30Ca 121/2008 -                                             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY         Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: J. Š., zastoupeného JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem Nám. Republiky 2, 301 00 Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, se sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23.7.2008 č.j. DSH/8990/08, ve znění opravného usnesení ze dne 19.8.2008 č.j. DSH/10407/08,   t a k t o :   I.  Rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 23.7.2008 č.j. DSH/8990/08, ve znění opravného usnesení ze dne 19.8.2008 č.j. DSH/10407/08, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.    II.  Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 6.800,- Kč k rukám zástupce žalobce JUDr. Jiřího Vlasáka do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.     O d ů v o d n ě n í  Žalobou podanou soudu osobně dne 6.10.2008 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 23.7.2008 č.j. DSH/8990/07 [ve skutečnosti: č.j. DSH/8990/08], ve znění opravného rozhodnutí [ve skutečnosti: usnesení] ze dne 19.8.2008 č.j. DSH/10407/08 a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému.   Rozhodnutím ze dne 23.7.2008 č.j. DSH/8990/08, ve znění opravného usnesení ze dne 19.8.2008 č.j. DSH/10407/08, Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, zamítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Obecního úřadu Druztová ze dne 9.8.2007 č.j. NP/10/397/07, kterým byla žalobci uložena pořádková pokuta ve výši 50.000,- Kč za nesplnění písemné výzvy (písemného příkazu) ze dne 25.4.2007, dané osobou pověřenou výkonem státního dozoru nad veřejně přístupnou pozemní komunikací v k.ú. Druztová.     Pozemní komunikace jsou upraveny zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“).   Pokud zákon o pozemních komunikacích nestanoví jinak, postupuje se v řízení o věcech upravených tímto zákonem podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“ nebo „spr. ř.“) [§ 44 odst. 1 věta prvá zákona o pozemních komunikacích].   Ze spisů správních orgánů a z vlastní úřední činnosti soud zjistil, že rozhodnutím ze dne 9.8.2007 č.j. NP/10/397/07 Obecní úřad Druztová I. podle § 42 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích uložil pořádkovou pokutu ve výši 50.000,- Kč žalobci za nesplnění písemné výzvy (písemného příkazu) ze dne 25.4.2007 n.z. NP/2/229/07, dané osobou pověřenou výkonem státního dozoru nad veřejně přístupnou pozemní komunikací v k.ú. Druztová, kterou je pozemek p.č. 574/8, 574/4, 585/1, 585/90, 574/5, 589/1, 589/14 a 590, vše v k.ú. Druztová, a II. podle § 79 odst. 5 spr. ř. a v souladu s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb. uložil žalobci povinnost nahradit náklady správního řízení, v němž je vydáno toto rozhodnutí a které vyvolal žalobce porušením své právní povinnosti, ve výši 1.000,- Kč.   Proti tomuto rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty podal žalobce odvolání (toto odvolání je datováno dne 5.9.2007, bylo předáno k poštovní přepravě dne 6.9.2007 a došlo správnímu orgánu dne 7.9.2007).   Rozhodnutím ze dne 10.10.2007 č.j. DSH/12000/07 Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, podle § 90 odst. 5 spr. ř. odvolání žalobce podané dne 6.9.2007 zamítl a rozhodnutí Obecního úřadu Druztová ze dne 9.8.2007 č.j. NP/10/397/07 potvrdil.   Proti tomuto rozhodnutí odvolacího správního orgánu podal žalobce žalobu.   Rozsudkem ze dne 27.6.2008 č.j. 30Ca 117/2007-80 Krajský soud v Plzni žalobou napadené rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 10.10.2007 č.j. DSH/12000/07 zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení žalovanému.   Rozhodnutím ze dne 23.7.2008 č.j. DSH/8990/08 Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, podle § 92 odst. 1 spr. ř. odvolání žalobce, podané dne 6.9.2007, proti rozhodnutí Obecního úřadu Druztová ze dne 9.8.2007 č.j. NP/10/397/07 jako opožděné zamítl.      Opravným usnesením ze dne 19.8.2008 č.j. DSH/10407/08 Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, podle § 70 spr. ř. opravil zřejmé nesprávnosti v odůvodnění výše uvedeného rozhodnutí ze dne 23.7.2008 č.j. DSH/8990/08 [číslice 2008 byly nahrazeny číslicemi 2007].   Svou žalobu odůvodnil žalobce tím, že rozhodnutím žalovaného byl zkrácen na právu na spravedlivý proces, zaručeném čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje zejména v jeho nepřezkoumatelnosti. Rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, proti kterému žalobce podával odvolání, mu bylo totiž doručeno prostřednictvím policie dne 24.8.2007. Z důvodu zdravotní indispozice odmítl nejprve zásilku dne 22.8.2007 od policie převzít, když hlídka zastavila v obci Druztová vozidlo, ve kterém syn vezl žalobce od lékaře, ale po zlepšení zdravotního stavu zásilku od policie dne 24.8.2007 převzal. Z těchto termínů žalobce vycházel při podání odvolání a i při posouzení pokusu o předání dne 22.8.2007 jako odepření přijetí je den 6.9.2007, kdy bylo odvolání předáno k poštovní přepravě, posledním, tedy patnáctým dnem lhůty pro odvolání. Žalobci tedy o žádné jiné možnosti převzetí zásilky není nic známo. Pokud by byl vyrozuměn o uložení zásilky, nepochybně by tuto převzal a v zákonné lhůtě podal odvolání, tak jako vždy předtím, neboť od počátku vstupu správních orgánů do problematiky prezentuje svůj odlišný názor na charakter pozemků ve svém vlastnictví a na nedostatek pravomoci správních orgánů. Žalobce podotýká, že za rok 2007 převzal 96 doporučených zásilek a v prvním pololetí roku 2008 již 57 zásilek a nevidí důvod, proč by to neučinil i v tomto (resp. v těchto třech) případu. Nechce spekulovat o tom, proč mu zásilky byly doručeny cestou policie, třeba právě z důvodu prokázání doručení zásilky do vlastních rukou, ač tomu tak v minulosti nebylo, ale postup správního orgánu je v mnohém nestandardní a většinou při něm nejsou příliš ctěny zásady správního řízení, myšleno zejména ty, uvedené v § 4 spr. ř., spíše naopak. Zásilek od policie převzal celkem sedm. U jiných zásilek se žádné nedostatky nevyskytly, za termín doručení se považoval den předání policií. Žalobce ještě v té souvislosti pokládá za nutné zmínit další důležitou skutečnost, a to způsob doručování, který je v jeho případě domluven s poštou. Vzhledem k tomu, že dům žalobce je na samotě, ve vzdálenosti více jak jeden kilometr od okraje obce Druztová, je mu veškerá pošta, tedy i oznámení o uložení zásilky, doručována do poštovní schránky domu č.p. 64 v obci Druztová, který je ve vlastnictví žalobce. Zde si žalobce tedy poštu vyzvedává. Žalobce je přesvědčen, že z výše uvedených tvrzení je dostatečně odůvodněn závěr, že napadené rozhodnutí je nezákonné.   Žalovaný správní orgán se k podané žalobě vyjádřil tak, že v dané věci postupoval plně v intencích rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 30Ca 117/2007-80 ze dne 27.6.2008. V dalším řízení žalovaný rozhodl podle citovaného rozsudku, v jehož odůvodnění soud mj. uvádí, že shledá-li odvolací správní orgán odvolání opožděným nebo nepřípustným, je povinen je zamítnout podle § 92 odst. 1 věty prvé spr. ř. Toto pravidlo je podle soudu rigorózní, správní orgán se od něj tedy nesmí odchýlit. Právní závěr soudu vyjádřený v citovaném rozsudku byl pro žalovaného závazný, ten podle něj tedy postupoval. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že odvolání žalobce (podané dne 6.9.2007), o kterém žalovaný znovu rozhodoval, bylo podáno opožděně. Jak vyplývá z poštovní obálky (dodejky) č. R 001214, kterou bylo rozhodnutí správního orgánu I. instance doručováno (zásilka podána provozovateli poštovních služeb k doručení dne 9.8.2007), žalobce nebyl při doručování tohoto rozhodnutí správního orgánu I. instance zastižen, písemnost byla podle § 23 spr. ř. uložena (a připravena k vyzvednutí) u příslušné provozovny provozovatele poštovních služeb dne 10.8.2007, jak vyplývá z citované obálky (dodejky). Žalobce si uložené rozhodnutí (zásilku) ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo k vyzvednutí připraveno, nevyzvedl, rozhodnutí tedy bylo podle § 24 odst. 1 spr. ř. doručeno (tzv. fikcí) poslední den této lhůty, tj. dne 20.8.2007. Od tohoto dne odvolateli plynula lhůta 15 dnů k podání odvolání. Ta skončila dne 4.9.2007. Dnem následujícím, tj. 5.9.2007 nabylo rozhodnutí právní moci. Odvolatel proti napadenému rozhodnutí podal odvolání až dne 6.9.2007, tj. po uplynutí zákonné lhůty k podání odvolání, odvolání je tudíž opožděné a s odkazem na shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Plzni žalovaný neměl jinou možnost, než odvolání jako opožděné zamítnout. Skutečnost, že správní orgán se nevyzvednutou písemnost pokoušel později opětovně doručit, nemůže mít na věc žádný vliv, § 24 odst. 1 spr. ř. je v tomto rigidní a nedává správnímu orgánu (jak cituje i soud) na uváženou, zda z hlediska doručení lze vybírat z jeho dalších (úspěšných či neúspěšných) pokusů.   Žalovaný správní orgán se k podané žalobě dále vyjádřil tak, že podle § 24 odst. 1 spr. ř. není z hlediska zákonné fikce doručení rozhodující důvod, proč si adresát uloženou písemnost nevyzvedl, žalobcův odkaz na čerpání dovolené či pracovní neschopnosti tedy nemůže být směrodatný. Relevantní je tato skutečnost podle § 24 odst. 2 spr. ř. pouze ve vztahu k prominutí zmeškání úkonu podle § 41 spr. ř., o což však žalobce nepožádal. Nehledě na právě uvedené, o skutečnosti, že žalobce si mohl uloženou písemnost převzít u provozovatele poštovních služeb i za situace, kdy by byl v pracovní neschopnosti, svědčí i podklady spisu; podle přípisu Policie ČR ze dne 22.8.2007 (č.j. ORPS­5434/ČJ-10-2007) byl žalobce viděn při řízení motorového vozidla v obci Druztová, přičemž měl být v tu dobu v pracovní neschopnosti, uloženou písemnost si tedy bezpochyby mohl převzít. Citovaný přípis policie svědčí i o té skutečnosti, že žalobce není v dobré víře, když v žalobě uvádí, že všechny doporučené zásilky přebírá a nevidí důvod, proč by neměl převzít i tuto; žalobce nepřevzal zásilky ani od Policie ČR dne 22.8.2007. Čistě teoreticky: pokud by měla být soudem akceptována argumentace žalobce, potom by to mohlo znamenat „precedent“ v tom smyslu, že adresátu správních aktů by vždy „stačilo“ nepřebírat uložené písemnosti z důvodu, že se o jejich uložení údajně nedozvěděl (přestože z nedoručených obálek - dodejek vyplývá opak) a celý systém zákonné fikce doručení (uplatňovaný i v soudní praxi) by byl zcela popřen. S ohledem na popsaný stav věcí a s ohledem na závazný právní názor Krajského soudu v Plzni vyjádřený v rozsudku č.j. 30Ca 117/2007-80 ze dne 27.6.2008 nemohl žalovaný v dalším řízení (po zrušení jeho původního rozhodnutí) dospět k jinému závěru, než odvolání pro jeho opožděnost zamítnout. Žaloba je tedy zjevně nedůvodná, žalovaný nemohl za výše popsaných okolností vydat nezákonné rozhodnutí, naopak, postupoval podle zákona. Žalovaný tedy navrhuje žalobu zamítnout.   Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „soudní řád správní“ nebo „s.ř.s.“).   Žaloba je důvodná.   Podle § 23 odst. 1 spr. ř.  nebyl-li v případě doručování podle § 20 [= Doručování fyzickým osobám] adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží.   Podle § 23 odst. 3 spr. ř. se písemnost uloží a) u správního orgánu, který ji vyhotovil, nebo b) u obecního úřadu nebo v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se doručuje jejich prostřednictvím.   Podle § 23 odst. 4 spr. ř. adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.    Podle § 23 odst. 5 spr. ř. zároveň s oznámením podle odstavce 4 se adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu.   Podle § 24 odst. 1 spr. ř. jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.   V daném případě je mezi účastníky řízení sporné to, zda písemnost [= rozhodnutí Obecního úřadu Druztová ze dne 9.8.2007 č.j. NP/10/397/07] lze považovat za doručenou na základě fikce podle § 24 odst. 1 spr. ř.; písemnost byla doručována prostřednictvím České pošty, s.p., na obálce byla uvedena adresa: „Druztová 172, 330 11 Třemošná“, tj. adresa žalobcova trvalého pobytu.   Své rozhodnutí ze dne 23.7.2008 č.j. DSH/8990/08, ve znění opravného usnesení ze dne 19.8.2008 č.j. DSH/10407/08, odůvodnil Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, tím, že po prostudování spisu dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno opožděně, proto musí být bez dalšího zamítnuto. Odvolatel nebyl při doručování napadeného rozhodnutí zastižen, písemnost byla podle § 23 spr. ř. uložena (a připravena k vyzvednutí) u příslušné provozovny provozovatele poštovních služeb dne 10.8.2007. Odvolatel si uložené napadené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo k vyzvednutí připraveno, nevyzvedl, napadené rozhodnutí tedy bylo podle § 24 odst. 1 spr. ř. doručeno (tzv. fikcí) poslední den této lhůty, tj. dne 20.8.2007. Od tohoto dne odvolateli plynula lhůta 15 dnů k podání odvolání. Ta skončila dne 4.9.2007. Dnem následujícím, tj. 5.9.2007, nabylo rozhodnutí právní moci. Odvolatel proti napadenému rozhodnutí podal odvolání až dne 6.9.2007, tj. po uplynutí zákonné lhůty k podání odvolání, odvolání je tudíž opožděné.   Soudní judikatura se k ustanovení § 24 odst. 1 spr. ř. – nepochybně z důvodů, na něž ve svém vyjádření k žalobě poukázal i žalovaný správní orgán – staví poměrně dosti striktně; ještě za předchozí právní úpravy došel Nejvyšší správní soud např. k těmto – v určitém rozsahu nadále použitelným – závěrům: „Při doručování písemností určených do vlastních rukou adresáta je povinností pošty dodržet postup uvedený v ustanovení § 24 odst. 2 správního řádu [= zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů]. K tomu, aby mohla být vyvrácena správnost údajů o doručení obsažených v doručence, musí stěžovatel především tvrdit skutečnosti, které vedou k závěru, že údaje v doručence nejsou pravdivé. Jde-li o tzv. náhradní doručení písemností určené do vlastních rukou účastníka, jsou tvrzeními, jež v případě, že jsou prokázána, mohou vyvrátit závěr o doručování dokladovaném doručenkou, zásadně jen tvrzení, že se nezastižený adresát v době doručování písemnosti v místě doručení nezdržoval, případně tvrzení, že pošta při doručování zásilky nedodržela postup předepsaný správním řádem a poštovním řádem. Tvrzení stěžovatele uvedené v žalobě, že mu pracovnice ubytovny (v níž se zdržoval) poštu nepředala, nemůže ovlivnit správnost závěru o řádném doručení písemnosti, neboť tato tvrzená skutečnost nemůže zpochybnit řádně doložený postup držitele poštovní licence.“ [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.12.2003 č.j. 4 Azs 30/2003-47] či „Domněnku náhradního doručení písemnosti určené do vlastních rukou podle § 24 odst. 2 správního řádu [= zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů] může nezastižený adresát vyvracet pouze dokazováním tvrzení, že se v době pokusu o doručení písemnosti v místě doručení nezdržoval anebo že pošta při doručování zásilky nedodržela postup předepsaný správním řádem. Tvrzení, že stěžovatel předvolání k pohovoru ani vyrozumění o uložení této písemnosti neobdržel, není způsobilé samo o sobě závěr o doručení zásilky vyvrátit. To, že se poštou učiněné vyrozumění o uložení zásilky nedostalo k adresátu (např. proto, že toto vyrozumění převzala osoba, která je adresátu nepředala, anebo proto, že obsah poštovní schránky byl odcizen nebo byl zničen apod.), nemá vliv na správnost závěru správního orgánu o řádném doručení písemnosti.“ [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.2.2004 č.j. 5 Azs 46/2003-50, k dispozici na www.nssoud.cz].   Žalobce uvádí, že mu o žádné jiné možnosti převzetí zásilky [tj. o jiném doručování písemnosti než prostřednictvím policejního orgánu] není nic známo. Zdejší soud u doručování rozhodnutí Obecního úřadu Druztová ze dne 9.8.2007 č.j. NP/10/397/07 prostřednictvím České pošty, s.p., shledává tyto indicie:          1. Na adresní straně obálky, v níž byla předmětná písemnost doručována, je k předtisku „Zásilka uložena dne“ připsáno 10.8.07 a připojeno razítko R. L. a parafa a pod tím je připsáno 28.9.07 a připojen nečitelný podpis (nebo nečitelná jmenovka a parafa). Na zadní straně této obálky je dvakrát otištěno razítko „Nezastižen, oznámeno / Uloženo dne ..... do .....“: Jedno z nich je vyplněno takto: Nezastižen, oznámeno 10.8.07 / Uloženo dne 10.8. do 27.8.; k tomu je připojeno razítko R. L. a parafa. Druhé z těchto razítek je vyplněno takto: Nezastižen, oznámeno 29.8.07 / Uloženo dne ..... do 13.9.07.; k tomu je připojen nečitelný podpis (nebo nečitelná jmenovka a parafa). Pod uvedenými razítky je další jmenovka (zřejmě: J. K.) a nad ní je další nečitelný podpis a pod ní je denní razítko Poštovního úřadu Druztová s datem 27.8.07. Na samolepce v pravém dolním rohu je jako důvod vrácení zásilky zaškrtnuto „nevyzvednuto“.          2.  Žalobce zmínil další důležitou skutečnost, a to způsob doručování, který je v jeho případě domluven s poštou. Vzhledem k tomu, že dům žalobce je na samotě, ve vzdálenosti více jak jeden kilometr od okraje obce Druztová, je mu veškerá pošta, tedy i oznámení o uložení zásilky, doručována do poštovní schránky domu č.p. 64 v obci Druztová, který je ve vlastnictví žalobce. Zde si žalobce tedy poštu vyzvedává.   K tomu se žalovaný správní orgán explicitně nevyjádřil, předložil však soudu kopii sdělení České pošty, s.p., ze dne 5.1.2009 zn. ČP-500 044/2009-NPP ZČ/1.   V tomto sdělení se uvádí, že adresa Druztová 172 je vzhledem ke svému umístění místem bez doručovací služby. Adresátovi jsou zásilky, případně výzvy k vyzvednutí doporučených zásilek zanechávány na adrese Druztová 64, a to na základě Žádosti-opatření adresáta pana Š. ze dne 11.7.2006. Nejsou-li zásilky do určitého termínu vyzvednuty, jsou automaticky vyhotoveny druhé výzvy k vyzvednutí uložených zásilek, které jsou opět doručovány. Zpravidla není možné, že by byla u pošty uložena zásilka a o jejím uložení nebyl adresát informován. Taková situace nastává výjimečně v případě, kdy se adresát na adrese uvedené na zásilce nezdržuje a odesílatel požádá o uložení zásilky u pošty dispozicí odesilatele: „Uložit i když se nezdržuje nebo je neznámý“.   Soud k této záležitosti uvádí, že sdělení České pošty, s.p., jakož i vyjádření žalobce, ve spojení s výše popsanými záznamy na obálce doručované písemnosti, objasňují skutkový stav při inkriminovaném doručování a zároveň otevírají cestu k jeho právnímu posouzení: podle § 20 odst. 1 věty prvé spr. ř. se fyzické osobě  písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 3), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena, a podle § 19 odst. 3 spr. ř. nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.   Ač fyzické osobě, jak uvedeno, lze doručit, kdekoli bude zastižena, nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen (a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20), je oznámení o neúspěšném doručení písemnosti podle názoru soudu nutno vložit do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo tam, kam se doručuje: doručuje-li se na adresu pro doručování, je třeba oznámení a poučení vložit na vhodné místo na adrese pro doručování, doručuje-li se na adresu trvalého pobytu, je třeba oznámení a poučení vložit na vhodné místo na adrese trvalého pobytu, atd.   Jestliže se např. doručuje na adresu trvalého pobytu a oznámení a poučení se vloží na místo na adrese pro doručování, má soud za to, že tu není dán počátek, od něhož by se mohla odvíjet fikce doručení upravená v § 24 odst. 1 spr. ř.   Senát Krajského soudu v Plzni, který tuto věc rozhoduje, se tudíž ztotožňuje s názorem senátu zdejšího soudu, který rozhodoval mezi týmiž účastníky obdobně spornou věc sp. zn. 57Ca 89/2008. V této souvislosti lze tak – co do podstaty – odkázat i na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29.5.2009 č.j. 57Ca 89/2008-46, v němž se zejména uvádí: „Obecní úřad v posuzovaném případě doručoval žalobci rozhodnutí. Písemnost v souladu s ust. § 72 odst. 1 správního řádu doručoval do vlastních rukou žalobce. Adresáta - žalobce - identifikoval na zásilce mimo jiné adresou jeho trvalého pobytu Druztová 172, tak jako u všech předchozích zásilek, jak je patrné  shora. Uvedení adresy žalobcova trvalého pobytu na písemnosti zcela odpovídá § 20 odst. 1, větě první správního řádu a skutečnosti, že správní spis neobsahuje žádnou žádost žalobce odpovídající ust. § 19 odst. 3 správního řádu o doručování na adresu pro doručování, která by měla přednost před adresou trvalého pobytu. Ostatně o žádosti o doručování písemností na jinou adresu než adresu trvalého pobytu se nezmiňuje ani žalobce ani obecní úřad, resp. žalovaný. Obecní úřad pro doručení písemnosti zvolil provozovatele poštovních služeb. Provozovatel poštovních služeb vrátil dne 14.8.2007 zásilku obecnímu úřadu s vyznačenými údaji o tom, že zásilka byla uložena dne 26.7.2007, adresát – žalobce - byl téhož dne vyzván, aby si uloženou písemnost vyzvedl, a dále je vyznačeno, že písemnost nebyla  adresátem v úložní době vyzvednuta. Žalovaný vyšel z údajů na vrácené zásilce a ze znění ust. § 24 odst. 1 správního řádu, podle něhož nevyzvedne-li si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, písemnost se považuje za doručenou  posledním dnem této lhůty. Dospěl k závěru, že rozhodnutí obecního úřadu bylo žalobci doručeno fikcí dne 6.8.2007. Doručení písemnosti podle § 24 odst. 1 správního řádu je náhradním doručením. Poslední den lhůty se považuje za den doručení písemnosti adresátovi, i když se adresát o uložení zásilky nedozvěděl. Jde o tzv. fikci doručení, se kterou zákon spojuje stejné právní důsledky (např. počátek běhu odvolací lhůty) jako s doručením řádným. Právě pro závažnost právních následků předpokládá řádné doručení uložením, že vlastní proces doručování zásilky bude bezezbytku odpovídat požadavkům správního řádu na doručení písemnosti. V opačném případě půjde o doručení neúčinné s tím, že správní orgán musí činit další pokus o doručení písemnosti. Žalobce v posuzované věci poukázal v žalobě na způsob doručování, který má domluvený s poštou. Konkrétně uvedl, že vzhledem k tomu, že jeho dům je na samotě, ve vzdálenosti více jak jeden kilometr od okraje obce Druztová, je mu veškerá pošta, tedy i oznámení o uložení zásilky, doručována do poštovní schránky domu č.p. 64 v obci Druztová, který je ve vlastnictví žalobce, a zde si poštu vyzvedává.  Jeho tvrzení koresponduje s obsahem správního spisu. Žádná ze zásilek žalobci zaslaných, bez ohledu na to, zda byla určená do vlastních rukou či nikoliv, nebyla  žalobci doručena osobně, vždy došlo k uložení zásilky a následnému vyzvednutí. Soudu je dále z úřední činnosti známo, že součástí správního spisu ve věci téhož žalobce proti témuž žalovanému, evidované u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 30 Ca 122/2008, Česká pošta, s.p., potvrdila, že adresa Druztová 172 je vzhledem ke svému umístění místem bez doručovací služby. Adresátovi jsou zásilky, případně výzvy k vyzvednutí doporučených zásilek, zanechávány na adrese Druztová 64, a to na základě žádosti žalobce ze dne 11.7.2006. Písemnost tudíž nebyla doručována způsobem, který by byl v souladu se správním řádem. Nebyl vůbec učiněn pokus o doručení rozhodnutí žalobci na adrese jeho trvalého pobytu provozovatelem poštovních služeb a výzva k vyzvednutí uložené zásilky, včetně poučení o právních důsledcích, nebude-li zásilka vyzvednuta, nebyly  vloženy do domovní schránky v Druztové 172 nebo na jiném vhodném místě trvalého pobytu žalobce. Doručení rozhodnutí žalobci uložením je tudíž neúčinné pro rozpor postupu provozovatele poštovních služeb při doručování s ust. § 20 odst. 1 a  23 odst. 4,5 správního řádu. Rozhodnutí obecního úřadu o uložení pokuty tak bylo žalobci doručeno nejdříve dne 22.8.2007 Policií ČR, to však za předpokladu, že při odmítnutí převzít písemnosti došlo k předání poučení o právních důsledcích spojených s odmítnutím, resp. 24.8 2007, kdy Policie ČR žalobci úspěšně zásilku doručila“.          3.  Z předloženého správního spisu není nikterak patrno, z jakého důvodu Obecní úřad Druztová požádal přípisem ze dne 21.8.2007 zn. 414/07 Policii ČR, Obvodní oddělení Chrást, o doručení předmětného rozhodnutí (a dalších pěti „úředních dopisů“) žalobci.          4.  Ze stanoviska správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, k odvolání není nikterak patrno, že by podané odvolání posuzoval jako opožděné (§ 88 odst. 1 věta třetí spr. ř.) [viz stanovisko Obecního úřadu Druztová ze dne 18.9.2007 č.j. NP/16/447/07].          5.  Žalobce podotýká, že za rok 2007 převzal 96 doporučených zásilek a v prvním pololetí roku 2008 již 57 zásilek a nevidí důvod, proč by to neučinil i v tomto (resp. v těchto třech) případu.   K tomu soud dodává, že mu z úřední činnosti, která ve vztahu k výše uvedeným účastníkům řízení rozhodně není zanedbatelná, není známo, že by se žalobce přebírání úředních obsílek vyhýbal.   Vzhledem ke všemu uvedenému má soud za to, že rozhodnutí Obecního úřadu Druztová ze dne 9.8.2007 č.j. NP/10/397/07 nebylo žalobci doručeno na základě fikce podle § 24 odst. 1 spr. ř., tj. dne 20.8.2007.   Jelikož žaloba je důvodná, soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil napadené rozhodnutí odvolacího správního orgánu a současně podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vyslovil, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.      V dalším řízení je správní orgán vázán právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).   Žalovaný správní orgán souhlasil s tím, aby soud rozhodl o věci samé bez jednání (§ 51 odst. 1 věta prvá s.ř.s.). Žalobce nevyjádřil do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s rozhodnutím o věci samé bez jednání, má se proto za to, že souhlas s takovýmto vyřízením věci je udělen také z jeho strany (§ 51 odst. 1 věta druhá s.ř.s.).    Žalobcem navržené důkazy soud neprovedl, protože pro závěr soudu o nezákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí jich nebylo zapotřebí.   Žalobce, který měl ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s.ř.s. proti žalovanému správnímu orgánu, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem v celkové výši 6.800,- Kč, skládající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč a dále z odměny advokáta za dva úkony právní služby v plné výši, tj. po 2.100,- Kč, a z náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby po 300,- Kč podle § 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Za úkony právní služby oceněné plnou výší se považují převzetí a příprava zastoupení a žaloba. Ke splnění povinnosti nahradit náklady řízení bylo žalovanému určeno platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 64 s.ř.s. a stanovena pariční lhůta podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. ve spojení s § 64 s.ř.s.     P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost ve dvou písemných vyhotoveních (§ 102 a násl. s.ř.s.). Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.    Důvody kasační stížnosti jsou taxativně stanoveny v § 103 odst. 1 s.ř.s.   Kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům  rozhodnutí soudu, je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.). Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny  v § 103 s.ř.s., nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač  tak  učinit mohl (§ 104 odst. 4  s.ř.s.).   Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).     V Plzni dne 31. srpna 2010   JUDr. PhDr. Petr KUCHYNKA, Ph.D.           předseda senátu