Vyvěšeno:  16Ad 140/2015 - 40   Sňato: ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: J. Z., bytem N., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 16.11.2015 proti rozhodnutí žalované ze dne 30.9.2015 č.j. X o invalidní důchod,   t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne 30.9.2015 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X  ze dne 10.7.2015  se  z r u š u j í   pro vady řízení a věc se   v r a c í   žalované k dalšímu řízení.       II.   Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.    O d ů v o d n ě n í :   Včasnou žalobou ze dne 16.11.2015 se žalobce domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované ze dne 30.9.2015 č.j. X, protože ho považuje za nezákonné, když nesouhlasí s posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem ČSSZ, z něhož vyplývá pokles jeho pracovní schopnosti o 25%, neboť již své odvolání podpořil lékařským vyšetřením MUDr. B., proto závěry žalované o hodnocení (zdravotního) stavu jsou v rozporu s předloženými lékařskými zprávami, z nichž je patrno, že jeho zdravotní stav se dále zhoršuje. Závěrem žalobce navrhl, aby soud napadené i jemu předcházející rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. (K žalobě připojil kopie lékařských zpráv a poté k  výzvě soudu doložil i kopii napadeného rozhodnutí.)   Napadeným rozhodnutím ze dne 30.9.2015 č.j. X žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 10.7.2015, jímž byla zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-sever ze dne 26.6.2015 není invalidní, jelikož jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 20%. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 30.9.2015 bylo uvedeno, že novým posudkem o invaliditě ze dne 24.9.2015 bylo lékařem ČSSZ zjištěno, že žalobce není invalidní, i když se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10-20% a lékař ČSSZ zvolil se zohledněním zdravotního stavu postižení komplexně horní hranici vymezeného rozpětí, kterou na rozdíl od lékaře OSSZ navýšil s ohledem na chorobu z povolání a s přihlédnutím k nárokům povolání o 5% dle § 3 odst. 1 vyhlášky na celkových 25%.   Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Plzeň-sever vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 26.6.2015 a záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště Plzeň dne 24.9.2015 soud zjistil, že žalobce nebyl uznán invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 20%, když rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b) přílohy vyhlášky a procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla lékařem OSSZ ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky změněna, ale lékař ČSSZ vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvýšil hodnotu podle § 3 odst. 1 vyhlášky o 5%, na celkových 25%.   Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 4.1.2016 navrhla důkaz posudkem příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. a rozhodnutí ve věci ponechala na úvaze soudu podle závěru posudkové komise. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 30.9.2015 bylo žalobci doručeno dne 2.10.2015.   K žádosti soudu PK MPSV-pracoviště v Plzni vypracovala posudek po jednání konaném dne 25.4.2016 za přítomnosti odborného lékaře z oboru neurologie a žalobce, v jehož závěru uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí  30.9.2015 žalobce byl invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, když šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%. Komise hodnotila zdravotní postižení žalobce dle kapitoly XIII., odd. E, položky 1c) přílohy vyhlášky, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 40% při rozmezí 30 - 40%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je levostranný lumboischiadický syndrom s lézí kořene S1 smíšené etiologie s celkově středně těžkým omezením funkce bederního úseku páteře, dle RTG (12.2.2015, 21.7.2015) spondylosa L3/4 středního stupně, léze disku L4/5, vícečetné diskopatie, sinistrokonvexní skolioza LS, spondylartrosa LS přechodu a cervikální algický syndrom se středně těžkým omezením funkce krční páteře, dle RTG (8.2.2016) léze disku C5/6 s ventrálním osteofytem, spondylartrosa krční páteře. Horní hranicí komise zohlednila další onemocnění žalobce, zejména radiální epikondylitis levého humeru, coxarthrosu II. st. bilat., gonartrosu II. st. bilat. Dle komise nebyl důvod pro použití § 3 odst. 1 ani § 4 odst. 1 citované vyhlášky. S ohledem na zjištěný průběh onemocnění, zdravotní stav a funkční postižení žalobce komise konstatovala, že není v souladu s posudkovým hodnocením OSSZ Plzeň - sever ani námitkového řízení ve smyslu neuznání invalidity při přiřazení funkčního postižení ke kapitole XIII, oddílu E, položce 1b) a stanovení míry poklesu pracovní schopnosti 20%, resp. při navýšení o 5% pro dalším onemocnění. Komise tento nesoulad s posudkovými zhodnoceními odůvodnila prokazatelným funkčním postižením hybnosti páteře, zejména středně těžkým funkčním postižením bederní a krční páteře vyplývající z doložených lékařských nálezů a z vyšetření neurologem při jednání komise. Též komise konstatovala, že pokud by bylo jako rozhodující zdravotní postižení stanoveno některé z doložených ostatních zdravotních postižení, ani tehdy by se nejednalo o změnu stupně invalidity, neboť žádné z těchto ostatních zdravotních postižení při hodnocení neodůvodňuje přiznání vyššího stupně invalidity. Žalobce není schopen práce spojené s větší fyzickou zátěží, s manipulací s těžkými břemeny, v setrvalých polohách páteře, s jednostranným přetěžováním horních končetin, ale je schopen lehčí fyzické práce s uvedeným omezením, po vzniku invalidity prvního stupně je schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Datum vzniku invalidity prvního stupně bylo stanoveno dnem 4.5.2015 (neurologické vyšetření) a KLP byla stanovena na den 30.4.2019. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)   S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.            (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.   Pro úplnost krajský soud dodává, že dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Naproti tomu dle § 4 odst. 1 téže vyhlášky v případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce nemá vliv, popřípadě má jen nepodstatný vliv na schopnost pojištěnce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů. Podmínky pro toto zvýšení či snížení byly v této věci shledány, jak je uvedeno shora.    Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Dle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.   Podle § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.   Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 30.9.2015, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).    Žalobce se podanou žalobou domáhal přiznání invalidního důchodu z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 25.4.2016 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 30.9.2015 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 10.7.2015 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož podle posudku PK MPSV je žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně (od 4.5.2015), neboť míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá 40%. Předmětný nedostatek byl způsoben zejména při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Plzeň-sever a poté na ČSSZ (20% a 25% poklesu pracovní schopnosti), kdy žalobce nebyl uznán invalidní.    Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobce je invalidní pro invaliditu prvního stupně od 4.5.2015 v souvislosti s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. vznik invalidity prvního stupně, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 16Ad 140/2015-40 ze dne 16.6.2016, neboť rozhodnutí ohledně uznané invalidity by žalovaná vydala v případě zjištění, že žalobce je invalidní pro invaliditu prvního stupně již na základě posouzení na OSSZ Plzeň-sever či by mu vyhověla v řízení o jejích námitkách uplatněných proti rozhodnutí ze dne 30.9.2015. Výplata invalidního důchodu však bude přiznána žalobci, pokud bude splněna i další zákonná podmínka a to získání potřebné doby pojištění v rozhodném období. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce však nepožadoval žádné náklady tohoto řízení, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků má právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem  Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Plzni dne 16. června 2016             JUDr. Alena Hocká                                               samosoudkyně