Rozšiřují-li se vazební důvody u obviněného proto, že po jeho pravomocném vzetí do vazby vyšly najevo nové skutečnosti, které odůvodňují obavu z dalšího následku předpokládaného v ust. § 67 tr.ř. (obviněný napsal ve vazbě dopisy, jimiž se snažil působit na dosud nevyslechnuté spoluobviněné a svědky), jde o rozhodnutí, které má povahu rozhodnutí o vzetí do vazby a je proto třeba rozhodnout nejen podle § 72 odst. 1 tr.ř., ale též podle § 68 odst. 1 tr.ř. per analogiam a výrok formulovat tak, že se vazební důvody rozšiřují.

Krajský soud v Plzni rozhodl v trestní věci obžalovaného A.L., t.č. ve vazbě ve Věznici Ostrov při neveřejném zasedání konaném dne 23.1.2003 t a k t o : Ke stížnosti obžalovaného A.L. se podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu zrušuje usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 7.1.2003, č.j. 3 T 112/2002-364 a znovu se rozhoduje tak, že podle § 72 odst. 1 tr. řádu za použití § 68 odst. 1 tr. řádu per analogiam, se obžalovaný A.L. bere do vazby i z důvodů uvedených v § 67 písm. b) tr. řádu, neboť obžalovaný působil na spoluobžalované. O d ů v o d n ě n í Citovaným usnesením Okresní soud v Chebu podle § 72 odst. 1 tr. řádu ponechal obžalovaného A.L nadále ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. b), c) tr. řádu. Proti tomuto usnesení podal obžalovaný v zákonné lhůtě stížnost, ve které namítá, že nemá důvod ovlivňovat spoluobviněné, neboť se trestného činu nedopustil. To, co spáchal, uvedl i na policii a přiznal se k trestným činům výtržnictví a krádeže. Nezapírá, že svému bratrovi K.S. a své družce M.N. psal, ale jen proto, že je jeho bratrem a N. jeho družkou. Považuje to za nátlak, aby se přiznal k tomu, co nespáchal. Proto žádá o zrušení vazebního důvodu dle § 67 písm. b) tr. řádu a žádá o propuštění z vazby na svobodu. Z podnětu podané stížnosti přezkoumal Krajský soud v Plzni podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že stížnost obžalovaného není důvodná. Na základě obžaloby podané u Okresního soudu v Chebu dne 9.12.2002 je obžalovaný stíhán pro dvojnásobný trestný čin loupeže dle § 234 odst. 1 tr. zákona, trestný čin neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zákona, trestný čin poškozování cizí věci dle § 257 odst. 1 tr. zákona a trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zákona, jichž se měl dopustit v případě dvojnásobného trestného činu loupeže společně s obžalovaným K.S. a obžalovanou M.N., v dalších případech pak společně s obžalovaným K.S. v období od července do 16.8.2002. Obžalovaný A.L. byl vzat do vazby usnesením soudce Okresního soudu v Chebu ze dne 21.8.2002 sp. zn. 4 Nt 61/2002 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 23.9.2002 sp. zn. 8 To 525/2002 z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. řádu. Usnesením téhož okresního soudu z 11.12.2002 byla jednak zamítnuta žádost obžalovaného o propuštění z vazby na svobodu a podle § 71 odst. 5 tr. řádu bylo rozhodnuto, že se ponechává nadále ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. c) tr. řádu. Následně doručila Věznice Ostrov okresnímu soudu dopisy, v nichž byly shledány skutečnosti, které by mohly mařit objasnění trestné činnosti. Z předložených dopisů, odeslaných obžalovaným A.L. vyplývá, že sděluje spoluobžalovaným M.N. a K.S. obsahy jednotlivých výpovědí a jak na tyto výpovědi reagovat. V dopise, adresovaném spoluobžalovanému K.S. je uveden i úmysl obžalovaného zaslat mu výpověď spoluobžalované M.N. a dále mu naznačuje, že se s touto spoluobžalovanou domluvil na okolnostech, týkajících se jejich trestné činnosti. Je tedy nepochybné, že obžalovaný A.L. se prostřednictvím uvedených dopisů snaží působit na dosud soudem nevyslechnuté spoluobžalované a mařit tak objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání. Okresní soud správně shledal i důvody vazby koluzní dle § 67 písm. b) tr. řádu. Okresní soud však pochybil, když do výroku rozhodnutí nezahrnul i ust. § 68 odst. 1 tr. řádu, které řeší podmínky, za kterých lze vzít obviněného do vazby. Toto formální pochybení pak napravil stížnostní soud, který zrušil napadené usnesení dle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu a sám rozhodl, že se obžalovaný A.L. podle § 72 odst. 1 tr. řádu za použití § 68 odst. 1 tr.řádu per analogiam, bere do vazby i z důvodů uvedených v § 67 písm. b) tr. řádu, neboť obžalovaný působil na spoluobžalované, dopustil se tedy jednání uvedeného v § 71 odst. 2 části druhé věty za středníkem. Jde tedy o rozhodnutí, které má povahu rozhodnutí o vzetí do vazby (§ 68 odst. 1 per analogiam). To současně znamená, že pro trvání koluzní vazby v tomto případě neplatí časové omezení na dobu 3 měsíců, uvedené ve větě prvé § 71 odst. 2 tr. řádu, neboť nejde jen o vyslovení „obavy“ ve smyslu § 67 písm. b) tr. řádu, ale jsou již k dispozici shora uvedené dopisy, které dokládají konkrétní působení na spoluobžalované, a tedy snahu mařit objasnění stíhané trestné činnosti. Pokud jde o důvodnost trvání vazby dle § 67 písm. c) tr. řádu a důvodnost trestního stíhání obžalovaného lze pro stručnost odkázat na odůvodnění napadeného usnesení, se kterým se stížnostní soud zcela ztotožnil. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný další řádný opravný prostředek. V Plzni dne 23. ledna 2003