16Ad 53/2014 - 32 ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobkyně: M. U., bytem K. V., zastoupené: Mgr. Pavel Čižinský, advokát se sídlem Ječná 7, 120 00 Praha 2, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 25.7.2014 proti rozhodnutí žalované ze dne 19.6.2014 č.j. X o invalidní důchod, t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne 19.6.2014 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X ze dne 9.4.2014  se  z r u š u j í   pro vady řízení a věc se   v r a c í   žalované k dalšímu řízení.   II.   Žalovaná je  p o v i n n a  zaplatit žalobkyni k  rukám jejího zástupce Mgr. Pavla Čižinského na nákladech řízení částku ve výši 2.600,-Kč nejpozději do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.   O d ů v o d n ě n í :   Včasnou žalobou s připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobkyně domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 19.6.2014, jímž byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí ČSSZ ze dne 9.4.2014 č.j. X o zamítnutí žádosti žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť dle lékařského posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karlovy Vary (dále jen OSSZ) ze dne 25.3.2014 není invalidní, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 10%. V rozhodnutí ze dne 19.6.2014 žalovaná mimo jiné zdůraznila, že novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem ČSSZ dne 11.6.2014 bylo zjištěno, že žalobkyně není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, protože rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 3a) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10%, která ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna, proto nebylo podaným námitkám vyhověno.     Žalobkyně v žalobě mimo jiné vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím, neboť dle ní je posudek absolutně nepřezkoumatelný, neboť rozhodně nesplňuje kritérium úplnosti, srozumitelnosti a přesvědčivosti, rozhodnutí je nezákonné pro rozpor mezi obsahem spisu a chybné právní posouzení, navíc je třeba posuzovat nepříznivý zdravotní stav a z něj vyplývající pokles pracovní schopnosti ve vztahu k její profesi, když tento aspekt se v posudku ani napadeném rozhodnutí vůbec neobjevuje, proto závěrem bylo navrženo zrušení napadeného rozhodnutí, vrácení věci žalované k dalšímu řízení a přiznání náhrady nákladů právního zastoupení.    Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Karlovy Vary vedeného ohledně žalobkyně a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě ze dne 25.3.2014 a ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště Plzeň dne 11.6.2014 soud zjistil, že žalobkyně nebyla uznána invalidní dle § 39 odst. 1 zákona s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 3a) přílohy vyhlášky, pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10%, která ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nebyla změněna.   Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 26.8.2014 k důkazu navrhla vyhotovení posudku příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. a rozhodnutí ponechala na úvaze soudu dle závěru posudku PK MPSV. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobkyně vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 19.6.2014 bylo žalobkyni doručeno dne 25.6.2014.   V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován za účasti lékaře z oboru neurologie po jednání konaném dne 26.11.2014, jemuž byla přítomna žalobkyně i její manžel. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k  datu  vydání  napadeného  rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona, šlo o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a), ale nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně, protože šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%. Po zhodnocení diagnóz a lékařských nálezů uvedených v posudku komise konstatovala, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je Parkinsonský syndrom s převahou vpravo, dle DaTSCAN bilat těžká denervace putamen. Jedná se o časný nález Parkinsonovy choroby, jež se prvně manifestovala jako VAS páteře s CB syndromem. U žalobkyně je patrná modifikace chůze, chodí bez kompensačních pomůcek, a výrazný třes pravé HK s postupně se zmenšujícím písmem. Řeč je dobře srozumitelná, je patrná hypomimie a zpomalené psychomotorické tempo, polykání bez významnější poruchy. Pro toto postižení není schopna práce těžké s většími nároky na jemnou motoriku HK, práce spojené s nošením a zvedáním břemen, práce spojené s delší chůzí, ve stresových podmínkách, práce v nepříznivých klimatických podmínkách, je schopna práce lehké v příznivých klimatických podmínkách, administrativního typu v kratším pracovním úvazku, v klidném prostředí s možností pracovat ve vlastním tempu, s menšími nároky na motoriku horních končetin, především dominantní pravé HK. Oproti OSSZ a řízení o námitkách komise nehodnotila postižení jako zcela lehkou formu Parkinsonovy choroby, ale hodnotila dle kapitoly VI, položky 3b) přílohy vyhlášky, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 20-40% na horní hranici, tj. 40%, neboť se jedná o lehkou formu onemocnění, splňuje podmínku bilateralisace /postižení putamen dle DaTSCAN je bilaterální/ ale přetrvává asymetrie, anteroverse trupu a jsou přítomny všechny projevy v úrovni lehké poruchy tj. pohybová chudost, incipientní porucha posturální stability, kdy některé denní aktivity jsou omezeny. Míru poklesu komise již dle § 3 a § 4 nenavýšila, neboť žalobkyně netrpí dalším posudkově významným onemocněním a je posuzována jako administrativní pracovnice referentka, toto povolání dále za ulehčených podmínek může vykonávat, není tedy dále ani nutná rekvalifikace /dle §5/. Datum vzniku invalidity byl stanoven dnem 6.2.2014 - neurologickým vyšetřením, lhůta KLP: 12/2015. (Stejnopis posudku byl doručen žalobkyni i žalované.)   S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.            (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.    Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v  oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“). Podle § 31 odst. 2, odst. 3 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.   Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.   Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (v této věci stav ke dni 19.6.2014), a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).    Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přiznání invalidity z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 26.11.2014 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované se u žalobkyně jednalo o invaliditu prvního stupně s datem vzniku 6.2.2014, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 19.6.2014 i jemu přecházející rozhodnutí ze dne 9.4.2014 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně, neboť žalovaná si neopatřila ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV zdravotní stav žalobkyně odpovídá prvnímu stupni invalidity, když míra poklesu pracovní schopnosti činí 40%. Předmětný nedostatek byl způsoben při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Karlovy Vary a poté v námitkovém řízení – pracoviště Plzeň (10% míry poklesu pracovní schopnosti).     Po právní moci tohoto rozsudku bude vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobkyně je  invalidní od 6.2.2014 pro invaliditu prvního stupně (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – vznik invalidity od uvedeného data, čímž bude realizovat rozsudek Krajského soudu v Plzni sp.zn. 16Ad 53/2014 ze dne 31.12.2014, když rozhodnutí o invalidním důchodu by byla vydala žalovaná i v případě zjištění invalidity prvního stupně žalobkyně již na základě posouzení zdravotního stavu před OSSZ či v řízení o námitkách při splnění další zákonné podmínky – získaní potřebné doby pojištění v rozhodném období (§ 40 odst. 1 písm. f, odst. 2 zákona). Žalobkyně byla ve věci úspěšná, proto jí soud v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, přiznal náklady řízení (výrok II. rozsudku) požadované zástupcem žalobkyně dne 9.12.2014 za dva úkony právní služby á 1.000,-Kč (převzetí věci a podání žaloby) a s tím spojené dvě náhrady hotových výdajů á 300,-Kč (dle § 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d) i § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT) v platném znění, tedy celkem 2.600,-Kč, když zástupce žalobkyně není plátcem DPH. Přiznanou částku uhradí žalovaná na účet zástupce žalobkyně č. 1314586053/0800 vedený u České spořitelny a.s., VS 532014, když stanovenou lhůtu považuje soud za odpovídající.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Plzni dne 31. prosince 2014                         JUDr. Alena Hocká, v.r. Za správnost vyhotovení: Martina Kerberová                                                         samosoudkyně