Vyvěšeno:  16Ad 111/2015 - 31   Sňato: ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: V. G., trvale bytem P., nyní bytem P., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 14.9.2015 proti rozhodnutí žalované ze dne 20.7.2015 č.j. X o invalidní důchod,   t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne 20.7.2015 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X  ze dne 27.4.2015  se  z r u š u j í   pro vady řízení a věc se   v r a c í   žalované k dalšímu řízení.       II.   Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.    O d ů v o d n ě n í :   Včasnou k výzvě soudu doplněnou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované ze dne 20.7.2015, protože s ním nesouhlasí, neboť jeho zdravotní stav, který stručně popsal, je po operaci neměnný a problémy přetrvávají, ale další operace by byla velmi riskantní, proto nechápe snížení invalidity z druhého na první stupeň a požadoval přiznání minimálně invalidního důchodu druhého stupně; závěrem navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované. (K žalobě byla připojena kopie napadeného rozhodnutí.)   Napadeným rozhodnutím dne 20.7.2015 č.j. X žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 27.4.2015, kterým mu byl snížen stupeň invalidity a výše invalidního důchodu dle § 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), tak, že ode dne 22.5.2015 namísto invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně žalobci náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-město ze dne 31.3.2015 je invalidní pro invaliditu prvního stupně, jelikož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 45%. Dle odůvodnění rozhodnutí ze dne 20.7.2015 bylo novým posudkem o invaliditě z jednání ze dne 15.7.2015 lékařem ČSSZ zjištěno, že žalobce je invalidní, neboť se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti, když rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1c) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-40%; žalobci byla přiznána s ohledem na aktuální klinický nález horní hranice 40%, která byla dle § 3 odst. 1 vyhlášky zvýšena pro další postižení zdravotního stavu o 5% na celkových 45%, proto nebylo možno námitkám vyhovět.    Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Plzeň-město vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 31.3.2015 a ze založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách dne 15.7.2015 ČSSZ pracoviště Plzeň soud zjistil, že žalobce nadále nebyl uznán invalidní pro invaliditu druhého stupně, ale byl uznán invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost celkem o 45%, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1c) přílohy vyhlášky, pro které mu byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 40%, která ve smyslu § 3 odst. 1 citované vyhlášky byla zvýšena o 5% na celkových 45% (datum změny invalidity: 31.3.2015 – den jednání OSSZ; doba platnosti posudku: 30.4.2016).   Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 12.11.2015 navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Z dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce soud zjistil, že napadené rozhodnutí ze dne 20.7.2015 bylo žalobci doručeno dne 31.7.2015.   V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 9.2.2016 za účasti žalobce a odborného lékaře z oboru neurologie.  Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní, šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, nedosahoval však více než 69%. Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je stav po extirpaci hernie disku L5/S2 v 9/2012 s periradikulární fibrózou v uvedeném prostoru s přetrvávající iritačně zámkovou lézí kořene S1 oboustranně a s výrazně omezenou funkcí bederního úseku páteře. Žalobce je plně orientován, bez smyslového postižení, kardiopulmonálně kompenzován, funkce štítné žlázy kompenzována léčbou thyreostatickou, funkce horních končetin není omezena, hybnost DK je omezena pro bolest v bederní krajině, trvale je přítomna iritačně zániková léze kořene S1 oboustranně, výrazně omezená funkce bederní páteře, chůze jistá bez opory, toporná po obou špičkách. PK MPSV oproti posouzení lékařem OSSZ (i ČSSZ) hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti na základě doložené zdravotní dokumentace i vlastního zjištění podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1d) přílohy vyhlášky 50%, a tuto hodnotu ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nezměnila. Jedná se o těžké funkční postižení bederního úseku páteře s trvalými projevy kořenového dráždění kořene S1 oboustranně, o funkčně významný neurologický nález se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity jsou omezeny. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena dolní hranicí procentuálního rozpětí, neboť zjištěné zdravotní postižení dovoluje pracovní zařazení s vyloučením fyzické zátěže. Ostatní zdravotní postižení nemají na míru poklesu pracovní schopnosti žádný dopad, hyperthyreóza je dlouhodobě kompenzována léčbou. Od posouzení zdravotního stavu a stanovení míry poklesu pracovní schopnosti při kontrolní lékařské prohlídce 25.2.2014 se zdravotní stav nezlepšil. Žalobce není schopen práce s nároky na fyzické zatížení páteře, je schopen jen práce fyzicky nenáročné, bez nutnosti zvedání a nošení těžkých břemen, trvale ve vynucené poloze, mimo riziko prochlazení. Kontrolní lékařská prohlídka (31.3.2019) byla stanovena s ohledem na možný další průběh zdravotního postižení. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)   S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.            (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.    Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Dle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.   Dle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.   Podle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 20.7.2015, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).    Žalobce se podanou žalobou domáhal ponechání vyššího stupně invalidity s ohledem na jeho zdravotní stav z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 9.2.2016 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně, nikoli pouze prvního stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud napadené rozhodnutí žalované ze dne 20.7.2015 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 27.4.2015 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV je žalobce nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně, když od doby vzniku této invalidity (tj. 25.2.2014) nedošlo ke změně stupně invalidity, a míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá 50%. Předmětný nedostatek byl způsoben zejména při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Plzeň-město a poté na ČSSZ (celkem 45% míry poklesu pracovní schopnosti).   Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. nadálé trvání invalidity uvedeného stupně, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 16Ad 111/2015-31 ze dne 20.5.2016, když rozhodnutí o snížení invalidity z druhého na první stupeň by žalovaná nevydala v případě zjištění, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně již na základě posouzení na OSSZ Plzeň-město či by vyhověla v řízení o námitkách jeho námitce uplatněné proti rozhodnutí ze dne 27.4.2015. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce však nepožadoval náklady tohoto řízení.        Poučení :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Plzni dne 20. května 2016                                                                                                           JUDr. Alena Hocká, v.r. Za správnost vyhotovení: Martina Kerberová                                             samosoudkyně