30A 69/2013-65   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY              Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce M.M., zastoupeného JUDr. Janem Gallivodou, advokátem, se sídlem Plzeň, Nerudova 5, proti žalovanému Policejnímu prezidiu České republiky, ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Praha, poštovní schránka 62, 170 89 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. srpna 2013, č.j. PPR-19408-17/ČJ-2011-990450,   t a k t o :   I.  Rozhodnutí žalovaného ze dne 8. srpna 2013, č.j. PPR-19408-17/ČJ-2011-                        990450,   s e   z r u š u j e   a  věc  s e   v r a c í  k dalšímu řízení                        žalovanému.   II.   Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 17 342,- Kč              k rukám JUDr. Jana Gallivody, advokáta se sídlem v Plzni, Nerudova 5,            do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   O d ů v o d n ě n í     I. Napadené rozhodnutí               Žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni dne 27.9.2013, se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál ze dne 2.9.2011 a rozhodnutí  tohoto správního orgánu bylo potvrzeno. Správní orgán I. stupně rozhodl podle    § 27 odst. 1 písm. c) zák. č. 119/2002 Sb., o zbraních (dále jen zákon o zbraních) o odnětí zbrojního průkazu č. AL 201557 platného pro skupiny A, B, D, E, s platností do 18.1.2013, vydaného Policií České republiky M.M., nar. 6.12.1952, který přestal splňovat podmínku spolehlivosti podle § 23 odst. 1 písm. c) zák. o zbraních. II. Žaloba           V odůvodnění žaloby žalobce uváděl, že rozhodnutí žalovaného napadá pro nezákonnost pro rozpor ust. § 90 odst. 4 správního řádu, neboť odpadl důvod pro pokračování v řízení o odnětí zbrojního průkazu podle ust. § 66 odst. 2 správního řádu a nastal důvod pro jeho zastavení, což žalovaný při rozhodování nevzal v potaz. Krajský soud v Plzni již v časově předcházejícím rozhodnutí v téže věci, ze dne 9.4.2013, sp. zn. 30 A 25/2012, žalovanému vytkl, že se nedostatečně vypořádal s podmínkou správního posouzení, zda jednání, za které byl žalobce v minulosti přestupkově trestán představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek a bezpečnost. Po zrušení předcházejícího rozhodnutí žalovaného krajským soudem a vrácení věci k dalšímu řízení podle žalobce žalovaný nepostupoval správně, když nepřihlédl k nutné aplikaci § 90 odst. 4 správního řádu. Rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu podle § 27 zák. o zbraních č. 119/2000 Sb., je založené na tvrzené ztrátě spolehlivosti podle § 23 cit. zákona. Aby mohla být osoba považována za nespolehlivou, musí představovat pro vnitřní pořádek a bezpečnost vážné nebezpečí svým jednáním, za které byla v posledních třech letech pravomocně uznána vinnou ze spáchání více než jednoho přestupku na úsecích uvedených v  § 23 odst. 1 písm. c) zák. o zbraních. Podle žalobce jednou z nejdůležitějších podmínek pro rozhodnutí o odnětí, resp. o nespolehlivosti držitele zbrojního průkazu je, aby v době rozhodování správního orgánu trvala ona tříletá lhůta podle ust. § 23 odst. 1 písm. c) zák. o zbraních, v níž je možné dotčenou osobu považovat za nespolehlivou. Uplyne-li tato tříletá lhůta a není-li pravomocně rozhodnuto o nespolehlivosti dotčené osoby, nemůže být již posléze takové rozhodnutí vydáno. Odpadá tím totiž důvod řízení podle § 66 odst. 2 správního řádu. Žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupků o niž bylo rozhodnuto Městským úřadem Stod ze dne 23.11.2009, čj. 919/09/OKS, jež nabylo právní moci dne 12.12.2009 a současně rozhodnutím Městského úřadu Stod ze dne 5.1.2010, čj. 1175/09/IKS, které nabylo právní moci dne 4.2.2010. Je evidentní, že v případě žalobce zmíněná tříletá lhůta uplynula ke dni 5.2.2013. V době rozhodování žalovaného napadeným rozhodnutím došlo u žalobce k uplynutí tříleté lhůty, v níž je možné na něj pohlížet jako na osobu nespolehlivou a podle žalobce nemohl žalovaný s ohledem na § 66 odst. 2 a § 90 odst. 4 správního řádu postupovat jinak, než že rozhodnutí prvoinstančního orgánu musel zrušit a řízení zastavit. Žalovaný se touto úvahou evidentně neřídil a napadené rozhodnutí je z tohoto důvodu nezákonné. Žalobce proto navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného a rovněž rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a aby žalovaný nahradil žalobci vzniklé náklady řízení.           III. Vyjádření žalovaného    Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uváděl, že tvrzená nezákonnost napadeného rozhodnutí dovozována zněním § 90 odst. 4 správního řádu a § 66 odst. 2 správního řádu na posuzovaný případ nedopadá a dále specifikoval právní argumenty, z kterých tento právní názor zaujal. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.   IV. Posouzení věci krajským soudem               Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel podle § 75 odst. 1 s.ř.s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, podle § 75 odst. 2 s.ř.s. přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobou včas uplatněných žalobních bodů.    Předmětem řízení před správním orgánem I. stupně i před žalovaným bylo odnětí zbrojního průkazu č. AL 201557, který byl dne 18.1.2008 vydán žalobci s platností do 18.1.2013 a to pro skupiny oprávnění ABDE. Tato skutečnost vyplynula z nesporných skutečností podložených obsahem správního spisu. Ve smyslu § 16 odst. 1 zák. č. 119/2002 Sb., o zbraních, je doba platnosti zbrojního průkazu vymezena dobou 5 let. Platnost zbrojního průkazu zaniká z důvodů, které lze rozdělit do dvou skupin. Do prvé skupiny náleží důvod vymezený v § 26 odst. 1 písm. a) zák. o zbraních, kdy platnost zbrojního průkazu zaniká, jestliže uplyne doba jeho platnosti. Tento zákonný důvod přináší zánik platnosti zbrojního průkazu bez dalšího pouhým uplynutím doby a platnost zbrojního průkazu zaniká ze zákona. Tímto okamžikem přestává být dosavadní držitel zbrojního průkazu nositelem zvláštních práv a povinností s držením zbrojního průkazu spojených.  Do druhé skupiny náleží důvody, kdy o zániku platnosti zbrojního průkazu v době před uplynutím doby jeho platnosti rozhoduje příslušný útvar policie, pokud nastanou zákonné důvody plynoucí z ust. § 26 odst. 2 zákona o zbraních.    Krajský soud již jednou v téže věci v rámci předchozího přezkumného řízení ve věci žaloby sp. zn. 30 A 25/2012, přezkoumával zákonnost rozhodnutí žalovaného ve vztahu k době, kdy předchozí rozhodnutí žalovaného bylo vydáno, tj. ke dni 22. prosince 2011 a zákonnost tohoto rozhodnutí posuzoval v rámci těch žalobních bodů, které žalobce v předchozí žalobě řádně uplatnil. Oproti tomu v současně vedeném přezkumném řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. srpna 2013 krajský soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který byl dán v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že žalovaný správní orgán vedl řízení a posléze vydal rozhodnutí ve věci odnětí zbrojního průkazu žalobci a to i přesto, že platnost jeho zbrojního průkazu zanikla dnem 18.1.2013 ze zákona. Napadené rozhodnutí žalovaný vydal dne 8.8. 2013, tedy zjevně v době, kdy platnost zbrojního průkazu žalobce již ke dni 18.1.2013 zanikla a žalobce nebyl držitelem platného zbrojního průkazu a tím ani nositelem práv a povinností s držením zbrojního průkazu spojených. Z tohoto důvodu rozhodnutí žalovaného nese znaky nepřezkoumatelnosti, z důvodu jeho nesrozumitelnosti spočívající v tom, že předmětem rozhodnutí žalovaného byla otázka odnětí zbrojního průkazu, který již pozbyl platnosti bez dalšího ze zákona.    Ve smyslu platné rozhodovací praxe správních soudů k nepřezkoumatelnosti přihlíží soud z moci úřední i bez vznesené žalobní námitky, pokud rozhodnutí shledá nepřezkoumatelným, dalšími žalobními výtkami, jak logiky z věci vyplývá, se již nezabývá. Krajský soud za této situace postupoval podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v jeho nesrozumitelnosti a dále postupoval podle § 78 odst. 4 s.ř.s. a současně vyslovil, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému. Žalovaný v duchu vysloveného právního názoru bude hodnotit dosud neřešenou otázku zániku platnosti zbrojního průkazu žalobce ze zákona a posoudí, zda v daném případě nastaly důvody pro postup podle § 66 odst. 2 správního řádu, podle kterého řízení vedené z moci úřední správní orgán usnesením zastaví, jestliže zjistí, že zaniklo právo, jehož se řízení týká.    Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 a přiznává žalobci právo na náhradu nákladů řízení za 3 úkony po 3.100,- Kč, 3 režijní paušály po 300,- Kč, když tato odměna za právní zastoupení žalobce ve výši 10.200,- Kč byla navýšena o 21% DPH, čímž celkově činí 12.342,- Kč. Tato částka byla navýšena o soudní poplatek uhrazený žalobcem v celkové výši 5.000,- Kč, čímž náhrada nákladů řízení dosáhla částky 17.342,- Kč. Tato částka bude uhrazena způsobem vyplývajícím z výroku vydaného rozhodnutí soudu.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.         V Plzni dne 29. ledna 2014     JUDr. Václav Roučka, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Helena Kováříková