Vzhledem k tomu,že z ustanovení § 71 odst.2 tr.ř.vyplývá,že vazba obviněného podle § 67 písm.b) tr.ř. může trvat nejdéle tři měsíce a že není-li obviněný současně ve vazbě i z jiného důvodu,že musí být z vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm.b) tr.ř. propuštěn nejpozději den následující po uplynutí této lhůty,musí být návrh státního zástupce na ponechání obviněného ve vazbě z tohoto důvodu po dosažení tří měsíců vazby,předložen soudu tak (natolik zavčas),aby soud mohl v této tříměsíční lhůtě o návrhu rozhodnout.

U s n e s e n í Krajský soud v Plzni rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. srpna 2004 v trestní věci obviněného V.R., t.č. ve vazbě ve Věznici Plzeň, t a k t o: Stížnost státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 23. 7. 2004 č.j. 5 Nt 1052/2004-2 se podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu z a m í t á. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením soudkyně Okresního soudu Plzeň-město podle § 71 odst. 2 tr. řádu zamítla návrh státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město z 21. 7. 2004 o ponechání obviněného V.R. ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) tr. řádu. Proti tomuto usnesení podala v zákonné lhůtě stížnost státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město a písemně ji odůvodnila. Uvedla v ní, že se neztotožňuje s názorem okresního soudu, že návrh bylo nutno zamítnout, aniž by se soud zabýval existencí vazebního důvodu, neboť návrh státní zástupkyně byl podán 21. 7. 2004, přičemž vazba obviněného se počítá od 18. 4. 2004, a od tohoto data běží i lhůta stanovená v § 71 odst. 2 tr. řádu, takže o ponechání obviněného ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) tr. řádu je třeba rozhodnout před uplynutím stanovené tříměsíční lhůty, v opačném případě musí být obviněný propuštěn nejpozději den následující pod uplynutí lhůty na svobodu (pokud není dán další vazební důvod dle § 67 písm. a) či c) tr. řádu), nebo u něj již nadále nemůže být uplatňován důvod koluzní vazby; návrh státní zástupkyně byl tedy dle názoru soudu podán opožděně. Státní zástupkyně s tímto názorem nesouhlasí, neboť zákon výslovně nestanoví, v jaké lhůtě musí být soudu státním zástupcem navrhnuto, aby rozhodl o ponechání obviněného ve vazbě z koluzního důvodu. Zákon však také výslovně nestanoví, že důvod koluzní vazby zaniká bez dalšího po uplynutí tříměsíční lhůty, jak dovozuje ve svém rozhodnutí soud. Právě naopak se státní zástupkyně domnívá, že pokud jde splněna podmínka, že bylo koluzní jednání obviněného zjištěno, je o trvání tohoto důvodu třeba zvlášť rozhodnout. Pokud je tedy přiznáno státnímu zástupci právo rozhodovat o trvání vazby až po uplynutí lhůty tří měsíců, není jediného důvodu, proč by o trvání důvodu koluzní vazby mělo být rozhodováno ve lhůtě zvláštní, kratší. Soud proto dle názoru státní zástupkyně nemohl návrh zamítnout pro opožděnost, jak to v tomto případě udělal, ale měl rozhodnout o tom, zda důvod vazby trvá či nikoli. Navrhuje proto, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena Okresnímu soudu Plzeň-město k novému projednání a rozhodnutí. Krajský soud v Plzni na podkladě podané stížnosti přezkoumal postupem dle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Krajský soud se v plném rozsahu ztotožnil s názorem a se závěry okresního soudu, které jsou v odůvodnění napadeného usnesení podrobně rozvedeny. Proto postačí v podrobnostech na odůvodnění napadeného usnesení odkázat, když k námitkám uvedeným ve stížnosti považuje krajský soud za nutné uvést následující. Dle § 71 odst. 2 tr. řádu ve znění účinném od 1. 7. 2004 vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutno dobu. Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; pokud bylo zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, rozhodne v přípravné řízení o ponechání obviněného ve vazbě na návrh státního zástupce soudce a po podání obžaloby soud. Nebyl-li obviněný, který není ve vazbě současně i z jiného důvodu, propuštěn na svobodu před uplynutím této lhůty, musí být z vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) propuštěn nejpozději den následující po uplynutí uvedené lhůty. V citovaném ustanovení skutečně není uvedena žádná lhůta, ve které je státní zástupce povinen návrh na ponechání obviněného ve vazbě z důvodu § 67 písm. b) tr. řádu soudu předložit. Nicméně z ustanovení § 71 odst. 2 věta prvá jednoznačně vyplývá, že vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce. Logickým výkladem lze tedy dospět k závěru, že tento návrh státního zástupce musí být k soudu předložen tak, aby soud mohl v této lhůtě tří měsíců o tomto návrhu rozhodnout, jinak musí být obviněný nejpozději den následující po uplynutí uvedené lhůty propuštěn z vazby na svobodu, pokud není ve vazbě i z jiného důvodu § 67 tr. řádu. V praxi to znamená, že i o návrhu podaném poslední den tříměsíční lhůty je soud povinen rozhodnout. Je nepochybné, že vazba koluzní má pokud jde o prodloužení její lhůty jiný režim než vazba z důvodu § 67 písm. a) nebo c) tr. řádu. Podle § 71 odst. 3 tr. řádu jestliže doba trvání vazby v přípravném řízení dosáhne tří měsíců, je státní zástupce povinen do pěti pracovních dnů po uplynutí této doby rozhodnout, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští na svobodu. Vzhledem k tomu, že od 1. 7. 2004 státní zástupce rozhoduje o dalším trvání vazby pouze pokud jde o důvody dle § 67 písm. a) nebo c) tr. řádu, nelze toto ustanovení vztáhnout i na důvod vazby koluzní dle § 67 písm. b) tr. řádu. Lhůta pěti pracovních dnů na rozhodnutí státního zástupce se vztahuje pouze na důvody vazby dle § 67 písm. a) nebo c) tr. řádu. Okresní soud tedy nepochybil, pokud dovodil, že jestliže byl návrh státní zástupkyně na prodloužení lhůty trvání vazby koluzní podán až 21. 7. 2004, byl podán opožděně, neboť vazba koluzní skončila dnem 18. 7. 2004. Rozhodnutí okresního soudu bylo učiněno v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že v napadeném usnesení ani v řízení mu předcházejícím neshledal krajský soud žádné vady, byla stížnost státní zástupkyně jako nedůvodná dle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný. V Plzni dne 17. srpna 2004