16Ad 29/2014 - 23 ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce V. M., narozeného …, trvale bytem T., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 (dále jen MPSV), v řízení o žalobě ze dne 18.5.2014 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.5.2014 č.j. X o průkaz osoby se zdravotním postižením,   t a k t o :   I. Žaloba se    z a m í t á .   II.   Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.    O d ů v o d n ě n í :   Řízení v této projednávané věci je upraveno soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb., dále jen s.ř.s.) a pro návrh je stanoven termín žaloba, účastníci jsou označováni žalobce a žalovaný.     Včasnou žalobou žalobce napadl rozhodnutí MPSV ze dne 12.5.2014 č.j. X, jehož kopii připojil, kterým žalovaný dle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád), z části změnil rozhodnutí Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Plzni (dále jen ÚP) ze dne 17.2.2014 č.j. X o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ takto: I.   Podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, se výše uvedené rozhodnutí zčásti mění tak, že ve výroku rozhodnutí se za slova „ode dne 1.1.2014" doplňuje: „Doba platnosti posudku trvale. Doba platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením je nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku “. II.  Podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, se výše uvedené rozhodnutí ve zbytku potvrzuje.    V žalobě žalobce závěrem navrhl zrušení napadeného rozhodnutí ze dne 12.5.2014 a vrácení věci žalovanému (náhrada nákladů řízení nebyla požadována), neboť do konce roku 2012 měl přiznaný průkaz ZTP a hodnocení lékařské komise MPSV, že jeho zdravotní stav odpovídá nároku na průkaz označený symbolem TP, je v rozporu s připojenými lékařskými nálezy odborných lékařů z roku 2013, proto při posuzování jeho zdravotního stavu podle něho došlo k úmyslnému nebo neodbornému zlehčení zdravotního stavu, čímž jej PK zařadila do kategorie osob se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti a orientace, ale opomenula z kardiologických vyšetření ejekční frakci srdečního svalu, od které se zdravotní stav odvíjí a způsobuje u něho těžké funkční postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti v exteriéru, neboť je těžký kardiak a v komisi MPSV nebyl přítomen odborník z kardiologie,   proto žalovaný rozhodnutí vydal na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu.   V odůvodnění rozhodnutí ze dne 12.5.2014 žalovaný popsal průběh řízení po podání žádosti žalobce dne 9.1.2014 o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů (dále jen zákon), kdy bylo po vypracování posudku Okresní správou sociálního zabezpečení Tachov (dále jen OSSZ) dne 7.2.2014 se závěrem, že jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace ve smyslu § 34 odst. 2 zákona, jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., vydáno rozhodnutí ÚP dne 17.2.2014 č. j. X, jímž byl přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1.1.2014 dle § 34 odst. 1 a 2, § 34a, § 34b a  § 35 zákona, které bylo žalobci doručeno dne 4.3.2014. Po včasném odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 17.2.2014 bylo vyžádáno žalovaným jako odvolacím orgánem posouzení zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, detašované pracoviště v Plzni (dále jen PK MPSV či komise), která po jednání dne 29.4.2014 (přítomen byl i žalobce a odborný lékař z oboru interna) vypracovala posudek se stejným závěrem jako OSSZ a tento stav existoval i k datu 1.1.2014 - doba platnosti trvale. Uvedená komise se vyjádřila k odvolacím námitkám žalobce a v posudku konstatovala, že u něho byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav – je plně orientován, bez postižení duševních schopností, je bez významného postižení v oblasti pohybového aparátu, úchopová funkce horních končetin je zachována, chůze bez nutnosti kompenzačních pomůcek, s přestávkami a odpočinkem, jedná se o kardiální onemocnění, které jej limituje při fyzické zátěži v rámci NYHA III. stupně dle kardiologického vyšetření, sluch je korigován sluchadlem, zrak je přiměřený věku. Dále bylo uvedeno, že odvolací orgán shromáždil dostatečné podklady a z provedených důkazů lze mít za prokázané, že bylo provedeno řádné posudkové zhodnocení, když posudek se vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi a námitkami uvedenými v odvolání a doložené lékařské zprávy byly posudkově zhodnoceny; posudkový závěr ze dne 29.4.2014 jako stěžejní důkaz považuje za úplný, objektivní a přesvědčivý. Závěrem žalovaný uvedl, že přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Z důvodu doplnění výrokové části rozhodnutí o dobu platnosti posudku a dobu platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením ve smyslu § 35 odst. 5 zákona, napadené rozhodnutí z části změnil.   Ve vyjádření k žalobě žalovaný dne 10.6.2014 navrhl zamítnutí žaloby dle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodné, souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, popsal průběh řízení a zdůraznil, že posudek byl hodnocen jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 50 odst. 4 správního řádu a jeho úplnost spočívá v tom, že se komise vypořádala se všemi rozhodnými skutečnostmi, požadavek přesvědčivosti splňuje jen posudek obsahující náležité zdůvodnění posudkových závěrů. Žalovaný zhodnotil posudek PK MPSV jako každý jiný důkaz z hlediska jeho úplnosti a přesvědčivosti, nebyly v něm zjištěny žádné nesrovnalosti, srozumitelně a bez vnitřních rozporů se vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi a námitkami žalobce; žalobce byl v komisi vyšetřen internistou, všechny doložené lékařské zprávy byly v posudku zohledněny, tudíž rozhodnutí bylo vydáno v souladu s hmotným i procesním právem, když bylo postupováno tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti k naplnění zásady materiální pravdy. (Vyjádření bylo následně doručeno žalobci.)   Obsah správního spisu zaslaného soudu žalovaným odpovídá skutečnostem uvedeným v napadeném rozhodnutí i ve vyjádření žalovaného. Ve spisu je mimo jiné založena Žádost žalobce o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením ze dne 2.1.2014 doručená ÚP dne 9.1.2014, v níž není uveden druh průkazu, o který je žádáno. Rovněž v posudku OSSZ ze dne 7.2.2014 je popsán toliko zdravotní stav, ale není uvedeno, jak druh průkazu má být přiznán. Z odvolání žalobce ze dne 3.3.2014 je zřejmé, že se mu jedná především o parkovací průkaz ZTP, aby mohl zajíždět na vyhrazená místa, což mu značně usnadní mobilitu, jelikož je těžký kardiak. Z posudku PK MPSV ze dne 29.4.2014 vyplývá, že přítomný žalobce byl vyšetřen odborným lékařem z interního lékařství a zhodnoceny i lékařské zprávy připojené k odvolání se závěrem shora uvedeným. Žalobce byl vyrozuměn žalovaným o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, čehož nevyužil. Napadené rozhodnutí ze dne 12.5.2014 bylo žalobci doručeno dle doručenky dne 13.5.2014.    V této věci rozhodl soud o věci samé bez jednání (§ 51 odst. 1 s.ř.s.), protože  oba účastníci projevili s takovým postupem výslovný souhlas (žalobce dne 15.7.2014).      Dle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen správní orgán).    Podle § 78 odst. 7 s.ř.s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (tj. k datu 12.52014), jak vyplývá z § 75 odst. 1 s.ř.s. a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). Ve věcech sociální péče rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).   Dle § 3 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.), postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s dalšími základními zásadami správního řízení. Správní orgány jsou v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu povinny v odůvodnění rozhodnutí uvést důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se řídily při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se vypořádaly s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.   Podmínky nároku na průkazu osoby se zdravotním postižením jsou stanoveny v § 34 zákona ve znění platném k rozhodnému datu, když dle odst. 1 má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3. Dle odst. 2 má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.  V odst. 3 je stanoveno, že nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.   Podle § 34b odst. 1 písm. a) – c) a odst. 2 zákona při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se hodnotí a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby,   b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,   c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení. Prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace.    Vyhláška č. 388/2014 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, stanoví v § 2b, že zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce: 1. Zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením /písm. i) - omezení pohyblivosti a celkové výkonnosti při běžném zatížení při interních a onkologických postiženích/; 2. Za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy: písm. a) – n); 3. Za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni zvlášť těžkého funkčního postižení nebo úplného postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy: písm. a) – n).   V této věci se podanou žalobou domáhal žalobce zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného z důvodů v ní uvedených. Soud pak shledal z níže uvedených důvodů, že napadené rozhodnutí ze dne 12.5.2014 nesplňuje podmínky pro jeho zrušení zejména proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, nevyžaduje zásadní doplnění, žalovaný se vypořádal na podkladě posudku PK MPSV se všemi námitkami žalobce v potřebném rozsahu, přičemž žádnou z nich neuznal důvodnou. Ani soud neshledal žádnou z uplatněných žalobních námitek důvodnou, jelikož žalobce, na němž spočívá důkazní břemeno, považoval hodnocení a rozhodnutí za nesprávné zejména proto, že do konce roku 2012 jako tělesně postižený měl přiznaný průkaz ZTP a také, že došlo k úmyslnému nebo neodbornému zlehčení jeho zdravotního stavu, avšak žádné důkazy na podporu svého tvrzení nepředložil. Z posudku PK MPSV je však zcela zřejmé, že bylo postupováno v souladu s příslušnou Přílohou č. 4 vyhlášky č. 388/2014 Sb., kdy kromě vyšetření žalobce v komisi byly zhodnoceny všechny lékařské zprávy (tedy i připojené žalobcem k odvolání či jím předložené), z nichž vyplývá, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je interní onemocnění – chronická srdeční insuficience NYHA III při dilatační kardiomyopatii s těžkou systolickou dysfunkcí levé komory, chronický LBBB, stav po náhradě aortální chlopně pro kombinovanou vadu a plastice mitrální chlopně pro významnou regurgitaci a radiofrekvenční ablaci pro fibrilaci síní, po implantaci biventrikulárního stimulátoru s ICD v 04/2013, komorová extrasystolická arytmie; dále léčená hypertense, dyslipidemie, CHOPN, exnikotinismus, varices cruris, stav po úraze elektrickým proudem s popáleninami v roce 1959, hypacusis. Žalobce je plně orientován, bez postižení duševních schopností, sluch korigován sluchadlem, zrak přiměřený věku, je bez významného postižení v oblasti pohybového aparátu, úchopová funkce HK zachována, chůze bez nutnosti kompenzačních pomůcek, s přestávkami a odpočinkem. PK MPSV se shoduje s posouzením lékařem OSSZ, že se jedná o kardiální onemocnění, které jej limituje při fyzické zátěži v rámci NYHA III. st. dle kardiologického vyšetření. Zjištěný zdravotní stav odpovídá zdravotnímu stavu uvedenému v odst. 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 ve znění platném od 1.1.2014. Z kardiologického hlediska je žalobce kardiopulmonálně kompenzován, funkčně v rámci NYHA III, sluch je korigován sluchadlem, v oblasti pohybového aparátu nebylo zjištěno významné funkční omezení; z žádné lékařské zprávy od ošetřujících lékařů nevyplývá, že se u něho jednalo o postižení hodnocené dle NYHA IV, jak namítal žalobce. Neznamená totiž, že rozhodnutí správního orgánu je nesprávné či v rozporu s příslušnými předpisy, není-li vyhověno žadateli o průkaz ZTP, u něhož byl konstatován dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.   K námitce žalobce, že do konce roku 2012 jako tělesně postižený měl přiznaný průkaz ZTP, soud zejména připomíná, že v mezidobí došlo od 1.1.2014 ke změně příslušného § 34 zákona a to zákonem č. 313/2013 Sb., když do té doby dle § 34 odst. 4 zákona průkaz ZTP náležel osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. Naproti tomu v současné době platí, že se musí jednat o osobu s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra (viz citace shora), což nebylo zjištěno u žalobce, tudíž mu nemohlo být vyhověno, jelikož nesplňoval zákonem stanovené podmínky pro přiznání průkazu ZTP, i když je přesvědčen o opaku. Rovněž soud považuje za vhodné zmínit, že např. dávky poskytované osobám se zdravotním postižením, příspěvek na péči či invalidita, nejsou upraveny stejnými zákony/předpisy, proto osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nemusí současně splňovat zákonná kritéria pro příkladmo uvedené dávky, přičemž zdravotní stav posuzují posudkoví lékaři či posudková komise za přítomnosti odborného lékaře z oboru dle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a podle výsledku posouzení poté správní orgány rozhodnou o předmětné dávce.      Napadené rozhodnutí žalovaného je plně v souladu s § 68 správního řádu (náležitosti rozhodnutí), kdy v odst. 3 je stanoveno, že v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí, což bylo splněno. Žalobce sice nebyl přítomen posouzení jeho zdravotního stavu na OSSZ, ale u komise byl přítomen, a před vydáním rozhodnutí ÚP i žalovaného měl možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí, případně předložit další lékařské zprávy či namítat neúplnost podkladů, navrhnout jejich doplnění atd., avšak této možnosti nevyužil; lékař OSSZ i PK MPSV zhodnotili všechny předložené lékařské zprávy, jak vyplývá ze založených posudků, tudíž skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Soud neshledal důvod k provedení žádných důkazů, přičemž ani jeden z účastníků jejich provedení nenavrhl.     K závěrům, zda důkazy jsou úplné a přesvědčivé, rozhodující správní orgán může dospět jen tehdy, jestliže se komise vypořádá se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zejména s těmi, které namítá účastník, o jehož žádost se jedná. Posudek o zdravotním stavu musí obsahovat nezbytné náležitosti, resp. náležitosti odůvodnění posudkového závěru musí být takové, aby byla splněna zásada skutkového zjištění věci a jeho závěr byl přesvědčivý a srozumitelný pro účastníka i správní orgán a ze všech  těchto hledisek je rozhodující správní orgán povinen při posuzování věci posudek PK MPSV vyhodnotit. Zdejší soud proto na základě všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že posudek PK MPSV v testu úplnosti, objektivnosti a přesvědčivosti, jakož i správnosti, obstál, když výsledek posudkového hodnocení je srozumitelný pro rozhodovací orgán i pro žalobce, byť s ním nesouhlasí, uvedena byla příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu i další zdravotní postižení.    Ze všech těchto důvodů dospěl zdejší soud k závěru, že žaloba žalobce ze dne 18.5.2014 není důvodná, když žalovaný se vypořádal dostatečným způsobem na základě posudku PK MPSV s jeho námitkami proti předcházejícímu rozhodnutí ÚP; ani soud neshledal důvod ke zrušení napadeného rozhodnutí, neboť rozhodnutí je přezkoumatelné, žalovaný rozhodl v souladu s platnou právní úpravou, proto soud žalobu žalobce zamítl ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. shora citovaného (výrok I. rozsudku). Zároveň se soud omlouvá za délku řízení způsobenou objektivními skutečnostmi. Bez ohledu na výsledek tohoto řízení má žalobce možnost podat opakovaně žádost o předmětný průkaz označený symbolem ZTP, nebude-li vyhověno žádosti ani případnému odvolání proti rozhodnutí jeho o nepřiznání.   Žalobce ve věci neměl úspěch a správní orgán ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak vyplývá z § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. (výrok II. rozsudku).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Plzni dne 20. května 2015                                                                                                                         JUDr. Alena Hocká, v.r.                                                                                                                             samosoudkyně