č. j. 17 A 4/2016 - 81   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou v právní věci žalobce: S.K., nar. …, bytem …, zastoupeného: Mgr. Jaroslav Topol, advokát, sídlem Na Zlatnici 301/2, 140 00 Praha 4, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, IČ 71214011, sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.11.2015 č. j. 58171-3/2015-900000-302,   t a k t o :   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.                                          O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo jako opožděné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Celního úřadu pro Plzeňský kraj ze dne 30.9.2015 č.j. 11013-16/2015-600000-12, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 42a odst. 2 písm. a) a d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, za což mu byla uložena pokuta 3.000,-Kč a náhrada nákladů řízení 1.000,-Kč.   Žalobce v žalobě namítal, že podal odvolání včas, již 19.10.2015, což žalobce dokládal podacím lístkem. Dále žalobce navrhl ověření pravosti podacího lístku u společnosti Česká pošta, s.p., jejím vyjádřením. Žalobce poukázal na ustanovení § 40 ods.t 1 písm. c) správního řádu, podle něhož je lhůta k podání zachována i tehdy, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu držiteli poštovní licence. Česká pošta, s.p. je podle žalobce držitelem licence a pro splnění lhůty je dostačující, aby poslední den lhůty byla zásilka podána České poště, s.p.; není rozhodné, který den držitel poštovní licence na obálku umístí razítko, či kterého dne ji odešle. Žalobce přitom prokazuje, že podání učinil již 19.10.2015 tím, že již k tomuto dni mu byl vygenerován podací lístek obsahující informaci o podání 19.10.2015.   Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s tím, že správní orgán si ověřil podání zásilky v internetové aplikaci držitele poštovní licence – sledování zásilek s výsledkem, že zásilka byla skutečně podána na poštu až 20.10.2015, tedy po lhůtě opožděně. Šlo o zásilku podací číslo x. Žalobce, který k odesílání zásilky evidentně využil automatickou službu Post servis, je tímto schopen maximálně podle žalovaného prokázat, kdy odesílání zásilky zadal, nikoliv, kdy byla skutečně poštou přijata a zaevidována a podána. Pro posouzení včasnosti podání je podle žalovaného rozhodující okamžik, kdy systém fakticky podanou zásilku zaeviduje jako podanou, když ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu (dále jen „s.ř.“), oproti podání uskutečněným elektronicky dle ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu, předpokládá právě to, že je zásilka na poštu skutečně (a fyzicky) podána, a to ve smyslu započetí s její přepravou k adresátovi. Nemůže jít k tíži správního orgánu, že žalobce k odeslání zásilky využívá automatizovaný systém, který při vypravení podaných zásilek zaznamenává prodlevy. Je to právě žalobce, komu tato skutečnost neprospívá. Dále žalovaný poukázal na to, že žalobce podal odvolání bez podpisu. Na výzvu prvoinstančního orgánu ze dne 23.10.2015 k odstranění této vady nijak nereagoval a ve stanovené lhůtě vadu spočívající v absenci podpisu neodstranil a odvolání také nedoplnil. Žalovaný připouští, že neodstranění vady odvolání může znamenat, že odvolání vůbec nebylo učiněno. Jelikož však toto bylo celním úřadem spolu s názorem o opožděnosti postoupeno žalovanému k odvolacímu orgánu a současně byl žalobce o postoupení písemně dne 4.11.2015 vyrozuměn, žalovaný odvolání posoudil a k jeho opožděnosti přihlédl ve svém rozhodnutí. Pro případ, že by soud shledával důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, zastával žalovaný názor, že by po vrácení věci ve smyslu § 78 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) nemohl v řízení pokračovat. Žalovaný tak i pro tuto alternativu s ohledem na důsledky takového rozsudku, navrhl zamítnutí žaloby.   Součástí správního spisu je protokol o důvodném podezření z porušení právních předpisů ze dne 29.1.2015, podle něhož tento den ve 22:30 hod celní úřad pro Plzeňský kraj zastavil žalobce za účelem kontroly na 38. kilometru dálnice D5 ve směru na Prahu s vozidlem VW RZ ... Žalobce měl užíti vozidlo v systému časového zpoplatnění, aniž byl uhrazen časový poplatek. Žalobce s přestupkem na místě nesouhlasí a odmítl protokol podepsat.  Ve věci byl vydán příkaz správním orgánem I. stupně, kde byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku, proti čemuž podal odpor prostřednictvím zmocněnce Ing. M.J. Následovalo nařízení jednání ve věci, konalo se dne 11.9.2015, poté bylo vydáno rozhodnutí Celního úřadu pro Plzeňský kraj dne 30.9.2015, tedy rozhodnutí ve věci samé, kdy byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku a toto rozhodnutí bylo doručováno zmocněnci žalobce dne 2.10.2015 a bylo doručeno prostřednictvím datové schránky. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které nebylo odůvodněno, bylo podáno prostřednictvím zmocněnce a bylo podáváno prostřednictvím poštovního orgánu. Jde o doporučenou zásilku adresovanou správnímu orgánu prvního stupně prostřednictvím pošty České Budějovice 90 – x. Zmocněnec byl výzvou správního orgánu I. stupně z 21.10.2015 vyzván, aby doplnil své podání o podpis podatele ve stanovené lhůtě 5ti dnů od převzetí výzvy. Dále je součástí spisu výtisk z internetového sledování zásilek, k číslu zásilky se zde uvádí, že byla dodána 22.10.2015 a že byla podána 20.10.2015 na poště České Budějovice prostřednictvím služby Postservis. Na výzvu správního orgánu nebylo reagováno.   V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaný zamítl odvolání pro opožděnost s odůvodněním, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno dne 2.10.2015, odvolání bylo doručeno správnímu orgánu 22.10.2015 a bylo podáno k poštovní přepravě dne 20.10.2015. Dále se správní odvolací orgán zabýval otázkou včasnosti odvolání a dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno opožděně. Podle § 83 odst. 1 s.ř. činí odvolací lhůta 15 dnů od oznámení rozhodnutí. Posledním dnem odvolací lhůty byl den 19.10.2015, kdy nejpozději odvolatel mohl podat odvolání ještě včas. Odvolání bylo podáno zástupcem odvolatele až 20.10.2015, kdy byla zásilka s odvoláním adresovaná celnímu úřadu podána k poštovní přepravě.   Soud ve věci doplnil dokazování. Žalobce k žalobě přiložil podací lístek ze dne 19.10.2015 s podací poštou České Budějovice od odesílatele Ing. J., s adresátem správním orgánem I. stupně. Pokud jde o číslo zásilky, je zde uvedeno x, tedy shoduje se s číslem na obálce ve správním spise.   Soud dále doplnil dokazování o listiny doložené do spisu zdejšího soudu sp.zn. 17A 12/2016. Jedná se o výtisk z Obchodních podmínek pro poskytování služby Dopis Online. V bodě 2.3 se uvádí, že Dopis Online umožňuje zákazníkovi si elektronicky objednat zpracování a podání poštovních zásilek. Česká pošta zabezpečí i zpracování a podání do poštovní sítě. Zpracováním je tedy tisk a kompletace. Služba probíhá podle bodu 4 tak, že se zákazník přihlásí do aplikace a má možnost provádět jednotlivé elektronické objednávky ve službě Dopis Online. Podáním zásilky k poštovní přepravě mezi Českou poštou a zákazníkem je uzavřena poštovní smlouva podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, jejíž obsah určují poštovní podmínky platné v době podání zásilky. V bodě 5.2 se uvádí, že zásilky přijaté do 16 hod je Česká pošta povinna zpracovat a předat k další poštovní přepravě ještě týž den.   Dále bylo k důkazu provedeno ze zmíněného spisu 17 A 12/2016 vyjádření České pošty s.p., ze dne 4.5.2016, kde se uvádí, že zpracováním dat a kompletací zásilek je uzavřena smlouva mezi zákazníkem a Českou poštou. Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy Česká pošta akceptuje řádně vyplněnou elektronickou objednávku podáním zásilky do poštovní přepravy. V současné době není na podacím lístku skutečné datum podání, vždy je ale uváděno datum převzetí do zpracování. Data převzetí a podání mohou být podle obchodní formy rozdílná. Na základě tohoto zjištění, kdy je Českou poštou, s.p. zákazníkovi podána mylná informace, bylo rozhodnuto, že je nutná neprodlená úprava softwaru hybridní pošty tak, aby na podacích lístcích, tedy na stvrzenkách, bylo datum dne předání zásilek k poštovní přepravě, tedy datum podání zásilky, a nikoliv datum předání zásilky ke zpracování. Podáním zásilky se podle pošty rozumí přijetí podkladů k tisku na server www.postservis.cz. Zásilky podané do 16 hod. jsou vyrobeny, tedy vytištěny, předány do poštovního provozu týž den, pokud klient rozhodnou dobu překročí, jsou vyrobeny a předány k rozvozu následující pracovní den.   Žalobu soud neshledal důvodnou.   Soud v dané věci vycházel ze stanoviska rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, které je pro zdejší soud závazné, vydaného pod č. j. 10 As 20/2017-49 dne 19. 12. 2017 (dostupné na www.nssoud.cz).   Závazný výrok tohoto rozhodnutí zní: „Den elektronické objednávky služby Dopis Online přes webovou stránku https:\\online.postservis.cz není okamžikem podáním zásilky k poštovní přepravě ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu.“    Odůvodnění tohoto stanoviska je také plně aplikovatelné na daný případ. V odst. 29 odůvodnění stanoviska se uvádí, že „služba Dopis Online umožňuje zákazníkovi elektronicky objednat zpracování a podání poštovních zásilek uvedených v poštovních podmínkách. Jedná se o kombinaci několika dílčích služeb, v rámci kterých Česká pošta zabezpečí zpracování zásilek a dále jejich podání do poštovní sítě. Zpracováním zásilky se rozumí její tisk a kompletace, balení a potisk obálky. Elektronickou objednávkou se rozumí objednávka služeb České pošty prostřednictvím elektronického formuláře na webu (článek 3 Obchodních podmínek služby Dopis Online).“   Podle odst. 36 stanoviska „až ve chvíli předání úplné listinné zásilky k poštovní přepravě je uzavřena poštovní smlouva. Teprve uzavřením poštovní smlouvy je zásilka podána k poštovní přepravě a pouze tento okamžik je rozhodný pro posouzení včasnosti podání z hlediska dodržení veřejným právem stanovených lhůt. Bez významu není ani okolnost, že odeslání elektronické objednávky časově předchází okamžiku vytvoření poštovní zásilky, o jejíž doručení a předání k poštovní přepravě jde. Aby mohla vůbec nějaká zásilka být předána k poštovní přepravě, musí být nejprve vytvořena. Rozšířený senát opakuje, že poštovní zásilkou dle § 2 písm. a) zákona o poštovních službách se rozumí adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána.“   Z odstavce 40 stanoviska považuje zdejší soud za podstatné citovat, že „podací lístek není veřejnou listinou, které svědčí presumpce správnosti. Charakter veřejné listiny vymezuje správní řád v § 53 odst. 3 jako listiny vydané soudy ČR nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávních celků v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné. Pro podací lístek, stejně jako pro každou jinou soukromou listinu platí, že určitou důkazní sílu má, ovšem stačí formální popření jeho správnosti, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho, kdo tvrdil skutečnosti, jež měly být podacím lístkem doloženy. Není žádný rozumný důvod se domnívat, že v případě služby Dopis Online, která je službou ryze soukromé povahy, má být okamžikem podání zásilky k poštovní přepravě považován z hlediska veřejného práva již den objednání této služby bez ohledu na to, kdy pošta skutečnou zásilku zpracuje a předá ve smyslu zákona o poštovních službách k poštovní přepravě“.   Závěr zdejšího soudu je na základě provedené citace shodný s výrokem označeného rozhodnutí rozšířeného senátu NSS, který je plně aplikovatelný na právě projednávaný případ. Soud neakceptoval tvrzení v žalobě, že odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ve věci samé bylo včasné, neboť za datum podání odvolání nelze ve shodě se stanoviskem považovat datum objednávky služby Dopis Online uvedené na podacím lístku jako datum 19. 10. 2015. Rozhodným datem pro posouzení včasnosti odvolání je teprve okamžik, kdy byla zásilka v písemné podobě vytvořena a předána k poštovní přepravě. Tento úkon osvědčuje kulaté razítko pošty na obálce písemné zásilky, která je součástí správního spisu, a tímto rozhodným datem je v daném případě datum 20. 10. 2015. Dle názoru soudu tudíž žalovaný nepochybil, když odvolání v dané věci posoudil jako opožděné.   Na základě výše uvedeného soud neshledal žalobní námitky důvodnými, a žalobu proto zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s.   O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého by měl nárok na jejich náhradu žalovaný, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla žádnému z účastníků přiznána.      P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.   V Plzni dne 30. dubna 2018   Za správnost vyhotovení: Mgr. Jana Komínková  v.r. Martina Kerberová samosoudkyně                       Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.