Vyvěšeno:  16Ad 55/2013-46   Sňato: ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: P. V., bytem K., zastoupeného JUDr. Pavlem Tomkem, advokátem, se sídlem Polská 4, 360 20 Karlovy Vary-Drahovice, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 14.5.2013 proti rozhodnutí žalované ze dne 4.3.2013 č.j. X o invalidní důchod,   t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne 4.3.2013 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 19.10.2012 č.j. X  s e  z r u š u j í   pro vady řízení a věc se   v r a c í   žalované k dalšímu řízení.   II. Žalovaná je  p o v i n n a  zaplatit   žalobci k  rukám  jeho  zástupce JUDr. Pavla Tomka na nákladech řízení částku ve výši 3.146,-Kč nejpozději do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku na účet č. X/0100 KB, VS 10170/13.   O d ů v o d n ě n í :   Včasnou žalobou ze dne 14.5.2013 se žalobce domáhá přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované ze dne 4.3.2013, protože s ním nesouhlasí, neboť k jeho námitce ohledně stanovení data vzniku invalidity žalovaná sdělila, že při novém posouzení zdravotního stavu nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, které by stanovení jiného data vzniku invalidity ospravedlňovaly; dle odůvodnění žalované není ve spisové dokumentaci žádný nález ze dne 15.12.2011, který by k tomuto datu objektivizoval zdravotní stav žalobce a potvrdil datum vzniku invalidity stanovený správním orgánem I. stupně na 25.05.2012. Datum vzniku plné invalidity je potřeba stanovit spolehlivě nebo alespoň s vysokou pravděpodobností či uvést přesně den, kdy již byla existence plné invalidity nepochybná. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí není vůbec zřejmé, na kolik a zda vůbec žalovaná podrobila zkoumání lékařské zprávy, které byly podkladem pro vydaní posudku lékaře Německého orgánu důchodového pojištění ze dne 25.05.2012 a ze kterých je evidentní, že onemocnění srdce, které je příčinou invalidity III. stupně žalobce, bylo příslušnými specializovanými lékaři diagnostikováno nejpozději v lednu 2012 vycházejíc pouze z obsahu správního spisu. Žalobce je proto toho názoru, že žalovaná nedostatečně zjistila skutkový stav věci ve vztahu ke stanovení data vzniku invalidity s tím, že závěr o stanovení data vzniku invalidity ke dni 25.05.2012 nemá oporu v podkladech napadeného rozhodnutí, proto považuje rozhodnutí žalované a rozhodnutí předcházející za nepřezkoumatelné a nezákonné s tím, že obě rozhodnutí by měla být zrušena ve smyslu § 78 odst. 3 s.ř.s. pro nezákonnost a vady řízení a věc vrácena žalované k dalšímu řízení, současně byla požadována náhrada nákladů řízení bez specifikace. (K žalobě byla připojena mimo jiné i kopie napadeného rozhodnutí.)   Napadeným rozhodnutím dne 4.3.2013 č.j. X žalovaná zčásti změnila rozhodnutí ČSSZ ze dne 19.10.2012 č.j. X tak, že slova návětí výroku „V. P.“ nahradila slovy „V. P.“ a ve zbytku potvrdila rozhodnutí, jímž byl přiznán žalobci dle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), a s přihlédnutím k článku 46 a k článkům 6 a 52 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále jen Nařízení 883/2004) od 25.5.2012 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 6.022,- Kč měsíčně. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 4.3.2013 žalovaná zdůraznila, že v rámci přezkoumávání novým posouzením zdravotního stavu žalobce dne 13.2.2013 dospěla k závěru, že nebyly zjištěny relevantní skutečnosti, které by stanovení jiného data ospravedlňovaly či vedly ke změně posudkového závěru Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-jih ze dne 26.9.2012, neboť ve spisové dokumentaci není žádný nález z 15.12.2011 objektivizující posuzovaný zdravotní stav žalobce a datem vzniku invalidity je dle zjištění ČSSZ tedy den 25.5.2012. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX (postižení srdce a oběhové soustavy) oddílu A (postižení srdeční) položce ld) přílohy vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen příloha vyhlášky), pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70 %. Dále bylo uvedeno, že ačkoliv námitkám žalobce nelze vyhovět, bylo v průběhu námitkového řízení zjištěno, že ve výroku napadeného rozhodnutí bylo uvedeno chybně jeho jméno, proto byla změněna část výroku napadeného rozhodnutí.   Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Plzeň-jih vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 26.9.2012 a ze založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách dne 13.2.2013 ČSSZ pracoviště Plzeň soud zjistil, že žalobce byl uznán invalidní pro invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 70%, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, odd. A, položce 1d) přílohy vyhlášky, pro které mu byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 70%, která ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nebyla změněna (datum vzniku invalidity: 25.5.2012).   Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 29.5.2013 mimo jiné navrhla zamítnutí žaloby a také navrhla provedení důkazu posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) dle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Z dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce soud zjistil, že napadené rozhodnutí ze dne 4.3.2013 bylo žalobci doručeno dne 15.3.2013.   V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 8.7.2013 za účasti žalobce a odborného lékaře z oboru interního lékařství.  Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní, šlo o invaliditu třetího stupně s datem vzniku 15.12.2011 podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%. Komise hodnotila shodně s lékařem OSSZ a námitkovým řízením příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti dle kapitoly IX, odd. A, položce 1d) přílohy vyhlášky, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 80%, tj. na horní hranici rozmezí (70-80%), protože postižení je těžké a vylučuje jakoukoliv zátěž a dle kvalifikace se jedná o manuálního pracovníka; tím již nevznikla podmínka pro využití § 3 a 4 vyhlášky. Dále bylo uvedeno, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je dilatační kardiomyopatie s nízkou EF 21%, kvůli čemuž mu byl přiznán invalidní důchod III. st. v OSSZ s datem vzniku invalidity nálezem ze dne 25.5.2012, řízení o námitkách posoudilo stejně. Předmětem námitky je datum vzniku invalidity, nikoliv posouzení samotné; žalobce požaduje přiznání invalidity od data 15.12.2011. K jednání měla PK MPSV v Plzni k dispozici další doložené nálezy z kliniky ve W. ze dne 16.1.2012 a z hospitalizace od 8.2.2012 do 14.2.2012, které již potvrzují těžkou dilatační kardiomyopatii, proto na základě znalosti dynamiky onemocnění, které se vyvíjí protrahovaně a na základě anamnestického sdělení žalobce, který uvádí vznik kardiálních obtíží již v roce 2010 /onemocnění srdce bylo diagnostikované v souvislosti s předoperačním vyšetřením k TEP kyčelního kloubu/, došla PK MPSV k závěru, že vznik onemocnění lze stanovit požadovaným datem dnem 15.12.2011, kdy již toto postižení nepochybně existovalo. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)   S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.            (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.    Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v  oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Podle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.   Podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.   Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 4.3.2013, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).    Žalobce se podanou žalobou domáhá přiznání vzniku uznané invalidity třetího stupně již od 15.12.2011 a nikoli až od 25.5.2012 s ohledem na jeho zdravotní stav z důvodů v ní uvedených.   Po doručení shora citovaného posudku PK MPSV ze dne 8.7.2013 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce invalidní ve třetím stupni, s datem vzniku této invalidity již 15.12.2011, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 4.3.2013 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 19.10.2012 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV je žalobce invalidní pro invaliditu třetího stupně s datem vzniku již 15.12.2011 a nikoli až od 25.5.2012, když míra jeho poklesu pracovní schopnosti odpovídá 80% a nikoli pouze 70%. Předmětný nedostatek byl způsoben zejména při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Plzeň-město a poté na ČSSZ (70% poklesu pracovní schopnosti a datum vzniku invalidity 25.5.2012).   Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobce je invalidní ve třetím stupni již od 15.12.2011 (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. přiznání invalidity třetího stupně od uvedeného data, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni sp.zn. 16Ad 55/2013 ze dne 15.8.2013.   O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Zástupce žalobce k výzvě soudu podáním ze dne 26.7.2013 požadoval náklady tohoto řízení v celkové výši 8.228,-Kč představující náhradu dvou úkonů právní služby po 3.100,-Kč (podle § 7 a 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen AT) za převzetí a přípravu věci a písemné podání (žaloba) a dvou režijních paušálů ve výši 300,-Kč. Soud sice shledal, že jeho nárok je oprávněný a přiznal mu částku za požadované 2 úkony právní služby (á 1.000,-Kč), tj. 2.000,-Kč a 2 režijní paušály (á 300,-Kč), tj. 600,-Kč, což je zcela v souladu s § 9 odst. 2, § 7, § 11 odst. 1 písm. b) a § 13 odst. 3 AT; tedy 2.600,-Kč a dále 546,-Kč (21% DPH z částky 2.600,-Kč), jelikož jmenovaný advokát je plátcem DPH dle zaslané kopie „Osvědčení o registraci“, tedy celkem 3.146,-Kč. Uvedenou částku je povinna žalovaná uhradit k rukám zástupce žalobce ve lhůtě, kterou soud považuje za přiměřenou.   Poučení :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Plzni dne 15. srpna 2013                                                                                                                JUDr. Alena Hocká Za správnost vyhotovení: Martina Kerberová                          samosoudkyně