30A 148/2014-24 U S N E S E N Í     Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobkyně: MAPETRANS Praha s.r.o., IČ 291 33 033, Praha 4, Štúrova 1701/55, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. července 2014, čj. 166/2014-110-SDNA/3, podané JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem,   t a k t o:   I. Žaloba  s e  o d m í t á.   II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í   Dne 1. 12. 2014 byla Krajskému soudu v Plzni postoupena žaloba žalobkyně původně podaná dne 3. 10. 2014 u Městského soudu v Praze.   Přílohou žaloby byla i plná moc ze dne 10. 4. 2014, kterou žalobkyně zmocnila JUDr. Ing. Pavla Fabiana, advokáta se sídlem Brno, Marešova 304/12. Text plné moci byl následující: „Tato plná moc se uděluje jako speciální plná moc a zmocňuje k veškerým úkonům prováděným v rámci správního řízení vedeného se společností MAPETRANS Praha s. r. o., se sídlem Štúrova 1701, 142 00 Praha, IČ: 291 33 033, zahájeného Krajským úřadem Plzeňského kraje, Odborem dopravy silničního hospodářství, rozhodnutím č.j. DSH/4098/14, pod sp.zn. ZN/501/DSH/14. Tato plná moc je udělena pro celé výše uvedené správní řízení ve všech stupních a vztahuje se zejména k přijímání doručovaných písemností, k podávání návrhů a žádostí, uzavírání smírů a narovnání, uznávání uplatněných nároků, vzdávání se nároků, podávání opravných prostředků, námitek nebo rozkladů a vzdávání se jich, vymáhání nároků, přijímání plněných nároků nebo jejich potvrzení, vše související s výše uvedeným správním řízením. Tato plná moc zaniká splněním účelu, pro který byla udělena, odvoláním zmocnitele nebo vypovězením zmocněncem. Advokát je oprávněn nechat se zastupovat na základě substituční plné moci.“. Na plné moci přiložené k žalobě nebyl podpis zmocněného advokáta.   Vzhledem k tomu, že se k žalobě přiložená plná moc vztahovala na správní řízení, nikoliv na řízení před soudem, vyzval soud výzvou ze dne 11. 12. 2014, čj. 30A 148/2014-17, advokáta k předložení originálu nebo ověřené kopie plné moci prokazující jeho oprávnění zastupovat žalobkyni ve shora uvedené právní věci (§ 32 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, za použití § 64 s. ř. s.). Advokát byl současně poučen o tom, že nebude-li výzvě soudu vyhověno ve lhůtě jednoho týdne ode dne doručení výzvy, soud žalobu odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Advokát na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagoval, lhůta marně uplynula dne 22. 12. 2014.   Soud proto výzvou ze dne 27. 1. 2015, čj. 30A 148/2014-20, vyzval k předložení plné moci přímo žalobkyni, přičemž i ji poučil o tom, že nebude-li výzvě soudu vyhověno, soud žalobu odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Ani žalobkyně na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nijak nereagovala, lhůta marně uplynula dne 4. 2. 2015.   Podle § 103 občanského soudního řádu ve spojení s § 64 soudního řádu správního, kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).   Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „s. ř. s.“ nebo „soudní řád správní“).   Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.    V rozsudku ze dne 17. 1. 2012, čj. 2 As 115/2011-45 (dostupný na www.nssoud.cz), Nejvyšší správní soud uvedl, že „nedoložením oprávnění zastupovat účastníka řízení vzniká pochybnost, zda zástupce skutečně vykonává v řízení práva osoby, za jejíhož zástupce se označil. Doložení plné moci zástupce je považováno za jednu z podmínek řízení. Tento názor potvrdil i rozšířený senát Nejvyšší správního soudu v usnesení ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007 - 247( publ. pod č. 1773/2009); uvedl, že „[v]e správním soudnictví jsou podmínky řízení vnímány jako takové podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé; jejich nedostatek tedy brání soudu vydat meritorní rozhodnutí (srov. § 103 o. s. ř. podpůrně za použití § 64 s. ř. s.). Jsou chápány jako podmínky přípustnosti procesu jakožto celku, přičemž se upínají k procesním úkonům stran či soudu. … Teorie procesního práva i soudní praxe řadí mezi podmínky řízení na straně soudu především pravomoc, příslušnost, na straně účastníků řízení způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, popřípadě též plná moc zmocněnce v případě zastoupení“. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku rovněž dospěl k závěru, že k předložení plné moci je nezbytné vyzvat nejprve advokáta, a pokud on nesplní svoji povinnost, dále ještě přímo žalobce. Teprve tedy až po nečinnosti obou těchto osob je nutné přistoupit k odmítnutí žaloby.    Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 19. 4. 2012, sp.zn. I. ÚS 2522/10 (dostupný na http://nalus.usoud.cz), uvedl, že „mezi podmínky řízení na straně účastníků řízení patří způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivita) a způsobilost před soudem samostatně jednat (procesní způsobilost). Je-li navíc účastník řízení zastoupen zmocněncem na základě udělené plné moci, vzniká další podmínka v podobě předložení plné moci, která opravňuje zmocněnce vystupovat před soudem jménem účastníka řízení. Není-li tato plná moc soudu předložena, soud na základě ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř. učiní vhodná opatření, aby tuto vadu odstranil. Nedojde-li ke konvalidaci, soud postupuje podle stadia řízení. V zásadě platí, že nedoložení plné moci zmocnitelem nebo zmocněncem nevede k zastavení řízení, nýbrž soud bude nadále jednat pouze s účastníkem řízení. Poněkud odlišná je situace, kdy podá žalobu (návrh na zahájení řízení) zmocněnec. V tomto případě záleží na tom, zda byla či nebyla žaloba podepsána kromě zmocněnce také účastníkem řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2001 sp. zn. 29 Cdo 2352/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 60/2002). Je-li podání, jímž se zahajuje řízení, podepsáno i účastníkem řízení (osobou, jejímž jménem ten, kdo vystupuje jako zmocněnec, v řízení jedná), pohlíží soud nadále na uvedeného účastníka jako na osobu, jež v řízení zastoupena není. Je-li ovšem takové podání podepsáno jen tvrzeným zástupcem účastníka, vede okolnost, že se uvedený nedostatek podmínky řízení nezdařilo odstranit, k zastavení řízení“.    Právě tato Ústavním soudem označená „odlišná situace“ nastala v případě žalobkyně. Podpis na žalobě je přičiněn u razítka advokátní kanceláře FABIAN&PARTNERS, advokátní kancelář s. r. o., pod kterým je uvedeno: „MAPETRANS Praha s. r. o., zastoupena JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem“. Stejný podpis je uveden na přiloženém napadeném rozhodnutí, rovněž tam se nachází u razítka advokátní kanceláře FABIAN&PARTNERS, advokátní kancelář s. r. o. Z údajů – podpisových vzorů, dostupných ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin soud ztotožnil podpis na žalobě a napadeném rozhodnutí s podpisem JUDr. Ing. Pavla Fabiana, advokáta. Žaloba tedy byla podepsaná advokátem, nikoliv žalobkyní (osobou oprávněnou za ni jednat), a plná moc pro soudní jednání nebyla k výzvě soudu ve stanovené lhůtě předložena advokátem, ani žalobkyní.   Ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. tak přes výzvu soudu nedošlo k odstranění odstranitelné podmínky řízení. Vzhledem k tomu, že pro neodstraněný nedostatek jedné z podmínek řízení nelze v řízení pokračovat, když není především zřejmé, s kým má soud jednat, soud žalobu odmítl.   O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., jelikož byla žaloba odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Plzni dne 23. února 2015                                     JUDr. PhDr. Petr Kuchynka, Ph.D., v.r.                                                                                                      předseda senátu   Za správnost vyhotovení: Helena Kováříková