č. j. 17 A 97/2016-39           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou v právní věci žalobce: M.E., narozeného …, bytem …, zastoupeného: Mgr. Jaroslav Topol, advokát, Na Zlatnici 301/2, 140 00  Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2016 č. j. DSH/4028/16,   t a k t o :   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo jako opožděné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Rokycany, odboru dopravy, ze dne 22. 1. 2016 č. j. MeRo/738/OD/16, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod první zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), pro porušení § 7 odst. 1 písm. c) téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta ve výši 1 700 Kč a náhrada nákladů řízení 1 000 Kč.   V žalobě žalobce uvedl, že podal odvolání včas dne 8. 2. 2016 e-mailem neopatřeným uznávaným elektronickým podpisem. Žalobce však nesouhlasil se závěrem žalovaného, že e-mailové podání nebylo ve lhůtě dle § 37 odst. 4 správního řádu (dále jen „s. ř.“) doplněno a že bylo podáno až 16. 2. 2016, tedy opožděně. Žalobce uváděl, že jeho zmocněnec podal poštovní zásilku adresovanou správnímu orgánu I. stupně, která obsahovala potvrzení odvolání ze dne 8. 2. 2016, držiteli poštovní licence České poště, a.s. již dne 15. 2. 2016 a odvolací lhůta tak měla být zachována. K tomu žalobce navrhl k důkazu podací lístek a rovněž, aby si soud vyžádal vyjádření České pošty, s. p., zda údaje na podacím lístku jsou pravdivé a zda jde o originální lístek. Žalobce k údajné účelovosti použití služby Dopis Online uvedl, že jeho zmocněnec podání učinil nejprve prostřednictvím elektronické podatelny správního orgánu e-mailem opatřeným uznávaným elektronickým podpisem. Jelikož mu však elektronickou podatelnou v rozumné době nebylo přijetí podání potvrzeno, byl nucen využít služby Dopis Online, neboť s ohledem na pokročilou denní dobu 19:31 hod. již nebylo možné podání učinit prostřednictvím kamenné pobočky České pošty, s. p.    Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s tím, že z vyjádření pošty a z obchodních podmínek týkajících se předmětné služby je zřejmé, že dne 15. 2 .2016 v 19:31 hod. došlo pouze k nahrání elektronického souboru prostřednictvím internetové sítě do datového úložiště pošty. Vzhledem k tomu, že k tomu došlo po 16 hod., nemohla být poštovní zásilka vytvořena již téhož dne, nýbrž až následující den. Dle žalovaného účinky podání ve smyslu ust. § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu má pouze předání poštovní zásilky k přepravě, tedy listinného dokumentu v zalepené obálce. Podle § 2 písm. 2 zákona o poštovních službách je poštovní zásilkou adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána. Z tohoto ustanovení je podle žalovaného zřejmé, že z definice v tomto ustanovení je třeba vycházet při výkladu ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) s. ř., neboť právě zákon o poštovních službách stanoví technická specifika a podmínky doručování. Poštovní zásilkou dle citovaného ustanovení správního řádu je právě zásilka dle § 2 písm. a) zákona o poštovních službách. Z formulace „v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána,“ je jednoznačné, že zásilkou se míní pouze listinný dokument obsažený v zalepené obálce, označené adresou adresáta, nebo takto označený balík, neboť právě v této podobě je doručována adresátovi. Zásilkou tedy nemůže být elektronický soubor nahraný v rámci soukromoprávní služby poskytované na základě smlouvy dle občanského zákoníku. Není-li soubor pdf/xml zásilkou, nemohou být s jeho podáním poště spojovány účinky podání zásilky k poštovní přepravě a tím ani účinky zachování lhůty dle § 45 odst. 1 písm. d) s. ř. Podle žalovaného i bez výslovné definice poštovní zásilky v zákoně o poštovních službách by z ust. § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu bylo zřejmé, že poštovní zásilkou může být pouze dokument v listinné podobě v označené obálce, neboť předmětné ustanovení hovoří o poštovní zásilce, která obsahuje podání, nikoliv o elektronickém souboru zasílaném poště, ze kterého má zásilka teprve vzniknout. Zásilka nemůže být předána k poštovní přepravě dříve, než vznikne.   Součástí správního spisu je oznámení přestupku ze dne 28. 11. 2015, podle něhož žalobce řídil v tento den osobní motorové vozidlo Peugeot Boxer RZ … v 10:30 hod. na dálnici D5 na 60. kilometru ve směru na Prahu a za jízdy držel v levé ruce hovorové zařízení – telefonní přístroj, který měl přiložený u hlavy u levého ucha. Žalobce se k tomuto odmítl do přestupku vyjádřit a podepsat jej. Přiložený je úřední záznam Policie České republiky (dále jen „PČR“) a výpis z evidenční karty řidiče. Jednání se konalo dne                     13. 1. 2016. Prvostupňové rozhodnutí správního orgánu ve věci samé ze dne 22. 1. 2016 bylo doručené do vlastních rukou žalobce dne 26. 1. 2016.   Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno zmocněncem žalobce Ing. M.J. blanketní odvolání dne 8. 2. 2016 formou e-mailu z adresy …na adresáta epodatelna@rokycany.cz. Jednalo se o prostý e-mail, přičemž z protokolu o ověření podpisu je zřejmé, že nebyl nalezen uznávaný elektronický podpis, tudíž šlo o nepodepsané odvolání.   Následovalo podání učiněné prostřednictvím pošty shodného znění, které správnímu orgánu I. stupně došlo 18. 2. 2016 a dle přiložené obálky je odesílatelem pan Ing. M.J., adresátem prvostupňový orgán, podací pošta České Budějovice 90, číslo zásilky RR 922094106 CZ, razítko podací pošty 17. 2. 2016.   Žalovaný posoudil napadené rozhodnutí jako opožděné a v odůvodnění uvedl, že napadené rozhodnutí bylo doručeno odvolateli 26. 1. 2016. Dne 8. 2. 2016 bylo podáno e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu blanketní odvolání. Posledním dnem lhůty pro potvrzení podání dle § 37 odst. 4 s. ř. bylo pondělí 15. 2. 2016. Zástupce odvolatele podal písemné odvolání k poštovní přepravě nejdříve 16. 2. 2016, když 15. 2. 2016 v 19:31 hod na internetových stránkách pošty zadal do systému služby Dopis Online objednávku na vytvoření zásilky a její odeslání, přestože ze smluvních podmínek musel vědět, že objednávky zadané do systému po 16 hod jsou zpracovány a zásilky v listinné podobě z nich vytvořeny a předány k poštovní přepravě až následujícího dne. Z toho plyne, že podání učiněné e-mailem bez elektronického podpisu dnem 8. 2. 2016 nebylo do 5ti dnů doplněno zákonem předvídaným způsobem, proto se k němu nepřihlíží. Odvolání podané v písemné formě k přepravě nejdříve 16. 2. 2016 je proto novým odvoláním, které však bylo podáno k poštovní přepravě opožděně, neboť lhůta k podání odvolání marně uplynula 10. 2. 2016. Vada spočívající v chybějícím podpisu na písemném odvolání byla následně odstraněna podáním opatřeným elektronickým podpisem ze dne 11. 3. 2016. Lze tedy uzavřít, že na odvolání podané e-mailem dne 8. 2. 2016 nelze nahlížet jako na podání, neboť nebylo dle § 37 odst. 4 s. ř. včas doplněno, a odvolání předané k poštovní přepravě nejdříve 16. 2. 2016 je opožděné a bylo zamítnuto. Na tomto nic nemění skutečnost, že na podacím lístku je datum 15. 2. 2016. Jak vyplývá z vyjádření České pošty, s. p., toto datum je datem zadání objednávky elektronického souboru do systému pošty, nikoliv datum předání listinné zásilky k přepravě. K tomu došlo s ohledem na znění smluvních podmínek až následujícího dne, neboť soubor byl do systému zadán až po 16 hod. Dotazem u České pošty, s. p. odvolací orgán zjistil, že se jedná o podání učiněné prostřednictvím služby DopisOnline, kdy jsou elektronická podání prostřednictvím PostServisu, jehož zřizovatelem je Česká pošta, transformována do listinné podoby ve smyslu podmínek uvedených na www.postaonline.cz . Z obchodních podmínek této služby, které jsou rovněž na této webové adrese, vyplývá, že elektronické zprávy přijaté do 16 hod je Česká pošta povinna zpracovat týž den a předat k poštovní přepravě. Elektronické zprávy přijaté po 16 hod zůstávají v systému České pošty v elektronické podobě až do příštího dne, kdy je ze zprávy vytvořena zásilka a ta je předána k poštovní přepravě. Z toho plyne, že služba DopisOnline garantuje vytvoření a odeslání zásilky tentýž den pouze do 16 hod. Zmocněnec žalobce tuto službu využil po této hodině a de facto zaslal do této služby soubor do jakési elektronické schránky, se kterou bylo nakládáno až následujícího dne. Dle žalovaného analogicky vhození dopisu do poštovní schránky také neznamená předání k poštovní přepravě, nýbrž k tomu dojde až poté, co je schránka vyzvednuta oprávněným pracovníkem a je na zásilku učiněn otisk podacího razítka. Zmíněný elektronický podací lístek žalovaný chápe jako ověření té skutečnosti, že jakýsi text či spíše objednávka na vytvoření dopisu s určením adresáta byla zadána na webové stránky České pošty. Ve chvíli doručení textu do elektronického úložiště nemůže být garantováno, že elektronicky zaslaný soubor obsahující budoucí podání bude odpovídat všem parametrům a bude přetransformován do listinné podoby. Elektronickou zprávu zaslanou poště dle žalovaného je třeba považovat za soukromoprávní objednávku na vytvoření písemného dopisu, přičemž podání ve smyslu práva veřejného se z takové objednávky stává až faktickým vytvořením dopisu v listinné podobě. Na podacím razítku je datum předání zásilky k přepravě 17. 2. 2016. Z vyjádření pošty vyplývá, že poštovní zásilka byla v listinné podobě předána poštovní přepravě v 16. 2. 2016. Totožný údaj vyplývá z výpisu sledování zásilek. Z vyjádření pošty i z detailního výpisu služby Dopis Online vyplývá, že elektronická objednávka byla učiněna dne 15. 2. 2016 v 19:31 hod, tedy mohla být zpracována nejdříve dne 16. 2. 2016. Datum 15. 2. 2016 se vztahuje k zadání elektronické objednávky do elektronického systému pošty, nikoliv k podání listinné zásilky samotné. Za rozhodné podání zásilky proto považuje žalovaný nejdříve datum 16. 2. 2016. Může být spor o to, zda k faktickému předání zásilky k poštovní přepravě došlo 16. 2. nebo 17. 2., to však na věc nemá vliv, neboť tak či onak bylo e-mailové podání bez elektronického podpisu doplněno opožděně. Dne 15. 2. 2016, tj. v den poslední lhůty k doplnění podání, k vytvoření zásilky a jejímu předání k poštovní přepravě prokazatelně dojít nemohlo, neboť objednávka byla zadána do systému až 19:31 hod., tzn. v okamžiku, kdy se již daný den objednávky nezpracovávají. Na písemné podání podané nejdříve 16. 2. 2016 proto nelze nahlížet jako na doplnění e-mailu z 8. 2. 2016, nýbrž jako na nové podání, které však již bylo učiněno po lhůtě pro podání odvolání, jež uplynula 10. 2. 2016.   Soud doplnil dokazování o podací lístek předložený žalobcem a zjistil, že je zde uvedena podací pošta České Budějovice 90, podací číslo zásilky RR 922094106 CZ a datum podání 15. 2. 2016. Odesílatel a adresát je shodný jako na obálce písemné zásilky obsahující odvolání, která došla správnímu orgánu prvního stupně a která obsahuje kulaté razítko s datem 17. 2. 2016.   Soud však neprováděl v žalobě navržený důkaz vyžádáním si vyjádření od společnosti ČP pro nadbytečnost, neboť podací lístek předložený žalobcem ani údaje na něm uváděné nebyly sporné.    Žalobu soud neshledal důvodnou.   Soud v dané věci vycházel ze stanoviska rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, které je pro zdejší soud závazné, vydaného pod č. j. 10 As 20/2017-49 dne                    19. 12. 2017 (dostupné na www.nssoud.cz).   Závazný výrok tohoto rozhodnutí zní: „Den elektronické objednávky služby Dopis Online přes webovou stránku https:\\online.postservis.cz není okamžikem podáním zásilky k poštovní přepravě ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu.“    Odůvodnění tohoto stanoviska je také plně aplikovatelné na daný případ. V odst. 29 odůvodnění stanoviska se uvádí, že „služba Dopis Online umožňuje zákazníkovi elektronicky objednat zpracování a podání poštovních zásilek uvedených v poštovních podmínkách. Jedná se o kombinaci několika dílčích služeb, v rámci kterých Česká pošta zabezpečí zpracování zásilek a dále jejich podání do poštovní sítě. Zpracováním zásilky se rozumí její tisk a kompletace, balení a potisk obálky. Elektronickou objednávkou se rozumí objednávka služeb České pošty prostřednictvím elektronického formuláře na webu (článek 3 Obchodních podmínek služby Dopis Online).“   Podle odst. 36 stanoviska „až ve chvíli předání úplné listinné zásilky k poštovní přepravě je uzavřena poštovní smlouva. Teprve uzavřením poštovní smlouvy je zásilka podána k poštovní přepravě a pouze tento okamžik je rozhodný pro posouzení včasnosti podání z hlediska dodržení veřejným právem stanovených lhůt. Bez významu není ani okolnost, že odeslání elektronické objednávky časově předchází okamžiku vytvoření poštovní zásilky, o jejíž doručení a předání k poštovní přepravě jde. Aby mohla vůbec nějaká zásilka být předána k poštovní přepravě, musí být nejprve vytvořena. Rozšířený senát opakuje, že poštovní zásilkou dle § 2 písm. a) zákona o poštovních službách se rozumí adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána.“   Z odstavce 40 stanoviska považuje zdejší soud za podstatné citovat, že „podací lístek není veřejnou listinou, které svědčí presumpce správnosti. Charakter veřejné listiny vymezuje správní řád v § 53 odst. 3 jako listiny vydané soudy ČR nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávních celků v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné. Pro podací lístek, stejně jako pro každou jinou soukromou listinu platí, že určitou důkazní sílu má, ovšem stačí formální popření jeho správnosti, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho, kdo tvrdil skutečnosti, jež měly být podacím lístkem doloženy. Není žádný rozumný důvod se domnívat, že v případě služby Dopis Online, která je službou ryze soukromé povahy, má být okamžikem podání zásilky k poštovní přepravě považován z hlediska veřejného práva již den objednání této služby bez ohledu na to, kdy pošta skutečnou zásilku zpracuje a předá ve smyslu zákona o poštovních službách k poštovní přepravě“.   Závěr zdejšího soudu je na základě provedené citace shodný s výrokem označeného rozhodnutí rozšířeného senátu NSS, který je plně aplikovatelný na právě projednávaný případ. Soud neakceptoval tvrzení v žalobě, že odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ve věci samé bylo včasné, neboť za datum potvrzení e-mailem podaného, ale nepodepsaného odvolání nelze ve shodě se stanoviskem považovat datum objednávky služby Dopis Online uvedené na podacím lístku jako datum 15. 2. 2016. Rozhodným datem je teprve okamžik, kdy byla zásilka v písemné podobě vytvořena a předána k poštovní přepravě. Tento úkon osvědčuje kulaté razítko pošty na obálce písemné zásilky, která je součástí správního spisu, a tímto rozhodným datem je v daném případě datum 17. 2. 2016. Dle názoru soudu tudíž žalovaný nepochybil, když toto podání v dané věci posoudil jako opožděné odvolání.   Na základě výše uvedeného soud neshledal žalobní námitky důvodnými, a žalobu proto zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.   O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého by měl nárok na jejich náhradu žalovaný, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla žádnému z účastníků přiznána.    P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.   V Plzni dne 5. února 2018   Za správnost vyhotovení: Mgr. Jana Komínková  v.r. Martina Kerberová samosoudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.