě fakticky žije a kde se nachází centrum jeho života, pokud toto místo je výsledkem dohody rodičů či bylo alespoň nastoleno způsobem nevylučujícím souhlas druhého rodiče. Judikatura i odborná literatura konzistentně uvádí, že za bydliště nezletilého nemůže být považováno místo, kam se jeden z rodičů s dítětem odstěhoval bez výslovné dohody nebo alespoň konkludentního souhlasu druhého rodiče. Jinými slovy, jednostranná svévolná změna místa pobytu dítěte nemůže založit změnu místní příslušnosti soudu. V takovém případě by obecným soudem dítěte nadále zůstával soud v původním místě (poslední společné bydliště dítěte, na němž se rodiče shodli). Toto pravidlo chrání nejlepší zájem dítěte tím, že brání rodiči porušujícímu své povinnosti (tzv. protiprávní přemístění dítěte) získat výhodu změnou příslušnosti soudu. Zároveň však platí, že má-li jeden rodič možnost se k zamýšlené změně bydliště vyjádřit, musí tak učinit bez zbytečného odkladu, kdy s ohledem na úpravu v čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, lze dovodit, že za lhůtu, ve které by měl být nesouhlas vyjeven je považována lhůta tří měsíců. Tedy samotné mlčení nelze automaticky považovat za souhlas, avšak dlouhodobá nečinnost a faktické smíření se stavem naopak svědčí o implicitním souhlasu. V souladu s tím judikatura dovodila, že rodič, který po delší dobu neprotestuje proti odlišnému bydlišti nezletilého a udržuje s ním pravidelný kontakt, nemůže dodatečně namítat, že s novým bydlištěm nesouhlasil. 17. Z obsahu spisu a sdělení rodičů je patrno, že matka se spolu s nezletilou v srpnu 2025 odstěhovala z původního bydliště v [město], které bylo dáno dohodou rodičů, bez souhlasu otce. Matka nezletilé změnila i trvalý pobyt na adresu, kde se má aktuálně s nezletilou zdržovat v [adresa]. Jak již odvolací soud uváděl výše, dohoda rodičů o bydlišti nezletilého může být výslovná, nebo konkludentní; v druhém případě však musí být z okolností případu a chování rodičů konsens zřejmý. Nelze proto brát za bydliště nezletilého dítěte místo, kam se jeden z rodičů odstěhoval s dítětem bez (výslovné nebo alespoň konkludentní) dohody s druhým rodičem. Ani o případ konkludentní dohody rodičů o bydlišti nezletilé se v projednávané věci nejedná. Otec poté, co se dozvěděl o přestěhování nezletilé, vyslovil s tímto přestěhováním nesouhlas, a to nejen dle jeho tvrzení matce, ale i v řízení před soudem, když v návrhu podaném u Okresního soudu v Lounech dne 8. 10. 2025, tedy po méně, než dvou měsících vylíčil, že s přestěhováním nezletilé nesouhlasí. Místo, na kterém se aktuálně nezletilá s matkou zdržuje tedy není bydlištěm nezletilé, které by bylo založeno rozhodnutím soudu či dohodou rodičů. Posledním takovým bydlištěm nezletilé bylo právě bydliště v Žatci, což zakládá místní příslušnost Okresního soudu v Lounech kde, již bylo řízení zahájeno, a to před zahájením řízení u Okresního soudu v Mělníku. 18. V poměrech přezkoumávané věci jsou dány důvody podle § 105 odst. 2 o. s. ř. pro vyslovení místní nepříslušnosti soudu prvního stupně a postoupení věci Okresnímu soudu v Lounech, jako soudu místně příslušnému, v jehož obvodu bylo poslední bydliště nezletilé založené dohodou rodičů, který již vede řízení týkající se nezletilé. Neboť jak vyplývá ze shora uvedeného, k návrhu otce byla dne 8. 10. 2025 u Okresního soudu v Lounech zahájeno řízení ve věci úpravy poměrů k nezletilé, vedené pod sp. zn. 8 Nc 48/2025. Řízení bylo zahájeno dříve než řízení před soudem prvního stupně, přičemž je vyloučeno, aby ve věci též nezletilé byla vedena řízení u různých soudů či více řízení s totožným předmětem (§ 83 odst. 1 o. s. ř.). 19. Nezletilé byl výrokem III. napadeného usnesení jmenován opatrovník pouze pro vyslovení místní nepříslušnosti soudu prvního stupně. Soud prvního stupně se správně řídil § 61 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, kdy za rozhodné kritérium pro jmenování kolizního opatrovníka vzal trvalý pobyt dítěte. Pro vlastní řízení o vydání prozatímním rozhodnutí však bude nezbytné nezletilé opatrovníka ještě jmenovat. 20. S ohledem na výše uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil. 21. Ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť o tom rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí o věci samé (§ 145 o. s. ř.) nebo jímž se řízení o ní končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení v části potvrzujícího výroku týkající se místní nepříslušnosti lze podat dovolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Proti tomuto usnesení v části potvrzujícího výroku týkající se jmenování kolizního opatrovníka není dovolání přípustné. Praha 2. dubna 2026 Mgr. Roman Fremr předseda senátu