16Ad 90/2015-30 ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: M. Č., bytem K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 29.7.2015 proti rozhodnutí žalované ze dne 4.6.2015 č.j. X o invalidní důchod,   t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne 4.6.2015 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X ze dne 23.2.2015  se  z r u š u j í   pro vady řízení a věc se   v r a c í   žalované k dalšímu řízení.       II.   Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.        O d ů v o d n ě n í :   Včasnou žalobou s připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného správního orgánu, tj. ČSSZ, ze dne 4.6.2015 č.j. X, jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 23.2.2015, jímž byla zamítnuta jeho žádost o změnu výše invalidního důchodu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Karlovy Vary ze dne 11.2.2015 není invalidní pro invaliditu druhého stupně, ale je i nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 4.6.2015 bylo zdůrazněno, že novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem ČSSZ dne 31.3.2015 (správně 28.5.2015) bylo zjištěno, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X., odd. B, položce 1b) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 30%, která byla v souladu s § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 10% vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu na celkových 40%, proto nebylo možno jeho námitkám vyhovět.    Žalobce v žalobě mimo jiné vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím, neboť dle něho byl jeho zdravotní stav nedostatečně zjištěn a chybně posouzen, jelikož se nezlepšil, ale zhoršil, proto odpovídá plné invaliditě, tj. vyššímu stupni invalidity; požadoval nové posouzení zdravotního stavu i připojených lékařských zpráv a po provedeném řízení zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit žalované.   Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Karlovy Vary vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 11.2.2015 a ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště Plzeň dne 28.5.2015 soud zjistil, že žalobce byl nadále uznán invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X., odd. B, položce 1b) přílohy vyhlášky, pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 30%, která ve smyslu § 3 odst. 1 citované vyhlášky byla zvýšena o 10% na celkových 40% (datum vzniku invalidity 20.9.2010, doba platnosti posudku: trvale).   Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 20.8.2015 k důkazu navrhla posudek příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV). Dále ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 4.6.2015 bylo žalobci doručeno dne 9.6.2015.   V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Z těchto důvodů požádal soud dne 27.8.2015 PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován za účasti odborného lékaře z oboru neurologie po jednání konaném dne 30.11.2015, jemuž byl přítomen i žalobce, jak vyplývá ze zaslaného protokolu o jednání. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní, šlo o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona, ale nešlo o invaliditu třetího stupně, když šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, nedosahoval však více než 69%. Komise uvedla, že není ve shodě s posudkovým hodnocením OSSZ Karlovy Vary a námitkového řízení, protože za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti stanovila postižení páteře na rozdíl od posudkového hodnocení OSSZ, kde byla uvedena CHOPN jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Dle doložené zdravotní dokumentace a vyšetřením neurologem 30.11.2015 při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chronický vertebrogenní algický syndrom hrudní a bederní páteře a dále CB syndrom levostranný s kořenovou lézí C6; žalobce utrpěl úraz pádem ze stromu (4.7.2012) s nestabilní zlomeninou těla Th 5 léčenou operací 7/12 a se zlomeninami trnových výběžků C7 -Th 5 a příčných výběžků Th 2-5. U žalobce se jedná o středně těžké funkční postižení, závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonností při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny. Míra poklesu pracovní schopnosti byla zhodnocena 40% dle kapitoly XIII, odd. B, položky 1c) přílohy vyhlášky a vzhledem k tomu, že žalobce není schopen využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, pokračovat v předchozí výdělečné činnosti, byla dle § 3 odst. 1 (správně odst. 2) citované vyhlášky zvýšena tato hodnota o 10 % na celkových 50%. Datum vzniku (invalidity druhého stupně) bylo stanoveno dnem neurologického vyšetření 29.1.2015 a stanovena i trvalá platnost (posudku) vzhledem k charakteru postižení. Závěrem komise uvedla, že žalobce není schopen práce fyzicky těžké s manipulací s těžkými břemeny, práce ve vynucené poloze, v nepříznivých klimatických podmínkách; je schopen lehčí práce a možností změny polohy sed, stoj, v příznivém klimatu a práce s dodržením výše uvedených obecných pracovních kontraindikací. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)   Posudek PK MPSV byl sice vypracován po jednání konaném dne 30.11.2015 a téhož dne byl zaslán i stejnopis posudku žalobci, ale omylem mu byl zároveň zaslán i celý soudní spis obsahující i posudkový spis OSSZ Karlovy Vary a i podání PK MPSV ze dne 30.11.2015 adresované Krajskému soudu v Plzni se sdělením, že v příloze zasílají k dalšímu řízení protokol o jednání a posudek PK MPSV ze dne 30.11.2015 a připojují spisovou dokumentaci. Přestože po doručení uvedeného spisu muselo být žalobci zcela zřejmé, že zaslaný spis měl být zaslán a doručen zdejšímu soudu, ponechal jej u sebe, aniž by upozornil PK MPSV či soud, kde se spis nachází a až v polovině června 2016 jej k výzvě PK MPSV odnesl na OSSZ Karlovy Vary a následně dne 20.6.2016 byl konečně spis doručen zdejšímu soudu.   S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.            (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.   Podle § 3 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky (1) v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.  (2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.  (3) Zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů. Podmínky pro toto zvýšení byly shledány, jak uvedeno shora.    Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v  oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).   Dle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.   Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3 až 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 4.6.2015, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).    Žalobce se podanou žalobou domáhal přiznání vyššího stupně invalidity s ohledem na jeho zdravotní stav z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 30.11.2015 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce invalidní pro invaliditu druhého stupně, nikoli pouze prvního stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 4.6.2015 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 23.2.2015 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle citovaného posudku PK MPSV došlo u žalobce od 29.1.2015 ke změně invalidity z prvního na druhý stupeň, jak vyplývá z citovaného posudku PK MPSV. Předmětný nedostatek byl způsoben při vypracování podkladových rozhodnutí, na jejichž základě žalovaná vydala napadené a jemu předcházející rozhodnutí (posudek o zdravotním stavu žalobce ze dne 11.2.2015 na OSSZ Karlovy Vary a posudek v řízení o námitkách ze dne 28.5.2015 na příslušné ČSSZ pracoviště v Plzni), kdy byl pokles jeho pracovní schopnosti hodnocen celkem 40%.   Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že u žalobce došlo ke zvýšení stupně invalidity, protože byl invalidní pro invaliditu druhého stupně nejen k datu vydání napadeného rozhodnutí (4.6.2015), ale již od 29.1.2015, tudíž žalovaná vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. změna stupně invalidity, jak vyplývá z posudku PK MPSV ze dne 30.11.2015, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 16Ad 90/2015-30 ze dne 21.6.2016, když rozhodnutí o přiznání vyššího stupně invalidity by byla vydala žalovaná i v případě zjištění tohoto vyššího stupně invalidity již na základě posouzení v řízení žádosti žalobce či v řízení o námitkách. Právním názorem soudu je žalovaná vázána, jak vyplývá z § 78 odst. 5 s.ř.s.   O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce, který měl úspěch v řízení, náhradu nákladů řízení nepožadoval.    P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.                         Kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení nebo                         proti důvodům rozsudku je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.).   V Plzni dne 21. června 2016              JUDr. Alena Hocká, v.r. Za správnost vyhotovení: Martina Kerberová                                                        samosoudkyně   správnost vyhotovení: Martina Kerberová:   vyhotovení: