Vyvěšeno:  16Ad 109/2013-88   Sňato: ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: V. J., bytem Z., zastoupený: Mgr. Ilona Kostadinovová, advokátka, se sídlem Zelené 36, 334 01 Přeštice, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 5.11.2013 proti rozhodnutí žalované ze dne 6.9.2013 č.j. X o invalidní důchod,   t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne 6.9.2013 č.j. X  a jemu předcházející rozhodnutí žalované č.j. X  ze dne 19.6.2013  s e  z r u š u j í   pro vady řízení a věc se   v r a c í   žalované k dalšímu řízení.   II.  Žalovaná je  p o v i n n a  zaplatit  žalobci k  rukám  jeho  zástupce Mgr. Ilony Kostadinovové na nákladech řízení částku ve výši 4.617,-Kč na účet číslo X nejpozději do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.   O d ů v o d n ě n í :   Včasnou žalobou datovanou 5.11.2013, k níž byla ve svazku listin připojena i kopie napadeného a předcházejícího rozhodnutí, se žalobce domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované ze dne 6.9.2013 č.j. X, kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 19.6.2013, jímž byla zamítnuta jeho žádost o změnu výše invalidního důchodu podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Klatovy ze dne 7.6.2013 není invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale je i nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 6.9.2013 bylo zdůrazněno, že novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem ČSSZ dne 29.8.2013 bylo zjištěno, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně, ale není invalidní pro invaliditu třetího stupně, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1d) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 50-70% a žalobci byla přiznána dolní hranice rozpětí 50% s ohledem na aktuální klinický nález, proto nebylo možno jeho námitkám vyhovět.    Žalobce v žalobě mimo jiné vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím, protože jeho zdravotní stav nebyl objektivně posouzen a nedošlo dle obsahu předložené zdravotnické dokumentace k uznání všech jeho zdravotních problémů, jimiž trpí, a také jeho zdravotní stav, pro který byl od 9.11.2007 do 7.7.2009 plně invalidní, není hodnocen žádným z lékařských posudků specialistů s odstupem času jako zlepšující se, tudíž skutkový stav, který vzal správní orgán za základ, nemá oporu v odborných lékařských posudcích, přičemž posudkoví lékaři zcela opomíjeli závěry odborných lékařů. Závěrem žalobce navrhl zrušení rozhodnutí ze dne 6.9.2013 i předcházejícího rozhodnutí ze dne 19.6.2013 a vrácení věci žalované k dalšímu řízení; zároveň byly požadovány náklady řízení ve výši 16.000,-Kč bez specifikace.   Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Klatovy vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 7.6.2013 a ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště Plzeň dne 29.8.2013 vyplývá, že žalobce byl nadále uznán invalidní pro invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona, ale nebyl uznán invalidní pro invaliditu třetího stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1d) přílohy vyhlášky, pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 50%, která ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna.   Žalovaná ve svém vyjádření dne 26.11.2013 k důkazu navrhla posudek příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) s tím, že dojde-li ke změně v posouzení zdravotního stavu, ve věci znovu rozhodne. Dále ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 6.9.2013 bylo žalobci doručeno dne 10.9.2013.   Žalobce k podání ze dne 11.12.2013 připojil lékařskou zprávu z neurologie ze dne 10.12.2013 a sdělil v reakci na uvedené vyjádření žalované, které mu bylo zasláno pouze na vědomí, že dle něho by mělo dojít v každém případě ke změně v posouzení jeho zdravotního stavu, což je dostatečně potvrzeno lékařskými posudky specializovaných lékařů. Dále dne 21.1.2014 byly zdejšímu soudu prostřednictvím datové schránky doručeny písemnosti obsahující mimo jiné již dříve zaslané kopie lékařských zpráv i pozvánku na jednání PK MPSV dne 21.1.2014.   V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován za účasti odborného lékaře z oboru neurologie po jednání konaném dne 21.1.2014, jemuž byl přítomen i žalobce společně se shora jmenovaným zástupcem. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, jelikož šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%. Komise uvedla, že dle doložené zdravotní dokumentace a vyšetřením při jednání byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce, jehož rozhodující příčinou jsou dlouhodobé progredující vertebrogenní obtíže v krční a bederně sakrální oblasti, postižení krční a bederní páteře je s výrazným omezením statiky a dynamiky, s oboustrannou kořenovou symptomatologií S1 a motorickosensitivní lézí L5 vpravo, s iritačně zánikovou lézí kořene C8 a neurogenními klaudikacemi při stenose lumbálního kanálu; dále je po operaci extruse disku L5/S1 zleva v 02/2007 a po operaci katarakty obou očí v minulosti, s vředovou chorobou gastroduodenální v anamnéze, chronickou kuřáckou bronchitidou, léčí se pro hypertensní chorobu II. st., úzkostnou depresivní poruchu s těžkým průběhem, jde o osobnost s akcentovanými rysy, dále obezita, susp. syndrom karpálního tunelu bilat., dyslipidemie. PK MPSV hodnotila zdravotní stav žalobce shodně s lékařem OSSZ i ČSSZ podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1d) přílohy vyhlášky, kde je procentuální rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti 50-70%, ale na horní hranici, tj. 70%, neboť se jedná o těžké postižení krčního a bederního úseku páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, s trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, s hypotrofií svalů pravého stehna, peroneální parézou vpravo, je přítomna porucha funkce svěračů, páteř nesmí být zatěžována a namáhána; v horní hranici byl zohledněn i dopad dalších zdravotních postižení ve vztahu k dosavadnímu zaměstnání zedníka, betonáře. Dále komise uvedla, že jde o stav trvalý, zlepšení zdravotního stavu není pravděpodobné, v klinickém obraze dochází k progresi, což potvrzuje i nález neurochirurga ze dne 7.1.2014 a neurologa ze dne 20.1.2014. Datum změny stupně invalidity PK PMSV stanovila dnem 23.4.2013 (neurochirurgické vyšetření), kdy již na základě objektivně zjištěného zdravotního stavu byla konstatována nutnost přísného šetření páteře od zátěže. Rovněž neurologický nález ze dne 15.5.2013 dokládá omezení i v běžných denních aktivitách. Od té doby se stav dále zhoršil jak v oblasti bolestivého syndromu páteře, tak i duševního stavu; subjektivní potíže žalobce odpovídají objektivně zjištěnému klinickému nálezu a korelují i s provedenými grafickými vyšetřeními. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)   S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.            (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.   Podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Podmínky pro toto zvýšení nebyly v této věci shledány.    Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v  oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).   Dle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.   Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 6.9.2013, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).    Žalobce se podanou žalobou domáhá přiznání vyššího stupně invalidity s ohledem na jeho zdravotní stav z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 21.1.2014 má soud za plně prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce invalidní pro invaliditu třetího stupně, nikoli pouze druhého stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 6.9.2013 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 19.6.2013 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce (§ 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.), neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV došlo u žalobce od 23.4.2013 ke změně invalidity z druhého na třetí stupeň. Předmětný nedostatek byl způsoben při vypracování podkladového rozhodnutí na OSSZ Klatovy a poté v řízení o námitkách (pokles pracovní schopnosti hodnocen shodně 50%), nikoli jen žalovanou při vydání napadeného rozhodnutí.   Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobce je od 23.4.2013 invalidní pro invaliditu třetího stupně, tudíž vydá nové rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. změna invalidity z druhého na třetí stupeň, jak vyplývá z posudku PK MPSV ze dne 21.1.2014, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni sp.zn. 16Ad 109/2013 ze dne 24.2.2014, když rozhodnutí o přiznání vyššího stupně invalidity by byla vydala žalovaná i v případě zjištění tohoto vyššího stupně invalidity již na základě posouzení na OSSZ Klatovy či v řízení o námitkách. Právním názorem soudu je žalovaná vázána, jak vyplývá z § 78 odst. 5 s.ř.s. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce mající úspěch v řízení požadoval v podání svého zástupce doručeném zdejšímu soudu dne 12.2.2014 celkem částku 7.216,80 Kč (za 5 úkonů právní služby á 1.000,-Kč, za 5 hotových výdajů á 300,-Kč a cestovné dne 21.1.2014 z Přeštic do Plzně a zpět (jednání PK MPSV) osobním automobilem Škoda Octavia registrační zn. 5P86986 dle vyhl. č. 435/2013 Sb. ve výši 716,80 Kč /celkem 70 km, amortizace 259,-Kč (3,70 Kč/1 km x 70 km), spotřeba 157,80 Kč (6,26/100 km x 70 km x 36,-Kč/l) a promeškaný čas - 3 půlhodiny, tj. 300,-Kč/). Soud sice shledal nárok žalobce oprávněným, ale přiznal mu pouze náklady nikoli za požadovaných 5 úkonů právní služby (á 1.000,-Kč), ale jen za 3 úkony 3.000,-Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání správní žaloby a účast u jednání PK MPSV), když uznány nebyly tyto úkony: 1) 11.12.2013 – sepsání právního rozboru jako doplňujícího vyjádření žalobce (neobsahující žádný právní rozbor) – jednalo se pouze o nepožadovanou reakci na vyjádření žalované ze dne 26.11.2013 zaslané toliko na vědomí, kdy žalovaná pouze k důkazu navrhla posudek příslušné PK MPSV; 2) 20.1.2014 – další porada s žalobcem a osobní jednání s ním od 13.00 do 15.00 hodin – jednání PK MPSV se však týká jen posouzení zdravotního stavu pojištěnce ve vztahu k invaliditě zejména na základě doložených lékařských zpráv ošetřujících odborných lékařů nikoli právního posouzení. Dále mu soud přiznal částku 900,-Kč za 3 režijní paušály – hotové výdaje (á 300,-Kč) i cestovné v požadované výši 716,80 Kč, tedy celkem 4.616,80Kč, zaokrouhleno na 4.617,-Kč, což je v souladu s § 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 3  a § 14  odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Uvedenou částku je povinna žalovaná uhradit k rukám zástupce žalobce ve lhůtě, kterou soud považuje za přiměřenou.   Poučení :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Plzni dne 24. února 2014                                                                                                             JUDr. Alena Hocká                                                                                                   samosoudkyně