Vyvěšeno:  16Ad 126/2016-41   Sňato: ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: D. O., bytem K. V., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 29.11.2016 proti rozhodnutí žalované ze dne 29.9.2016 č.j. X o invalidní důchod,   t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne 29.9.2016 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X ze dne 15.4.2016  se  z r u š u j í   pro vady řízení a věc se   v r a c í   žalované k dalšímu řízení.       II.   Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.      O d ů v o d n ě n í :   Včasnou žalobou ze dne 29.11.2016 s připojenou kopií napadeného i předcházejícího rozhodnutí se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 29.9.2016, s nímž nesouhlasil, protože dle něho jeho zdravotní stav, který stručně popsal, odpovídá invaliditě třetího stupně a byl nedostatečně zjištěn a posouzen i v řízení o podaných námitkách, kdy mu byl původně snížen stupeň invalidity z III. na I. stupeň, proto požadoval nové posouzení zdravotního stavu a závěrem navrhl zrušení napadeného rozhodnutí ze dne 29.11.2016 a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.   Napadeným rozhodnutím ze dne 29.9.2016 č.j. X žalovaná rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 15.4.2016 zčásti změnila tak, že se text uvedený ve výroku „se od 18.5.2016 snižuje výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně činí 3 683 Kč měsíčně“ nahrazuje textem „se od 18.5.2016 snižuje výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činí 4 305 Kč měsíčně“. Ve zbytku se rozhodnutí potvrzuje. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 29.9.2016 bylo uvedeno, že v rámci přezkoumávání rozhodnutí ze dne 15.4.2016 provedla ČSSZ dne 17.8.2016 nové posouzení zdravotního stavu žalobce a dle názoru lékaře ČSSZ se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., odd. A, položce 4c) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60%, která ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna, takže jde o invaliditu druhého stupně, proto byly námitky žalobce shledány zčásti důvodnými.   Z obsahu vyžádaného posudkového spisu Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Karlovy Vary vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 16.3.2016 a záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště Plzeň dne 17.8.2016 soud zjistil následující: Dle posudku OSSZ žalobce nadále nebyl uznán invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale byl uznán od 16.3.2016 invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, odd. A, položce 4b) přílohy vyhlášky, pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40%, která ve smyslu § 3 a 4 nebyla změněna. Podle posudku ČSSZ žalobce také nebyl nadále uznán invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale byl uznán od 16.3.2016 invalidní pro invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, odd. A, položce 4c) přílohy vyhlášky, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60%, která ve smyslu § 3 a 4 nebyla změněna.   Žalovaná dne 19.12.2016 ve vyjádření k žalobě navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a setrvala na svém rozhodnutí ze dne 29.11.2016. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce nelze zjistit, kterého dne bylo žalobci doručeno napadené rozhodnutí ze dne 29.11.2016, jelikož není založena dodejka, když dne 3.10.2016 bylo rozhodnutí vypraveno na adresu M. 21, K. V. (zásilka byla vrácena zpět) a poté znovu vypraveno dne 1.11.2016 na adresu S. 7, K. V.   V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 24.3.2017 za účasti odborného lékaře z oboru interního lékařství i žalobce, v jehož závěru komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, když šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%. PK MPSV konstatovala, že dle doložené zdravotní dokumentace a vyšetřením kardiologem při jednání komise se jedná u žalobce o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je stav po ortotopické transplantaci srdce (30.9.2001) pro dilatační kardiomyopatii, stav po reOTS 11.2.2014 pro koronární nemoc štěpu a dále chronická renální insuficience, stav po aseptické nekróze hlavice levé stehenní kosti a stav po trombóze žil levé dolní končetiny (8/14). Komise proto nebyla v souladu s posudkovým hodnocením OSSZ Karlovy Vary, ale byla v souladu s posudkovým hodnocením námitkového řízení a konstatovala, že u žalobce se jedná o stav po transplantaci srdce, po stabilizaci zdravotního stavu se středně těžkým poklesem výkonnosti a míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila 60% podle kapitoly IX, odd. A, položky 4c) přílohy vyhlášky a vzhledem k tomu, že není schopen využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, pokračovat v předchozí výdělečné činnosti byla podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšena tato hodnota o 10% na celkových 70% (v tomto se liší posudkové hodnocení PK MPSV oproti posudku námitkového řízení). Žalobce pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopen výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek. Od 17.4.2001 se jedná o pokračování invalidity třetího stupně; platnost (posudku) stanovena do 31.3.2019, neboť je předpoklad stabilizace a zlepšení zdravotního stavu. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci a žalované.)   S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.            (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.   Pro úplnost krajský soud dodává, že dle § 3 odst. 2 citované vyhlášky v případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Podmínky pro toto zvýšení byly v této věci shledány, jak uvedeno shora.    Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Dle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.   Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.   Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 29.9.2016, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).    Žalobce se podanou žalobou domáhal ponechání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 24.3.2017 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce nadále invalidní pro invaliditu třetího stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 29.9.2016 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 15.4.2016 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV je žalobce nadále invalidní pro invaliditu třetího stupně (od 17.1.2001), neboť míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá 70%. Předmětný nedostatek byl způsoben zejména při vypracování podkladového rozhodnutí příslušnou OSSZ Karlovy Vary (40% poklesu pracovní schopnosti) a poté ČSSZ (60% poklesu pracovní schopnosti), kdy žalobce byl uznán na OSSZ invalidní pouze pro invaliditu prvního stupně a poté v řízení o námitkách pro invaliditu druhého stupně, jak shora uvedeno.   Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu třetího stupně a to od 17.4.2001 v souvislosti s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), proto žalovaná vydá nové rozhodnutí o tom, že se změnily skutečnosti rozhodné pro výši důchodu, neboť žalobce je nadále invalidní pro invaliditu třetího stupně, tudíž od 18.5.2016 nedošlo ke změně stupně invalidity na první či druhý stupeň, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 16Ad 126/2016-41 ze dne 8.6.2017, neboť rozhodnutí o snížení invalidního důchodu by žalovaná nevydala v případě zjištění, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu třetího stupně již na základě posouzení OSSZ Karlovy Vary či by žalobci plně vyhověla v řízení o jeho námitkách uplatněných proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 15.4.2016. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce nepožadoval žádné náklady tohoto řízení, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Poučení :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Plzni dne 8. června 2017                                                                                                                                                                                                                  JUDr. Alena Hocká, v.r. Za správnost vyhotovení: Martina Kerberová                                              samosoudkyně