30A 74/2012-110   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce Z-Group Steel Holding, a.s., IČ 00011380, se sídlem Veselí nad Moravou, Kollárova 1229, zastoupeného Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce 27, proti žalovanému Krajskému úřadu Plzeňského kraje, se sídlem v Plzni, Škroupova 18, za účasti osoby na řízení zúčastněné obce Dobřív, se sídlem v Dobřívi 305, zast. Mgr. Ing. Jiřím Vogeltanzem, advokátem se sídlem v Plzni, Veverkova 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. října 2012 čj. ŽP/6751/12   t a k t o :     I. Žaloba  s e   z a m í t á .   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.           O d ů v o d n ě n í:   I.   Napadená rozhodnutí   Žalobou napadeným rozhodnutím Krajský úřad Plzeňského kraje zamítl odvolání společnosti Železárny Veselí a.s., IČ 00011380, jako nepřípustné podle § 92 odst. 1 správního řádu. Předmětné odvolání bylo podáno proti rozhodnutí Městského úřadu Rokycany, odboru životního prostředí, ze dne 30. dubna 2012, čj. 1906-1/OŽP/11, kterým bylo vydáno pro obec Dobřív, okr. Rokycany, povolení k odběru podzemních vod s tím, že podzemní voda bude sloužit k zásobování vodovodu pro veřejnou potřebu obce Dobřív, část Pavlovsko. Odběr byl povolen stanovením průměrného a maximálního množství odběru vody v l/s a stanovením maximálního množství odběru v m3 vody za den a za jeden rok, s platností povolení do 31.12.2022. Městský úřad Rokycany své rozhodnutí zdůvodnil tím, že obec Dobřív požádala Krajský úřad v Plzni, odbor životního prostředí, o zrušení povolení k odběru podzemních vod pro vlastníka integrovaného povolení Železárny Veselí a.s. z důvodu nedostatečného množství pitné vody pro zásobování obyvatelstva obce Dobřív, část Pavlovsko a Krajský úřad  Plzeňského kraje, odbor životních prostředí  svým rozhodnutím o změně č. 2 integrovaného č.j. ŽP/6260/11 ze dne 21.12. 2011 zrušil odběr podzemních vod pro Železárny Veselí a.s. Hrádek bez náhrady. V odůvodnění  svého rozhodnutí MÚ Rokycany jako příslušný vodoprávní úřad konstatoval, že v souladu s § 115 odst. 15 vodního zákona č. 254/2001 Sb., je účastníkem  vedeného řízení o povolení k odběru podzemních vod jen žadatel, obce a občanské sdružení.  Z tohoto důvodu správní orgán také jednal jako s účastníkem s obcí Dobřív a s tehdejším občanským sdružením ZO ČSOP Kulíšek, Dvořákova 121, Rokycany.    Společnost Železárny Veselí a.s. podala proti rozhodnutí Městského úřadu Rokycany odvolání, o kterém rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. K otázce účastenství v řízení žalovaný správní orgán poukázal na ust. § 27 správního řádu zák. č. 500/20041 Sb., ve kterém je obecně upraven okruh účastníků řízení tak, že účastníky řízení o žádosti je žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu a dále též další dotčené osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech a rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Zvláštním zákonem je v daném případě zákon o vodách č. 254/2001 Sb., který v ust. § 115 odst. 15 stanoví, že účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odst. 4 a odst. 7. Odvolatel Železárny Veselí a.s. odvozoval postavení účastníka řízení z nájemní smlouvy uzavřené se společností Železárny Hrádek a.s. s tím, že platnost uvedené nájemní smlouvy nezpochybňuje a považuje se podle ní za uživatele zařízení vodovodu Pavlovsko v dobré víře, neboť dosud není skončen soudní spor vedený mezi společností Železárny Hrádek a.s. a obcí Dobřív o vlastnictví tohoto vodovodu. Rozsudek odvolacího soudu ve věci vlastnických práv k vodovodu Pavlovsko nabyl právní moci a stal se vykonatelným. Železárny Veselí a.s. nemají žádnou smlouvu se žadatelem jako současným vlastníkem vodovodu a neexistuje ani důvod, který by této společnosti zakládal postavení účastníka řízení o povolení odběru podzemích vod. Železárny Veselí a.s. nejsou ani žadatelem o vydání povolení k odběru vod, ani osobou podle § 115 odst. 4 a odst. 7 vodního zákona, ani dotčenou osobou, která by povolením k odběru podzemních vod ve spojení se stavbami ve vlastnictví žadatele mohla být rozhodnutím přímo dotčena ve svých právech nebo povinnostech. Poté, co předchozí oprávnění Železáren Veselí a.s. k odběru podzemních vod bylo pravomocným rozhodnutím příslušného správního orgánu zrušeno, není tato společnost ani oprávněna k odběru podzemních vod z téhož vodního zdroje, jako žadatel a jeho práva a povinnosti nemohou být napadeným rozhodnutím nijak dotčena. Z tohoto důvodu žalovaný jako odvolací orgán dospěl k závěru, že odvolatel není účastníkem řízení, který podle ust. § 81 správního řádu může podat odvolání a odvolání proto zamítl jako nepřípustné.     II. Žaloba   V žalobě proti rozhodnutí žalovaného žalobce poukazoval na souvislost této žaloby s právem vlastnictví a užívání zařízení pro čerpání podzemní vody a právem odběru podzemních vod pomocí vodovodního zařízení. Podaná žaloba má  podle žalobce rovněž souvislost s dosud neskončeným řízením o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 14.3.2012, které probíhá u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 30A 29/2012 a dosud neskončeným řízením o dovolání společnosti Železárny Hrádek a.s., vedeným Nejvyšším soudem pod sp. zn. 22 Cdo 1510/2011, kterým se Železárny Veselí a.s. domáhají zrušení rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 25.2.2010, čj. 6 C 28/2009-150, o uložení povinnosti společnosti Železárny Hrádek a.s. vydat žalobkyni obci Dobřív soubor věcí nazývaný vodovod Pavlovsko v k. ú. Pavlovsko a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2.12.2012, čj. 14 Co 296/2010-179, rozsudek uvedeného okresního soudu potvrzujícího.   Žalobce tvrdil, že Městský úřad Rokycany, odbor životního prostředí svým rozhodnutím z 30. dubna 2012, čj. 1906-1/OŽP/11 vydal pro obec Dobřív povolení k odběru podzemních vod, přičemž v tomto řízení nebyl žalobce správním orgánem považován za účastníka řízení a předmětné rozhodnutí mu nebylo doručeno. Žalobce se o vydání tohoto rozhodnutí dozvěděl až při jednání konaném dne 24.5.2012 se starostou obce Dobřív a zaměstnanci provozovatele touto obcí vlastněných vodovodních zařízení společnosti Vodohospodářská společnost Sokolov s.r.o.    Žalobce v další části žaloby k otázce účastenství uváděl, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný vyslovil názor, že žalobce není ve věci povolení k odběru podzemní vody žadatelem ani osobou podle § 115 odst. 4 a odst. 7 vodního zákona a není ani dotčenou osobou, která by povolení k odběru podzemních vod spojeném se stavbami ve vlastnictví žadatele mohla být napadeným rozhodnutím přímo dotčena ve svých právech nebo povinnostech. Žalobce tvrdil, že je zřejmé, že vydáním prvoinstančního rozhodnutí ve věci povolení odběru podzemních vod obci Dobřív je dotčen na svých právech, jejichž ochrany se domáhá správní žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni a vedenou pod sp. zn. 30A 29/2012. Jestliže má podle vydaného rozhodnutí realizovat odběr podzemních vod žadatel (obec Dobřív) a žalobce přitom na základě smluvního vztahu se společností Železárny Hrádek a.s. ovládá zařízení vodovodu Pavlovsko, včetně vrtů, jimiž jsou podzemní vody do tohoto vodovodu získávány, mělo by být povinností žalobce umožnit žadateli čerpání podzemních vod v souladu s prvoinstančním rozhodnutím. Žalobce v předmětném případě neměl sice postavení účastníka řízení podle § 115 odst. 4, 5 a 7 vodního zákona, avšak postavení účastníka řízení mu svědčilo podle § 27 odst. 2 správního řádu, protože v tomto případě byl osobou, která může být rozhodnutím prvoinstančního orgánu přímo dotčena ve svých právech a povinnostech. Žalobce z uvedených důvodů označil napadený výrok rozhodnutí za nezákonný. Za nezákonný považoval žalobce napadené rozhodnutí též z toho důvodu, že napadená věc byla projednána podle ust. § 115 odst. 10 vodního zákona, ačkoliv měla být projednána s využitím ust. § 36 a § 47 správního řádu, čímž napadené rozhodnutí se neopírá o postup v souladu se zásadou materiální pravdy podle § 3 správního řádu.   III. Vyjádření žalovaného   Žalovaný v písemném vyjádření konstatoval, že v žalobě žalobce uvádí řadu skutečností, ke kterým žalovaný považuje za nadbytečné se vyjadřovat, neboť se jedná o ukončené záležitosti. K podstatné námitce týkající se účastenství v řízení o povolení k odběru podzemní vody poukázal žalovaný na ust. § 115 odst. 15 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách, podle kterého účastníkem řízení je žadatel, obec a občanské sdružení. Tato úprava je speciální ve vztahu ke správnímu řádu, když zvláštní zákon a to zákon o vodách, definuje speciálně účastníky předmětného vodoprávního řízení, čímž obecné ustanovení § 27 správního řádu se v dané věci nepoužije. Žalovaný vyslovil názor, že ve věci není relevantní právní titul na základě kterého by žalobce, či jeho předchůdce Železárny Hrádek a.s., mohly být dotčeny na svých právech, jelikož vlastnictví předmětného vodovodu bylo rozsudkem Okresního soudu Rokycany sp. zn. 6C 28/2009, ze dne 25.2.2010 a potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Plzni sp. zn. 14 Co 296/2010, ze dne 2.12.2010, přiznáno obci Dobřív, přičemž dovolání v této věci bylo Nejvyšším soudem odmítnuto. Navíc povolení k odběru podzemních vod bylo Železárnám Hrádek a.s. změnou integrovaného povolení čj. ŽP/6260/11, ze dne 21.12.2011 zrušeno. Z těchto důvodů ve vztahu k podstatné žalobní výtce týkající se otázky účastenství v daném řízení, žalovaný navrhl, aby krajský soud podanou žalobu zamítl.   IV. Posouzení věci soudem   Krajský soud v Plzni při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů, které žalobce řádně uplatnil (§ 75 odst. 1, 2 s.ř.s.).   O žalobě rozhodl krajský soud bez nařízení jednání při splnění podmínek vyplývající z ust. § 51 odst. . 1 s.ř.s.   Předmětem řízení před krajským soudem byla žaloba žalobce, kterou podal jako opomenutý účastník řízení vedeného před příslušným vodoprávním úřadem ve věci povolení k nakládání s podzemními vodami. Žalobce tvrdil, že fakticky ovládá zařízení vodovodu zajišťující zásobování obyvatel obce Dobřív, část Pavlovsko, když otázka jeho vlastnictví k tomuto zařízení není dosud vyřešena a je předmětem řízení před dovolacím Nejvyšším soudem. Své postavení účastníka vodoprávního řízení tudíž žalobce dovozoval z ust. § 27 odst. 2 správního řádu. Pro posouzení odůvodněnosti uplatněné žaloby krajský soud vycházel z obsahu správního spisu, ze kterého se nesporně podává, že dne 17.4.2012 bylo zahájeno před Městským úřadem Rokycany, odborem životního prostředí, jako příslušným vodoprávním úřadem, k žádosti obce Dobřív, řízení o povolení odběru podzemních vod pro veřejný vodovod Pavlovsko. Příslušný vodoprávní úřad v tomto řízení jednal jako s účastníkem řízení se žadatelem - obcí Dobřív a s tehdejším občanským sdružením ZO ČSOP Kulíšek, se sídlem v Rokycanech, Dvořákova 121. Z obsahu správního spisu vyplynuly další nesporné skutečnosti z nichž se podává, že dne 6.1.2011 nabylo právní moci rozhodnutí Okresního soudu v Rokycanech ze dne 25.2.2010, čj. 6 C 28/2009-150, kterým ve věci žalobkyně obce Dobřív, proti žalovaným Železárnám Hrádek a.s. se sídlem Hrádek, Nová Huť, Rokycanská 204, byla straně žalované uložena povinnost do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí vydat žalobkyni soubor věcí nazývaný vodovod Pavlovsko, sestávající z výčtu jednotlivě specifikovaných položek. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 2.12.2010, čj. 14 Co 296/2010-179, byl výše uvedený rozsudek Okresního soudu v Rokycanech potvrzen.   Při posuzování důvodnosti podané žaloby krajský soud dále vycházel ze skutečnosti, že předmětem řízení před žalovaným správním orgánem bylo odvolání žalobce, které podal z pozice opomenutého účastníka vodoprávního řízení. Žalovaný správní orgán měl takto vymezen předmět řízení a správně  zabýval pouze otázkou účastenství ve vedeném řízení a neřešil předmět řízení ve věcné rovině.  Stejně tak v rámci uplatněné správní žaloby proti rozhodnutí žalovaného krajský soud se zabýval pouze těmi skutečnostmi uváděnými v žalobě, které byly právně relevantní v rámci řešené otázky okruhu účastníků vodoprávního řízení a za předmět řízení nepojal další skutečnosti dotýkající se věcného předmětu vedeného řízení. Krajský soud vycházel z ust. § 115 vodního zákona č. 254/2001 Sb., ve znění platném do 31.12.2012. Podle § 115 odst. 15 cit. zákona účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odst. 4 a 7. Podle § 115 odst. 4 cit. vodního zákona účastníkem vodoprávního řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle § 115 odst. 5 téhož zákona účastníkem řízení je správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká vodního toku. Krajský soud vzal v úvahu rovněž dikci ust.  § 115 odst. 1 cit. vodního zákona, podle kterého, pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav. Tato dikce vodního zákona se odlišuje od předchozí právní úpravy obsažené v § 115 odst. 1 vodního zákona účinného do 31.7.2010, neboť tehdejší dikce tohoto ustanovení řešila problematiku odlišně a to tak, že pokud vodní zákon nestanovil jinak, postupovaly vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle správního řádu, popřípadě podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl. Z této zákonné úpravy vyplývá, že otázka účastenství v řízení vodoprávním je zcela upravena zvláštním zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a proto se obecná právní úprava účastenství obsažená v § 27 správního řádu v dané věci nepoužije. Nepřípustnost aplikace obecné úpravy účastenství plynoucí z § 27 správního řádu pak vylučuje, aby se žalobce stal účastníkem řízení na základě skutečností, kterých se v odvolání proti rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu a posléze i ve správní žalobě, dovolával. Nelze navíc přehlédnout, že žalobcem tvrzené faktické ovládání zařízení vodovodu, ke kterému je vázáno vydávané povolení k nakládání s podzemními vodami, není v dané věci právně významné, neboť je v rozporu s právním stavem, který nastal dnem 6.1.2011, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Okresního soudu v Rokycanech, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni, řešící otázku vlastnictví zařízení vodovodu Pavlovsko a ukládající povinnost Železárnám Hrádek a.s. (právnímu předchůdci současného žalobce) vydat vodovod Pavlovsko s definovanými jeho součástmi obci Dobřív, která prokázala svá vlastnická práva k tomuto zařízení.   Na základě výše citovaných důvodů shledal krajský soud žalobu nedůvodnou a na podkladě § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.    Výrok o nákladech řízení účastníků vychází z § 60 odst. 1 s.ř.s. a přihlíží ke skutečnosti, že žalovaný, který v řízení dosáhl procesnímu úspěchu náhradu nákladů řízení neuplatnil.   Rozhodnutí o tom, že osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu  nákladů řízení, je odůvodněna ust. § 60 odst. 5 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že této osobě nebyly soudem uloženy ke splnění žádné povinnosti, v jejichž příčinné souvislosti by osobě na řízení zúčastněné vznikly náklady.       P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Plzni dne 28. února 2014                      JUDr. Václav Roučka, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Helena Kováříková