16Cad 271/2009       ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Olgou Charvátovou v právní věci žalobkyně: D. M., proti žalovaná: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1.9.2009 č.j. X     t a k t o :   I. Žaloba se  z a m í t á. II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :    Žalobkyně se včasnou žalobou ze dne 1.10.2009 domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované shora citovaného pro nezákonnost a vady řízení, kterým jí žalovaná zamítla žádost o plný invalidní důchod (dále jen PID) pro nesplnění podmínek ustanovením § 38 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v platném znění (dále jen ZDP), a to proto, že žalobkyně dle posudku Okresní správy sociální zabezpečení (dále jen OSSZ) v Karlových Varech ze dne 19.8.2009 nebyla posouzena jako plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (dále jen DNZS) poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti (dále jen SVČ) o 30%.    Žalobkyně zdůvodnila žalobu tím, že s tímto rozhodnutím nesouhlasí, trvá na tom, že její zdravotní stav odpovídá alespoň částečné invaliditě, nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. Zdravotní stav se v posledních 4 letech zhoršil, což dokládá zdravotní dokumentací. Má problémy se sluchem od roku 2002. Popsala kde se léčí, jaké má vzdělání a jaké má zdravotní potíže. Navrhla nové posouzení zdravotního stavu a po provedeném řízení, aby soud   napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k novému řízení a rozhodnutí. Žalobkyně neúčtovala náhradu nákladů řízení. U jednání 16.3.2010 na podané žalobě setrvala v plném rozsahu. U jednání 27.7.2010 se omluvila.    Žalovaná ve stanovisku ze dne 19.10.2010 navrhla nové posouzení zdravotního stavu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen PK MPSV ČR), pracoviště Plzeň. Žalovaná přítomná u jednání navrhla zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně ani posudkem PK MPSV ČR, a to ani po jeho doplnění, nebyla posouzena jako plně ani částečně invalidní.    Žaloba není důvodná.    Soud zjistil ze správního spisu - posudkového spisu OSSZ Karlovy Vary, ze záznamu o jednání ze dne 19.8.2009, že proběhlo řízení na základě žádosti občana o invalidní důchod (dále jen ID) dle §§ 81-84 zák. č. 582/1991 Sb. Žalobkyně má tyto choroby: oboustrannou těžkou percepční nedoslýchavost s korekcí sluchadly. Zdravotní stav byl hodnocen jako DNZS, jehož hlavní příčinou je těžká percepční vada s korekcí oboustrannou moderními sluchadly, ztráta sluchu v dolní hranici těžkého postižení, nejsou doložena posudkově další významná postižení. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti byla stanovená dle příl. č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb., dle kapitoly VII, oddílu B, položky 4 – 30%. Žalobkyně nebyla posouzena plně ani částečně invalidní dle § 39 odst. 1 a  § 44 odst. 1,2 ZDP.    Na základě tohoto posudku bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí.    Rozhodnutí o nároku na PID nebo částečný invalidní důchod (dále jen DIČ) je závislé především na odborném lékařském posouzení. V soudním řízením ve věci důchodového pojištění jsou ze zákona povolány PK MPSV ČR (§ 4 odst. 2 zák. ČNR č. 582/1991 Sb.). Tento posudkový orgán je oprávněn a zmocněn k posouzení celkového výsledného zdravotního stavu a vymezení dochované pracovní schopnosti občana a zaujetí posudkového závěru o plné či částečné invaliditě ve smyslu §§ 39 a 44 ZDP. Komise jsou oprávněny i k zaujetí stanoviska k otázce vzniku, změny či zániku plné nebo částečné invalidity. Tak tomu bylo i v případě žalobkyně. Zdravotní stav žalobkyně byl tímto posudkovým orgánem posouzen 27.1.2010. Žalobkyně se nezúčastnila jednání PK. V komisi byl přítomen lékař ORL, což  z hlediska složení odpovídá zdravotnímu postižení žalobkyně. Tato je nevyučená, pracovala v letech 1992-2003 jako OSVČ, od ledna 2003 je evidována na úřadu práce. Je posuzována jako OSVČ. Prodělala v dětství operaci pro šilhavost obou očí, v roce 2007 operaci žlučníku, od roku 2002 je pod kontrolou ORL pro nedoslýchavost těžkého stupně. Stěžuje si na špatný sluch, v místnosti kde je hluk a mluví více lidí, má potíže. Dále si stěžuje  na závratě, občasné pocity tlaku v obou uších. Je schopna odezírat, je vybavena digitálním sluchadlem. Má občasné bolesti krční páteře, psychicky je srovnána s obtížemi. PK jako rozhodující zdravotní postižení stanovila oboustrannou středně těžkou smíšenou nedoslýchavost kompenzovanou dvěma sluchadly při základním onemocnění - otoskleróze. Jako ostatní zdravotní postižení byl stanoven stav po oční operaci v dětství pro strabismus. Komise hodnotila zprávu z ORL v Karlových Varech z 11.3.2009 - MUDr. Ž., vyšetření ORL v Mladé Boleslavi ze dne 29.9.2009, vyšetření ORL ze dne 5.4.2005, vyšetření ORL FN Plzeň ze dne 15.12.2009 - MUDr. J., neurologické vyšetření ze dne 15.10.2009 - MUDr. H., balneologické a interní vyšetření ze dne 26.11.2009 - MUDr. P.. Komise učinila posudkový závěr k datu vydání napadeného rozhodnut, k 1.9.2009, neboť soud věc posuzuje po stránce skutkové a právní k datu vydání správních rozhodnutí, což je v daném případě 1.9.2009, jak má stanoveno ustanovením § 75 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudním řádem správním (dále jen s.ř.s). Jako příčinu DNZS PK stanovila PK oboustrannou těžkou percepční nedoslýchavost, pro kterou žalobkyně není schopna prací v riziku hluku, na rizikovém pracovišti, dále tam, kde je využívána zvuková signalizace a je zvýšená náročnost na komunikaci s větším počtem lidí. Je schopna prací mimo zmíněná rizika hluku, tam kde nejsou nároky na komunikaci s více lidmi. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti byla stanovena dle přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb. dle kapitoly VII – smyslové orgány, oddílu B – sluch, položky 5 – oboustranná středně těžká nedoslýchavost (ztráta sluchu v rozsahu 41-55 dB; ztráta slyšení 40-65%) – 25% (20-25%). U žalobkyně jde o oboustrannou středně těžkou nedoslýchavost kompenzovanou dvěma sluchadly při základním onemocnění – otoskleróze. Komise zároveň zdůraznila, že postižení nelze hodnotit dle týž kritérií, ale položky 4, neboť u žalobkyně nejde o těžkou nedoslýchavost a ani dle týž kritérií, ale položky 3, neboť u žalobkyně nejde o oboustrannou, úplnou či praktickou hluchotu s těžkým porušením komunikačních schopností. Nad horní hranici stanovené míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti komise procento dle § 6 odst. 4 cit. vyhlášky nenavýšila, neboť v horní hranici zohlednila i subjektivní stesky žalobkyně. Komise zároveň uvedla, že přihlédla i k disproporcím v dokladovaných nálezech a při nové objektivizaci zdravotního stavu přistoupila k vyšetření žalobkyně ve FN Plzeň na ORL klinice, a to  vyšetření sluchového prahu objektivní audiometrií metodou CERA, byla zjištěna oboustranná středně těžká smíšená nedoslýchavost dobře kompenzovaná dvěma sluchadly. V komisi byla žalobkyně schopna kvalitní komunikace bez modifikace řeči se dvěma sluchadly, není závislá na odezírání, komunikačně se dobře orientuje a reaguje i v místnosti se třemi lidmi. Zdravotní postižení žalobkyně je hodnoceno jako kompensované a stabilizované.     V zhledem k námitkám žalobkyně bylo řízení odročeno a posudek doplněn 2.6.2010 o hodnocení dalších lékařských zpráv a zaujetím stanoviska PK k námitkám žalobkyně . V komisi byl přítomen lékař - otolaryngolog. Komise zhodnotila ORL vyšetření ze dne 18.3.2010, psychiatrické vyšetření ze dne 20.4.2010. Komise znovu odkázala na provedené vyšetření na ORL klinice FN Plzeň s tím, že byl hodnocen sluchový práh, který byl potvrzen i subjektivním vyšetřením sluchu. Komise uvedla, že tato porucha je dobře kompenzována dvěma sluchadly. Psychiatrický nález  nemá vliv na změnu posudkového závěru. Žalobkyně nebyla posouzena jako plně ani částečně invalidní dle § 39 odst. 1 a § 44 odst. 1-2 ZDP, neboť nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu DNZS nejméně o 33%, nešlo o schopnost pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost  jen za zcela mimořádných podmínek a DNZS jí zcela nestěžoval obecné životní podmínky.    Doručením žaloby Krajskému soudu v Plzni bylo zahájeno řízení dle hlavy druhé dílu prvého s.ř.s. Žalobou je napadeno rozhodnutí v důchodové věci, která podléhá soudnímu přezkumu dle § 89 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb.    Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel dle § 75 odst. 1 s.ř.s. ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodnutí správního orgánu a přezkoumal zejména výrok napadeného rozhodnutí v mezích včas uplatněných žalobních bodů.    Žaloba by byla důvodná, pokud by byla prokázána tvrzení žalobkyně o tom, že byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního orgánu (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), nebo postupem správního orgánu takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí (§ 65 odst. 2 s.ř.s.).    Žalobkyně uplatnila v žalobě jediný žalobní bod v tom smyslu, že nesouhlasí s posudkovým závěrem lékaře OSSZ, trvá na tom, že je přinejmenším částečně invalidní a zdravotní stav byl nesprávně posouzen vzhledem k charakteru potíží žalobkyně. Na základě nesprávně posouzeného skutkového stavu byl učiněn nesprávný právní závěr o stupni invalidity žalobkyně.    Soud zhodnotil provedené důkazy dle § 77 odst. 2 s.ř.s., a to jednotlivě i v jejích souhrnu, i s důkazy, které byly provedeny před správním orgánem a ve svém rozhodování vyšel z takto skutkového a právního stavu. Vzal za prokázané ze záznamu o jednání OSSZ Karlovy Vary, posudku PK MPSV ČR pracoviště Plzeň a doplňku posudku, že žalobkyně nebyla ke dni 1.9.2009 plně invalidní.    Dle § 39 odst. 1 písmene a) ZDP v platném znění pojištěnec je plně invalidní, poklesla-li z důvodu DNZS jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%, nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.    Okruh zdravotních postižení umožňujících výkon soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek stanoví jmenovitě příloha č. 3, k vyhl. č. 284/1995 Sb.    Dle posudkových závěrů posudku PK MPSV ČR, pracoviště Plzeň, byla míra poklesu soustavné výdělečné činnosti žalobkyně stanovena dle kapitoly VII, oddílu B, položky 5 – 25% (20-25%). Nad horní hranici stanovené míry poklesu schopnosti soustavné činnosti v procentech, nebylo procento navýšeno pro obtížnost zaměstnání nebo další choroby dle § 6 odst. 4 cit. vyhlášky. Žalobkyně není omezena pro žádnou z chorob, pro kterou by musela vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek dle přílohy č. 3 k cit. vyhlášce, není postižena úplnou nevidomostí obou očí či praktickou nevidomostí obou očí, rozsáhlými amputačními ztrátami horních nebo dolních končetin, popřípadě kombinací horní a dolní končetiny nebo ochrnutím dvou končetin typu hemiplegie či paraplegie nebo těžkou hemiparezou nebo těžkou paraparezou, ani zdravotním postižením způsobujícím úplnou imobilitu, pro kterou by osoba byla trvale odkázána na vozík pro invalidy. Netrpí střední mentální retardací s IQ 35-49 nebo těžkými formami duševního onemocnění ani  těžce slabým zrakem spolu s těžkou nedoslýchavostí popřípadě úplnou nebo praktickou hluchotou. Žalobkyně  nesplňuje podmínky ustanovení § 39 ZDP tak, jak bylo ustanovení definující plnou invaliditu ze zdravotních důvodů soudem shora citováno.    Žalobkyni se nezdařilo prokázat, že by k 1.9.2009 byla plně invalidní. Jak již bylo uvedeno, soudní přezkum je k tomuto datu ve smyslu § 75 odst. 1 s.ř.s. v rámci včas uplatněných žalobních bodů prováděn. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí k tomuto datu, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Nezdařilo se prokázat tvrzení žalobkyně, že na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu byl učiněn nesprávný právní závěr o stupni její invalidity v rámci nesprávného posouzení závažnosti jejího zdravotního stavu. Žalobkyně nebyla zkrácena na svých právech rozhodnutím správního orgánu (§ 65 odst. 1s.ř.s.), nebo postupem správního orgánu takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí (§65 odst. 2 s.ř.s.). Soud při svém rozhodování vycházel zejména z posudku a nálezu PK MPSV ČR, pracoviště Plzeň. Komise zasedla v řádném složení za účasti odborníka z oboru ORL a otolaryngologa. Žalobkyně sice nebyla vyšetřena, ale komise před hodnocením nechala žalobkyni vyšetřit na pracovišti ORL  FN Plzeň, kde bylo provedeno vyšetření sluchového prahu, kdy tedy tento práh byl zjištěn a v posudku popsán, jedná se o vyšetření objektivní, které  není závislé na vůli jedince. PK se dle názoru soudu zdravotním stavem žalobkyně dostatečně zabývala  na základě dostatečné zdravotní dokumentace. Skutečnost, že žalobkyně nebyla u PK vyšetřena, soud nepovažuje za vadu posudku. Soud  o úplnosti a přesvědčivosti posudkových závěrů nemá pochybnosti. Pro stanovení příčiny invalidity i míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl ve spisovém materiálu dostatek podkladu v podobě lékařských zpráv, včetně zmíněného dodatečného vyšetření ve FN v Plzni. Soud tyto zprávy v odůvodnění rozsudku jmenovitě citoval a jsou v posudku podrobněji popsány. Posudek  má veškeré náležitosti požadované judikaturou. Bylo stanoveno, že je přítomen DNZS, byla stanovena jeho hlavní příčina, která byla podřazena pod příslušnou kapitolu, oddíl, položku dle přílohy č. 2 k vyhl. 284/1995 Sb. a komise toto podřazení náležitě zdůvodnila. Komise v posudku i uvedla, proč maximální míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti vyjádřené v procentech již nenavýšila z důvodu zaměstnání, kdy žalobkyně je schopna dosavadního zaměstnání či pro ostatní choroby, neboť žalobkyně další posudkově významné choroby nemá a subjektivní stesky byly hodnoceny v maximální stanovené míře poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně. Námitky žalobkyně byly zhodnoceny v doplňku posudku včetně dalších lékařských zpráv. K doplňku posudku žalobkyně již další námitky nevznesla. Soud při svém rozhodování z posudku a jeho závěrů vycházel a má  za to, jak již bylo uvedeno, že žalobkyni se nezdařilo v řízení prokázat, že by k 1.9.2009 byla plně invalidní. Žalobkyně nebyla posouzena ani jako invalidní částečně, tedy soud má za to, že stupeň invalidity žalobkyně byl postaven najisto .    Vzhledem k tomu, že žaloba žalobkyně nebyla shledána důvodnou, neboť žalobkyně nebyla zkrácena na svých právech rozhodnutím správního orgánu ani jeho postupem, byla žaloba dle § 78 odst. 7 s.ř.s zamítnuta (výrok pod I. rozsudku).    O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1,2 s.ř.s. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobkyni proto, že ve věci neměla úspěch a náhradu nákladů řízení nepožadovala. Žalovaný správní orgán ve věci důchodových právo na náhradu nákladů řízení nemá ze zákona (výrok pro II. rozsudku).       P o u č e n í:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných vyhotoveních (§ 102 a § 106 odst. 2 s.ř.s.). Důvody kasační stížnosti jsou taxativně stanoveny v § 103 odst. 1 s.ř.s. Kasační stížnost směřující pouze proti rozhodnutí o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí, je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.). Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny  v § 103 s.ř.s. nebo důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl (§ 104 odst. 4 s.ř.s.). Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).     V Plzni dne 27. července 2010           JUDr. Olga Charvátová, v.r.           samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Helena Kováříková