č. j. 39 A 8/2026 -  8         USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Kryštofa Horna, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Jana Peroutky ve věci žalobce:  FŠ Zdiměřice z.s., IČO 07599277    sídlem Bažantí 361, Jesenice – Zdiměřice    zastoupený advokátem JUDr. Matějem Krupou    sídlem Anny Letenské 34/7, Praha 2 proti žalovanému:  město Jesenice    sídlem Budějovická 303, Jesenice o žalobě proti usnesení rady žalovaného ze dne 10. 12. 2025, č. j. 606/25-R44, a o uložení povinnosti žalovanému, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rada města Jesenice (žalovaného) usnesením ze dne 10. 12. 2025, č. j. 606/25-R44 (dále jen „napadené rozhodnutí“), vyslovila souhlas s uzavřením nájemní smlouvy se spolkem SK Slavia Jesenice z.s., IČO 47005343, sídlem Budějovická 643, Jesenice, na pronájem majetku ve vlastnictví žalovaného, konkrétně fotbalového stadionu a souvisejících nebytových prostor a sportovních zařízení, a současně pověřila starostu žalovaného podpisem uvedené nájemní smlouvy. 2. Žalobce se žalobou podanou u správního soudu domáhá zrušení, resp. určení neplatnosti napadeného rozhodnutí a dokumentů, které byly na jeho základě podepsány, zejména výše zmíněné nájemní smlouvy. Napadené rozhodnutí nesleduje podle žalobce v rozporu s § 2 odst. 2 a § 38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), veřejný zájem na hospodárném a efektivním nakládání s obecním majetkem a omezuje možnost jeho užívání dalšími subjekty působícími v obci. 3. Dále se žalobce domáhal toho, aby soud určil, že je žalovaný povinen „jednat tak, aby dostál své povinnosti jednat ve veřejném zájmu a aby jeho rozhodnutím nebyly negativně dotčeni občané a spolky působící na území města Jesenice.“ Ve vztahu k možnosti provozování sportovních aktivit a možnosti využívat majetek obce k tomu určený, aby byl žalovaný povinen „postupovat rovnoprávně a umožnit využití tohoto majetku za stejných a rovnoprávných podmínek všem občanům a spolkům s bydlištěm, sídlem nebo působností na území města Jesenice“. V případě výběru zájemce o úplatný pronájem majetku ve vlastnictví žalovaného, aby byl žalovaný povinen „postupovat transparentním způsobem na základě předem jasně definovaných podmínek a s ohledem na veřejný zájem obce a při respektování rovnoprávnosti ke všem občanům i spolkům působícím na území města Jesenice“. 4. Soud při zkoumání podmínek řízení dospěl k závěru, že žalobu nelze věcně projednat z důvodu chybějící pravomoci soudů. 5. Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. 6. Podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. 7. Podle § 46 odst. 2 s. ř. s. soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. 8. V posuzované věci žalobce napadá usnesení rady žalovaného a na jeho základě uzavřenou nájemní smlouvu, podle kterých žalovaný formou nájmu přenechal k užívání majetek ve vlastnictví obce konkrétnímu subjektu. Brojí tedy proti projevům vůle žalovaného při dispozici s jeho vlastním majetkem. 9. Podle ustálené judikatury správních soudů obec při nakládání s vlastním majetkem a při hospodaření s ním vystupuje jako účastník soukromoprávních vztahů, nikoli jako nositel veřejné moci. Usnesení jejích orgánů, jimiž je schvalováno uzavření, změna či ukončení smluvního vztahu týkajícího se obecního majetku, nepředstavují autoritativní (vrchnostenské) rozhodování o veřejných subjektivních právech fyzických či právnických osob, ale toliko materiálně právní podmínku pro uskutečněni následného soukromoprávního jednání obce navenek. Takové usnesení proto není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., jehož zrušení by bylo možné se domáhat u správního soudu. Pro posouzení pravomoci správních soudů není rozhodné, který orgán obce o dispozici s majetkem rozhodoval, ani skutečnost, že jeho souhlas je zákonným předpokladem platnosti právního jednání. Rozhodující je výlučně povaha výsledného právního vztahu, jímž je v takových případech vztah soukromoprávní, založený na rovnosti subjektů. Námitky směřující proti zákonnosti, účelnosti či hospodárnosti postupu obce při dispozici s jejím majetkem mohou být relevantní z hlediska posouzení platnosti konkrétního soukromoprávního jednání, které náleží výlučně soudům rozhodujícím v občanském soudním řízení, nikoliv správním soudům [srov. zejména rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 30. 9. 2021, č. j. 5 As 211/2021‑31, ze dne 8. 10. 2021, č. j. 5 As 212/2021‑32 či ze dne 21. 12. 2022, č. j. 7 As 219/2021‑28, a v nich odkazované rozsudky ze dne 13. 12. 2006, č. j. 3 Ans 9/2005‑114 a ze dne 29. 6. 2011, č. j. 8 As 67/2010-40]. 10. Soud proto uzavírá, že žalobce se podanou žalobou proti napadenému rozhodnutí domáhá přezkumu soukromoprávního jednání žalovaného, který náleží výlučně do pravomoci okresních soudů rozhodujících v občanském soudním řízení [k věcné příslušnosti viz § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)].  K části žaloby, ve které se žalobce domáhá uložení konkrétních povinností žalovanému (viz odst. 3 usnesení) soud uvádí, že není dána pravomoc ani správních soudů ani soudů rozhodujících v občanském soudním řízení. Žaloba je nepřípustná pro nedostatek pravomoci správních soudů, a soud ji proto podle § 46 odst. 2 s. ř. s. odmítl. 11. Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu, který rozhoduje v občanských soudních řízeních. Jestliže žaloba v uvedené lhůtě dojde takovému věcně a místě příslušnému okresnímu soudu, platí, že řízení o ní je zahájeno dnem, kdy správnímu soudu došla odmítnutá žaloba (§ 46 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 82 odst. 3 o. s. ř.). 12. Výše řečeným však soud nepředjímá, zda jsou splněny všechny další procesní předpoklady věcného projednání takové žaloby, neboť to přísluší posoudit až soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.  Náklady řízení 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Podání kasační stížnosti nestaví lhůtu pro podání žaloby v občanském soudním řízení. Praha 17. dubna 2026   Kryštof Horn v.r. předseda senátu                   Shodu s prvopisem potvrzuje: X