č. j. 49 Ad 19/2025- 54     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobce:   M. H., narozen X    bytem X    zastoupen advokátem Mgr. Petrem Škopkem    sídlem náměstí T. G. Masaryka 153, 261 01  Příbram proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 9. 2025, č. j. X,   takto:   I. Rozhodnutí žalované ze dne 22. 9. 2025, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 609 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Petra Škopka, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodanou do datové schránky soudu dne 8. 10. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 22. 9. 2025, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 27. 5. 2025, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) snížila žalobci od 8. 6. 2025 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a to na základě závěrů posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) Beroun ze dne 10. 5. 2025, podle nějž jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 50 %. 2. Žalobce namítá, že nebyly splněny podmínky pro vydání napadeného rozhodnutí, jelikož bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Posudek vypracovaný v námitkovém řízení nezohledňuje všechny žalobcovy zdravotní obtíže a byl vypracován, aniž by posudkový lékař žalobce osobně shlédnul. Namísto komplexního posouzení zdravotního stavu byl žalobce pouze dne 18. 8. 2025 telefonicky kontaktován a jen proto, že si rychle vybavil své rodné číslo za lomítkem, bylo v posudku konstatováno, že rozhovor byl bez nápadností, žalobce byl plnbě orientován, porozuměl položeným otázkám a hovořil srozumitelně. Takový neplánovaný hovor, je-li vůbec i něm učiněn nějaký úřední záznam, nemůže pro svou krátkost podle žalobce sloužit jako důkazní prostředek, protože nemůže nahradit osobní vyšetření. Posudku vypracovanému v námitkovém řízení žalobce dále též vytýká, že obsahuje jen výčet použitých podkladů a nepřípustné souhrnné skutkové zjištění, aniž by byl patrný vztah jednotlivých zjištění k jednotlivým použitým podkladům. Posudek proto považuje za nepřezkoumatelný a nepoužitelný pro rozhodnutí o invalidním důchodu, jež je v důsledku toho také nepřezkoumatelné. Žalobce tak požaduje, aby byl zadán revizní posudek, jenž bude zpracován řádně na základě jeho osobního vyšetření. 3. Žalovaná podle žalobce nesprávně uzavřela, že jeho zdravotní stav odpovídá položce 1c oddílu A kapitoly II přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Ve skutečnosti ale žalobcův zdravotní stav odpovídá položce 1d téhož oddílu a měl být hodnocen na horní hranici stanoveného rozpětí 65% poklesem pracovní schopnosti, přičemž vzhledem k vlivu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost žalobce pokračovat v předchozí výdělečné činnosti měla být tato hodnota dále navýšena podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity na celkových 75 %, čemuž již odpovídá invalidita třetího stupně. Z předložené lékařské dokumentace je podle žalobce zároveň zřejmé, že jeho nepříznivý zdravotní stav trvá déle než 1 rok a bude trvat i nadále. Snížení invalidního důchodu proto nebylo na místě. 4. Žalovaná ve svém vyjádření zrekapitulovala právní úpravu a průběh předcházejícícho správního řízení a uvedla, že s ohledem na odbornost posuzovaných otázek byla vázána posudky posudkových lékařů, podle nichž pracovní schopnost žalobce poklesla jen o 50 %. Posudek zpracovaný v námitkovém řízení podle ní splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, přičemž se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi. S ohledem na námitky žalobce nicméně žalovaná navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „organizační zákon“). Za současného stavu zjištění žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. 5. Soud ze správního spisu zjistil, že v návaznosti na žádost ze dne 19. 6. 2019 o přiznání invalidního důchodu byl žalobce posudkem posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Beroun (dále jen „OSSZ“) ze dne 26. 6. 2019 uznán ode dne 16. 5. 2019 invalidním ve třetím stupni, jelikož jeho pracovní schopnost poklesla o 70 % z důvodu stavu po operaci vysoce zhoubného nádoru (gliom) lokalizovaného v oblasti levé mozkové inzuly v červnu 2018 s přetrvávajícími řečovými, poznávacími a řídicími poruchami, včetně závratí, dyslexie a dysgrafie. Stav byl hodnocen podle položky 1e oddílu A kapitoly II přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Toto posouzení bylo zachováno i v rámci posudku zpracovaného při kontrolní lékařské prohlídce dne 28. 5. 2020. V posudku z další kontrolní lékařské prohlídky ze dne 27. 9. 2023 posudková lékařka OSSZ zvolila opět shodnou položku, avšak pokles pracovní schopnosti určila hodnotou 75 % s ohledem na v roce 2022 zjištěné závažné onemocnění kostní dřeně (myelodysplastický syndrom), jež si vyžádalo transplantaci krevních buněk, a na stále probíhající hematologickou léčbu. 6. Při třetí kontrolní lékařské prohlídce posudková lékařka IPZS Beroun v posudku ze dne 10. 5. 2025 dospěla v nepřítomnosti žalobce na podkladu předložených lékařských zpráv k závěru, že pracovní schopnost žalobce od uvedeného data poklesla již jen o 50 %. Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po léčbě (operace, kombinovaná chemo- a radioterapie) pomalu rostoucího gliomu levé mozkové inzuly a myelodysplastický syndrom po transplantaci krevních buněk, u nichž v obou případech trvá remise (vymizení příznaků), což odpovídá položce 1c oddílu A kapitoly II přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. S ohledem na souběh onemocnění bylo hodnoceno na horní hranici vyhláškou stanoveného rozmezí 45% poklesem pracovní schopnosti, k čemuž bylo s ohledem na vliv onemocnění na schopnost vykonávat dosavadní manažerskou profesi podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity přičteno dalších 5 procentních bodů. V návaznosti na tento posudek žalovaná prvostupňovým rozhodnutím ze dne 27. 5. 2025 žalobci snížila od 8. 6. 2025 invalidní důchod na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. 7. Žalobce prvostupňové rozhodnutí napadl námitkami, v nichž nesouhlasil s posudkem IPZS. Uvedl, že po operaci mozku se jeho zdravotní stav velmi zhoršil zejména v komunikaci a čtení psaného slova, takže napsání čtyřřádkového e-mailu mu trvá 30 minut. Hledá slova, dělá překlepy, na věc se nedokáže soustředit déle než pár minut. Nedokáže operativně reagovat na telefonát, neumí vyjádřit přesně, co chce druhé straně sdělit a přeříkává se. Čte velmi pomalu a často napsaná slova mozek vnímá v jiném významu, což ostatně dokládá i přiložené psychologické vyšetření. Během dne má bolesti za očima a rozmazaný obraz, což musí řešit zavřením očí, ulehnutím a zatemněním místnosti. Ani při domácích a zahradních pacech nevydrží déle než hodinu. Je pro něj prakticky nemožné se domluvit na úřadech, neumí vyjádřit své potřeby a nedokáže se rozhodnout, takže se na vše musí ptát manželky. Rozhodí ho i minimální stres. Po transplantaci kostní dřeně navíc trpí vyčerpáním, takže musí často odpočívat, což mu doporučil i psychiatr. Zároveň má sníženou imunitu, takže se mu nedoporučuje setkání ve větších skupinách. Třebaže dříve pracoval jako manažer, nyní není schopen absolvovat ani rekvalifikační kurz, jelikož hdinové soustředění na mluvené slovo mu působí bolesti hlavy, vyčerpání a zrakové obtíže. Po psychické stránce jej tíží, jak zabezpečí svou rodinu nebo fakt, že může klidně zítra zemřít. I když se snaží pracovat na svém psychickém zdraví, zdravotní stav mu neumožňuje zapojení v žádné profesi, neboť ji nezvládá buď fyzicky, nebo komunikačně, a v každém případě kvůli vyčerpání. Pracuje sice na 10 hodin týdně jako administrativní pracovník v chráněné dílně, ale jde spíše o terapeutické zařazení, protože do práce nemusí chodit, když mu není dobře. 8. V námitkovém řízení posudková lékařka oddělení IPZS pro námitkové a odvolací řízení v nepřítomnosti žalobce zpracovala posudek ze dne 4. 9. 2025 s přihlédnutím k lékařským zprávám předloženým k námitkám. Shodla se přitom s posudkem ze dne 10. 5. 2025, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je i nadále kombinace dvou onemocnění – myelodysplastický syndrom po transplantaci krevních buněk a stav po léčbě nádoru mozku, u nichž ale v obou případech trvá remise. Jedná se o středně těžké funkční onemocnění, které je dlouhodobě stabilizované. Žalobce redukovaně pracoval při invaliditě třetího stupně bez prokazatelného zhoršení zdravotního stavu a má též řidičský průkaz. Během telefonického kontaktu dne 18. 8. 2025 si rychle vybavil rodné číslo za lomítkem, byl plně orientován, odpovídal obsahově správně a bez zpoždění, otázkám plně porozuměl a nebyla patrna ani zásadní porucha řeči. Zdravotní stav je dostatečně zhodnocen poklesem pracovní schopnosti o 50 %. 9. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 22. 9. 2025, jež žalobce převzal téhož dne, námitky zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti toliko o 50 % nejsou splněny podmínky pro přiznání invalidity třetího stupně. 10. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Ve věci rozhodl ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání a na základě listinného důkazu v podobě oběma stranám zaslaného posudku Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 10. 12. 2025, neboť k výzvě soudu s patřičným poučením se žalovaná nevyjádřila a žalobce s takovým postupem výslovně souhlasil. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Soud s ohledem na argumentaci žalobce provedl důkaz posudkem Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 10. 12. 2025. Žalobce byl při jednání posudkové komise vyšetřen odbornou přísedící lékařkou z oboru psychiatrie, která u žalobce mimo jiné zjistila výrazně zpomalené tempo, přiléhavé odpovědi přicházely se zpožděním a dlouho neudržel determinující linii. Žalobce zadrhával, obtížně hledal adekvátní výrazy a delší slovní projev ho vyčerpával. Myšlení bylo pomalé, nevýpravné a neproduktivní. Byly zaznamenány vážné poruchy koncentrace pozornosti a kognitivní výkon v zátěži rychle klesal. Co do pracovní anamnézy posudková komise shrnula, že žalobce, který dříve pracoval v náročných manažerských pozicích v zahraničí a v cizím jazyce, nyní pracuje jen v administrativě chráněné dílny, komunikace s lidmi je pro něj obtížná a práci na počítači nezvládá. 13. Posudková komise po rozboru všech posudkově významných lékařských zpráv a s přihlédnutím k osobnímu vyšetření dospěla k závěru, že žalobcův dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo nádorové onemocnění mozku, je namístě hodnotit podle položky 1d oddílu A kapitoly II přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity jakožto těžké postižení, a to s ohledem na disperzní charakter postižení na horní hranici vyhláškou stanoveného rozpětí 65% poklesem pracovní schopnosti, k čemuž bylo namístě přičíst dalších 5 procentních bodů podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity na celkových 70 %. Byť samotné duševní postižení žalobce by bylo srovnatelné s položkou 3 oddílu B kapitoly VIII vyhlášky o posuzování invalidity, jemuž se přiřazuje pokles pracovní schopnosti od 5 do 30 %, je nutné zohlednit i další duševní poruchy a zejména snížení výkonnosti, jež se podstatně liší u činností navičených oproti činnostem, jež vyžadují naučení nových procesů. Pokud jde o závěry posudkové lékařky činěné z telefonického rozhovoru se žalobcem, zde posudková komise upřednostnila vlastní zjištění z vyšetření žalobce a podklady v podobě lékařských zpráv z oboru logopedie, psychiatrie a neurologie. Třetí stupeň invalidity tak u žalobce nadále trvá. 14. Soud po zvážení protichůdných posudků zpracovaných ve věci posouzení pracovního potenciálu žalobce dospěl k závěru, že je namístě dát přednost posudku Posudkové komise MPSV v Praze, jelikož ten jako jediný vychází z osobního vyšetření žalobce (a nikoliv např. jen z epizodického dojmu z krátkého telefonního hovoru jako posudek zpracovaný v námitkovém řízení). Posudek zpracovaný IPZS Beroun přesně neodpovídal předloženým lékařským zprávám (např. nepřesný popis míry zhoubnosti nádoru mozku). Byť samotné vyhodnocení posudkových zjištění navazující na rekapitulovaná objektivní zjištění ze shromážděných lékařských zpráv a z osobního vyšetření posudkovou komisí je jen obtížně srozumitelné, rekapitulovaná zjištění z lékařských vyšetření skutečně potvrzují, že zdravotní obtíže žalobce i přes stávající remisi jeho závažných onemocnění nádorového charakteru zůstávají významné, a to s ohledem na jejich souběžné působení těžce postihující žalobce nejen v rovině komunikační, ale i v rovině kognitivních schopností a konečně i v rovině extrémní únavnosti a nesoustředěnosti, což mu brání v adaptaci na zdravotní postižení, stejně jako i v delším výkonu čistě fyzické práce. Hodnocení stavu jen jako středně těžkého v posudcích zpracovaných v průběhu správního řízení se též značně odchyluje od doporučení odborných ošetřujících lékařů. 15. Soud tudíž vyšel z posudku posudkové komise a konstatuje, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu (resp. nesprávného posudkového zhodnocení zjištěných zdravotních obtíží žalobce). Proto soud napadené rozhodnutí zrušil jako nezákonné (§ 78 odst. 1 s. ř. s.).  V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.) a současně je povinna mezi podklady svého rozhodnutí zařadit i posudek Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 10. 12. 2025 (§ 78 odst. 6 s. ř. s.). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, který je činný ve společnosti Advokátní kancelář KŠ legal s.r.o., která je plátkyní DPH. Za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby) mu náleží odměna 2 x 4 620 Kč [§ 9 odst. 5 ve spojení s § 7 bodem 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)] a za vyjádření k posudku posudkové komise jakožto za jednoduchý úkon bez obsáhlejší argumentace odměna v poloviční výši 2 310 Kč dle § 12 odst. 2 a 3 advokátního tarifu. K nákladům právního zastoupení dále náleží paušální náhrady 3 x 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. náklady právního zastoupení činí celkem 12 900 Kč bez DPH. K této částce je v souladu s § 57 odst. 2 s. ř. s. třeba ještě přičíst náhradu za 21 % DPH, tj. 2 709 Kč. Celková náhrada nákladů řízení tak činí částku 15 609 Kč včetně DPH. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 12. března 2026 Mgr. Ing. Petr Šuránek v.r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. A.