17 A 30/2014-40 ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou v právní věci žalobce: P.H,., zastoupeného: Mgr. Jaroslav Topol, advokát, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.4.2014 č.j. DSH/4054/14   t a k t o :     I. Žaloba se  z a m í t á.   II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení     O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo jako opožděné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Nýřany, odboru dopravy, č.j. 2/OD/-PŘEST/263/13-Hš ze dne 13.1.2014, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod druhý zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pro porušení § 4 písm. c) téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta 5.000,-Kč, zákaz řízení motorových vozidel na 6 měsíců a náhrada nákladů řízení 1.000,-Kč.   Žalobce v žalobě tvrdil, že odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal včas. Jeho zmocněnec R.K. v písemnosti nazvané žádost o stanovení jiného termínu pro jednání ze dne 11.6.2013 požádal o zasílání všech písemností na e-mailovou adresu ro.kr@centrum.cz v souladu s § 19 odst. 3 správního řádu. Žalovaný podle žalobce zaujal nesprávný právní názor, že správní orgán není povinen doručovat na elektronickou adresu, neboť by doručení zmocněnci nemohlo přispět k urychlení řízení a vylučuje to povaha věci, neboť správní orgán potřebuje mít prokázáno doručení. Podle názoru žalobce se jedná o nepřípustnou vůli a argumentaci nemající oporu v § 19 odst. 3 správního řádu. Dle ust. § 19 odst. 8 správního řádu se způsobem dle odst. 3 doručují též písemnosti určené do vlastních rukou a uvedené v odst. 4. Jelikož se správní orgán pokusil doručit prvostupňové rozhodnutí jinam, než na doručovací adresu zástupce, nemohl takovému pokusu přiznat účinky doručení fikcí dle § 24 odst. 1 správního řádu. Žalobce stanovil správnímu orgánu elektronickou adresu k doručování opakovaně (důkazem je elektronické podání odvolání, elektronické podání žádosti o změnu termínu ústního jednání). Je zřejmé, že zástupce žalobce komunikoval se správním orgánem elektronicky, tedy elektronická komunikace přispěla k rychlosti řízení. Správní orgán I. stupně se ani jednou nepokusil zástupci na určenou doručovací elektronickou adresu doručit. Další vadou správního řízení podle žalobce je, že zmocněnci žalobce nebylo doručeno oznámení o nařízení ústního jednání na 20.5.2013 na e-mailovou adresu, když zmocněnec měl v úmyslu se tohoto jednání zúčastnit. Žalobce dále namítal nesprávné vyznačení právní moci na rozhodnutí žalovaného, neboť rozhodnutí nemohlo být doručeno dříve,  než zástupce žalobce nahlédl do spisu dne 27.5.2014, když dříve nebyl rovněž učiněn pokus o doručení na elektronickou adresu zástupce.   Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s tím, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno žalobci na adresu trvalého pobytu jeho zmocněnce R.K., bytem … dne 27.1.2014 za využití tzv. náhradního doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu. Lhůta pro podání odvolání uplynula marně dne 11.2.2014. Dne 3.3.2014 (poštovní přepravě předáno 27.2.2014) bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno blanketní odvolání žalobce, tedy opožděně. Žalobou napadené rozhodnutí žalovaný vydal 3.4.2014 a doručil na adresu trvalého pobytu zmocněnce žalobce 14.4.2014 za využití tzv. náhradního doručení. V ust. § 19 odst. 3 správního řádu je podle žalovaného stanoveno, za jakých podmínek lze doručovat na tzv. adresu pro doručování nebo na elektronickou adresu. Byť to ze samotného znění tohoto ust. není na první pohled zřejmé, nemá účastník řízení vůči správnímu orgánu nárok na to, aby mu správní orgán vždy doručoval písemnosti na adresu pro doručování nebo na elektronickou adresu, pokud o to účastník řízení požádá. Podmínky ust. § 19 odst. 3 správního řádu vyžadují, aby tento způsob doručování mohl přispět k urychlení řízení a aby ho nevylučovala povaha věci. Dojde-li správní orgán k závěru, že požadavek účastníka řízení k urychlení řízení nemůže přispět, bude mu doručovat standardně na adresu trvalého pobytu. Ust. § 19 odst. 6 správního řádu stanovuje, že je-li pro řízení třeba, aby doručení bylo doloženo, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Takovou písemností může být např. oznámení o zahájení správního řízení, pozvánka k jednání nebo rozhodnutí. Tzn. obecně takové písemnosti, které se doručují v souvislosti s nejdůležitějšími úkony v řízení, při nichž mohou účastníci uplatňovat důležitá procesní práva. Nelze-li u takové písemnosti doručení prokázat, je správní orgán nucen doručování opakovat. U elektronické zásilky prostřednictvím e-mailu je důkazní pozice správního orgánu velmi slabá, neboť při nedostatku součinnosti adresáta nemá prakticky žádné prostředky k prokázání, že mu zásilku skutečně doručil. Ze spisu je podle žalovaného zřejmé, že správní orgán I. stupně opakovaně zmocněnce žalobce na adrese ro.kr@centrum.cz kontaktoval, avšak zmocněnec v žádném případě nepotvrdil převzetí sdělení. Z toho vyplývá, že doručování na předmětnou elektronickou adresu nemohlo přispět k urychlení řízení. Doručování rovněž vylučovala povaha věci předmětných písemností, neboť se jednalo o předvolání k jednání, které vyžaduje písemné prokázání doručení s ohledem na možné využití § 74 odst. 1 zákona o přestupcích. K námitce, že zmocněnci žalobce nebylo doručeno nařízení jednání na 20.5.2013, žalovaný uvedl, že v řízení se v tento den ústní jednání nekonalo. První jednání bylo nařízeno na 18.6.2013, kdy ještě nebyl žalobce zastoupen.   V replice žalobce tvrdil, že jeho zmocněnec by na písemnosti zaslané správním orgánem I. stupně reagoval, pokud by je správní orgán I. stupně v souladu s právními předpisy doručoval. Zmocněnci však žádné e-mailové zprávy nepřišly. Ve spise je založeno několik výtisků odchozích e-mailových zpráv, kdy je adresátem zmocněnec žalobce. Rovněž je z výtisků patrné, že obsahovaly přílohu. Pokud byly odeslány, nebyly odeslány z adresy elektronické podatelny. Odesílatelem je H.Š. Nejedná se tedy podle žalobce o písemnosti vypravené správním orgánem jako veřejnoprávním původcem, proto na pokus o jejich doručení nelze pohlížet jako na pokus o doručení v souladu s § 19 odst. 8 správního řádu. Nadto by se zmocněnec žalobce nemohl o případné e-mailové zprávě ani dozvědět, neboť má vyhrazenou elektronickou adresu toliko pro komunikaci se správními orgány, na které má nastaveny spam filtry tak, že přijmou pouze zprávy zaslané z elektronické podatelny úřadu. Zmocněnci žádná e-mailová zpráva od Městského úřadu Nýřany doručena nebyla. Žalobce poukázal na ust. § 2 odst. 3 písm. c) a ust. § 18 odst. 1 vyhlášky č. 259/2012 Sb. Dále žalobce poukázal na rozsudek NSS sp. zn. 1 Ans 5/2010-172.   Součástí správního spisu je oznámení přestupku ze dne 18.4.2013, podle něhož žalobce v tento den jako řidič Škody Fabia RZ … řídil v 10:06 hodin na dálnici D5 vozidlo v prostoru kilometru 95,4 ve směru jízdy na Plzeň, kde byla rychlost jízdy omezena dopravní značkou B20A na 80 km/h, rychlostí 139 km/h po odečtení odchylky. Žalobce oznámení podepsal a nevyjádřil se k němu. Podle úředního záznamu z 25.4.2013 byl v řidiči ztotožněn po zastavení žalobce a bylo s ním sepsáno oznámení přestupku. Dále je součástí správního spisu záznam o přestupku spolu s fotografií včetně registrační značky naměřeného vozidla a výkaz přestupků příslušné hlídky z předmětného dne. Dále je součástí spisu i ověřovací list radaru Ramer 7CCD ze dne 25.9.2012. Správní orgán zahájil správní řízení a předvolal žalobce k jednání na 18.6.2013. Žalobce osobně předvolání převzal dne 20.5.2013. Dne 12.6.2013 došla správnímu orgánu plná moc, již udělil žalobce R.K., k zastupování v daném správním řízení. K tomu byla předložena žádost zmocněnce ze dne 11.6.2013 o stanovení jiného termínu pro jednání s odůvodněním, že má již uhrazenou dovolenou v době jednání, k čemuž přiložil kopii smlouvy o zprostředkování zájezdu. Současně zmocněnec požádal o zasílání veškerých písemností na e-mailovou adresu … Správní orgán I. stupně odeslal z e-mailové adresy H.Š.  dne 12.6.2013 na e-mail… sdělení, že akceptuje žádost o stanovení jiného termínu pro jednání. Zmocněnec přijetí této zprávy nepotvrdil. Součástí správního spisu je dále i úřední záznam oprávněné osoby, že zmocněnec žalobce je nekontaktní na telefonním čísle, které je uvedeno na cestovní smlouvě. Správní orgán I. stupně nařídil jednání na 31.7.2013 a předvolání zaslal zmocněnci žalobce na adresu trvalého pobytu, kde z výsledku reklamačního řízení je zřejmé, že zásilka byla uložena na poště dne 17.6.2014 a dne 28.6.2013 byla vložena do schránky adresáta. Součástí správního spisu je i kopie výzvy České pošty k vyzvednutí poštovní zásilky adresované zmocněnci žalobce. Dne 1.8.2013 oprávněná úřední osoba H.Š. opět zaslala e-mail na adreesu …s dotazem, z jakého důvodu se zmocněnec nedostavil k nařízenému jednání. Správní orgán nařídil další jednání na 21.8.2013, když zaslal na adresu trvalého pobytu zmocněnce předvolání, které bylo doručeno po uplynutí lhůty fikcí a vložením zásilky do schránky, a současně také žalobci, kterému bylo předvolání doručeno do vlastních rukou. K jednání se žalobce ani jeho zmocněnec nedostavili.   Správní orgán I. stupně vydal dne 26.8.2013 ve věci samé rozhodnutí, proti němuž se žalobce odvolal z důvodu nedoručení předvolání k jednání na e-mail ro.kr@centrum.cz. Žalovaný rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil z důvodu skutkových vad prvostupňového rozhodnutí a nesprávné právní kvalifikace. K tvrzení žalobce žalovaný uvedl, že ze spisové dokumentace je zřejmé, že správní orgán I. stupně opakovaně zmocněnce žalobce na adrese …kontaktoval, avšak zmocněnec v žádném z případů nepotvrdil převzetí sdělení. Z toho vyplývá, že doručování na předmětnou elektronickou adresu nemohlo přispět k urychlení řízení a rovněž ho vylučovala povaha věci předmětných písemností, neboť se jednalo o předvolání k jednání, které vyžaduje písemné prokázání doručení s ohledem na možnost využití ust. § 74 odst. 1 zákona o přestupcích. Předvolání k jednání na 21.8.2013 bylo zmocněnci žalobce doručeno na adresu jeho trvalého pobytu dne 15.8.2013 za využití tzv. náhradního doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu, kdy uplynul desátý den od uložení zásilky, neboť zmocněnec žalobce nebyl při doručování písemnosti zastižen a po dobu úložní lhůty si písemnost nevyzvedl. Vzhledem k tomu, že se zmocněnec žalobce k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, byly splněny podmínky pro projednání věci v jeho nepřítomnosti. Žalovaný rozhodnutí doručoval zmocněnci žalobce na adresu trvalého pobytu.   Správní orgán I. stupně nařídil nové jednání na 8.1.2014 a předvolal zmocněnce žalobce doručením předvolání na adresu jeho trvalého pobytu, kdy z doručenky vyplývá, že adresát byl dne 29.11.2013, kdy zásilka byla připravena k vyzvednutí na poště, vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení a následně dne 12.12.2013 byla zásilka vložena do schránky adresáta. Z e-mailové zprávy odeslané z adresy oprávněné osoby H.Š. dne 26.11.2013 na adreesu …vyplývá, že tímto způsobem rovněž byl zmocněnec správním orgánem vyrozuměn o nařízeném jednání. K jednání se bez omluvy nedostavil žalobce ani jeho zmocněnec a při jednání vypovídali zakročující policisté.   Správní orgán I. stupně v novém rozhodnutí uvedl, že žalobce ani jeho zmocněnec se k ústnímu jednání opakovaně nedostavili, ani se k němu nikterak písemně nevyjádřili, a správní řízení proto probíhalo v souladu se zákonem v jejich nepřítomnosti. Předvolání k jednání na 8.1.2014 spolu s oznámením o pokračování v řízení bylo zmocněnci žalobce oznámeno fikcí doručení na adrese uvedené z jeho strany pro účely doručování dne 11.12.2013. Správní orgán zmocněnci zaslal vyrozumění o nařízeném ústním jednání současně na jeho e-mailovou adesu  …dne 26.11.2013, kdy zmocněnec na uvedené sdělení nereagoval a převzetí nepotvrdil. Vzhledem k tomu, že se žalobce ani jeho zmocněnec k jednání opětovně nedostavili, svoji neúčast předem nikterak neomluvili ani nezdůvodnili, ve správním řízení žádné důkazy nebo jiné námitky písemně ani ústně neuplatňovali a předvolání k jednání bylo zmocněnci oznámeno s dostatečným časovým předstihem, byla věc projednána dne 8.1.2014 v souladu se zákonem v jejich nepřítomnosti. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo doručováno na adresu trvalého pobytu zmocněnce žalobce, přičemž z doručenky vyplývá, že adresátovi byla zanechána výzva a poučení dne 16.1.2014. Téhož dne byla zásilka připravena k vyzvednutí a vložena do schránky byla dne 28.1.2014.   Dne 27.2.2014 podal zmocněnec žalobce odvolání s odůvodněním, že jemu ani jeho klientovi nebylo doručeno žádné rozhodnutí ve věci.   Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo doručeno žalobci na adresu trvalého pobytu jeho zmocněnce dne 27.1.2014 za využití náhradního doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu, kdy uplynul desátý den od uložení zásilky, neboť zmocněnec nebyl při doručování zastižen a po dobu úložní lhůty si písemnost nevyzvedl. Od tohoto dne počala běžet lhůta pro odvolání, která uplynula marně 11.2.2014. Z toho důvodu napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně nabylo právní moci 12.2.2014. Dne 3.3.2014 (poštovní přepravě předáno 27.2.2014) bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno blanketní odvolání, tedy opožděně. Žalobce tvrdí, že ani jemu ani jeho zmocněnci nebylo doručeno žádné rozhodnutí ve věci. K tomu žalovaný uvedl, že z doručenky napadeného rozhodnutí vyplývá, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručováno zmocněnci žalobce. Ze spisového materiálu podle žalovaného vyplývá, že žalobce byl od 12.6.2013, kdy byla správnímu orgánu I. stupně předložena plná moc k zastupování, zastoupen v řízení R.K., trvale bytem ... Zmocnění bylo pro celé řízení včetně doručování písemností. Podle § 34 odst. 2 správního řádu s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak. Vzhledem k tomu podle žalovaného správní orgán I. stupně nepochybil, když rozhodnutí doručil zmocněnci žalobce, ač zmocněnec požádal v písemnosti doručené správnímu orgánu 12.6.2013 o doručování na e-mailovou adresu … Ze spisové dokumentace je zřejmé, že správní orgán I. stupně opakovaně zmocněnce na adrese … kontaktoval, avšak zmocněnec v žádném z případů nepotvrdil převzetí sdělení. Z toho vyplývá, že doručování na předmětnou adresu nemohlo přispět k urychlení řízení. Rovněž ho vylučovala povaha věci předmětné písemnosti, neboť se jednalo o meritorní rozhodnutí, jež vyžaduje písemné prokázání doručení s ohledem na následný běh lhůt.   O věci samé bylo rozhodnuto bez jednání podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen s.ř.s.), neboť s tím žalobce i žalovaný souhlasili.   Žaloba není důvodná.   Podle § 19 odst. 3 správního řádu nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení.   Podle § 19 odst. 4 správního řádu do vlastních rukou adresáta se doručují písemnosti podle § 59, § 72 odst. 1, písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to oprávněná úřední osoba.   Podle § 19 odst. 6 správního řádu je-li pro řízení třeba, aby bylo doručení doloženo, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Nelze-li doručení prokázat, je nutno doručit opakovaně. Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.   Podle § 19 odst. 8 správního řádu písemnosti uvedené v odstavci 4 se na požádání adresáta doručují jiným způsobem podle tohoto zákona; v takovém případě platí, že písemnost je doručena třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána. V případě doručování na elektronickou adresu platí, že písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí doručované písemnosti potvrdí adresát zprávou podepsanou jeho uznávaným elektronickým podpisem. Nepotvrdí-li adresát převzetí písemnosti nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy, která se nevrátila jako nedoručitelná (odstavec 9), doručí správní orgán písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal.   "Rozhodnutí správního orgánu není dle § 19 odst. 3 správního řádu z povahy věci vyloučeno doručovat dle žádosti účastníka na elektronickou adresu, kterou účastník řízení správnímu orgánu sdělil. Naopak § 69 odst. 3 správního řádu je speciálním ustanovením pro elektronické doručování rozhodnutí; správní řád tak s tímto způsobem počítá." (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26.11.2014, čj. 6 As 186/2014 - 29)   Námitku nesprávného doručování písemností v odvolacím řízení na emailovou adresu…soud neshledal důvodnou. Ze shora shrnutého obsahu správního spisu vyplývá, že na tuto adresu se správní orgány opakovaně pokusily doručovat. Dne 12.6.2013 bylo zmocněnci žalobce zasláno sdělení o akceptaci omluvy z jednání nařízeného na 18.6.2013, dne 1.8.2013 dotaz na důvod absence zmocněnce u jednání dne 31.7.2013 a dne 26.11.2013 vyrozumění o jednání konaném dne 8.1.2014. Ani v jednom případě zmocněnec na emailové zprávy nereagoval tak, jak předpokládá ust. § 19 odst. 8 správního řádu.   Soud má za dostatečný doklad o doručování výtisk emailové zprávy z adresy oprávněné osoby. Je zřejmé, že tento způsob doručování jiné písemné potvrzení ani neumožňuje. Tvrzení žalobce, že mu bylo možné řádně doručit pouze odesláním zprávy z podatelny správního orgánu, nelze akceptovat. Touto otázkou se již zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15.12.2014, čj. 6 As 218/2014 - 34, podle něhož "z § 18 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, opírajícího se o zmocňovací ustanovení § 70 odst. 1 písm. i) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, nelze dovodit povinnost správního orgánu odesílat písemnosti pouze z elektronické adresy podatelny správního orgánu; s odesláním písemnosti z elektronické adresy zaměstnance výpravny správního orgánu zákon nespojuje důsledek v podobě neúčinnosti odeslání, resp. doručení zprávy na elektronickou doručovací adresu (e-mail) účastníka. Nepotvrdí-li adresát převzetí takto odeslané písemnosti nejpozději následující pracovní den po jejím odeslání, postupuje se podle § 19 odst. 8 správního řádu z roku 2004."   Rozhodující pro řádné doručení elektronickou zprávou je aktivita adresáta, který je povinen následující pracovní den po odeslání emailové zprávy její přijetí potvrdit zprávou, která obsahuje uznávaný elektronický podpis, v souladu s výše cit. § 19 odst. 8 správního řádu. Teprve toto potvrzení plně nahrazuje např. doručenku při doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Ze správního spisu je zřejmé, že zástupce žalobce nepotvrdil přijetí ani jedné z uvedených zpráv, proto správní orgány správně doručovaly písemnosti na adresu trvalého bydliště zástupce, kam byly doručeny fikcí podle § 24 správního řádu po uplynutí úložní doby.   Zejména proto, že zmocněnec žalobce nepotvrdil přijetí emailové zprávy ze dne 26.11.2013 obsahující vyrozumění o jednání konaném dne 8.1.2014, správní orgán postupoval správně, když předvolal zmocněnce žalobce předvoláním adresovaným na adresu jeho trvalého pobytu. Nad rámec toho vyrozuměl správní orgán o jednání i samotného žalobce. Byly tak splněny podmínky pro projednání věci v nepřítomnosti žalobce i jeho zmocněnce.   Nepotvrzením přijetí emailových zpráv ze strany zmocněnce žalobce bylo rovněž prokázáno, že tento způsob doručování nemůže v daném případě přispět k urychlení řízení ve smyslu § 19 odst. 3 správního řádu. Správní orgány proto nepochybily, když následně vydané písemnosti - prvostupňové rozhodnutí ve věci a žalobou napadené rozhodnutí již doručovaly pouze na adresu trvalého pobytu zmocněnce žalobce. Soud na základě těchto úvah dospěl ke shodnému závěru jako žalovaný, tedy že odvolání ze dne 27.2.2014 bylo podáno opožděně a že žalobou napadené rozhodnutí nabylo právní moci fikcí podle § 24 správního řádu, nikoli teprve nahlédnutím zmocněnce do správního spisu dne 27.5.2014, jak tvrdí žalobce.   Žalobce se nezúčastnil ani výslechu svědků – zakročujících policistů, z nichž vyplývá jednoznačně, že policisté postupovali při měření rychlosti v souladu s návodem k obsluze radarového zařízení a že byli k provádění měření proškoleni. Tyto výpovědi žalobce nezpochybňoval ani následně (v odvolání či v žalobě). Protože nebyly zjištěny ani jiné okolnosti, které by věrohodnost svědků snižovaly, soud považuje jejich výpověď za věrohodnou. Tím spíše, že je v souladu i s ostatními podklady pro rozhodnutí správního orgánu, zejména se záznamem o přestupku, s oznámením přestupku a s úředním záznamem. V projednávané věci bylo proto podle názoru soudu skutkové zjištění správních orgánů dostačující k vydání rozhodnutí, že se žalobce dopustil přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti (srov. rozsudek NSS ze dne 2.5.2013, č.j. 3As 9/2013-35). Výše zmíněné podklady, které správní orgány použily ke zjištění skutkového stavu a k prokázání viny žalobce, plně postačovaly k vydání rozhodnutí, že se žalobce dopustil zmíněného přestupku.    Na základě výše uvedeného soud neshledal žalobní námitky důvodnými, a žalobu proto zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s.   O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého by měl nárok na jejich náhradu žalovaný, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla žádnému z účastníků přiznána.        Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení rozsudku. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Plzni dne 27. února 2015             Mgr. Jana Komínková, v.r.                                                                                             samosoudkyně   Za správnost vyhotovení: Bc. Michaela Karásková