57A 72/2010-33 ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY          Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Pivoňky a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Alexandra Kysla v právní věci žalobce Ing. P.M.,  zastoupeného JUDr. Václavem Faltýnem, advokátem, se sídlem Domažlice, nám. Míru 143, proti žalovanému Krajskému úřadu  Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň, Škroupova 18, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2010, čj. DSH/8568/10   t a k t o  :    I.  Žaloba se   z a m í t á  .    II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í   I. Vymezení věci   1. Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Plzni v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23.6.2010, čj. DSH/8568/10 (dále jen napadené rozhodnutí), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Domažlice (dále jen správní orgán I. stupně) ze dne 10.3.2010, čj. OD-865/10-7785/2010/Václ (dále jen rozhodnutí správního orgánu I. stupně), kterým byla zamítnuta námitka žalobce proti záznamu 7 bodů v evidenční kartě řidiče, kterými bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, a provedený záznam 12 bodů byl ke dni 8.1.2010 potvrzen. Žalobce navrhoval zrušit i rozhodnutí správního orgánu I.stupně a přiznat mu právo na náhradu nákladů řízení.   II. Důvody žaloby   2. Žalobce tvrdil, že byl rozhodnutími správních orgánů obou stupňů zkrácen na svých právech, a to jak přímo, tak i v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení. Obě rozhodnutí označil za nezákonná, neboť nevycházejí ze skutečného stavu věci a spočívají na nesprávném právním posouzení.   3.  Dle žalobce nemůže být účinně proveden záznam 7 bodů a nemohou nastat účinky ve smyslu pozbytí řidičského oprávnění (§ 123c odst. 3 zákona o silničním provozu),  jestliže byl podle § 83 odst. 1 zákona o přestupcích rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 14.1.2010, čj. OPP-9651/09-1870/2010/Krst, výkon rozhodnutí o přestupku pravomocně odložen v souvislosti s podáním správní žaloby. O přestupku rozhodl správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 27.10.2009, čj. OPP-9651709-41763/2009/Mencl, ve spojení s rozhodnutím žalovaného ze dne 4.1.2010, čj. DSH/128/10, jimiž byla konstatována vina žalobce a uložena mu sankce za jednání zařazené do bodového hodnocení (řízení motorového vozidla bez držení příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění - 7 bodů). Citovaná rozhodnutí nejsou až do pravomocného skončení soudního řízení ex tunc právně účinná. Žalobci proto dosud nebyla pravomocně uložena sankce za přestupek a v registru řidičů mu nelze zaznamenat 7 bodů, jimiž by dosáhl hranice 12 bodů.   4. Odložení výkonu rozhodnutí podle § 83 odst. l zákona o přestupcích působí obecně v právní sféře s tím, že až do pravomocného skončení soudního řízení nenastávají právní účinky rozhodnutí, jehož výkon byl odložen. V opačném případě by byl zcela popřen smysl a účel institutu odložení výkonu rozhodnutí podle § 83 odst. l zákona o přestupcích, který plní roli pojistky proti působení účinků nezákonných rozhodnutí správních orgánů v oblasti správního trestání dříve, než je přezkoumá soud. Cílem je zabránit vzniku újmy adresátů rozhodnutí v důsledku výkonu nebo jiných právních následků nezákonných rozhodnutí, jako je např. zápis bodů do registru řidičů a v důsledku toho pozbytí řidičského oprávnění, což lze považovat za výkon shora citovaných rozhodnutí správních orgánů sui generis.   5. Bylo by absurdní, aby v důsledku odložení výkonu rozhodnutí na jedné  straně nedošlo ke ztrátě řidičského oprávnění pro uložený zákaz výkonu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, ale aby k němu na druhé straně docházelo v důsledku záznamu bodů v registru řidičů. Pak by institut odložení výkonu rozhodnutí postrádal smysl. K záznamu 7 bodů by při odložení výkonu rozhodnutí mohlo dojít pouze tehdy, kdyby soud pravomocně odmítl či zamítl správní žalobu proti rozhodnutí správních orgánů o vině a sankci za dopravní přestupek. Jak je zřejmé z odůvodnění napadeného rozhodnutí i z odůvodnění rozhodnutí Městského úřadu Domažlice, které mu předcházelo, správní orgány rozlišují mezi odkladným účinkem přiznaným správní žalobě soudem a odložením výkonu rozhodnutí ve smyslu § 83 odst. l zákona o přestupcích. Podle jejich názoru by bylo možné námitkám žalobce vyhovět a záznam 7 bodů neprovést jen v případě, že by byl soudem přiznán odkladný účinek žalobě proti rozhodnutí o dopravním přestupku, nikoliv pokud je výkon tohoto rozhodnutí odložen podle § 83 odst. l zákona o přestupcích. Tento právní názor považuje žalobce za nesprávný, vycházející z ryze formálního pohledu, bez respektování věcné podstaty. Napadená rozhodnutí jsou nezákonná, jsou-li na takovém názoru postavena.   6. Pokud jde o přestupky, řeší oba instituty (přiznání odkladného účinku žalobě versus odložení výkonu rozhodnutí podle § 83 odst. l zákona o přestupcích) jedno a to samé, a nelze mezi nimi činit rozdílu. Je nutné si uvědomit, že soudy řeší ve správním  soudnictví i jiné kauzy, než je přezkoumávání rozhodnutí o přestupcích, přičemž právní úprava zvláštních zákonů ne vždy umožňuje přímo správnímu orgánu, aby v případě napadení rozhodnutí před soudem přiznal odkladný účinek. Proto má soudní řád správní speciální ustanovení o přiznání odkladného účinku podané žalobě. U přestupků, kdy vždy dochází k výrazným negativním zásahům do právní a majetkové sféry účastníků, zákon o přestupcích správnímu orgánu oprávnění odkladný účinek přiznat dává, a nedává mu jen oprávnění, ale ukládá mu dokonce povinnost odkladný účinek přiznat, je-li žaloba podána. Je to důsledek právě onoho zvláštního charakteru rozhodnutí o přestupcích, přičemž se tímto postupem současně ulevuje soudu od agendy rozhodování o žádostech o přiznání odkladného účinku žalobě. Pouhý fakt, že je v zákoně o přestupcích takovýto procesní institut formálně označen jako odložení výkonu rozhodnutí, nemění nic na jeho skutečném věcném smyslu a významu, jímž je odložení účinnosti rozhodnutí napadených správní žalobou.   7. Zápis bodů (a v důsledku toho ztráta řidičského oprávnění) je v dotčeném případě specifickým výkonem rozhodnutí o přestupku a je k němu přistupováno přesto, že byl výkon citovaných rozhodnutí pravomocně odložen. Takový postup a jeho výsledek, představovaný napadenými rozhodnutími správních orgánů obou instancí, je, jako výraz přehnaného právního formalismu správních orgánů jdoucí proti smyslu a účelu příslušné právní úpravy a poškozující práva a právem chráněné zájmy žalobce, zjevně nezákonný.   III. Vyjádření žalovaného   8. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a odkazoval na odůvodnění obou napadených rozhodnutí. Doplnil, že přiznaný odklad výkonu rozhodnutí nelze vztahovat, vyjma odložení zaplacení uložené pokuty a vykonání sankce zákazu činnosti, zákazu řízení motorového vozidla, i na záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. K záznamu bodů došlo na základě pravomocného rozhodnutí správního orgánu I. stupně o přestupku, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku. Odklad výkonu rozhodnutí přiznaný správním orgánem má tedy vliv jen na uloženou sankci, nikoli na provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Záznam bodů lze vnímat jako administrativní důsledek vyplývající z přestupkového jednání žalobce dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Protože nejde o uloženou sankci, nevztahuje se na záznam bodů přiznaný odklad výkonu rozhodnutí. Rozhodnutí, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku, zůstává v právní moci, tedy správní orgán je povinen provést záznam bodů. Pokud by tak neučinil, postupoval by v rozporu s právními předpisy. Pokud není přiznán odkladný účinek žalobě soudem, je nutno za pravomocné rozhodnutí body zaznamenat. Pokud by došlo k přiznání odkladného účinku soudem, došlo by i k dočasnému výmazu bodů z bodového hodnocení řidiče. Teprve po právní moci rozsudku, kterým by byla žaloba zamítnuta nebo usnesením odmítnuta, by byl opětovně zaznamenán příslušný počet bodů v souladu se zákonem č. 361/2000 Sb. K přiznání odkladného účinku žalobě ve věci přestupku však nedošlo (viz usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 2.7.2010, čj. 17A 2/2010). K popření smyslu odložení výkonu rozhodnutí nedochází, neboť osoba pravomocně uznaná vinnou z přestupku na základě přiznání odkladu výkonu rozhodnutí, nevykonává do doby právní moci rozsudku ve věci uložené sankce, čímž je chráněna před nezákonnými rozhodnutími správních orgánů. Záznam bodů tedy nelze vnímat jako výkon rozhodnutí správního orgánu o přestupku. Odkladný účinek přiznaný správní žalobě soudem pozastavuje veškeré právní účinky napadeného rozhodnutí, zatímco odklad výkonu rozhodnutí pouze pozastavuje výkon pravomocně uložených sankcí v rámci řízení o přestupku jako takovém. Tyto instituty nelze zaměňovat a vyvozovat jejich rovné postavení a identický záměr a účel.   IV. Právní úprava   9. Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.).   10. V dané právní věci se jedná o problematiku bodového hodnocení při porušení povinností stanovených zákonem upravenou v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 31.12.2010, (dále jen zákon o silničním provozu). Zákon o silničním provozu nestanoví ohledně řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů [§ 123f zákona o silničním provozu] jiný procesní postup, proto je pro toto řízení nutno použít zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád). Přestupky jsou upraveny v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen zákon o přestupcích).   V. Posouzení věci Krajským soudem v Plzni   A. Z čeho krajský soud vycházel   11. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel podle § 75 odst. 1 s.ř.s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, podle § 75 odst. 2 s.ř.s. přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobou včas uplatněných žalobních bodů, neshledal při tom vady podle § 76 odst. 2 s.ř.s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. O věci samé rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s.ř.s. bez nařízení jednání, neboť žalovaný s tím vyslovil souhlas a žalobce k výzvě soudu, kterou převzal dne 30.11.2010 nevyjádřil svůj nesouhlas, soud proto vycházel z fikce jeho souhlasu.   12. Mezi účastníky je sporným, zda za situace, kdy bylo podle § 83 odst. 1 zákona o přestupcích rozhodnuto o odložení výkonu rozhodnutí o přestupku žalobce, byl v souladu se zákonem proveden záznam 7 bodů do žalobcova registru řidičů, jímž žalobce dosáhl 12 bodů, čímž pozbyl řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu. Dle žalobce nemohl být záznam 7 bodů proveden, protože žalobci dosud nebyla pravomocně uložena sankce za přestupek. Dle žalovaného má odklad výkonu rozhodnutí vliv jen na uloženou sankci, nikoli na provedení záznamu bodů v registru řidičů, ten je administrativním důsledkem přestupkového jednání žalobce, nejde o uloženou sankci, proto se na záznam bodů nevztahuje přiznaný odklad výkonu rozhodnutí o přestupku.    13.     Žaloba není důvodná.   B. Judikatura Nejvyššího správního soudu   14. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v tomto rozsudku citovaná jsou dostupná na www.nssoud.cz.    15.  Nejvyšší správní soud se k problematice záznamu bodů do registru řidičů vyjádřil  opakovaně, např. v rozsudku ze dne 13.10.2010, čj. 1As 16/2010-105 a v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008 – 44 odvolávajícím se na judikaturu krajských soudů (viz rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice ze dne 24. 6. 2009, čj. 52Ca 10/2009 – 78). Z uvedené prejudikatury, se kterou se krajský soud rozhodující v této právní věci ztotožňuje, vyplývá, že je správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu oprávněn zkoumat, zda existuje způsobilý podklad pro záznam, tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu, zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k zákonu o silničním provozu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán v tomto řízení však zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Uvedené závěry potvrdil Nejvyšší správní soud také rozsudkem ze dne 24.8.2010, čj. 5 As 39/2010 - 76, v němž současně vysvětlil, že ačkoliv je záznam bodů do bodového hodnocení pouze určitým administrativním úkonem, dosažení 12 bodů má za následek skutečnost, která je ve své podstatě „sankcí“ sui generis  spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Stěžovatel je tak určitým způsobem zasažen, resp. omezen na svých právech. Je nutno proto vycházet z premisy, že jakkoli se v případě samotného oznámení (administrativního opatření) o počtu dosažených bodů nejedná o rozhodnutí ve smyslu ust. § 65 s. ř. s. (nejedná se o rozhodnutí o uložení sankce), v důsledku následků, které jsou s ním dále spojeny, tj. odevzdání řidičského průkazu, zásah do veřejného subjektivního práva (zejm. právo vlastnit a užívat majetek) zde v podstatě existuje.   C. Skutkový základ věci   16. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 27.10.2009, čj. OPP-9651/09-41763/2009/Mencl., byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků podle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o přestupcích (nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění) a podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 4) zákona o přestupcích (překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci). Odvolání žalobce žalovaný zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil rozhodnutím ze dne 4.1.2010, čj. DSH/128/10. Rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci dne 8.1.2010. Dne 13.1.210 podal žalobce ke Krajskému soudu v Plzni proti rozhodnutí žalovaného o přestupku žalobu, která je vedena pod sp.zn. 17A 2/2010 a dosud o ní nebylo rozhodnuto. Správní orgán I. stupně podle § 83 odst. 1 zákona o přestupcích rozhodnutím ze dne 14.1.2010, čj. OPP-9651/09-1870/2010/Krst, vyhověl žádosti žalobce o odložení výkonu rozhodnutí. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 2.7.2010, sp.zn. 17A 2/2010, návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě podle § 73 odst. 2 s.ř.s. zamítl.   17. Správní orgán I. stupně žalobci přípisem z 20.1.2010 oznámil, že ke dni 8.1.2010 dosáhl celkového počtu 12 bodů podle bodového hodnocení stanoveného zákonem č. 361/2000 Sb. a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení s tím, že po uplynutí této lhůty pozbývá žalobce řidičské oprávnění. Proti provedení záznamu bodů podal žalobce námitky. O námitkách rozhodl správní orgán I. stupně tak, že je rozhodnutím ze dne 10.3.2010, čj. OD-865/10-7785/2010/Václ, zamítl a provedený záznam 12 bodů ke dni 8.1.2010 potvrdil.   D. Závěr krajského soudu   18. Podle § 123a bodovým hodnocením se zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla nebo že se řidič porušování těchto povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu.   19. Podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. Podle § 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o uložení sankce za přestupek.   20. Podle § 123c odst. 1 zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zaznamenává řidičem dosažený počet bodů pouze do celkového počtu 12 bodů. Podle § 123c odst. 2 zákona o silničním provozu dopustil-li se řidič jedním skutkem více přestupků nebo trestných činů, spáchaných jednáním zařazeným do bodového hodnocení, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich. Podle § 123c odst. 3 příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno. Podle § 123 odst. 5 zákona o silničním provozu řidič, který pozbyl odbornou způsobilost podle odstavce 3, je povinen výzvu podle odstavce 3 splnit.   21. Podle § 123d odst. 1 zákona o silničním provozu řidič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3.   22. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Podle odst. 2 shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Podle odst. 3 shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. Podle odst. 4 podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci.   23. V důsledku opakovaného porušování předpisů o provozu na pozemních komunikacích, jež je doprovázeno bodovým hodnocením, může řidič dosáhnout nejvíce 12 bodů (§ 123c odst. 1 zákona o silničním provozu). Negativní následky dosažení tohoto počtu bodů jsou obsaženy zejména v § 123c odst. 3 a 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností musí řidiči neprodleně písemně oznámit dosažení zákonného bodového limitu a současně jej vyzvat k odevzdání řidičského průkazu nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič následně pozbývá řidičské oprávnění uplynutím pěti pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno. K pozbytí řidičského oprávnění tudíž dochází přímo ze zákona, bez povinnosti vydávat správní rozhodnutí, a to uplynutím uvedené lhůty. Získáním dvanácti bodů coby maximálního počtu bodů dosažitelných v rámci bodového hodnocení řidičů tedy obecně nastupuje nevyvratitelná právní domněnka o tom, že řidič není odborně způsobilý k řízení motorových vozidel, a to minimálně na dobu 1 roku (§ 123d odst. 1 zákona o silničním provozu). Řidič, který pozbyl odbornou způsobilost, je povinen odevzdat řidičský průkaz. Řidičské oprávnění však pozbývá i v případě, kdy ve stanoveném termínu řidičský průkaz neodevzdá.   24. V daném případě byla žalobci uložena sankce za přestupek rozhodnutím ze dne 27.10.2009, čj. OPP-9651/09-41763/2009/Mencl., které nabylo právní moci dne 8.1.2010 (dále jen rozhodnutí o přestupku). Toto rozhodnutí bylo ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy a bylo podkladem způsobilým pro záznam bodů do registru řidičů. Žalobce byl tímto pravomocným rozhodnutím shledán vinným ze spáchání přestupků, jichž se dopustil dne 14.9.2009. Jednalo se o přestupek podle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o přestupcích, neboť žalobce nebyl držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění, což je v příloze k zákonu o silničním provozu ohodnoceno 7 body,  a  dále o přestupek podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 4) zákona o přestupcích, překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 14 km/hod., což je v příloze k zákonu o silničním provozu ohodnoceno 2 body. Podle § 123c odst. 2 zákona o silničním provozu se tak žalobce dopustil jedním skutkem více přestupků jednáním zařazeným do bodového hodnocení, proto mu měl být zaznamenán v registru řidičů počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich, tzn. 7 bodů za řízení motorového vozidla bez držení příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Jak je zřejmé i z citované judikatury správní orgán, který rozhoduje o námitkách proti záznamu bodů, zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost pravomocného rozhodnutí o přestupku. Naopak na tento akt nahlíží jako na správný a zákonný do doby, než jej příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídatelným postupem prohlásí za nezákonný a zruší jej (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci). Záznam 7 bodů v registru řidičů byl proveden v souladu s pravomocným rozhodnutím o přestupku, tedy v souladu se způsobilým podkladem, a počet připsaných bodů odpovídá v příloze k zákonu o silničním provozu obsaženému bodovému hodnocení jednání.     25. Podle § 83 odst. 1 zákona o přestupcích požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí, správní orgán jeho žádosti vyhoví. Žalobce po té, kdy podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, požádal správní orgán I. stupně o odložení výkonu rozhodnutí o přestupku a jeho žádosti bylo vyhověno. Došlo tak k odložení výkonu rozhodnutí o přestupku.   26. Výkon rozhodnutí a exekuce jsou synonyma, tzn. slova, která mají totožný význam. Exekuce správního rozhodnutí připadá podle § 103 správního řádu v úvahu, pokud ten, jemuž byla exekučním titulem uložena povinnost peněžitého nebo nepeněžitého plnění (dále jen “povinný”), v určené lhůtě tuto povinnost dobrovolně nesplní. Podle § 104 písm. a) správního řádu je exekučním titulem, na jehož základě se vydává exekuční výzva nebo exekuční příkaz vykonatelné rozhodnutí uvedené v § 74. Podle § 74 odst. 2 věta prvá správního řádu je rozhodnutí ukládající povinnost k plnění vykonatelné, je-li v právní moci  a jestliže uplynula lhůta ke splnění povinnosti.  Exekuce je tedy nucenou realizací plnění a provádí ji příslušný exekuční správní orgán v rámci exekučního řízení. Jako vykonávací řízení sleduje realizaci toho, co bylo shledáno právem v řízení nalézacím. Mezi nalézacím a vykonávacím řízením však neexistuje bezprostřední návaznost, exekuční řízení je samostatný druh procesu se specifickými procesními zásadami a instituty, v jehož průběhu vznikají nové hmotněprávní vztahy. Vždy ale musí nejdříve proběhnout řízení nalézací, jehož výsledkem musí být vykonatelný exekuční titul a teprve v případě dobrovolného nesplnění exekučním titulem uložené povinnosti lze podat návrh na zahájení exekuce, tedy návrh na výkon rozhodnutí. Bez návrhu oprávněného nelze vykonávací řízení zahájit.   27. Výkon rozhodnutí však lze odložit. Obecně je ve správním řízení odložení výkonu rozhodnutí upraveno v § 113 správního řádu, kde se uvádí, že ze závažných důvodů může exekuční správní orgán usnesením odložit nebo přerušit provedení exekuce, zejména požádá-li povinný o posečkání splnění povinnosti a lze-li z jeho chování mít důvodně za to, že splní svoji povinnost nejpozději ve stejné lhůtě, v jaké může být provedena exekuce, a nehrozí-li, že účel exekuce tím bude zmařen, anebo i bez požádání, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení exekuce. Exekuční správní orgán tak učiní rovněž, stanoví-li to zákon (§ 122 odst. 2 věta třetí). V případě potřeby si správní orgán vyžádá součinnost toho, kdo o odložení nebo přerušení exekuce požádal. Proti usnesení vydanému podle tohoto odstavce se nelze odvolat. Zákon o přestupcích však stanoví další (obligatorní) důvod pro odložení výkonu rozhodnutí, který doplňuje důvody stanovené přímo ve správním řádu. Je pak nerozhodné, zda rozhodnutí o přestupku stanovilo pokutu, zákaz činnosti nebo jinou sankci či omezující opatření. Správní orgán nemá prostor pro uvážení, zda výkon rozhodnutí odloží, ale požádá-li o to účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, učinit tak musí.    28. Z dosud uvedeného je zřejmé, že řízení o přestupku, řízení o výkonu rozhodnutí a řízení o záznamu bodů do registru řidiče jsou tři odlišná správní řízení, která probíhají při splnění odlišných podmínek.   29. Prvotním je řízení o přestupku, v němž je vydáno pravomocné rozhodnutí o přestupku. Je-li proti pravomocnému rozhodnutí o přestupku podána žaloba k soudu, je správní orgán povinen vyhovět žádosti účastníka řízení o přestupku o odklad výkonu rozhodnutí, jak se také v daném případě stalo. Z výše uvedeného (odst. 26 a 27) je však zřejmé, že je tímto toliko odložen případný výkon pravomocného a vykonatelného rozhodnutí o přestupku, neboť jen pravomocné a vykonatelné rozhodnutí může být exekučním titulem. Pokud jde o záznam bodů do registru řidičů, je pro takový postup správního orgánu stanoveno, že se provádí na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku [§ 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu]. Zákon zde nepožaduje, aby bylo rozhodnutí o přestupku rovněž vykonatelné, jako je tomu v případě výkonu rozhodnutí o přestupku. Soud proto uzavírá, je-li ve smyslu § 83 odst. 1 zákona o přestupcích odložen výkon rozhodnutí o přestupku, nemá to vliv na záznam bodů do registru řidičů. Na záznam bodů do registru řidičů má vliv, podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, za takové situace se přerušuje běh lhůt k odevzdání řidičského průkazu a k pozbytí řidičského oprávnění.   30. Žalobce podal k soudu žalobu proti rozhodnutí o přestupku. Součástí žaloby učinil návrh na přiznání odkladného účinku žalobě podle § 73 s.ř.s.   31. Podle § 73 odst. 1 s.ř.s., ve znění účinném do 31.12.2011, podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Podle odst. 2 soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle odst. 3 přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.   32. Skutečnost, že správní orgán, který rozhodl o přestupku, má podle § 83 odst. 1 zákona o přestupcích, povinnost na návrh účastníka řízení, který podal žalobu proti rozhodnutí o přestupku, odložit výkon rozhodnutí o přestupku, neznamená, že jsou rovněž správní soudy povinny bez dalšího vyhovět návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ve věci daného přestupku, aniž by zkoumaly, zda jsou pro to dány zákonné podmínky stanovené v § 73 odst. 2 s. ř. s. Obdobně se vyjádřil Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 17.6.2009, čj. 5As 24/2009-58.   33. Institut přiznání odkladného účinku žalobě je svojí povahou mimořádným. Soud tu totiž  před rozhodnutím  ve věci samé  prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba  hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku žalobě proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, což zákonodárce vyjádřil předpokladem hrozby nenahraditelné újmy. Při rozhodování o odkladném účinku žalobě soud nerozhoduje tak, že by předjímal rozhodnutí ve věci samé, ale zjišťuje existenci zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě uvedených v §  73 odst. 2 s.ř.s. Je na žalobci, aby označil skutečnosti, v nichž spatřuje možnost vzniku nenahraditelné újmy pro sebe, aby specifikoval, v čem má tato újma spočívat,  a  aby tyto tvrzené skutečnosti náležitě doložil. Jen tak může soud posoudit, zda neprodleným výkonem nebo jinými právními následky správního rozhodnutí může nenahraditelná újma žalobci vzniknout. Ohledně zbylých dvou podmínek stíhá žalobce pouze břemeno tvrzení, neboť tyto jsou formulovány negativně, tudíž je žalobce jako negativní skutečnosti nemůže úspěšně prokázat. Prokazovat splnění těchto podmínek by žalobce mohl až v závislosti na kvalifikovaném vyjádření žalovaného.    34. Pokud by byl žalobě proti rozhodnutí o přestupku přiznán odkladný účinek, pozastavily by se tím podle § 73 odst. 3 s.ř.s. do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí o přestupku. To by znamenalo dočasný výmaz bodů z bodového hodnocení řidiče. Byla-li by následně žaloba zamítnuta nebo odmítnuta, byl by po právní moci soudního rozhodnutí znovu do registru řidičů zaznamenán příslušný počet bodů. V daném případě však žalobě proti rozhodnutí o přestupku vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 17A 2/2010 odkladný účinek přiznán nebyl (viz odst. 16). Tím, že oba instituty, tj. odložení výkonu rozhodnutí podle § 83 odst. 1 zákona o přestupcích a přiznání odkladného účinku žalobě podle § 73 s.ř.s., řeší odlišné situace, odklad exekuce a pozastavení všech účinků napadeného rozhodnutí, nelze souhlasit s tvrzením žalobce, nemá-li odklad výkonu rozhodnutí vliv na záznam bodů, dochází k popření smyslu odložení výkonu rozhodnutí. Smyslem odložení výkonu rozhodnutí je chránit osobu pravomocně uznanou vinnou ze spáchání přestupku před případným nezákonným rozhodnutím správních orgánů tím, že do rozhodnutí soudu nelze přistoupit k vymožení v rozhodnutí uložených sankcí. Soud se shoduje s žalovaným, že záznam bodů nelze vnímat jako výkon rozhodnutí správního orgánu o přestupku a že odkladný účinek přiznaný správní žalobě soudem pozastavuje veškeré právní účinky napadeného rozhodnutí. Naopak soud nesouhlasí s žalobcem, který tvrdí, je-li v zákoně o přestupcích procesní institut formálně označen jako odložení výkonu rozhodnutí, nemění to nic na jeho skutečném věcném smyslu a významu, jímž je odložení účinnosti rozhodnutí napadených správní žalobou.   35. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že v mezích žalobních bodů nebyl žalobce zkrácen na svých právech ani rozhodnutím správního orgánu ani jeho postupem, proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.           VI. Náklady řízení   36. Náhradu nákladů řízení soud žádnému z účastníků podle § 60 odst. 1 s.ř.s. nepřiznal, protože žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.        P o u č e n í  :       Proti tomuto rozsudku lze  podat  kasační  stížnost  do  dvou  týdnů  po                                                              jeho doručení u Nejvyššího   správního   soudu.   Lhůta   je   zachována                               byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu  v  Plzni. O  kasační                               stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.                               (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.)       V Plzni dne 22. prosince 2011                                                                                                           JUDr. Zdeněk Pivoňka,v.r.                                                                                                                    předseda senátu Za správnost vyhotovení: Lenka Kovandová