17A 106/2016-29         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou v právní věci žalobce: J.Z., nar. …, bytem …,  zastoupený Mgr. Kamilem Fotrem, advokátem, se sídlem Praha 9, Náchodská 760/67, proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje,  IČ 70891168, se sídlem Závodní 353 /88, 360 21 Karlovy Vary, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2016, č. j. 1976/DS/16-3,   t a k t o :   I. Rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 10. 10. 2016, č. j. 1976/DS/16-3 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 15.342,- Kč do 1 měsíce od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Kamila Fotra.     O d ů v o d n ě n í :     Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) o zamítnutí jeho odvolání pro jeho nepřípustnost.    V podané žalobě žalobce předně namítal, že napadené rozhodnutí přímo zasahuje do jeho právní sféry a rozhodnutím žalovaného byl zkrácen na svém právu na soudní a jinou právní ochranu, která je zaručena v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Žalovaný neprojednal, resp. vyloučil z projednání v odvolacím řízení včasné odvolání žalobce a odvolání zamítl jako nepřípustné, ačkoliv žalobce podal odvolání v zastoupení advokáta. Žalobce byl žalovaným rovněž zasažen na právu na spravedlivý a férový proces a v důsledku nesprávného rozhodnutí žalovaného byl zasažen i na svém procesním právu být účastníkem odvolacího řízení. Prvostupňový správní orgán pak v důsledku vydání rozhodnutí žalovaného vyznačil na rozhodnutí o přestupku doložku nabytí právní moci a vykonatelnosti, čímž se toto rozhodnutí stalo pro žalobce závazné a právně vykonatelné, ačkoliv podání odvolání má suspenzivní účinek a de facto tak o odvolání podaném žalobcem nebylo žalovaným rozhodnuto.    Žalobce se domníval, že napadené rozhodnutí je nezákonné, nesprávné ba přímo nicotné, a jde spíše o projev libovůle a přepjatého formalismu. Žalobce poukazoval na skutečnost, že byl v odvolacím řízení zastoupen advokátem, na základě plné moci ze dne 10.  5. 2016. Žalovaný si byl podle žalobce zjevně vědom, že odvolání podal advokát, který deklaroval, že žalobce zastupuje. Žalobce tvrdil, že pokud tedy žalovaný dospěl k závěru, že odvolání podal advokát, měl nejprve zjistit, zda je žalobce zastoupen advokátem, či nikoliv. Bez takového zjištění si těžko mohl žalovaný učinit rozumný závěr o tom, zda odvolání podala neoprávněná osoba.    Žalobce si jako svého zástupce pro řízení před prvostupňovým správním orgánem zvolil obecného zmocněnce – zaměstnance advokáta, kterému udělil plnou moc dne 19. 2. 2016. Následně si žalobce pro odvolací řízení zvolil jako svého zástupce advokáta, kterému udělil rovněž plnou moc ze dne 10. 5. 2016 a za kterého shodou okolností jednal pověřený zaměstnanec advokáta, který vystupoval v řízení před správním orgánem I. stupně coby obecný zmocněnec žalobce. Žalovaný jistě věděl, že advokát má právo poskytovat právní služby na území ČR, čímž zákonodárce myslí mimo jiné i zastupování v řízení před soudy a jinými orgány. Žalovaný žádným způsobem nezjišťoval, kdo je v odvolacím řízení zástupcem žalobce, nevyzval zástupce, ani žalobce k doložení plné moci, ani neučinil ničeho jiného, aby zjistil pravý stav věci. Je pravdou, že u podaného odvolání nebyla připojena plná moc advokáta, nicméně tato vada je odstranitelnou vadou a žalovaný měl možnost předtím, než přistoupil k vydání žalobou napadeného rozhodnutí, vyzvat žalobce, či jeho zástupce, k odstranění této vady. Pokud měl žalovaný jakékoliv pochyby o rozsahu zastoupení, či   zástupci samém, měl zjistit vůli žalobce, což neučinil. Žalovaný tedy jednal v rozporu s § 2 odst. 1 ve spojení s § 37 odst. 3 správního řádu, když nepostupoval v souladu se zákonem a nevedl žalobce k tomu, aby odstranil vadu podání.    Žalobce dále konstatoval, že brojil prostřednictvím svého zástupce proti prvostupňovému rozhodnutí, přičemž úkon provedený zástupcem je přičitatelný přímo žalobci. Žalovaný tedy neměl žádný rozumný, ani právní důvod, včasné odvolání žalobce neprojednat a vyhodnotit s odkazem na § 92 odst. 1 správního řádu jako nepřípustné. Žalovaný měl podle žalobce naopak povinnost podle § 89 odst. 1, 2 správního řádu přezkoumat soulad odvoláním napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo s právními předpisy a zákonem předvídaným způsobem podle § 90 správního řádu o podaném odvolání rozhodnout. Žalobce uvedl, že žalovaný tímto způsobem porušil princip demokratického právního státu, který je zakotven v čl. 1 Ústavy ČR a zasáhl žalobce na jeho právu na soudní a jinou ochranu, vyplývající z čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, neboť o žalobcem podaném odvolání nerozhodl.     Naopak žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí rozhodl, že odvolání podané Mgr. Kamilem Fotrem se zamítá jako odvolání nepřípustné. Nezákonnost napadeného rozhodnutí jako takového spatřoval žalobce zejména v tom, že k vydání takového rozhodnutí nebyl žádný právní důvod. Žalobce zopakoval, že byl v odvolacím řízení zastoupen advokátem, kterého si zvolil jako svého právního zástupce v souladu s § 33 odst. 1 správního řádu. Odvolání bylo podáno včas ve lhůtě podle § 83 odst. 1 téhož zákona a k tomu oprávněnou osobou. Byť k odvolání nebyla připojena plná moc, nemohl správní orgán rozumně uzavřít, že žalobce je zastoupen neoprávněnou osobou, neboť advokát je oprávněn k zastupování ex lege před soudy a jinými orgány a žalovaný neprokázal opak. Žalovaný vedl řízení ex officio, kde má povinnost, s ohledem na příkaz zákonodárce podle § 3 ve spojení s ust. § 50 odst. 3 správního řádu, zjistit všechny okolnosti pro ochranu veřejného zájmu. Smyslem a účelem řízení před žalovaným má být naplňování zásad materiální pravdy vyjádřené ve shora poukazovaném § 3 správního řádu a dodržení objektivního přístupu k účastníkům řízení vyjádřeného v § 7 odst. 1 téhož zákona, kde je žalovaný zavázán postupovat vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností. Procesní povinností zástupce vedle tvrzení, že je zástupcem, bylo i doložit plnou moc.    Žalobce dále uvedl, že žalovaný na povinnost vést dotčené osoby k plnění procesních povinností zcela rezignoval. Nepřípustné odvolání jistě není odvolání podané jinou osobou, než účastníkem řízení. Zákonodárce zná v § 34 odst. 4 správního řádu způsob, jak lze zhojit takovou vadu. Jelikož žalobce nevěděl, že žalovaný nahlíží na podané odvolání jako na odvolání podané jinou osobou, než účastníkem řízení, nemohl tento institut využít. Nepřípustným odvoláním bude spíše odvolání podané poté, co se účastník řízení vzdal práva na odvolání, případně odvolání podané proti rozhodnutí, které napadnout odvoláním nelze, nebo proti rozhodnutí poznamenávaným do spisu, event. proti rozhodnutí, jimž správní orgán prohlašuje nicotnost, atp. O nepřípustné odvolání se zcela jistě nejedná, pokud bylo podáno zástupcem účastníka řízení, v zákonem předvídané době a proti rozhodnutí, které napadnout odvoláním lze. Jelikož žalovaný nevyložil neurčité právní pojmy, kterým je zejména „nepřípustné odvolání“ a následně je neaplikoval na řešený problém a nevyjevil své důvody, proč nezjišťoval, zda je či není žalobce zastoupen advokátem, nelze rozumně přezkoumat úvahy správního orgánu. Napadené rozhodnutí je tak pro svou vnitřní rozpornost stiženo nezákonností, hraničící až s nicotností. Vnitřní rozporuplnost spatřujeme v tom, že objektivně nenastaly žádné důvody, na základě kterých mohl správní orgán dospět k přesvědčení, že je odvolání nepřípustné a současně správní orgán nevyjevil své úvahy do té míry, aby je bylo možné přezkoumat. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí velmi obecně popisoval úvahy, jak dospěl k závěru, že odvolání podala osoba, kterou nelze považovat za účastníka řízení, aniž by uvedl, proč dospěl k závěru, že v odvolacím řízení nebyl žalobce zastoupen advokátem. Okolnost, že zde byla založena pouze plná moc předchozího zástupce, je zcela iracionálním odůvodněním. To, že v prvém stupni byl žalobce zastoupen jinou osobou, než v druhém stupni, jistě nebude nikterak výjimečnou událostí a žalovaný si podle všeho byl vědom toho, že za žalobce vystupuje advokát. Tvrzená nepřípustnost odvolání jistě nedopadá na situace kdy je podáno odvolání zástupcem účastníka řízení, který opomněl doložit plnou moc. Za daných okolností je rozhodnutí ve věci spíše projevem libovůle a přepjatého formalismu, než zákonným a korektním vyřešením celého problému.    Žalobce žádal, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.    Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný uvedl, že správní orgán prvého stupně dne 2. 2. 2016 zahájil s žalobcem řízení o přestupcích dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. d) a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“) a ve věci nařídil ústní jednání na den 22. 2. 2016. V den nařízeného jednání se k projednání věci dostavil pan P.J.B., zmocněnec žalobce, který své zmocnění prokázal plnou mocí ze dne 10. 2. 2016, danou žalobcem panu P.J.B., nar. …, bytem V. B. Plná moc, která je založena ve spisové dokumentaci na listu č. 14, byla dána k zastupování ve věci řízení o přestupku ze dne 4. 12. 2015, vedeného pod č. j. 103656/2015/OP/MOOM, a to před správními orgány všech stupňů. Zmocněnec pan P.J.B. zastupoval žalobce při ústním projednání věci dne 22. 2. 2016 a dále byl přítomen při provádění důkazů mimo ústní jednání dne 16. 3. 2016. V protokolech ze dne 22. 2. 2016 a ze dne 16. 3. 2016 je zapsán jako Bc. P.J.B., nar…., bytem …, totožnost ověřena podle občanského průkazu, tedy v souladu s předloženou plnou mocí. Dne 10. 5. 2016 vydal správní orgán prvého stupně rozhodnutí ve věci samé, které v souladu s plnou mocí doručoval zmocněnci, tedy panu P.J.B., na jeho adresu trvalého pobytu ve …, kde mu bylo rozhodnutí správního orgánu prvého stupně dne 13. 5. 2016 doručeno do vlastních rukou. Dne 27. 5. 2016 byla správnímu orgánu prvého stupně doručena písemnost označená jako „Obviněný: J.Z., nar. …, bytem …“, která je odvoláním proti rozhodnutí správního orgánu prvého stupně a ve spisové dokumentaci je založena na listech č. 38 a 39. Odvolání je podané Mgr. Kamilem Fotrem, advokátní kanceláří, s přidělenou spisovou značkou 18/2016, věc vyřizuje Mgr. P.J.B., pověřený advokátem. Písemností ze dne 3. června 2016 vyzval správní orgán prvého stupně pana P.J.B., nar. …, bytem …, k doplnění odvolání o důvody k jeho podání, kdy předmětné odvolání bylo doplněno pověřeným advokátem Mgr. B., zastupujícím advokátní kancelář Mgr. Kamil Fotr. Po přezkoumání kompletní spisové dokumentace žalovaný podané odvolání vyhodnotil jako opravný prostředek podaný někým, kdo není účastníkem řízení. Odmítá pak námitku žalobce, že jej zkrátil na procesních právech a upřel mu jeho pozici účastníka řízení.    K žalobní námitce, že dne 10. 5. 2016 udělil žalobce plnou moc advokátovi, žalovaný uvedl, že tato není součástí spisové dokumentace vedené v přestupkové věci. Předmětná plná moc advokátovi byla udělena dva týdny před tím, než bylo advokátem podáno odvolání proti rozhodnutí. Advokát byl zmocněn k podání opravného prostředku v den, kdy bylo vypracováno písemné vyhotovení rozhodnutí a dva dny před tím, než bylo předmětné rozhodnutí předáno poštovní přepravě. Pokud taková plná moc fyzicky existuje, je s podivem, proč se jí advokátní kancelář Mgr. Kamil Fotr neprokázala, neboť v takovém případě by byl žalovaný nucen zpochybnit doručení rozhodnutí. Žalovaný je toho názoru, že právo účastníka řízení zvolit si zmocněnce, zakotvené v ustanovení §33 odst. 1 správního řádu, nebylo žalobci upřeno. Tímtéž ustanovením je rovněž dáno, že v téže věci může mít účastník řízení současně pouze jednoho zmocněnce. Pokud účastník řízení v průběhu řízení změní zmocněnce (a to je jeho legitimní právo), je na něm, aby takové rozhodnutí oznámil správnímu orgánu. Nelze legitimně od správního orgánu očekávat, aby před každým úkonem zjišťoval, za účastník řízení má zmocněnce případně koho si za zmocněnce zvolil. S odkazem na výše uvedené trvá žalovaný na tom, že v průběhu řízení nedošlo ke krácení práv žalobce a bylo vůči němu postupováno v souladu se zákonem. Námitky uváděné žalobcem považoval žalovaný za vyvrácené, bezpředmětné a neopodstatněné. Dle názoru žalovaného nelze ze skutečností uváděných žalobcem v podané žalobě prokázat či dovodit nezákonnost napadeného rozhodnutí či takové vady řízení, které by odůvodňovaly zrušení žalobou napadeného rozhodnutí.    Žalovaný žádal, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.    V replice ze dne 22. 2. 2016 žalobce argumentoval obdobně jako v podané žalobě a žádal, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.    O věci samé bylo rozhodnuto bez jednání podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen s. ř. s.), neboť s tím žalobce i žalovaný souhlasili.   Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, podle § 75 odst. 2 s. ř. s. přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobou včas uplatněných žalobních bodů.    Soud žalobu shledal důvodnou.    Podstatou sporu mezi žalobcem a žalovaným je to, zda byl žalovaný oprávněn zamítnout odvolání podané dne 26. 5. 2016 proti rozhodnutí Městského úřadu Sokolov, odboru právního ze dne 10. 5. 2016, č. j. 103656/2015/OP/MOOM-18 podle § 92 odst. 1 správního řádu jako nepřípustné, neboť bylo podáno někým, koho nelze považovat za účastníka řízení, resp. zda bylo či nebylo povinností žalovaného vyzvat žalobce nebo jeho zástupce k doložení oprávnění advokáta Mgr. Kamila Fotra podat odvolání proti shora uvedenému rozhodnutí správního orgánu prvého stupně.    Pro posouzení této otázky ze správního spisu vyplývají následující podstatné skutečnosti: Správní orgán I. stupně nařídil na den 22. 2. 2016 ústní jednání, ke kterému se dle protokolu o ústním jednání č. j. 103656/2015/OP/MOOM-9 dostavil zástupce obviněného Bc. P.J.B. Tento prokázal oprávnění zastupovat žalobce v daném řízení předložením plné moci ze dne 10. 2. 2016, ve které bylo mimo jiné uvedeno, že žalobce zmocňuje P.J.B., nar. …, bytem … – pověřeného zaměstnance Mgr. Kamila Fotra – advokáta, zapsaného do seznamu advokátů č. 04862, se sídlem v Praze, Náchodská 760/67, PSČ 193 00, aby ho zastupoval v předmětném řízení. Současně s plnou mocí pan B. správnímu orgánu předložil také pověření od Mgr. Kamila Fotra, advokáta k tomu, aby prováděl všechny úkony, které spočívají v zastoupení účastníka správního řízení před správním orgánem, s hájením práv klientů v souvislosti se správním řízením. Dne 30. 3. 2016 zaslal zmocněnec žalobce správnímu orgánu vyjádření, které odeslal prostřednictvím e-mailu advokátní kanceláře AK Fotr, a to na hlavičkovém papíře této advokátní kanceláře, přičemž tuto písemnost podepsal svým platným elektronickým podpisem. Dne 10. 5. 2016 bylo vydáno prvoinstanční rozhodnutí, ve kterém se správní orgán vypořádal i s vyjádření žalobce ze dne 30. 3. 2016 (str. 5 prvoinstančního rozhodnutí). Dne 26. 5. 2016 bylo podáno odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Odvolání bylo odesláno prostřednictvím České pošty s. p., kdy odesílatelem byla Advokátní kancelář Mgr. Kamil Fotr, jak je patrné z obálky odesílatele a hlavičkového papíru. Z obsahu tohoto odvolání bylo zřejmé, že směřuje proti rozhodnutí Městského úřadu Sokolov, odboru právního ze dne 10. 5. 2016, č. j. 103656/2015/OP/MOOM-18. Dále v něm bylo uvedeno, že „Proti předmětnému rozhodnutí v zastoupení obviněného podávám odvolání, Mgr. P.J.B., pověřený advokátem.“  Ze záhlaví tohoto podání je poté zřejmá spisová značka advokáta, pod kterou má spis žalobce ve věci projednávaného přestupku veden, a že věc vyřizuje Mgr. P.J.B. Na uvedené podání reagoval správní orgán I. stupně tak, že žalobce vyzval k odstranění nedostatků podání, které spatřoval v neuvedení údaje o tom, v jakém rozsahu napadá uvedené rozhodnutí, v čem spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nespránost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Výzvu správní orgán zaslal Mgr. P.J.B., který na ni dne 31. 5. 2016 zareagoval a odvolání doplnil. Podání, kterým bylo výzvě správního orgánu vyhověno, bylo opět odesláno z advokátní kanceláře Mgr. Kamila Fotra. Na straně 2 doplnění odvolání je mimo jiné uvedeno, že „Proti předmětnému rozhodnutí obviněný podal prostřednictvím svého zástupce včasné odvolání, které níže doplňuji“. K odvolání ani k jeho doplnění nebyla žalobcem nebo jeho zástupcem přiložena žádná plná moc prokazující oprávnění Mgr. Kamila Fotra zastupovat žalobce v daném řízení. Následně doplněné odvolání předložil správní orgán I. stupně žalovanému k rozhodnutí. Tento odvolání podle § 92 odst. 1 správního řádu zamítl jako nepřípustné, neboť dospěl k závěru, že ho podal Mgr. Kamil Fotr, kterého nelze považovat za oprávněného účastníka řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí poté žalovaný konstatoval, že je ve spisové dokumentaci založena na čl. 14 plná moc ze dne 10. 2. 2016, jíž žalobce zmocnil pana P.J.B. k zastupování. Odvolání však bylo podáno advokátní kanceláří Mgr. Kamil Fotr, text odvolání je psán na hlavičkovém papíře této advokátní kanceláře, na obálce je otisk razítka „Mgr. Kamil Fotr, advokát“ a písemnost byla podepsána osobou pověřenou k tomu advokátem. Z toho důvodu žalovaný shledal, že bylo odvolání podáno někým, kdo není účastníkem řízení.    S ohledem na shora uvedené nemá soud pochyb o tom, že žalobce byl na základě plné moci ze dne 10. 2. 2016 v řízení před správním orgánem I. stupně zastoupen Mgr. P.J.B. Na toto zastoupení poté musí být hleděno jako na zastoupení obecným zmocněncem ve smyslu § 33 odst. 1 správního řádu. Skutečnost, že se jednalo o zastoupení obecným zmocněncem, poté nemohla být změněna ani předložením pověření od advokáta Mgr. Kamila Fotra (správní spis čl. 15) a uvedením, že je Mgr. B. pověřeným zaměstnancem tohoto advokáta v plné moci ze dne 10. 2. 2016. Neboť jako pověřený zaměstnanec shora uvedeného advokáta mohl Mgr. B. jednat pouze v případě, že by žalobce nejprve zmocnil Mgr. Kamila Fotra ke svému zastupování a ten by posléze ve smyslu § 26 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“) pověřil Mgr. B. k zastupování žalobce v řízení o přestupku.    Dále soud uvádí, že jak vyplývá z obsahu odvolání ze dne 26. 5. 2016 a jeho doplnění 31. 5. 2016 Mgr. B. tato podání činil již jako pověřený zaměstnanec Mgr. Kamila Fotra, tedy nikoliv jako obecný zmocněnec žalobce. Na dané lze usuzovat z toho, že obě podání byla činěna prostřednictvím advokátní kanceláře Mgr. Kamil Fotr, obě podání byla vyhotovena na hlavičkovém papíru této kanceláře a Mgr. B. v nich vystupoval jako osoba vyřizující resp., sepisující tato podání na základě pověření advokáta.    Není sporu o tom, že v takovém případě měl zástupce žalobce k podáním připojit rovněž plnou moc, ze které by bylo patrné, že žalobce k podání odvolání zmocnil shora uvedeného advokáta a tento je tak oprávněn k jeho podání a k podání jeho doplnění, což ovšem neučinil. Takto podané odvolání lze skutečně, jak uvedl žalovaný v napadeném rozhodnutí posoudit jako odvolání podané někým, koho nelze považovat za účastníka řízení oprávněného k podání odvolání a jako takové bylo tedy nepřípustné.    V posuzovaném případě ovšem nebylo možné zamítnout odvolání podle § 92 odst. 1 správního řádu jako nepřípustné, bez toho aniž by nebyla učiněna výzva k odstranění vad podání ve smyslu § 82 odst. 2 ve spojení s § 37 odst. 2 a 3 správního řádu.    Podle § 82 odst. 2 správního řádu odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Podle § 37 odst. 2 a 3 téhož zákona z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. (3) Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.    S ohledem na shora citovaná ustanovení tak správnímu orgánu vznikla povinnost vyzvat zástupce žalobce ve smyslu § 37 odst. 3 k odstranění vad podání spočívající v neprokázání oprávnění zastupovat žalobce v řízení před správním orgánem. Ze všech okolností bylo totiž zřejmě, že Mgr. Kamil Fotr podal odvolání jako zástupce žalobce (viz. str. 2 odvolání ze dne 26. 5. 2016 a str. 2 doplnění odvolání ze dne 31. 5. 2016). Soud souhlasí s argumentací žalovaného, že nelze od správního orgánu očekávat, aby před každým úkonem zjišťoval, zda účastník řízení má zmocněnce a koho si za zmocněnce zvolil. Soud se ztotožňuje i s tvrzením žalovaného, že je předně na žalobci a jeho zástupci, aby oznámil správnímu orgánu, zda je v řízení zastoupen, kým je zastoupen, popř. že došlo ke změně zastoupení. Nicméně v daném případě byl správní orgán povinen na základě obdrženého odvolání, ze kterého jednoznačně bylo seznatelné, že ho žalobce učinil prostřednictvím advokáta Mgr. Kamila Fotra, vyzvat zástupce žalobce, popř. žalobce k prokázání oprávnění zástupce podat předmětné odvolání. Na tom, že správní orgán nedostál své povinnosti zakotvené v § 37 odst. 3 správního řádu, nemůže nic změnit ani pochybnost žalovaného o existenci plné moci opravňující Mgr. Kamila Fotra jednat za žalobce v řízení před správními orgány. Tato mohla být potvrzena či vyvrácena právě na základě výzvy správního orgánu I. stupně nebo žalovaného k předložení plné moci.    Vzhledem ke shora uvedenému správní orgán tedy pochybil, když zamítl odvolání žalobce podle § 92 odst. 1 správního řádu jako nepřípustné, protože bylo podáno někým, kdo není oprávněným účastníkem řízení, neboť k takovémuto závěru mohl dospět až poté, co by vyzval zástupce žalobce nebo žalobce k předložení oprávnění zastupovat žalobce v daném řízení.    Na základě uvedených argumentů soud zrušil napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Při novém rozhodování žalovaný zohlední soudem vytýkanou vadu.    Ve druhém výroku tohoto rozsudku přiznal soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věta prvá s. ř .s. žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady, které žalobci v řízení vznikly, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3.000,- Kč a v nákladech souvisejících s právním zastoupením žalobce advokátem. Tyto jsou tvořeny jednak odměnou za právní zastoupení žalobce advokátem, a to za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepsání žaloby, replika), přičemž sazba odměny činí 3.100,- Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.1.2013). Náklady právního zastoupení žalobce jsou dále tvořeny 3 paušálními částkami ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.9.2006), a částkou 2.142,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s.ř.s.). Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, tedy činí 15.342,-Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v této výši, a to ve stanovené lhůtě k rukám právního zástupce žalobce advokáta Mgr. Kamila Fotra.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných vyhotoveních (§ 102 a násl. s.ř.s.).     V Plzni dne 31. ledna 2018               Mgr. Jana Komínková  v.r.             samosoudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.