Vyvěšeno:  16Ad 64/2012-44   Sňato: ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce J. H., bytem K. V., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě bez data podané dne 22.10.2012 proti rozhodnutí žalované ze dne 1.10.2012 č.j. X o invalidní důchod,   t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne 1.10.2012 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 2.7.2012 č.j. X se z r u š u j í   pro vady řízení a věc se   v r a c í   žalované k dalšímu řízení.       II.   Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.    O d ů v o d n ě n í :   Včasnou nedatovanou žalobou předanou k poštovní přepravě dne 22.10.2012 doplněnou k výzvě soudu se žalobce domáhá přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované ze dne 1.10.2012, protože s ním nesouhlasí, neboť jeho zdravotní stav, který stručně popsal, není dobrý, omezuje ho ve výkonu jakéhokoliv práce; požadoval, aby byl jeho zdravotní stav znovu přezkoumán včetně připojených lékařských zpráv a závěrem navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované. (K žalobě byla připojena mimo jiné i kopii napadeného rozhodnutí.)   Napadeným rozhodnutím dne 1.10.2012 č.j. X žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí ČSSZ ze dne 2.7.2012 č.j. 870 728 2012, kterým mu byl snížen stupeň invalidity a výše invalidního důchodu podle § 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), takže ode dne 20.8.2012 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně mu náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, neboť dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Karlovy Vary ze dne 14.6.2012 byl žalobce invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnosti o 60%. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná zdůraznila, že novým posudkem o invaliditě z jednání ze dne 21.9.2012 byl žalobce uznán také invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je postižení uvedené v kapitole XI, oddílu F, položce 5b) přílohy vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb. (dále jen příloha vyhlášky), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 40-60%, a žalobci byla přiznána na horní hranici vymezeného rozpětí, tj. 60%, která ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nebyla změněna.    Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Karlovy Vary vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 14.6.2012 a ze založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách dne 21.9.2012 ČSSZ pracoviště Plzeň soud zjistil, že žalobce byl uznán invalidní pro invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 60%, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole XI, oddílu F, položce 5b) přílohy vyhlášky, pro které mu byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 60%, která ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nebyla změněna (datum změny invalidity: 14.6.2012).   Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 22.11.2012 mimo jiné navrhla zamítnutí žaloby a závěrem navrhla provedení důkazu posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) dle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., a dále ponechala rozhodnutí na výsledku dokazování a na úvaze soudu. Z dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce soud zjistil, že napadené rozhodnutí ze dne 1.10.2012 bylo žalobci doručeno dne 9.10.2012.   V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 11.1.2013 za účasti žalobce a odborných lékařů z oboru gastroenterologie a hepatologie i ortopedie.  Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní, šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%. Komise hodnotila shodně s lékařem OSSZ a námitkovým řízením příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti dle kapitoly XI, oddílu F, položky 5b) přílohy vyhlášky, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici uváděné procentuální ztráty na 60%. U žalobce se jedná o stav po ortotopické transplantaci jater dne 15.5.2010 pro primárně sklerozující cholangoitidu ve stádiu jaterní cirhózy, vzhledem k příznivému nálezu na žlučovodu byla provedena choledocho–choledecho anastomóza, operační výkon i pooperační období je bez závažných komplikací; dle doložených nálezů transplantační poradny IKEM došlo po operaci k okamžitému nástupu funkce štěpu, která je dobrá, jaterní testy jsou zcela v normě, v květnu 2011 provedena roční biopsie bez průkazu rekurence PSC, dále provedena kolonoskopie, která hodnotí ulcerózní kolitidu postihující celé kolon ve stadiu klidu; zdravotní stav lze hodnotit jako stabilizovaný, od provedené operace uplynuly 2 roky. Komise na rozdíl od lékaře OSSZ a námitkového řízení zvýšila procentní míru pracovní schopnosti dle § 3 odst. 1 vyhlášky o 10% a v tomto zvýšení zohlednila ostatní zdravotní postižení žalobce; především objektivizovanou ulcerózní kolitidu postihující celé kolon, která není v remisi, neboť dle doložených nálezů došlo ke zhoršení od května 2012 - časté průjmy, krev, hlen ve stolici, váhový úbytek, dle provedené kolonoskopie z července 2012 je v celém kolon a rektu sliznice zarudlá, edematózní s erozemi, relativně klidnější nález je v distálním kolon, stav hodnocen funkčně jako středně aktivní pankolitida s nutností intenzivnější léčby, jedná se o onemocnění chronické s nepříznivou prognózou, s možnými závažnými komplikacemi při relapsech. Celková ztráta (míra poklesu) činí 70%, proto se jedná nadále u žalobce o invaliditu třetího stupně s datem vzniku 19.11.2009. Žalobce dle komise není schopen vzhledem ke svému zdravotnímu stavu výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek dle § 6 vyhlášky, přičemž v posudku zohlednila zhoršení a nepříznivou prognózu onemocnění, rovněž vzala v úvahu při uváděném procentuálním navýšení výsledek kostní denzitometrie, tak i chronické potíže v oblasti obou zápěstí s nutností opakované rehabilitace, bolestivý páteřní syndrom, bolestivost kyčelních kloubů. Dále komise uvedla, že nelze hodnotit dle stejné kapitoly, oddílu, položky, písmene c), neboť se nejedná o selhání transplantovaného orgánu. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)   S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.            (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.    Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v  oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Podle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.   Podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.   Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 1.10.2012, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).    Žalobce se podanou žalobou domáhá ponechání vyššího stupně invalidity s ohledem na jeho zdravotní stav z důvodů v ní uvedených.   Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 11.1.2013 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce nadále invalidní ve třetím stupni, nikoli pouze ve druhém stupni, a proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 1.10.2012 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 2.7.2012 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV je žalobce nadále invalidní pro invaliditu třetího stupně s datem vzniku 19.11.2009, když míra jeho poklesu pracovní schopnosti odpovídá 70%. Předmětný nedostatek byl způsoben zejména při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Plzeň-město a poté na ČSSZ-LPS (60% poklesu pracovní schopnosti).   Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobce je od 19.11.2009 nadále invalidní ve třetím stupni (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. nadálé trvání invalidity třetího stupně od uvedeného data, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni sp.zn. 16Ad 64/2012 ze dne 28.3.2013, když rozhodnutí o snížení invalidity z třetího na druhý stupeň by žalovaná nevydala v případě zjištění, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu třetího stupně již na základě posouzení na OSSZ Karlovy Vary či by vyhověla v řízení o námitkách jeho námitce uplatněné proti rozhodnutí ze dne 2.7.2012. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce však nepožadoval náklady tohoto řízení.      Poučení :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Plzni dne 28. března 2013                                                                                                           JUDr. Alena Hocká                                                                                 samosoudkyně