17A 11/2012-13 U  S  N  E  S  E  N  Í     Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Kuchynkou v právní věci žalobce: K.B.,  proti žalovanému: Městský úřad Nepomuk, odbor dopravy, se sídlem nám. Augustina Němejce 63, 335 01 Nepomuk, v řízení o žalobě proti výroku B. rozhodnutí žalovaného ze dne 24.8.2011, čj. DOP/971/2011-Bo,   t a k t o :   I. Žaloba   s e   o d m í t á .     II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í  Žalobou předanou k poštovní přepravě dne 20.1.2012 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Městského úřadu Nepomuk, odboru dopravy, ze dne 24.8.2011, čj. DOP/971/2011-Bo, v bodě B.   Zároveň žalobce požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků.   Rozhodnutím ze dne 24.8.2011, čj. DOP/971/2011-Bo, Městský úřad Nepomuk, odbor dopravy, ve výrokové části A1. uznal K.B.  vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích – úmyslné narušení občanského soužití vyhrožováním újmou na zdraví a ve výrokové části A2. podle § 76 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích zastavil řízení vedené proti obviněnému K.B.  pro přestupek proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích – úmyslné narušení občanského soužití schválností a ve výrokové části B. podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích zastavil řízení vedené proti obviněnému L.K.  pro přestupek proti majetku podle § 50 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích – úmyslné způsobení škody na cizím majetku zničením věci z takového majetku.   Žalobce K.B.  se proti tomuto rozhodnutí městského úřadu odvolal jak ve vztahu k výrokové části A1. a A2., tak ve vztahu k výrokové části B.   Rozhodnutím ze dne 21.11.2011, čj. VVŽÚ/15122/11, ZN/8715/VVŽÚ/11, Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad, pod bodem 1. podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušil výrokovou část A1. a A2. rozhodnutí městského úřadu ze dne 24.8.2011, čj. DOP/971/2011-Bo, a věc vrátil městskému úřadu k novému projednání a pod bodem 2. v souladu s § 92 odst. 1 správního řádu zamítl odvolání žalobce do výrokové části B. rozhodnutí městského úřadu ze dne 24.8.2011, čj. DOP/971/2011-Bo, pro nepřípustnost.   Ve vztahu k výroku 2. odůvodnil krajský úřad své rozhodnutí o odvolání tak, že obviněný pan B.  se ve svém odvolání odvolává nejen do výrokových částí, jež se týkají jeho osoby (tj. výrokových částí A1. a A2.), ale i do výrokové části B. rozhodnutí městského úřadu, která se týká druhého obviněného, tj. pana K. Krajský úřad posoudil odvolání pana B. do výrokové části B. napadeného rozhodnutí městského úřadu jako nepřípustné, neboť obviněný pan B. se mohl odvolat pouze do výroků, jež se týkají jeho osoby jako účastníka řízení (viz § 81 odst. 1 zákona o přestupcích). Krajský úřad zároveň v souladu s § 92 odst. 1 správního řádu posuzoval, zda neexistuje důvod pro přezkoumání rozhodnutí městského úřadu v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, a neshledal takové porušení zákona, jež by jako nezákonnost mělo vliv na rozhodnutí ve věci obviněného pana K. Městský úřad v rámci řízení o přestupku dodržel všechny své procesní povinnosti. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl k výrokové části B. důvody, na základě kterých rozhodl, tak jak rozhodl, přičemž toto zdůvodnění neodporuje zásadám logiky. Krajský úřad proto musí konstatovat, že výroková část B. rozhodnutí městského úřadu ze dne 24.8.2011, čj. DOP/971/2011-Bo, nabyla právní moci.   Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“ nebo „s.ř.s.“).   Za uvedené situace se soud musel prioritně zabývat tím, zda o žalobě žalobce proti výroku B. rozhodnutí Městského úřadu Nepomuk, odboru dopravy, ze dne 24.8.2011, čj. DOP/971/2011-Bo, je možné rozhodnout věcně nebo je nutno ji vyřídit jen procesně.    K tomu je třeba předeslat, že ohledně povahy rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost či nepřípustnost došel Nejvyšší správní soud k tomuto závěru: „Na rozdíl od včasného a přípustného odvolání, o němž odvolací orgán rozhoduje podle § 90 správního řádu a kdy rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nabývá právní moci až s právní mocí rozhodnutí o odvolání, v případě nepřípustného odvolání nabývá rozhodnutí správního orgánu prvního stupně právní moci samostatně. Nepřípustné odvolání nemůže na právní moci prvostupňového rozhodnutí ničeho změnit. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, proti němuž bylo podáno nepřípustné odvolání, tak netvoří jednotu s rozhodnutím nadřízeného správního orgánu, jímž je odvolání směřující proti tomuto pravomocnému rozhodnutí zamítnuto dle § 92 odst. 1 správního řádu jako opožděné nebo nepřípustné, aniž by bylo přitom rozhodnutí správního orgánu prvního stupně současně potvrzováno.“ (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23.12.2009, čj. 5 As 105/2008-135, ze dne 23.4.2010, čj. 5 As 10/2010-75, a ze dne 28.7.2011, čj. 5 As 30/2011-93, k dispozici na www.nssoud.cz).   Žalobce napadl rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Ve smyslu § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. soud usnesením odmítne žalobu, jestliže žaloba byla podána opožděně. Ve smyslu § 72 odst. 1 s.ř.s. žalobu lze podat zásadně do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. V daném případě bylo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně doručeno oběma účastníkům správního řízení dne 29.8.2011. Lhůta pro podání žaloby tak začala žalobci běžet dne 30.8.2011 a uplynula dne 31.10.2011 (29.10.2011 byla sobota). Žaloba byla však k poštovní přepravě předána až dne 20.1.2012, tedy zjevně po uplynutí zákonné lhůty pro podání žaloby. Jelikož žaloba proti rozhodnutí Městského úřadu Nepomuk, odboru dopravy, ze dne 24.8.2011, čj. DOP/971/2011-Bo, byla podána opožděně, soud ji podle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. usnesením odmítl.   Soud se také zabýval procesní strategií žalobce. Podle názoru soudu v obdobných případech nelze napadat toliko rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, ale primárně je nutno napadnout rozhodnutí odvolacího správního orgánu.   V rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost nebo nepřípustnost podle § 92 odst. 1 správního řádu se odvolací správní orgán věcně nezabývá podaným odvoláním, posuzuje pouze jeho včasnost nebo přípustnost. V případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného je tedy správní soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání a zda tedy byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu. Pokud krajský soud dospěje k závěru, že odvolání bylo po právu zamítnuto jako nepřípustné nebo opožděné, žalobu zamítne, v opačném případě toto odvolací rozhodnutí zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení.   Pokud by byl žalobci pro toto řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nelze vyloučit, že mohla být podána ještě včasná žaloba proti výroku 2. rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru vnitřních věcí a krajského živnostenského úřadu, ze dne 21.11.2011, čj. VVŽÚ/15122/11, ZN/8715/VVŽÚ/11.   Soud však tak nepostupoval, neboť zdejší soud, doktrína i Nejvyšší správní soud zastávají tento právní názor: „Žalobu poškozeného proti správnímu rozhodnutí v řízení o přestupku krajský soud odmítne podle § 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s. proto, že byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, v té části, v níž žalobce napadá výrok správního rozhodnutí týkající se viny obviněného z přestupku či sankce (přičemž výrokem týkajícím se viny je i výrok o zastavení řízení o přestupku).“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.10.2007, čj. 2 As 46/2006-100, publikovaný pod č. 2276/2011 Sb. NSS, jakož i rozsudky téhož soudu ze dne 29.8.2007, čj. 2 As 73/2006-53, publikovaný pod č. 1393/2007 Sb. NSS, a ze dne 8.11.2011, čj. 1 Afs 81/2010-268, k dispozici na www.nssoud.cz). Jinak řečeno, žaloba brojící proti výroku rozhodnutí správního orgánu o zastavení řízení o přestupku vedenému proti někomu jinému než žalobci je žalobou podanou osobou k tomu zjevně neoprávněnou.   Jestliže byla žaloba podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, soud ji podle § 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s. usnesením odmítne. I kdyby tedy v daném případě byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů a podařilo se podat včasnou žalobu proti příslušnému výroku rozhodnutí odvolacího správního orgánu, výsledek soudního řízení by byl v zásadě týž: odmítnutí žaloby, byť z jiného důvodu.   K tomu se připomíná rovněž tento právní názor Nejvyššího správního soudu: „Užití jiného důvodu k jinak správnému odmítnutí žaloby nemůže být důvodem pro zrušení rozhodnutí soudu I. stupně v řízení o kasační stížnosti; výsledek řízení po případném vrácení věci k řízení před soudem I. stupně - co do praktického efektu pro účastníka - by byl týž. Soudní řízení však neslouží a sloužit nemůže k řešení toliko teoretických sporů. Nejvyšší správní soud proto, ostatně i z důvodu procesní ekonomie, přestal na tom, že nesprávně uvedený důvod správného odmítnutí žaloby nemá vliv na zákonnost rozhodnutí. Je podstatné, aby soud neodmítl věcně jednat tam, kde na to má účastník řízení právo; to by se pak skutečně rovnalo účinkům denegationis iustitiae.“ (rozsudek ze dne 3.2.2006, čj. 1 Afs 129/2004-76, publikovaný pod č. 1476/2008 Sb. NSS).    Soud neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání (§ 49 odst. 1 věta prvá s.ř.s. a contrario).   Vzhledem k tomu, že řízení o žalobě bylo skončeno procesním rozhodnutím, soud se nezabýval věcnými argumenty obsaženými v žalobě.    Jelikož žalobu žalobce proti výroku B. rozhodnutí Městského úřadu Nepomuk, odboru dopravy, ze dne 24.8.2011, čj. DOP/971/2011-Bo, nelze projednat věcně, soud nevyzýval žalovaný správní orgán k předložení správního spisu a jeho vyjádření k podané žalobě.    Žalobce, jak výše uvedeno, požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků. K tomu došel Nejvyšší správní soud k tomuto právnímu názoru: „Je-li v době podání návrhu zcela zjevné, že nejsou splněny podmínky řízení o podaném návrhu a že tento nedostatek podmínek řízení je neodstranitelný, není úkolem soudu toto řízení dále vést a rozhodovat např. o žádosti navrhovatele o ustanovení zástupce dle § 35 odst. 8 s.ř.s., ale naopak řízení bez dalšího ukončit tím, že bude příslušný návrh dle § 46 s.ř.s. odmítnut, či v zákonem stanovených případech řízení zastaveno.“ (rozsudek ze dne 30.9.2008, čj. 5 Ans 6/2008-48, publikovaný pod č. 1741/2009 Sb. NSS). Jelikož tato hypotéza je podle názoru zdejšího soudu zjevně naplněna i v právě rozhodované věci, zdejší soud žalobu odmítl, aniž by za daných okolností rozhodoval o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a jeho návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů.    O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty prvé s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Plzni dne 9. února 2012   JUDr. PhDr. Petr KUCHYNKA, Ph.D., v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Helena Kováříková