č. j. 46 Ad 20/2025–57   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci žalobkyně:  V. L. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Petrem Jelínkem sídlem Ovčárecká 311, 280 02 Kolín  proti   žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne ze dne 29. 4. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne ze dne 29. 4. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 13. 10. 2022, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná na základě žádosti žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu rozhodla, že žalobkyni s účinností od 4. 10. 2022 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, neboť podle posudku o invaliditě ze dne 20. 6. 2022 vypracovaného posudkovou lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení Kolín poklesla její pracovní schopnost o 35 %. 2. Žalovaná napadeným rozhodnutím rozhodla znovu poté, kdy zdejší soud rozsudkem ze dne 27. 2. 2025, č. j. 47 Ad 4/2023-126, zrušil rozhodnutí žalované ze dne 14. 2. 2023, č. j. X, jímž žalovaná změnila prvostupňové rozhodnutí tak, že výrokem I zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu a výrokem II odňala žalobkyni s účinností od 4. 3. 2023 invalidní důchod, neboť podle posudku posudkového lékaře žalované ze dne 9. 1. 2023 poklesla pracovní schopnost žalobkyně pouze o 20 %. 3. Soud v rozsudku č. j. 47 Ad 4/2023-126 na základě revizního posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) v Hradci Králové ze dne 8. 1. 2025 dospěl k závěru, že žalovaná vyšla z nesprávně zjištěného skutkového stavu. Posudková komise MPSV v Hradci Králové označila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti poruchu sluchu v souvislosti s chronickými záněty středouší, s opakovanými exacerbacemi (zhoršením) výtoků z uší, a tím s omezením využitelnosti kompenzace sluchadlem. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně stanovila z funkčního hlediska srovnatelně se zdravotním postižením uvedeným v kapitole VIII oddílu A (postižení ucha, bradavkového výběžku, sluchu), položce 5 (oboustranná těžká nedoslýchavost) písm. b (při používání sluchadel s omezenými komunikačními schopnostmi, bez odezírání rozumění pouze běžným frázím a frekventovaným slovním spojením, schopnost identifikovat obecné zvuky) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) na 35 %. Nadto soud vytkl žalované, že v rámci řízení o námitkách vybočila z předmětu řízení zahájeného na základě žádosti žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu. 4. Žalovaná v napadeném rozhodnutí vyšla z posudku posudkové komise MPSV v Hradci Králové ze dne 8. 1. 2025, podle něhož byla žalobkyně invalidní v první stupni. Obsah podání účastníků 5. Žalobkyně v žalobě namítá nesprávné posouzení zdravotního stavu. Žalobkyně je přesvědčena, že pokles její pracovní schopnosti dosahuje 50 %, a odpovídá tedy invaliditě druhého stupně. Nesouhlasí s hodnocením postižení sluchu jako oboustranné těžké nedoslýchavosti. Má za to, že dle lékařských zpráv a provedených vyšetření se u ní jedná o oboustrannou praktickou hluchotu. K tomu poukázala na výsledky vyšetření metodou BERA (Brainstem Evoked Response Audiometry) ze dne 27. 2. 2023 a kontrolní měření ze dne 28. 1. 2025 a dále na lékařskou zprávu o vyšetření SSEP (Steady-State Evoked Potentials) ze dne 9. 6. 2025. Žalobkyně se domnívá, že její postižení mělo být s ohledem na výsledky uvedených objektivních vyšetření hodnoceno dle kapitoly V oddílu A položky 1 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro níž je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 40 %, a míra poklesu pracovní schopnosti měla být dále navýšena o 10 procentních bodů dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity.     6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Zdůrazňuje, že postupovala v souladu se závazným právním názorem zdejšího soudu. 7. Žalobkyně v návaznosti na posudky posudkové komise MPSV v Hradci Králové ze dne 4. 11. 2025 a 6. 1. 2026, které si soud vyžádal, zdůraznila, že podle závěrů uvedených posudků byla invalidní v druhém stupni, což dokládají již výsledky vyšetření ze dne 8. 12. 2022.     Ústní jednání 8. Při jednání, které se konalo u Krajského soudu v Praze dne 16. 2. 2026, žalobkyně setrvala na svém procesním stanovisku. Žalovaná uvedla, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu.  9. Soud při jednání provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Hradci Králové ze dne 4. 11. 2025 a doplňujícím posudkem téže posudkové komise ze dne 6. 1. 2026. Žalobkyně s jejich závěry souhlasila, žalovaná se k posudkům nevyjádřila. Další důkazy účastnice řízení při jednání nenavrhly. Posouzení věci soudem 10. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.).    11. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 12. Nárok na invalidní důchod je podmíněn zdravotním stavem pojištěnce, a rozhodnutí je proto závislé na odborném lékařském posouzení. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám. 13. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzují posudkové komise jako orgány Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento posudek soud hodnotí podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003-54, č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20). 14. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. 9 Ads 253/2014-52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. 15. Soud si v souladu s § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení vyžádal za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně posudek posudkové komise MPSV v Hradci Králové, neboť neměl odbornost k tomu, aby sám posoudil zdravotní stav žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí a zhodnotil vliv dalších objektivních vyšetření sluchu žalobkyně na závěry posudku v Hradci Králové ze dne 8. 1. 2025. Byť vyšetření SSEP bylo provedeno po vydání napadeného rozhodnutí, mohlo vypovídat o poškození sluchu i v předchozím období.     16. Posudková komise v Hradci Králové v posudku ze dne 4. 11. 2025 a doplňujícím posudku ze dne 6. 1. 2026, které soud provedl k důkazu, dospěla k závěru, že žalobkyně byla invalidní v druhém stupni dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotného stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. 17. Posudková komise na základě popsaných lékařských nálezů dospěla k závěru, že rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je oboustranná hluchota jako stav po zánětech středouší oboustranně s opakovanými výtoky v rámci exacerbace, stav po dvou operacích vpravo v roce 1988 a 1989. Posudková komise uvedla, že na základě veškeré dostupné dokumentace dospěla k závěru, že u žalobkyně se jednalo o úplnou hluchotu. To dle posudkové komise prokazují zejména výsledky objektivních vyšetření BERA a SSEP. Posudková komise dále poukázala na to, že již v nálezu z ORL ze dne 8. 12. 2022 byly hodnoty audiogramu s celkovou ztrátou slyšení dle Fowlera 96,65 %, což dle posudkové komise již odpovídá úplné hluchotě dle kapitoly VIII oddílu A položky 2 (oboustranná úplná hluchota; neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči ani s nejvýkonnějším sluchadlem) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. 18. Posudková komise v doplňujícím posudku vyložila, že audiometrie je vyšetření, při němž pacient dostává do sluchátek zvuk o určité frekvenci (Hz) s postupným zesilováním. Když zvuk uslyší, zmáčkne tlačítko, čímž je stanovena intenzita – ztráta sluchu v decibelech. Ztráty sluchu v decibelech se pak přepočítávají na ztráty slyšení v procentech dle Fowlera, kdy celkové ztráty oboustranně nad 85 % znamenají praktickou hluchotu, nad 95 % se již jedná o úplnou hluchotu. Vyšetření SSEP (Steady-State Evoked Potentials neboli ustálené evokované potenciály) představuje objektivní metodu vyšetření sluchu založenou na principu měření střednědobých evokovaných potenciálů. Umožňuje stanovit sluchový práh (kdy, tedy na jaké intenzitě v decibelech začne vyšetřovaný slyšet) bez aktivní účasti pacienta, což je velmi významné u pacientů neschopných dostatečné či věrohodné spolupráce, přičemž nevýbavné evokované potenciály (žádná odpověď) znamenají úplnou hluchotu. Výsledky vyšetření SSEP provedeného dne 9. 6. 2025 dle posudkové komise odpovídaly též úplné hluchotě, kdy vpravo i vlevo byly výsledky bez odpovědi při 70 dB, jen s náznakem odpovědi vlevo ve vysokých frekvencích při 50-60 dB. Vyšetření BERA pak představuje vyšetření sluchových kmenových potenciálů. Podobně jako SSEP slouží ke stanovení nebo ověření sluchového prahu. Vyšetření BERA ze dne 27. 2. 2023 a 28. 1. 2025 bylo oboustranně zcela bez odpovědi i při intenzitě stimulu 90 dB, což dle posudkové komise též odpovídá úplné hluchotě. Takto zjištěný zdravotní stav dle posudkové komise bylo na místě podřadit pod položku 2 oddílu A kapitoly VIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanoveno procentního rozmezí poklesu pracovní schopnosti 50 až 60 %. S ohledem na dělnickou profesi žalobkyně s velmi omezenou možností rekvalifikace posudková komise stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozpětí, k dalšímu navýšení dle § 3 neshledala důvod. Další diagnózy a stavy (chronický zánět nosní sliznice a levé čelistní dutiny, občasné závratě, bolesti v zádech, podezření na neuropatii dolních končetin, abúzus heroinu v anamnéze, nikotinismus, lehce podprůměrný intelekt, stav po opakovaných suicidálních pokusech, stav po odstranění štítné žlázy na substituční léčbě, stav po komoci mozkové a kontuzi hlavy při autonehodě v roce 2005 a infekční žloutence v mládí) nebyly dle posudkové komise posudkově významné. Datum vzniku invalidity druhého stupně posudková komise stanovila nálezem z 8. 12. 2022, kdy již dle provedeného vyšetření odpovídala celková ztráta slyšení žalobkyně úplné hluchotě. Vzhledem k věku a nevratnosti postižení posudková komise nestanovila kontrolní lékařskou prohlídku. Posudková komise uvedla, že k výše popsaným závěrům dospěla na základě odborného foniatrického posouzení, kdy jejím členem byl vedoucí foniatr ORL Kliniky FN Hradec Králové. Upozornila, že posudky vypracované ve správním řízení byly vypracovány posudkovými lékaři bez fundovaných znalostí z foniatrie, posudky posudkové komise MPSV v Praze (ze dne 7. 6. 2023 a ze dne 12. 7. 2024 vypracované v předchozím soudním řízení) byly provedeny s přísedícími lékaři jiných odborností, přičemž přísedící lékař posudkové komise MSPV v Hradci Králové při posouzení dne 8. 1. 2025 je sice lékařem ORL Kliniky FN Hradec Králové, nikoli však specializovaný foniatr (specializuje se na zákroky v oblasti krku při tumorech hrtanu). 19. Posudek posudkové komise ze dne ze dne 4. 11. 2025 ve spojení s doplňujícím posudkem ze dne 6. 1. 2026 dle soudu splňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti, jak byly vymezeny judikaturou správních soudů. Posudková komise, jejímž členem byl též odborný lékař v oboru otorinolaryngologie MUDr. J. D., Ph.D., se specializací foniatrie, na základě úplné zdravotnické dokumentace, včetně žalobkyní předložených lékařských zpráv z objektivních vyšetření sluchu – nově provedeného vyšetření SSEP a kontrolního vyšetření BERA – vyložila, že postižení sluchu žalobkyně po oboustranných zánětech středouší s opakovanými výtoky již odpovídalo úplné hluchotě. Posudková komise s odkazem na zjištění plynoucí z odborných nálezů z ORL a provedených vyšetření sluchu řádně zdůvodnila, proč postižení sluchu podřadila pod položku 2 oddílu A kapitoly VIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Předchozí posouzení poukazovala na skutečnost, že při vyšetření BERA provedeném 27. 6. 2022 byla určitá schopnost slyšení zachována. Posudková komise však vyložila, že výsledky dalších vyšetření (audiometrického vyšetření dne 8. 12. 2022 i objektivních vyšetření BERA z 27. 2. 2023 a 28. 1. 2025 a SSEP vyšetření z 9. 6. 2025, která nevyžadují aktivní účast pacienta) prokazují již ztrátu sluchu po oboustranných zánětech středouší odpovídající úplné hluchotě. Závěry posudkové komise logicky navazují na výsledky vyšetření popsané v posudku. V popsaných nálezech z ORL se též opakovaně uvádí, že možnost kompenzace sluchu žalobkyně sluchadly je vzhledem k jen zbytkům sluchu a recidivujícím zánětům minimální. Míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise stanovila v rámci procentního rozmezí stanoveného pro danou položku (50 až 60 %) a odůvodnila, proč zvolila horní hranici procentního rozmezí a neshledala důvod pro navýšení dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. Ani účastnice řízení nevznesly proti posudku posudkové komise v Hradci Králové ze dne 4. 11. 2025 a jeho doplnění ze dne 6. 1. 2026 žádné výhrady, které by jeho závěry zpochybnily a odůvodnily zadání revizního posudku jiné posudkové komise, případně znaleckého posudku. Soud v této souvislosti připomíná, že řízení před správními soudy je ovládáno zásadou projednací, nikoliv vyšetřovací (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2010, č. j. 1 As 100/2009‑129, či rozsudky téhož soudu ze dne 24. 10. 2013, č. j. 5 Afs 46/2013-28, a ze dne 5. 3. 2015, č. j. 7 As 279/2014-23), tzn., že skutkový stav je zjišťován v rozsahu účastníky tvrzeném a pomocí důkazů účastníky označených, přičemž platí, že každý z účastníků prokazuje ty skutečnosti, ze kterých vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. 20. Soud tedy na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činila 60 %, a žalobkyně tedy byla invalidní ve druhém stupni dle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Výše uvedené posudky posudkové komise v Hradci Králové je třeba vnímat jako natolik zásadní změnu důkazní situace, která prolamuje vázanost právním názorem vysloveným v předchozím rozsudku, v souladu s nímž žalovaná postupovala (k tomu lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2022, č. j. 10 Ads 526/2021-33). Žalovaná tedy při svém rozhodování vyšla z nesprávného skutkového závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činila pouze 35 %, a v návaznosti na to nesprávně dovodila, že žalobkyni náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Napadené rozhodnutí je tedy zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu, která způsobila jeho nezákonnost. Závěr a náhrada nákladů řízení 21. Vzhledem k tomu, že žaloba je důvodná, soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Právním názorem soudu je žalovaná v dalším řízení vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Žalovaná mezi podklady svého rozhodnutí zahrne též posudky posudkové komise v Hradci Králové ze dne 4. 11. 2025 a doplňující posudek ze dne 6. 1. 2026 (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).     22. Soud neprovedl důkaz listinami označenými v žalobě, neboť skutkový stav byl pro účely rozhodnutí soudu dostatečně zjištěn posudky posudkové komise v Hradci Králové. Zprávy ze dne 27. 2. 2023 a 28. 1. 2025 jsou nadto součástí správního spisu, z něhož soud vycházel a jehož obsah není předmětem dokazování (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, čj. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS).  Pokud jde o lékařskou zprávu ze dne 9. 6. 2025 zachycující výsledky vyšetření SSEP, soud připomíná, že zprávy lékařů specialistů slouží jako podklad pro posouzení poklesu pracovní schopnosti pro posudkové orgány (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2014, čj. 4 Ads 169/2014-27). Posudková komise měla i tuto zprávu při posouzení zdravotního stavu žalobkyně k dispozici, v posudku, který byl proveden k důkazu, shrnula její obsah, který žádná z účastnic řízení nezpochybnila, a při posouzení zdravotního stavu žalobkyně z ní vycházela. 23. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, dle obsahu soudního spisu žádné náklady nevznikly a žalobkyně je ani netvrdila. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 16. února 2026 Lenka Oulíková v. r. soudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. A.