Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSPL:2018:57.A.62.2018.46
Datum rozhodnutí28.11.2018
SoudKSPL
Spisová značka57 A 62/2018
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
Ke staženíPDF

Odůvodnění

č. j. 57 A 62/2018 - 46   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jaroslava Škopka a Mgr. Lukáše Pišvejce ve věci   žalobce:   E. J., bytem T. zastoupen advokátem JUDr. Petrem Hrůzou sídlem náměstí Republiky 58, 347 01  Tachov proti   žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje sídlem Škroupova 18, 306 13  Plzeň   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č. j. PK-DSH/4805/18, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č. j. PK-DSH/4805/18, a rozhodnutí Městského úřadu Tachov, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 22. 3. 2018, č. j. 8630/2017-ODSH/TC-18, se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.   II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 12 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Petra Hrůzy, advokáta. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č. j. PK-DSH/4805/18 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Tachov, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 22. 3. 2018, č. j. 8630/2017-ODSH/TC-18. Tímto prvoinstančním rozhodnutím bylo v rámci nařízení obnovy řízení rozhodnuto o tom, že se „I. Původní rozhodnutí ze dne 09.11.2017 pod č.j.: 8630/2017-ODSH/TC-10 na základě ustanovení § 102 odst. 9) správního řádu ruší; II) Správní orgán účastníku řízení ukládá povinnost odevzdat ŘP č. EK 818993 dle § 113 odst. 1, 2) zákona o silničním provozu v termínu 5-ti pracovních dnů, ode dne, kdy nabylo právní moci toto rozhodnutí a to správnímu orgánu Městský úřad Tachov, odbor dopravy a silničního hospodářství, Tachov, Hornická 1695, kancelář č. 117. Při odevzdání řidičského průkazu vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností doklad o odevzdání řidičského průkazu.“ Pro úplnost soud uvádí, že opravným rozhodnutím ze dne 12. 4. 2018, č. j. 8630/2017-ODSH/TC-22, byla věta ad I. zrušena a nahrazena větou ad II. II. Žaloba 2. Žalobce úvodem žaloby shrnul dosavadní průběh řízení, které proti němu vedl Městský úřad Tachov, odbor dopravy a silničního hospodářství, jenž zahájil řízení o obnově řízení a vyzval žalobce, aby se vyjádřil před vydáním rozhodnutí o obnově řízení. Žalobce se vyjádřil tím způsobem, že si vyjádření nechal sepsat v advokátní kanceláři JUDr. Jiřího Sedláčka, advokáta se sídlem v Tachově. 3. Obnovené řízení by se mělo týkat rozhodnutí ze dne 19. 12. 2016, podle kterého byl žalobci vyměněn rakouský řidičský průkaz za řidičský průkaz České republiky č. x. V daném řízení však nebylo nikdy rozhodnuto o tom, zda se obnova řízení povoluje či nikoliv. I přes shora uvedené Městský úřad Tachov vydal dne 22. 3. 2018 nové rozhodnutí, v němž uvedl, že žalobci byl dne 19. 12. 2016 vyměněn rakouský řidičský průkaz za nový řidičský průkaz České republiky, přičemž šetřením správního orgánu bylo prokázáno, že žalobce v čestném prohlášení neuvedl relevantní údaje a zatajil skutečnost, že je proti němu vedeno správní řízení, takže řidičský průkaz neměl být účastníkovi řízení vůbec vydán. Dle výroku bylo na základě těchto skutečností původní rozhodnutí ze dne 9. 11. 2017 zrušeno a žalobci byla uložena povinnost odevzdat řidičský průkaz do 5 pracovních dnů ode dne právní moci rozhodnutí. 4. Proti tomuto novému rozhodnutí podal žalobce odvolání a poukázal na to, že nebyly splněny podmínky pro vydání nového rozhodnutí zejména proto, že ve věci zatím nedošlo k rozhodnutí o povolení obnovy řízení. Ohrazoval se i proti skutkovému základu věci a tvrdil, že on sám nikdy žádné rozhodnutí o odebrání řidičského průkazu v Rakousku neobdržel, dozvěděl se o něm od svého právního zástupce, který jej informoval, že toto rozhodnutí je napadeno řádným opravným prostředkem. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a tzv. nové rozhodnutí Městského úřadu Tachov z 22. 3. 2018 potvrzeno. 5. Ve věci samé vycházel správní orgán ze zprávy Ministerstva dopravy, ze které zjistil, že rakouský řidičský průkaz byl žalobci odebrán soudním rozhodnutím dne 7. 12. 2016. Toto konstatování nebylo ale příliš srozumitelné. Jisté bylo, že dne 7. 12. 2016 měl žalobce svůj rakouský řidičský průkaz plně k dispozici, žádné soudní rozhodnutí mu nebylo doručeno a o eventuálním faktickém odebrání řidičského průkazu nemohla být řeč. 6. Ze zprávy Ministerstva dopravy nebylo možno vydedukovat, jak vlastně proběhl a probíhá údajný proces v Rakousku ohledně odnětí řidičského průkazu žalobci. Jestliže měl soud v Melku dne 7. 12. 2016 vydat rozhodnutí o odnětí řidičského průkazu žalobci, pak ale nebylo patrno, kdy bylo toto rozhodnutí vyhotoveno, kdy a zda vůbec bylo účastníku doručeno, kdy a zda vůbec nabylo právní moci a zda je vykonatelné. 7. Žalobce k tomu sdělil informace, které měl, a sice že rozhodnutí rakouského soudu má k dispozici jeho právní zástupce a ten je napadl opravným prostředkem. Žalobce proto vycházel z předpokladu, že rozhodnutí o odnětí řidičského průkazu pravomocné nebylo, a tudíž nemohlo žalobci bránit v tom, aby si rakouský řidičský průkaz dne 19. 12. 2016 vyměnil za řidičský průkaz český. Žalobce k tomu zdůraznil, že se nejednalo o žádný akt, který by směřoval k vyloučení dopadů rozhodnutí rakouských orgánů. Žalobce přikročil k výměně řidičského průkazu právě proto, že se již v té době trvale zdržoval v České republice na své tachovské adrese, na které má zakoupenu nemovitost. 8. Skutkový základ věci nebyl tedy dostatečně rozkryt a objasněn a správní orgán přešel skutečnost, že nebyl schopen zjistit podrobnější okolnosti stran toho, zda byl řidičský průkaz žalobci v Rakousku odňat pravomocně či nikoliv. 9. Žalovaný v napadeném rozhodnutí porušil zákon, když se dostatečně nezabýval námitkami, které žalobce vznesl ve svém odvolání. Neuvedl přesvědčivým způsobem, jak se vypořádává s procesními námitkami žalobce ohledně povolení obnovy a vůbec celého řízení o obnově. Stran svého vlastního postupu žalovaný uvedl k námitkám žalobce jen tolik, že není pravdou, že by odvolatel neobdržel žádné rozhodnutí o povolení obnovy řízení. Nařízení o obnovení řízení převzal prý odvolatel dne 16. 11. 2017, a proto nemohl být postup správního orgánu považován za protizákonný. 10. S tím ale žalobce nesouhlasil. Žalobce nemohl ve svých podkladech dohledat, že by obdržel rozhodnutí, kterým se povoluje obnova řízení. Byl jen upozorněn na to, že je o povolení obnovy zahájeno řízení, a k tomu se také vyjadřoval. Pokud by bylo rozhodnuto o povolení obnovy, pak by se to podle přesvědčení žalobce muselo stát kvalifikovaným rozhodnutím, které má všechny náležitosti rozhodnutí, tzn. výrok, odůvodnění a též poučení účastníka o tom, má-li právo podat opravný prostředek. Žalobce byl přesvědčen, že takovéto kvalifikované rozhodnutí vydáno nebylo. 11. Pokud by měl žalobce v tomto tvrzení pravdu, pak byl správním orgánem v předchozím řízení porušen zákon, tzv. nové rozhodnutí správního orgánu I. stupně nemůže obstát a stejně tak potom nemůže obstát ani napadené rozhodnutí žalovaného. Žalobce tedy navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 12. Žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě především uvedl, že jestliže byl žalobce informován svým právním zástupcem o tomto řízení o obnově řízení, bylo nutné brát námitky stran nesplnění podmínek § 101 a § 102 správního řádu jako irelevantní, neboť právní zástupce je dle zákona určen k vykonání příslušných právních úkonů za žalobce. Žalobce o něm hovoří jako o „svém právním zástupci“. Proto musel žalobce o odebrání řidičského průkazu v Rakousku vědět, když se o něm dověděl od svého právního zástupce. 13. K námitce, že řidičský průkaz byl žalobci odebrán soudním rozhodnutím dne 7. 12. 2016, přičemž ten jej měl dne 7. 12. 2016 plně k dispozici, žádné soudní rozhodnutí mu nebylo doručeno a o odebrání řidičského průkazu nemohla být řeč, žalovaný konstatoval, že dle sdělení Ředitelství policie ve Vídni bylo dne 7. 12. 2016 žalobci soudním rozhodnutím v BH Melk v Rakouské republice rakouské řidičské oprávnění odebráno a v době výměny za český řidičský průkaz nebyl již rakouský řidičský průkaz č………………………. platný. S uvedenými důkazy se měl žalobce možnost seznámit, ale této možnosti nevyužil, přičemž správnímu orgánu zaslal písemné vyjádření, ve kterém žádal o zastavení řízení, jelikož byl přesvědčen, že nebylo žádného důvodu pro zahájení obnovy řízení, protože proti rozhodnutí o odebrání řidičského průkazu v Rakousku podal prostřednictvím svého právního zástupce v zákonné lhůtě stížnost, která byla také součástí spisu pod č. j. 8630/2017-ODSH/TC-13, a domníval se proto, že správní řízení nebylo dosud pravomocně skončeno. I přes uvedené domněnky žalobce bylo dle žalovaného nutno podotknout, že soudní rozhodnutí existuje, žalobce o něm věděl, ale seznámení s ním nevyužil. 14. Dle žalovaného rovněž v jednotlivých rozhodnutích vydaných v rámci řízení byly obsaženy veškeré náležitosti, pouze musela být zpracovatelem v jednom případě provedena oprava zřejmých nesprávností, kterou byl v daném rozhodnutí opraven výrok v souladu s ustanovením § 70 správního řádu. 15. Z výše uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Replika 16. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného zdůraznil, že pokud někdy v minulosti v průběhu řízení zaznělo, že se dozvěděl o údajném zadržení svého řidičského průkazu v Rakousku od svého rakouského právního zástupce, pak žalobce zdůraznil, že v době, kdy si měnil řidičský průkaz v Tachově, což bylo před Vánocemi 2016, neměl naprosto žádnou informaci o tom, že by mu rakouský řidičský průkaz byl zadržen nebo odňat nebo nebyl platný. V. Posouzení věci soudem 17. Soud rozhodl o věci samé bez jednání ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), neboť žalobce i žalovaný s tím souhlasili. 18. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s.ř.s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. 19. Soud shledal žalobu důvodnou. 20. Žalobcovy námitky lze shrnout do dvou základních okruhů: zda bylo řízení o odnětí žalobcova rakouského řidičského průkazu pravomocně ukončeno a zda byla dodržena procesní pravidla stran obnovy řízení. 21. Úprava obnovy řízení z moci úřední je obsažena v ustanovení § 100 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“): „Ve tříleté lhůtě od právní moci rozhodnutí může o obnově řízení z moci úřední rozhodnout též správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni, jestliže je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 1 a jestliže je na novém řízení veřejný zájem; do konce uvedené lhůty musí být rozhodnutí o obnově řízení vydáno.“ Důvodem pro obnovu řízení je přitom situace, kdy „vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování“ [§ 100 odst. 1 písm. a) správního řádu]. 22. Výtky ohledně vadného procesního postupu správních orgánů ve vztahu k povolení obnovy řízení byly nedůvodné. Rozhodnutí o nařízení obnovy řízení ze dne 9. 11. 2017, č. j. 8630/2017-ODSH/TC-10, je součástí spisového materiálu a z přiložené doručenky vyplývá, že žalobce toto rozhodnutí převzal dne 16. 11. 2017, což stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Dané rozhodnutí má veškeré zákonem požadované náležitosti. Argumentací žalovaného ve spodní polovině str. 5 napadeného rozhodnutí byly odvolací námitky procesního charakteru vypořádány a vyvráceny. 23. Samotné podmínky nařízení obnovy řízení byly naplněny. Podklady, jež byly správnímu orgánu I. stupně postoupeny z Ministerstva dopravy, nasvědčovaly existenci nových významných okolností, které nebyly známy v době výměny žalobcova rakouského řidičského průkazu za český a mohly mít vliv na výsledek řízení o výměně řidičského průkazu – kdyby byla pravda, že žalobce neměl platný řidičský průkaz nebo mu řidičské oprávnění bylo pozastaveno nebo odejmuto, nemohl by příslušný správní orgán výměnu provést. 24. Z obsahu správního spisu nicméně vyplývá, že správní orgány nebyly s to věrohodně zpochybnit skutkovou verzi reality uváděnou žalobcem, a sice že řidičský průkaz mu nebyl pravomocně odejmut (stažen). Z podkladů Zemského ředitelství policie Vídeň vyplývá, že žalobce ke dni podání žádosti o výměnu řidičského průkazu nevlastnil rakouské řidičské oprávnění a že mu bylo odejmuto rozhodnutím BH Melk. Žalobce k tomu opakovaně tvrdil, že si proti rozhodnutí podal stížnost, tudíž nemohlo být rozhodnuto pravomocně. Z postupu správního orgánu I. stupně, který se hned dvakrát obrátil na Ministerstvo dopravy s žádostí o bližší informace o odnětí rakouského řidičského oprávnění a poté vyzýval samotného žalobce, aby mu sdělil a doložil relevantní okolnosti, lze dovodit, že právě i správní orgán měl o skutkovém stavu ve věci důvodné pochybnosti. Podstatnými námitkami žalobce se správní orgán nijak relevantně nezabýval, tím méně mohl být učiněn kategorický závěr, že „je tedy jednoznačně prokázáno, že nebyly splněny podmínky pro vydání řidičského průkazu“ (srov. str. 3 prvoinstančního rozhodnutí). 25. V podaném odvolání žalobce mj. namítal: „Kromě toho nesouhlasím s tím, že bych neuvedl relevantní údaje a že bych zatajil skutečnost, že je proti mně vedeno v Rakousku správní řízení. Trvám na tom, že se věc odehrála tak, že jsem nikdy neobdržel žádné rozhodnutí o odebrání řidičského průkazu v Rakousku ze dne 07.12.2016. … O řízení v Rakousku jsem se dozvěděl až následně od svého právního zástupce a vím, že můj právní zástupce napadl toto usnesení či rozhodnutí předepsaným opravným prostředkem, zřejmě stížností. … Nesouhlasím ani s tím, že by bylo jednoznačně prokázáno, že nebyly splněny podmínky pro vydání či výměnu řidičského průkazu. Sám správní orgán konstatuje, že si vyžadoval prostřednictvím Ministerstva dopravy bližší informace k odnětí rakouského řidičského oprávnění, avšak ani přes urgenci žádnou informaci neobdržel. Správní orgán tedy činí závěry bez odpovídajícího podkladu, neboť jedině na základě ověření situace stran vyměněného rakouského řidičského průkazu může činit nějaké konkrétní závěry.“ Argumentoval-li žalovaný na str. 5 napadeného rozhodnutí toliko „autoritou“ orgánu, který sdělil informace o stažení žalobcova řidičského průkazu (Ministerstvo dopravy, resp. Zemské ředitelství policie Vídeň), jednalo se o naprosto nedostatečné vypořádání námitek žalobce, které byly po celou dobu řízení vedeny stejným směrem. 26. Nadto se jednalo o řízení zahájené z moci úřední, ve kterém byla žalobci uložena povinnost odevzdat řidičský průkaz, tudíž aktivita při zjišťování skutkového stavu ležela prvotně na správním orgánu, jenž byl povinen zjišťovat rozhodné okolnosti i ve prospěch žalobce. K tomu srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 12. 2010, č. j. 4 Ads 44/2010-132: „Naplnění zásady materiální pravdy vyžaduje, aby skutková stránka věci byla zjištěna dostatečně ve vztahu k řádnému posouzení a uplatnění zejména zásad legality (zákonnosti), přiměřenosti a předvídatelnosti rozhodnutí správních orgánů. Pouze v takovém případě je možno považovat skutkový stav za dostatečně zjištěný (SKULOVÁ, J. in Skulová, J. a kol. Správní právo procesní. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008. s. 71). Zvláštní důraz na důkladné zjištění skutkového stavu je pak třeba klást v rámci řízení o uložení pokuty za správní delikt, zahajovaného z úřední povinnosti (ex officio), jako jedné ze základních forem správního trestání. Poukázat zde lze rovněž na významnou úlohu zásady vyšetřovací (vyhledávací) ve smyslu ustanovení § 50 odst. 3 věty druhé správního řádu, podle něhož v řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena.“ VI. Rozhodnutí soudu 27. Soud dospěl k závěru, že správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav věci v otázce, zda bylo řidičské oprávnění žalobci pravomocně odejmuto, a proto rozhodl podle § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. o zrušení napadeného rozhodnutí. Jelikož pochybení nastalo již v řízení před správním orgánem I. stupně, zrušil soud zároveň i rozhodnutí prvoinstanční (§ 78 odst. 3 s.ř.s.). Současně vyslovil, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). V dalším řízení správní orgány zjistí konkrétní okolnosti odejmutí rakouského řidičského oprávnění žalobci, zejména zda bylo žalobci řidičské oprávnění odejmuto pravomocně, a zahrnou svá zjištění do nového rozhodnutí ve věci. VII. Náklady řízení 28. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. má právo na náhradu nákladů řízení žalobce, když měl ve věci samé plný úspěch. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává z následujících položek: 1) odměna advokáta za dva úkony právní služby v plné výši, jak je vyčíslil zástupce žalobce, kterými se rozumí převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby, tj. podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů celkem 6 200 Kč, 2) náhrada hotových výdajů v souvislosti s těmito dvěma úkony právní služby, tj. podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu celkem 600 Kč, 3) příslušná částka daně z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen odvést z odměny a z náhrad, ve výši 1 428 Kč, 4) zaplacený soudní poplatek za podanou žalobu a za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě v celkové výši 4 000 Kč. 29. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení celkem 12 228 Kč a stanovil mu k tomu lhůtu, již považuje s ohledem na možnost žalovaného platbu realizovat za přiměřenou. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň dne 28. 11. 2018 Mgr. Alexandr Krysl v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky