57 A 98/2010-21   U S N E S E N Í      Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Daňkové a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Alexandra Krysla v právní věci navrhovatele Ing. arch. O.K.,  za účasti dalších účastníků řízení a to Úřadu městského obvodu Plzeň 2 - Slovany, se sídlem Koterovská tř. 83, 307 53 Plzeň, jako příslušného volebního orgánu, a dále těch, jejichž volba byla napadena: 1. Ing. L.A., 2. I.R., 3. D.Š., 4. V.S., M.Sc., 5. Bc. G.L., 6. L.U., 7. Ing. M.U., 8. J.H., 9. J.K., 10. E.T., 11. Dr. Ing. K.K., 12. V.K., 13. Mgr. P. Z., 14. PhDr. M.H., 15. R.A., 16. Bc. V.L., 17. J.B., DiS, 18. V.M., 19. P.P., 20. L.A., 21. Ing. P.S., 22. doc. Dr. Ing. A.K., 23. M.V., 24. Ing. et  Ing.  M.N., 25. Mgr.  J.F., 26. Mgr. P. J. a 27. Ing. P.N., všichni jako kandidáti zvolení do zastupitelstva městského obvodu Plzeň 2 - Slovany, v řízení o návrhu na neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva městského  obvodu Plzeň 2- Slovany konaných ve dnech 15. a 16.10.2010.        t a k t o :   I. Návrh   s e   z a m í t á.   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í      Navrhovatel se  návrhem osobně doručeným Krajskému soudu v Plzni (dále také jen soud) dne 27.10.2010 domáhal, aby soud v souladu s § 53 odst. 1,2 zákona č. 130/2000 Sb. vyslovil, že hlasování ve volbách do zastupitelstva města Plzeň, obvod Plzeň 2, je neplatné. V návrhu uvedl, že je občanem zapsaným do seznamu voličů pro volební obvod Plzeň 2, který kandidoval za stranu Plzeňská aliance jako nezávislý kandidát, proto je ve smyslu ust. § 53  odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb. aktivně legitimován k podání návrhu na neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva města Plzně, volební obvod Plzeň 2, které se konaly ve dnech 15. a 16.10.2010.   Návrh odůvodnil tak, že má informace, že v důsledku toho, že nešly zalepit obálky, mohlo dojít k vypadnutí volebních lístků a jejich zneplatnění. To je patrné z nahlédnutí na www.volby.cz, při porovnání, kolik hlasů bylo neplatných z hlasů odevzdaných, protože jich bylo neobvykle mnoho. Dále navrhovatel uváděl, že volební komisaři neměli žádnou kontrolu, každý komisař počítal hlasy sám a to, co zapsal, už nikdo nezkontroloval. Naopak u každých předchozích voleb vždy jeden volební komisař  zapisoval a jeden až  dva jej kontrolovali, zda správně zapisuje hlasy. Přitom volební lístky jsou velmi nepřehledné a je velká pravděpodobnost chyby. K prokázání tohoto tvrzení navrhoval důkaz  výslechem svědkyň B.D., P.D. a I.F.    Podle navrhovatele došlo k porušení § 38 zákona č. 130/2000 Sb., protože účastník řízení č. 1 (pozn. soudu: tak navrhovatel označil Úřad městského obvodu Plzeň 2-Slovany) vyloučil i hlasovací lístky, které by byly jinak platné, jen proto, že mohly vypadnout z obálky proto, že obálky nešly zalepit. Po vynětí  hlasovacích lístků z úředních obálek účastník řízení č. 1 špatně rozdělil a sečetl hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, včetně přednostních hlasů, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. Navrhovatel vyjádřil přesvědčení, že shora uvedená porušení zák. č. 130/2000 Sb. jsou natolik závažná, že nejen, že mohla ovlivnit výsledky hlasování, ale skutečně toto hlasování i ovlivnila.   Doručením návrhu k soudu bylo zahájeno řízení podle části třetí hlavy druhé dílu čtvrtého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s). Úřad městského obvodu Plzeň 2 (dále také jen úřad) jako příslušný volební orgán v písemném vyjádření vyhotoveném dne 2.11.2010 navrhl, aby soud  návrh  jako bezdůvodný zamítl. Uvedl, že v městském obvodu Plzeň 2-Slovany se ve dnech 15. a 16. října 2010 konaly souběžně volby do zastupitelstva města Plzně, do zastupitelstva městského obvodu Plzeň 2-Slovany a do Senátu Parlamentu ČR. Navrhovatel je občanem městského obvodu Plzeň 2-Slovany a je zapsán ve stálém seznamu voličů ve volebním okrsku č. 58. Zároveň byl kandidátem ve všech výše uvedených volbách za volební stranu Plzeňská aliance, navržen stranou Koruna Česká, bez politické příslušnosti. Týž účastník především soudu sdělil své přesvědčení, že navrhovatel jak formálně tak i obsahově ve své stížnosti navrhuje neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva města Plzně pro obvod Plzeň 2, nikoliv neplatnost hlasování do zastupitelstva městského obvodu Plzeň 2-Slovany. Formálně je v celém návrhu napadáno „zastupitelstvo města Plzeň" a ani rozborem obsahu podání nelze dojít k jinému názoru, jelikož v celém návrhu včetně navržených důkazů není nic, co by svědčilo tomu, že jde o podání směřující vůči hlasovaní ve volbách do zastupitelstva městského obvodu Plzeň 2-Slovany. Tím spíše, když ani jedna osoba navrhovaná k výslechu jako důkaz tvrzení stěžovatele nebyla členem jakékoliv okrskové volební komise v rámci městského obvodu Plzeň 2-Slovany.  K ostatním formálním pochybením navrhovatele, spočívajícím v užití zcela jiného právního předpisu upravujícího volby do zastupitelstev krajů, nemá úřad zásadních připomínek, jelikož obsahově je seznatelné, co stěžovatel na průběhu hlasování považuje za vadné.  Námitku navrhovatele problematizující úřední obálky dále označil za naprosto hypotetické a účelové tvrzení.  Dle úřadu navrhovatel   informací,    že by k něčemu takovému došlo (nikoliv mohlo dojít) sotva může disponovat, když jím navržené důkazy pro podporu jeho tvrzení jsou zcela irelevantní, jelikož  žádná z osob navržených k výslechu v okrskové volební komisi nikde v rámci městského obvodu Plzeň 2-Slovany nepracovala a náhledem na server www.volby.cz žádný důkaz být předložen nemůže, jelikož údaj o počtu neplatných hlasovacích lístků není nikde zaznamenáván. Tento počet nelze zjistit jinak než rozpečetěním volební dokumentace z jednotlivých volebních okrsků a sečtením vyřazených neplatných  hlasovacích lístků. Údaj o počtu platných hlasů nemá s námitkou navrhovatele nic společného a je údajem, ze kterého nelze k platnosti hlasovacích lístků učinit žádný závěr. K meritu této námitky považoval úřad za nutné uvést, že nemožnost zalepení úřední obálky není žádným porušením zákona o volbách do zastupitelstev obcí, jelikož tento takovouto možnost nepředepisuje. Veškeré  obálky jsou  navíc jednotně  v rámci  celé  ČR  dodávány  firmou Moraviapress  a.s.,  která,  na  základě  vítězství  ve  výběrovém  řízení  vypsaném Ministerstvem vnitra ČR, dodává volební materiály všem obcím v rámci celé České republiky.  K  námitce problematizující sčítání  hlasů úřad konstatoval, že organizace práce a činností při posuzování odevzdaných hlasovacích lístků a sčítání hlasů v jednotlivých okrskových volebních komisích je v kompetenci členů okrskové volební komise. Úřad  městského obvodu Plzeň 2 nemá žádné informace, že by některá okrskových volebních komisí v rámci městského obvodu Plzeň 2-Slovany zvolila takový postup, kdy každý člen počítá hlasy sám, jak uvádí navrhovatel. I v případě, že by takový postup byl zvolen, nejedná se opět o porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí.  V závěru svého vyjádření úřad  shrnul, že navrhovatel neuvádí ve své stížnosti žádné konkrétní porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí a  rovněž žádné konkrétní místo, kde by k takovému jednání došlo, nýbrž pouze obecně své ničím nepodložené domněnky. Tvrzení o tom, že úřad  po vynětí hlasovacích lístků špatně rozdělil a sečetl hlasovací lístky, je zcela liché, jelikož úřad žádné hlasovací lístky nevyjímá a nesčítá,  to  činí jednotlivé  okrskové  volební  komise,  přičemž  žádné  konkrétní pochybení  okrskové  volební  komise  v některém  z volebních  okrsků  na  území Městského  obvodu  Plzeň  2-Slovany  není  ve   stížnosti  uvedeno.  Z osob, jejichž  volby  byla napadena (tj. kandidátů zvolených do zastupitelstva  městského obvodu  Plzeň 2 - Slovany),  se k návrhu na neplatnost hlasování žádná nevyjádřila.  V posuzované věci se bez ohledu na  to, zda navrhovatel napadá neplatnost hlasování  do  zastupitelstva města Plzně nebo do zastupitelstva městského obvodu Plzeň 2-Slovany, jedná o problematiku voleb do zastupitelstev obcí, která je upravena zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění účinném v posuzovaném období (dále také jen volební zákon), nikoliv zákonem 130/2000 Sb., jehož se navrhovatel opakovaně v návrhu dovolával.              Podle zákona 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, se volí zastupitelstva krajů (§ 1 odst. 1 zák. č. 130/2000 Sb.), nikoliv obcí, jak správně podotkl úřad. Protože v právním státě, za který je Česká republika  označena již v Ústavě České republiky (čl. 1 odst. 1), platí zásada, že soud zná právo, bylo by absurdní připustit, aby šlo k tíži navrhovatele  pochybení v označení příslušného zákona o volbách do zastupitelstev, když  z obsahu návrhu je zřejmé,  k jakému pochybení mělo dle názoru navrhovatele v průběhu hlasování dojít. Soud v tomto rozsahu sdílí s úřadem stejný právní názor.   Navrhovatel své podání ze dne 26.10.2010 označil za „návrh na neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva města  Plzeň, obvod Plzeň 2“  a v petitu se  domáhal  vyslovení, že  „hlasování ve volbách do zastupitelstva města Plzeň, obvod Plzeň 2, je neplatné“. Vzdor  této problematické formulaci  zastává soud (na rozdíl od úřadu) názor, že z obsahu podání je nepochybné, že předmětný návrh zpochybňuje volby do zastupitelstva městského obvodu Plzeň 2-Slovany, nikoliv do zastupitelstva města Plzně. Při jiné interpretaci navrhovatelem použité formulace by totiž postrádal význam dovětek „obvod Plzeň 2“ a navíc je soudu z úřední činnosti známo, že stejný navrhovatel doručil zdejšímu soudu dne 27.10.2010 osobně i  druhý návrh „na neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva města Plzeň“, který byl zapsán pod spisovou značku 30 A 71/2010. Pakliže nedostatek přesného označení předmětu řízení v návrhu byl výkladem překlenutelný, aniž by tím doznala změny  navrhovatelova původní dispozice, soud bez výzvy vůči navrhovateli zpřesnění provedl sám. Takový postup ostatně odůvodňovala i dvaceti denní lhůta pro rozhodnutí o návrhu stanovená ust. § 90 odst. 3 s.ř.s.    Podle § 90 odst. 1  s.ř.s. za podmínek stanovených zvláštními zákony  může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.   Podle § 90 odst. 2 s.ř.s. účastníky jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.    Zvláštním zákonem ve smyslu § 90 odst. 1 s.ř.s., který stanoví podmínky, za nichž se vyjmenované subjekty mohou domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta,  je třeba rozumět volební zákon.    Podle § 60 volebního zákona podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu  každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. (odst. 1). Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování (odst. 2).    Oficiální výsledky voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 15. a 16. října 2010 vyhlásila Státní volební komise dne 19.10.2010. Podle tvrzení navrhovatele a vyjádření úřadu je navrhovatel občanem městského obvodu Plzeň 2-Slovany a je zapsán ve stálém seznamu voličů ve volebním okrsku č. 58. Je tedy zřejmé, že návrh na neplatnost hlasování byl podán včas (§ 90 odst. 1 s.ř.s., § 60 odst. 1, věta druhá volebního zákona) a osobou k podání takového návrhu aktivně legitimovanou, protože v tomto volebním obvodu navrhovatel mohl vykonávat své aktivní volební právo (§ 90 odst. 1 s.ř.s., § 60 odst. 1, věta první a § 4 odst. 1 volebního zákona).    Pasivně legitimovaným subjektem v tomto řízení ve smyslu § 90 odst. 2 s.ř.s. je především volební orgán, v souzeném případě navrhovatelem označený Úřad  městského obvodu Plzeň 2 (§ 6 písm. f) volebního zákona). Při vymezení okruhu dalších účastníků řízení vyšel soud z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13.12.2004, č.j. Vol 13/2004-91 (dostupný na www.nssoud.cz), ve kterém uvedl, že „Slova zákona, že účastníkem řízení je ten, jehož volba byla napadena, nelze vykládat restriktivně tak, že by zvolený kandidát byl účastníkem jenom tehdy, pokud by se někdo domáhal návrhem vyslovení neplatnosti volby kandidáta, ale též tehdy, usiluje-li návrh o vyslovení neplatnosti voleb či hlasování; i v posléze uvedených dvou případech totiž mohou být dotčena práva zvoleného kandidáta. Jiný výklad by nebyl konformní s článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a článkem 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Tento závěr plně potvrzuje nález pléna Ústavního soudu ze dne 10. 1. 1996, který, když zrušoval ustanovení § 200l o. s. ř. proto, že omezovalo účastenství v řízení toliko na navrhovatele, konstatoval: „Výraz »jeho věc« v čl. 38 odst. 2 Listiny je nutno vykládat tak, že každý, o jehož právech a povinnostech má být v soudním řízení jednáno, má mít možnost se tohoto řízení účastnit a vyjádřit se ke všem prováděným důkazům.“ Proto soud v tomto řízení jako s účastníky řízení jednal se všemi zvolenými členy zastupitelstva městského Plzeň 2-Slovany. Při jiném postupu by v případě vyslovení neplatnosti voleb či hlasování nebyl nikdo, kdo by se proti takovému rozhodnutí mohl bránit, neboť příslušný volební orgán není k podání ústavní stížnosti aktivně legitimován    Poté, co soud zjistil, že podaný návrh splňuje všechny zákonem stanovené podmínky a vymezil okruh účastníků řízení, přistoupil k jeho věcnému projednání a rozhodnutí. Shledal, že  návrh na neplatnost hlasování není důvodný.    Z výše citovaných ustanovení § 90 odst. 1 s.ř.s. a § 60 odst. 2 volebního zákona vyplývá, že základním předpokladem úspěšnosti návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování  je zjištění, že vůbec došlo k porušení ustanovení volebního zákona. Navíc pak zákon vyžaduje, aby se tak stalo kvalifikovaným způsobem, tj. takovým způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Volební soudnictví je ve své podstatě řízením sporným (účastníci řízení mají na výsledku řízení protichůdný zájem), ve kterém platí pro navrhovatele  povinnost tvrzení a povinnost důkazní (§ 64 s.ř.s., § 101 odst. 1, § 120 odst. 1 zák. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v aktuálním znění). Rámec přezkumné činnosti soudu pak vymezují tvrzení navrhovatele, že byl porušen zákon a jakým konkrétním způsobem.    O důvodnosti  první výtky  problematizující, stručně řečeno, úřední obálky, uvážil soud následujícím způsobem:    Navrhovatel v návrhu výslovně tvrdí porušení ust. § 38 zák. č. 130/2000 Sb., podle jehož odst. 3 Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, okrsková volební komise obsah schránek po jejich otevření smísí. Jiné než úřední obálky komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. Ust. § 39 odst. 2 téhož zákona  pak hlasovací lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky, označuje jako neplatné.   Stejnou situaci upravuje volební zákon v § 40 odst. 3,  větě poslední, podle něhož  okrsková volební komise  vyjme obálky  s hlasovacími lístky z volební schránky, neúřední  obálky vyloučí a vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky.  Podle § 41 odst. 2 písm. d) téhož zákona  hlas voliče je neplatný, jestliže hlasovací lístek nebyl vložen do úřední obálky.   Pokud okrsková volební komise  po vynětí obálek s hlasovacími lístky z volební schránky  nalezla ve volební schránce jakékoliv množství hlasovacích lístků bez úřední obálky, vyloučila je  a posoudila hlas voliče jako neplatný, neporušila volební zákon, nýbrž jednala zcela v souladu s jeho výše citovanými ust. § 40 odst. 3 a § 41 odst. 2 písm. d).   Obsah návrhu navozuje předpoklad, že navrhovatel spatřuje porušení  volebního zákona  spíše ve skutečnosti, že obálku s hlasovacími lístky nebylo možné zalepit a tento fakt byl bezprostřední příčinou vypadnutí některých volebních lístků z hlasovacích obálek s negativním důsledkem na platnost hlasu.   Volební zákon stanoví náležitosti obálek, do nichž po úpravě vkládá volič hlasovací lístky, v § 31. Podle odst. 1 volební místnost musí být vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků a prázdných obálek opatřených úředním razítkem (dále jen "úřední obálka"), psacími potřebami, výpisy ze seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí. Podle odst. 2 úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Konají-li se volby do zastupitelstev obcí společně s jinými volbami, musí být úřední obálka pro volby do zastupitelstev obcí odlišná od obálky pro jiné volby.   Požadavek, aby úřední obálku bylo možné zalepit, volební zákon mezi náležitostmi úředních obálek výslovně neuvádí. Takový požadavek nelze dovodit ani z jiných ustanovení volebního zákona, především z  §§ 33 a 34, které upravují zásady a způsob hlasování. Jak konstatoval úřad ve svém vyjádření, uzavření úřední obálky poté, co do ní volič vložil hlasovací lístek, zákon nepožaduje a nepředepisuje ani vytvoření možnosti obálku uzavřít.   Nelze proto úspěšně tvrdit ani to, že by  absence možnosti zalepit úřední obálku byla porušením volebního zákona, natož pak porušením kvalifikovaným, které mohlo ovlivnit výsledky hlasování.   Tvrzení, že úřad vyloučil i hlasovací lístky, které by byly jinak platné, jen proto, že mohly vypadnout z obálky, nemůže být správné již z toho důvodu, že podle § 41 odst. 5 volebního zákona je platnost  hlasovacího lístku oprávněna s konečnou platností potvrdit  výlučně okrsková volební komise, nikoliv Úřad městského obvodu Plzeň 2.   Bez vlivu na přijatý závěr a nad rámec  nezbytnosti posuzování prvního žalobního bodu považuje soud za vhodné zmínit, že k prokázání tvrzení o  neobvyklém množství neplatných hlasů jako následku nezákonnosti navrhovatel  navrhl provést důkaz nahlédnutím na www.volby.cz. Označený důkaz však byl objektivně nezpůsobilý takové tvrzení prokázat. Volební dokumentace umístěná na serveru www.volby.cz  sestává ze Zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva městského obvodu Plzeň-2-Slovany konaných ve dnech 15.10.-16.10.2010 (dále jen Zápis), který je členěn na několik částí, a dalších volebních dokumentů  nazvaných Výsledky voleb, Pořadí podílů hlasů, Zvolení členové zastupitelstva a Náhradníci. Ve Výsledku voleb je uveden  celkový počet platných hlasů (281 044), který odpovídá součtu  celkového počtu  platných hlasů pro jednotlivé volební strany a jednotlivce z  části C) Zápisu.   Volební dokumenty  obsahují výlučně údaj o celkovém počtu platných hlasů, naproti tomu v žádném z nich  není obsažen údaj o počtu hlasů neplatných, případně údaj o celkovém počtu odevzdaných hlasů (tj. součtu platných a neplatných hlasů), ze kterého by bylo lze  dojít k počtu hlasů neplatných. Krom toho  ust. § 41 odst. 2 volebního zákona vedle  neplatnosti hlasu voliče, nebyl-li hlasovací lístek vložen do úřední obálky (písm. d), obsahuje výčet dalších důvodů způsobujících stejný právní následek.                  Soud uzavírá, že tvrzení navrhovatele o porušení volebního zákona v  rozsahu první námitky nebylo prokázáno a již z tohoto důvodu námitka nemohla navrhovateli přivodit procesní úspěch.   Ve druhé výtce, opět stručně řečeno, navrhovatel zpochybňoval sčítání hlasů.    Navrhovatel předně tvrdil, že oproti předchozím volbám neměli volební komisaři  žádnou kontrolu, každý komisař počítal hlasy sám a to, co zapsal, už nikdo nekontroloval; to vše za situace, kdy volební lístky jsou velmi nepřehledné a je velká pravděpodobnost chyb.   Dlužno konstatovat, že předestřené tvrzení bylo zcela obecné a nekonkrétní, protože postrádalo bližší identifikaci okrskové volební komise (číslem nebo místem, kde ve volebním obvodu působila), případně komisí, u které (či kterých) k naznačenému postupu mělo dojít. K prokázání jeho správnosti sice navrhovatel navrhoval provést výslech svědkyň B.D., P.D. a I. F., avšak podle vyjádření úřadu žádná z osob k výslechu navržených v žádné okrskové volební komisi v rámci městského obvodu Plzeň 2-Slovany nepracovala. Tvrzení navrhovatele tudíž zůstalo zcela důkazně nepodložené a přezkoumání soudem nezpůsobilé.   Za rozhodující však soud považuje okolnost, že i pro případ správnosti tvrzení by nastíněný postup nepředstavoval porušení volebního zákona.   Postup při sčítání hlasů okrskovou volební komisí upravuje § 40 volebního zákona. Ten stanoví, že   po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise sečte hlasy pro jednotlivé volební strany a pro jednotlivé kandidáty (odst. 4 věta první). Hlasuje-li se v okrsku do zastupitelstva města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy a současně do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, hlasovací lístky se před sčítáním rozdělí podle jednotlivých druhů zastupitelstev, a poté se sčítají zvlášť (odst. 4 věta třetí). Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů (odst. 6). Podle § 42 odst.1 volebního zákona  okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.   S výjimkou povinnosti předsedy okrskové volební komise provádět kontrolu správnosti sčítání hlasů  žádné výše citované  ustanovení neukládá povinnost provádět sčítání hlasů dvěma  členům okrskové volební komise současně či povinnost opakovaného přepočítání hlasů stejným nebo jiným členem, případně jinou formu  kontroly správnosti výsledku sčítání. Dle názoru soudu ani zákonem předepsanou kontrolu správnosti sčítání hlasů  předsedou okrskové volební komise nelze vykládat ve smyslu povinnosti přepočítat každé dílčí výsledky toho kterého člena okrskové volební komise. Těžiště kontrolní činnosti předsedy bude spočívat především v dohledu na dodržování zákonem předepsaného postupu sčítání hlasů (§ 40 volebního zákona) a posuzování hlasovacích lístků  (§ 41 volebního zákona), protože řádný postup (např. vyloučení neúředních obálek, vyloučení hlasovacích lístků nalezených bez úředních obálek,  rozdělení hlasovacích lístků podle jednotlivých druhů zastupitelstev před sčítáním atd.) a řádné posouzení hlasovacích lístků (z hlediska platnosti, resp. neplatnosti hlasovacího lístku i platnosti, resp. neplatnosti hlasu voliče) tvoří základní předpoklad pro správnost sčítání hlasů a ve svém důsledku pro objektivní zjištění volebních výsledků.  Lze tedy souhlasit s úřadem, že organizace práce a činnosti při posuzování odevzdaných hlasovacích lístků  a sčítání hlasů v jednotlivých okrskových volebních komisích  je v kompetenci okrskové volební komise.  I v případě, že by okrsková volební komise zvolila postup navrhovatelem  tvrzený, nedošlo by k porušení volebního zákona, natož pak k porušení kvalifikovanému, které mohlo ovlivnit výsledky hlasování.   K tvrzené nepřehlednosti volebních lístků soud odkazuje na ust. § 25 volebního zákona, který závazně stanoví úpravu hlasovacích lístků.  V záhlaví každého hlasovacího lístku musí být uveden název obce a počet členů zastupitelstva, který má být zvolen. Jsou-li vytvořeny volební obvody, uvede se v záhlaví hlasovacího lístku též označení volebního obvodu a počet členů zastupitelstva, který má být v daném obvodu zvolen. Hlasovací lístky jsou opatřeny razítkem příslušné obce téže barvy, které musí být na všech hlasovacích lístcích umístěno na stejném místě. Hlasovací lístky pro volby do zastupitelstev územně členěných statutárních měst a do Zastupitelstva hlavního města Prahy jsou označeny na levém okraji svislým barevným pruhem (odst. 2). Kandidáti každé volební strany jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku v pořadí určeném volební stranou, a to v samostatných zarámovaných sloupcích. Sloupce jsou umístěny vedle sebe; není-li to pro počet volebních stran možné, pokračují sloupce v následující řadě. Pořadí volebních stran stanoví registrační úřad losem po uplynutí lhůt podle § 23 odst. 3, popřípadě podle § 23 odst. 6. Každý sloupec je nadepsán názvem a vylosovaným číslem volební strany. V záhlaví sloupce je dále umístěn čtvereček v případě, že jsou v tomto sloupci alespoň 2 kandidáti. U každého kandidáta se uvede jeho jméno, příjmení, věk, povolání, část obce, nebo nečlení-li se obec na části, obec, ve které je kandidát přihlášen k trvalému pobytu, a název politické strany nebo politického hnutí, jejímž je kandidát členem, popřípadě údaj o tom, že je bez politické příslušnosti. Je-li volební stranou sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, uvede se navíc i označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, nebo označení, že jde o nezávislého kandidáta. Je-li volební stranou koalice politických stran a politických hnutí, uvede se navíc označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Názvy politických stran a politických hnutí se uvádějí ve zkratce. Před jménem kandidáta se umístí rámeček a pořadové číslo kandidáta označené arabskou číslicí. Soud dodává, že úřadem předložené hlasovací lístky všem shora uvedeným zákonným požadavkům odpovídaly.   Pokud  navrhovatel tvrdil, že úřad po vynětí  hlasovacích lístků z úředních obálek špatně rozdělil a sečetl hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé   politické strany, politická hnutí a koalice, včetně přednostních hlasů, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům, jednalo se opět o tvrzení zcela obecné, nekonkrétní, navrhovatelem neprokázané, neboť navržené svědkyně B.D., P.D. a I.F. v žádné okrskové volební komisi v rámci městského obvodu Plzeň 2-Slovany nepracovaly, a nadto věcně nesprávné, protože rozdělení a sčítání hlasovacích lístků spadá do kompetence  okrskové volební komise (§ 16 písm. c), § 40 volebního zákona), nikoliv úřadu.   Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že ani v rozsahu druhé námitky nebylo tvrzení navrhovatele o porušení volebního zákona prokázáno.   Ohledně celého volebního soudnictví je pak na místě zdůraznit, že Ústavní soud v nálezu ze dne 26.1.2005 sp. zn. Pl. ÚS 73/04, který byl publikován  ve Sbírce zákonů pod č. 140/2005 Sb., došel mimo jiné k tomuto zásadnímu závěru: „Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho (tj. ze zákonné úpravy volebního soudnictví a ověřování voleb) plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. ... Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví). ... Z toho třeba dovodit, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát.“    Vzhledem k tomu, že pro rozhodnutí věci nebylo nutné nařídit ve věci jednání, rozhodl soud v souladu s § 90 odst. 3 s.ř.s. bez jednání. Pakliže podaný návrh na neplatnost hlasování není důvodný, soud jej podle § 78 odst. 7 s.ř.s. per analogiam za použití § 90 odst. 3 věty prvé s.ř.s. usnesením zamítl.   Výrok II. tohoto usnesení  má oporu v  § 93 odst. 4 s.ř.s., podle něhož na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná (§ 104 odst. 1 s.ř.s.).   Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 věta druhá s.ř.s.).     V Plzni  dne 12. listopadu 2010              JUDr. Jana Daňková                                                                                                          předsedkyně senátu