Potřeba vypracování znaleckého posudku o duševním stavu obviněného k objasnění otázky jeho příčetnosti není důvodem odmítnutí návrhu státního zástupce na potrestání obviněného podle § 314c odst. 1 písm. c) tr.ř.

Krajský soud v Plzni rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. března 2003, t a k t o : Ke stížnosti státního zástupce se podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu z r u š u j e usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. ledna 2003 č. j. 7 T 5/2003-29 a okresnímu soudu se ukládá, aby o věci znovu jednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením okresní soud podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl návrh státního zástupce na potrestání obviněného B.H. pro skutek, že v Plzni dne 3. ledna 2003 v době kolem 17.30 hod. v obchodním domě Tesco na Americké třídě č. 47 v oddělení drogerie uschoval pod bundu, kterou měl oblečenou na sobě, 3 ks toaletní vody Indian Summer v prodejní ceně 429,- Kč za kus a 4 kusy toaletní vody Puma Woman v prodejní ceně 479,- Kč za kus a s takto ukrytými věcmi v celkové hodnotě 3.203,- Kč prošel ke škodě společnosti Tesco Stores ČR, a. s., bez zaplacení pokladnou a takto jednal přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 8 T 148/2000 z 24. 11. 2000, který nabyl právní moci 18. 1. 2001, uznán vinným ze spáchání tr. činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), d), e) tr. zákona a trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zákona, za což mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal 22. 8. 2001. Toto rozhodnutí okresní soud odůvodnil tím, že se obviněný měl popsaného jednání kvalifikovaného jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zákona dopustit pod vlivem alkoholu, kdy byl agresivní a službukonající lékařka protialkoholní záchytné stanice zhodnotila stupeň opilosti u obviněného jako těžký. Toto je v rozporu s tvrzením obviněného, že vypil pouze tři piva a na vše si pamatuje. Nalézací soud vyslovuje názor, že ve věci měl být na obviněného vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, kdy mělo být zkoumáno, zda a případně do jaké míry byly schopnosti rozpoznávací a ovládací obviněného zachovány či omezeny a do jaké míry. V daném směru je poukazováno rovněž na zmiňovaný rozsudek okresního soudu z 24. listopadu 2000, z něhož vyplývá, že v předchozí trestní věci byl takový znalecký posudek zpracován a při páchání předchozí trestné činnosti měl obviněný ovládací schopnosti sníženy o jednu polovinu. Proti tomuto usnesení podal příslušný státní zástupce včas stížnost, v níž namítá, že je třeba odmítnout názor samosoudce spočívající v tom, že neměly být snad splněny podmínky pro vedení zkráceného přípravného řízení. Trestní řád nijak neomezuje možnost přibrat znalce jakéhokoliv oboru i v řízení zkráceném. Neodůvodněné se však jeví především to, proč mělo k přibrání znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, podle soudu dojít již v přípravném řízení, a to kvůli rozporu výpovědi obviněného v procesním postavení podezřelého a záznamu protialkoholní záchytné stanice. Přibraný znalec by musel nepochybně vycházet především z vyjádření podezřelého o tom, jaké alkoholické nápoje vypil, v jakém množství a v jaké době. K tomu se podezřelý (obviněný) vyslovil poměrně přesně. Pokud má soud s ohledem na záznam PAZS pochyby o duševním stavu obviněného v době spáchání presumovaného skutku, nic mu nebrání v tom, aby příslušného znalce přibral v hlavním líčení, neboť ani soud není v tomto nijak omezen. Nelze argumentovat znaleckým posudkem z jiného trestního řízení, přičemž i z toho je zřejmé, že obviněný měl být v době spáchání tehdejšího skutku příčetný a s ohledem zejména na výpověď obviněného nelze očekávat, že by tomu bylo v současné době jinak. Důvodné podezření obviněného ze spáchání skutku je podloženo dále dalšími podklady, které prokazují to, že výpověď obviněného ve zkráceném přípravném řízení odpovídá skutečnosti, že si na skutek pamatuje a ten proběhl tak, jak jej obviněný popsal. Z výše uvedeného vyplývá, že podmínky pro vedení zjednodušeného řízení byly splněny a odmítnutí návrhu na potrestání tedy nemůže obstát. Proto je krajskému soudu navrhováno, aby napadené usnesení na podkladě podané stížnosti zrušil podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu a okresnímu soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Krajský soud v Plzni přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že podaná stížnost je důvodná. Ve smyslu § 314c odst. 1 písm. c) tr. řádu může samosoudce návrh na potrestání odmítnout jen tehdy, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 179a odst. 1 tr. řádu pro konání zjednodušeného řízení. Zkrácené přípravné řízení se podle § 179a odst. 1 tr. řádu koná o trestných činech, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, jestliže a) podezřelý byl přistižen při činu, nebo bezprostředně poté nebo b) v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 (do dvou týdnů ode dne, kdy policejní orgán obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání) postavit před soud. V projednávané věci jsou všechny tyto podmínky splněny. Na obviněného byl podán návrh na potrestání pro trestný čin podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zákona, za který může být obviněnému uložen trest odnětí svobody až na dvě léta. Obviněný byl přistižen při činu a zcela nepochybně byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a obviněný byl ve lhůtě uvedené v § 179b) odst. 4 tr. zákona postaven před soud. Podstatou zkráceného přípravného řízení je rychlé a neformální objasnění skutku, ve kterém je spatřován trestný čin, zjištění osoby důvodně podezřelé z jeho spáchání a vyhledání (nikoliv provedení) důkazů. Vlastní provedení dokazování se předpokládá až v řízení před soudem. V souladu s názorem státního zástupce je třeba konstatovat, že v projednávané trestní věci byly splněny všechny podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení a postavení podezřelého, dnes již obviněného B.H. před soud. Má-li samosoudce jisté pochybnosti (podle názoru stížnostního soudu ne zvlášť výrazné) o schopnostech obviněného rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a toto jednání ovládat, pak mu nic nebrání v tom, aby příslušného znalce přibral v řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že stížnostní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci není vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie k posouzení otázky, zda obviněný mohl v době, kdy se měl trestné činnosti dopustit, rozpoznat nebezpečnost svého jednání pro společnost a toto jednání ovládat, případně do jaké míry, důvodem k odmítnutí návrhu státního zástupce na potrestání obviněného ve smyslu § 314c odst. 1 písm. c) tr. řádu, zrušil na podkladě podané stížnosti napadené usnesení a okresnímu soudu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není řádný opravný prostředek přípustný. V Plzni dne 10. března 2003