č. j. 41 A 14/2026 -  44       USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Richarda Galise a Miroslava Makajeva ve věci žalobce:  J. K. bytem X   zastoupený advokátem JUDr. Adamem Kopeckým, LL.M.   sídlem Zborovská 1023/21, Praha 5 proti žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 za účasti:  Středočeský kraj     bytem Zborovská 81/11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2026, č. j. 169205/2025/KUSK, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Městský úřad B. jako stavební úřad rozhodnutím ze dne 2. 5. 2025, č. j. MBE-42949/2024/VYST-SmL (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), na žádost osoby zúčastněné na řízení ve společném územním a stavebním řízení podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a podle § 15 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (ve znění účinném do 31. 12. 2023), schválil stavební záměr domovní vrtané studny na pozemku p. č. XA v k. ú. X, a stanovil podmínky pro umístění, provedení a užívání stavby. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl žalobcovo odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí a potvrdil je. 2. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Žalobce v žalobě mj. uvádí, že žaloba byla podána v dvouměsíční lhůtě podle § 72 odst. 1 s. ř. s. 3. S ohledem na to, že žalobce v žalobě neuvedl, kdy mu bylo napadené rozhodnutí oznámeno, vyzval jej soud usnesením ze dne 19. 3. 2026 k odstranění této vady žaloby [viz § 71 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Dne 25. 3. 2026 žalobce odpověděl, že mu napadené rozhodnutí bylo doručeno prostřednictvím jeho právního zástupce dne 10. 2. 2026 a odkázal na doručenku datové zprávy, kterou doložil. Z té vyplývá, že tento den bylo napadené rozhodnutí doručeno do datové schránky KOPECKÝ & Partners, advokátní kancelář, s.r.o. (přihlášením oprávněné osoby). 4. Soud si dále od žalovaného vyžádal doručenky k napadenému rozhodnutí. Mimo výše uvedenou doručenku žalovaný předložil i doručenku datové zprávy, kterou bylo napadené rozhodnutí dne 9. 2. 2026 doručeno přímo žalobci do datové schránky. 5. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně. 6. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Takovým zvláštním zákonem je také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“). Podle § 306 odst. 1 tohoto zákona lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. Právní úprava soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. stavebního zákona nabyla účinnosti od 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 3 stavebního zákona; viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2025, č. j. 1 As 10/2025 – 34). Aplikuje se zásadně na všechna řízení zahájená u soudu po tomto datu. Výjimkou jsou pouze případy, kdy bylo žalobou napadené rozhodnutí stavebního úřadu vydáno a současně žalobci doručeno ještě před 1. 7. 2024; v těch se uplatní obecná dvouměsíční lhůta dle § 72 odst. 1 s. ř. s. (viz nález Ústavního soudu ze dne ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24). Pokud však bylo vydáno, popř. i oznámeno po 1. 7. 2024, použije se již § 306 odst. 1 stavebního zákona (viz např. body 20 a 21 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2025, č. j. 5 As 289/2024 – 44). 7. Žalobce v žalobě odkazuje na dvouměsíční žalobní lhůtu podle § 72 odst. 1 s. ř. s. Ta se ale v projednávané věci neuplatní, neboť napadené rozhodnutí je rozhodnutím stavebního úřadu, které bylo vydáno i žalobci oznámeno až po 1. 7. 2024. Žalobu bylo tedy třeba podat v jednoměsíční lhůtě podle § 306 odst. 1 stavebního zákona. 8. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobce byl v řízení před správními orgány zastoupený advokátem JUDr. Adamem Kopeckým, LL.M. Napadené rozhodnutí tak byl žalovaný povinen doručit tomuto zástupci (a nikoliv přímo žalobci) v souladu s § 34 odst. 2 správního řádu. To žalovaný i učinil (jak samotný žalobce na výzvu soudu potvrdil prostřednictvím svého zástupce, který jej zastupoval i v řízení před žalovaným). Z doručenky datové zprávy nicméně vyplývá, že žalovaný nesprávně doručil napadené rozhodnutí do datové schránky advokátní kanceláře – společnosti KOPECKÝ & Partners, advokátní kancelář, s.r.o., ačkoliv žalobce byl zastoupen výše uvedeným advokátem (a nikoliv touto právnickou osobou). „Advokát (fyzická osoba) a advokátní kancelář, v níž působí (právnická osoba), jsou podle práva dva odlišné subjekty, které není možné zaměňovat“, a stejně tak nelze zaměňovat ani jejich datové schránky (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2022, sp. zn. I. ÚS 2583/21, zejm. bod 24). 9. Na druhou stranu však judikatura vychází z přednosti tzv. materiálního přístupu k doručování písemností. Je-li adresát s obsahem písemnosti prokazatelně obeznámen, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno zákonem předepsaným způsobem, nemá význam. Nedodržení zákonné formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí vždy zopakovat (viz bod 44 usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2025, č. j. 1 Afs 206/2023 – 103, č. 4720/2026 Sb. NSS, jehož závěry platí obecně pro doručování v soudním i správním řízení, obdobně viz též přímo k počítání lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, komentář k § 72 s. ř. s., bod 2, a tam citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2011, č. j. 8 As 31/2011 – 88, bod 17). 10. Žalobce na výzvu soudu výslovně potvrdil, že mu bylo napadené rozhodnutí doručeno již dne 10. 2. 2026, a to prostřednictvím jeho právního zástupce ve správním řízení (tj. výše uvedeného advokáta), přičemž odkázal (a soudu předložil) právě na doručenku, dle které bylo napadené rozhodnutí doručeno advokátní kanceláři. Je tedy zřejmé, že řádný adresát (zástupce žalobce) se s obsahem napadeného rozhodnutí prokazatelně seznámil již dne 10. 2. 2026, kdy bylo doručeno do datové schránky advokátní kanceláře, ve které vykonává advokacii. Od tohoto dne je třeba odvíjet běh žalobní lhůty podle § 306 odst. 1 stavebního zákona. Dílčí pochybení žalovaného při doručování napadeného rozhodnutí (volba nesprávné datové schránky) v tomto ohledu nemá význam. Posledním dnem jednoměsíční žalobní lhůty podle § 306 odst. 1 stavebního zákona tedy bylo úterý 10. 3. 2026. Žalobce podal žalobu až dne 13. 3. 2026, tj. opožděně. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout. Soudu proto nezbylo, než žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. 11. O náhradě nákladů řízení účastníků řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 12. Osoba zúčastněná na řízení (§ 305 stavebního zákona) podle § 60 odst. 5 s. ř. s. nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí žádné náklady řízení nevznikly. 13. S ohledem na odmítnutí žaloby se soud již nezabýval žalobcovými návrhy na přiznání odkladného účinku žalobě a vydání předběžného opatření. Žalovanému a osobě zúčastněné na řízení tímto soud současně sděluje, že již není třeba předkládat správní spis ve věci a případná vyjádření k žalobě či některému z těchto návrhů. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 31. března 2026 Lenka Oulíková v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. A.