V případě, kdy předseda senátu a v přípravném řízení soudce ustanoví dle § 51a odst. 1,3 tr.ř. zmocněncem poškozeného advokáta, postupuje podle § 151 odst. 6 tr.ř. a zmocněnci při určení jeho odměny dle vyhl. č. 177/96 Sb. Tuto mimosmluvní odměnu sníží o 10% vzhledem k ust. § 15a) cit. vyhlášky.

U s n e s e n í Krajský soud v Plzni rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5.5.2004 v trestní věci obžalovaného J.M., t a k t o : Stížnost zmocněnkyně poškozené JUDr. J.P., proti usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 14.4.2004 č.j. 1 T 143/2002-171 se podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu z a m í t á . O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením přiznal Okresní soud Plzeň-sever ustanovené zmocněnkyni poškozené J.M., JUDr. J.P. odměnu a náhradu hotových výdajů za právní zastoupení poškozené v trestním řízení proti obžalovanému J.M., a to částkou 7.350,- Kč, když nepřiznal požadovaných 1.000,- Kč za úkon právní služby, tento v souladu s ustanovením § 15a advokátního tarifu (vyhláška č. 177/96 Sb. v platném znění) přiznal toliko ve výši 900,- Kč, tedy odměnu za jeden právní úkon snížil od 10% tak, jak je advokátním tarifem stanoveno, tedy oproti návrhu obhájkyně, nepřiznal odměnu v částce 750,- Kč. Proti tomuto usnesení podal zmocněnkyně JUDr. J.P. stížnost. S postupem soudu, tedy krácením odměny za úkon právní služby o 10% a celkové odměny o částku 750,- Kč nesouhlasí. Zdůrazňuje, že ustanovení § 15a advokátního tarifu se vztahuje pouze na mimosmluvní odměnu za úkony právních služeb, které provedl advokát jako obhájce v trestním řízení, nikoli na odměnu zmocněnce poškozeného. Poukazuje v tomto směru na příslušnou publikovanou judikaturu včetně komentářů trestního řádu, advokacie a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 21.4.1999 sp.zn. 3 To 171/99. Navrhuje s ohledem na uvedené skutečnosti, aby stížnostní soud napadené usnesení zrušil a přiznal jí účtovanou odměnu v plné výši, tj. včetně částky 750,- Kč, tedy ve výši 8.100,- Kč. Krajský soud z podnětu včasné stížnosti zmocněnkyně poškozené podle § 147 odst. 1 trestního řádu přezkoumal napadené usnesení i řízení mu předcházející a neshledal stížnost důvodnou. Pokud jde o řízení, které vydání napadeného usnesení předcházelo, zde nebylo shledáno pochybení. Okresní soud rozhodl na základě řádně a včas uplatněného návrhu zmocněnkyně, advokátky JUDr. P. o odměně za právní služby v rámci zastupování poškozené, když obhájkyně byla ustanovena poškozené opatřením Okresního soudu Plzeň-sever sp.zn. Nt 370/2002. Pokud jde o skutečnosti vztahující se k věcné stránce napadeného rozhodnutí, pak stížnostní soud odkazuje na odůvodnění napadeného usnesení, neboť se s tímto ztotožňuje. Odůvodnění usnesení je v souladu s ustanovením § 134 odst. 2 trestního řádu a má oporu v platném ustanovení trestního řádu, konkrétně v ustanovení § 151 odst. 2,3,6 trestního řádu a odměna a náhrada byla přiznána v částce odpovídající advokátnímu tarifu, tedy vyhlášce č. 177/1996 Sb. v platném znění. Pokud jde o konkrétní námitky zmocněnkyně, tyto stížnostní soud nemůže akceptovat. Především třeba zdůraznit, že advokátní tarif č. 177/96 Sb. byl změněn vyhláškou č. 235/97 Sb., která nabyla účinnosti od 1.10.1997 a který se zabývá snížením odměny mimosmluvní za jeden úkon právní pomoci o 10%. Ustanovení § 15a zmíněné vyhlášky skutečně hovoří o advokátovi, který jako ustanovený obhájce v trestním řízení poskytl po 1.10.1997 úkony právní služby. Pokud zmocněnkyně argumentuje judikaturou a rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích, pak vše se týká trestního řádu účinného do 31.12.2001 a stížnostní soud si je vědom i stanoviska Nejvyššího soudu ČR uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 30/2000. Přesto nutno vycházet z platné právní úpravy, a to novely trestního řádu č. 265/2001 Sb. účinné od 1.1.2002, které v podstatě zakotvilo a pozměnilo ustanovení § 151 odst. 1 až 6 trestního řádu. Zde je přímo uvedeno v § 151 odst. 6 trestního řádu, že ustanovení odstavců 2 až 5 se přiměřeně užijí na rozhodování o výši odměny a náhradě hotových výdajů zvoleného obhájce obviněným, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu, a ustanoveného zmocněnce poškozeného. Novela tohoto ustanovení dopadá na případy, kdy podle § 51a odst. 1 trestního řádu předseda senátu rozhodl na návrhu poškozeného o nároku poškozeného na právní pomoc zmocněnce bezplatnou nebo za sníženou odměnu a to se týká daného případu, kdy ve smyslu § 51a odst. 3 trestního řádu poškozené M. byla jako zmocněnec ustanovena advokátka JUDr. J.P. V tomto problém není. Dle stížnostního soudu však nutno nároky ustanoveného zmocněnce, tedy advokáta, vykládat v souladu s platnou právní úpravou ve vztahu k platnému znění advokátního tarifu. Není pochyb o tom, že se jedná o mimosmluvní odměnu a stížnostní soud nevidí důvod činit rozdíl mezi ustanoveným obhájcem obžalovanému a ustanovenému zmocněnci poškozeného, co do nároků na odměnu za jeden úkon právní služby. Stížnostní soud přitom vychází i z toho, že by bylo zcela nelogické, aby s ohledem na komplexnost a rozsah služeb právních, které poskytuje ustanovený obhájce obžalovaného, ve vztahu a v poměru k rozsahu služeb poskytovaných zmocněncem poškozenému, byl při přiznávání náhrad činěn rozdíl tak, že zmocněnci poškozeného za jeden úkon bude náležet vyšší odměna. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že okresní soud postupoval zcela správně, pokud ustanovené zmocněnkyni, advokátce JUDr. P., účtoval za jeden úkon právní pomoci částku sníženou o 10%, tedy 900,- Kč a nikoliv částku 1.000,- Kč, jak požadovala v návrhu advokátka. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že stížnost JUDr. J.P. nebyla shledána důvodnou, naopak napadené usnesení bylo shledáno správným a zákonným a nezbylo proto, než stížnost zmocněnkyně poškozené dle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako nedůvodnou zamítnout. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný další řádný opravný prostředek. V Plzni 5. 5. 2004