č. j. 49 Ad 22/2026 - 16   U S N E S E N Í Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobkyně:   H. R., narozena X    bytem X proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2026, č. j. X, takto: Věc se postupuje Krajskému soudu v Plzni. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou k poštovní přepravě dne 23. 4. 2026, domáhá nového posouzení, fakticky však zrušení rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2026, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 26. 2. 2026, č. j. X. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná pro nesplnění podmínek § 49 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. 1. 2026 a s přihlédnutím k nařízení č. 883/2004/ES o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení č. 987/2009/ES zamítla žádost žalobkyně o přiznání vdovského důchodu po Ernestu Tancošovi, narozeném dne 8. 9. 1966 a zemřelém dne 3. 11. 2022. 2. Podle ustanovení § 7 odst. 5 věty první s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.   3. Podle § 7 odst. 3 s. ř. s. je ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. 4. Podle § 89 odst. 2 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“), nelze-li ve věcech důchodového pojištění určit příslušnost krajského soudu k řízení o žalobě proto, že navrhovatel nemá na území České republiky bydliště a ani se na tomto území nezdržuje, je k tomuto řízení příslušný Krajský soud v Plzni, má-li navrhovatel bydliště na území Spolkové republiky Německo. 5. Napadené rozhodnutí bylo vydáno ve věci důchodového pojištění žalobkyně, jejíž bydliště se nachází na území Spolkové republiky Německo. Z žaloby ani z rozhodnutí žalované, jež si za tímto účelem soud vyžádal, nevyplývá, že by žalobkyně měla současně i bydliště v České republice, přičemž žalobkyni se soudu nepodařilo ani nalézt lustrací v evidenci agendových informačních systémů Evidence obyvatel a Cizinecký informační systém. Případné dřívější bydliště žalobkyně na území České republiky pak není pro určení místní příslušnosti soudu relevantní, neboť ustanovení § 89 odst. 2 písm. e) a f) organizačního zákona jsou vůči písm. a) až d) ustanoveními subsidiárními; prakticky se tak uplatní jen vůči žalobcům, jejichž aktuální bydliště se nenachází v žádném ze států, které s Českou republikou sousedí. V tomto případě však žalobkyně aktuálně podle toho, co udává (a co též plyne z obsahu spisu), bydlí v Německu, k řízení je proto v souladu se speciální právní úpravou v ustanovení § 89 odst. 2 písm. c) organizačního zákona příslušný Krajský soud v Plzni. 6. Proto byla věc v souladu s ustanovením § 7 odst. 5 s. ř. s. jako věcně a místně příslušnému soudu postoupena Krajskému soudu v Plzni. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 22. května 2026 Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r. samosoudce       Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.