č. j. 16 Ad 15/2019 - 38     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci žalobce:   F.Š.,  narozený …,  bytem … proti     žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, se sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5 (dále jen ČSSZ),   v řízení o žalobě ze dne 28.1.2019 proti rozhodnutí žalované ze dne 29.11.2018 č. j. …, o invalidní důchod, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 29.11.2018 č. j. … a jemu předcházející rozhodnutí č. j. R-9.8.2018 – …  ze dne 9.8.2018 se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včasnou žalobou ze dne 28.1.2019 s připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 29.11.2018 č. j. …, kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSz čj. R-9.8.2018 – … ze dne 9.8.2018, jímž mu zvýšila stupeň invalidity podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), a dle čl. II bodu 3 zákona č. 220/2011 Sb., neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Cheb ze dne 3.7.2018 není již invalidní pro invaliditu prvního stupně, ale byl uznán od 30.4.2018 invalidním pro invaliditu druhého stupně, když jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 50%; invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činí 7.652 Kč měsíčně. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 29.11.2018 bylo uvedeno, že novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem ČSSZ dne 15.11.2018 bylo zjištěno, že žalobce je od 30.4.2018 invalidní pro invaliditu druhého stupně, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X, odd. B, položce 5b) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozpětí 30-50% a lékař ČSSZ zvolil na základě doložených lékařských zpráv a s přihlédnutím k významnému snížení DLCO horní hranici daného rozmezí, tj. 50% a tato procentní mír ve smyslu § 3 citované vyhlášky nebyla změněna, proto nebylo možno vyhovět námitkám žalobce, který požadoval přiznání invalidity třetího stupně.  2. Žalobce v žalobě mimo jiné vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím a dožadoval se jeho zrušení a vrácení věci žalované s tím, že dle něho jeho zdravotní stav, který stručně popsal, odpovídá invaliditě III. stupně, tudíž nebyl správně posouzen; dále uvedl, že doloží nové lékařské zprávy (např. CT plic).  3. Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Cheb vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 3.7.2018 (žalobce byl přítomen) a ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách dne 15.11.2018 ČSSZ-pracoviště Plzeň (žalobce nebyl přítomen) vyplývá, že žalobce byl nadále od 30.4.2018 uznán invalidní dle § 39 odst. 1 zákona pro invaliditu druhého stupně s tím, že rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X, odd. B, avšak dle lékaře OSSZ položky 1c) a dle lékaře ČSSZ položky 5b) přílohy vyhlášky, pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti oběma lékaři 50%, která ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna; doba platnosti posudku: trvale. 4. Žalovaná dne 8.2.2019 ve svém vyjádření k žalobě navrhla provedení důkazu odborným lékařským posouzením, tj. posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení; rozhodnutí bylo ponecháno na úvaze soudu s ohledem na výsledky posouzení zdravotního stavu žalobce. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 29.11.2018 bylo podle dodejky žalobci doručeno dne 3.12.2018. 5. V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 21.6.2019 za účasti odborného lékaře z oboru interního lékařství i žalobce. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (29.11.2018) byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%; doba platnosti posudku (lhůta KLP): trvale. Komise uvedla, že dle doložené zdravotní dokumentace a interním vyšetřením při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je těžké chronické progredující plicní onemocnění, v dif. dg. sarkoidoza nebo sekund. plicní fibroza při plicním emfyzému s prokázanou těžkou poruchou plicních funkcí. Jedná se o těžké funkční postižení uvedené v kapitole X (postižení dýchací soustavy), oddílu B (dolní cesty dýchací), položce 5c) přílohy vyhlášky, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 70% při rozmezí 70-80% a tato míra poklesu nebyla změněna, když nebyl důvod pro použití § 3 ani § 4 odst. 1 citované vyhlášky. S ohledem na zjištěný průběh onemocnění, zdravotní stav a funkční postižení žalobce komise konstatovala, že není v souladu s posudkovým zhodnocením OSSZ Cheb ani námitkového řízení ve smyslu přiznání invalidity druhého stupně při přiřazení funkčního postižení OSSZ Cheb ke kapitole X, oddílu B, položce 1c) resp. při přiřazení funkčního postižení námitkového řízení ke kapitole X, oddílu B, položce 5b) a stanovení míry poklesu pracovní schopnosti 50%. Vzhledem k prokazatelnému funkčnímu postižení, zejména těžkému funkčnímu postižení plic vyplývajícímu z doložených lékařských nálezů a z vyšetření interní lékařkou při jednání komise, je odůvodněné přiznání invalidity třetího stupně, když klinický stav odpovídá těžkému postižení. Komise na rozdíl od posudkového zhodnocení OSSZ Cheb a námitkového řízení, které shodně stanovily datum změny st. invalidity na stupeň dnem 30.4.2018, stanovila změnu stupně invalidity z prvního stupně na třetí stupeň dnem 30.7.2018, tj. plicním nálezem prokazujícím zhoršení plicních funkcí na těžké funkční postižení plic. Dle komise žalobce není schopen práce ani za ulehčených podmínek. (Stejnopis posudku byl doručen žalobkyni i žalované.) 6. Soud poznamenává, že v citovaném posudku PK MPSV došlo k písařské chybě na straně 7, když nebyl uveden oddíl B a bylo uvedeno pouze, že se jedná o těžké funkční postižení uvedené v kapitole X, položce 5c) přílohy k vyhlášce, ačkoli uvedená kapitola obsahuje oddíl A (horní cesty dýchací) a oddíl B (dolní cesty dýchací); položka 5 v oddílu A se týká ztráty čichu a chuti a v oddílu B se týká jiných postižení plic a pohrudnice. 7. S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 8. V § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky je stanoveno: V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů (dle § 4 téže vyhlášky lze dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů). V této věci podmínky pro zvýšení (snížení) míry poklesu pracovní schopnosti nebyly shledány, jak uvedeno shora. 9. Dle § 38 písm. a) zákona má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku. 10. Dle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.). 11. Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění. 12. Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 29.11.2018, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).    13. Žalobce se podanou žalobou domáhal přiznání vyššího stupně invalidity z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 21.6.2019 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované (29.11.2018) se u žalobce jednalo o invaliditu třetího stupně od 30.7.2018 a nikoli pouze o invaliditu druhého stupně od 30.4.2018, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 29.11.2018 a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 9.8.2018 bez nařízení jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť žalovaná si neopatřila ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle citovaného posudku PK MPSV zdravotní stav žalobce od 30.7.2018 a tedy k 9.8.2018 i 29.11.2018 odpovídal třetímu stupni invalidity, když míra poklesu jeho pracovní schopnosti činila 70%, avšak lékařem OSSZ a lékařem ČSSZ byla přiznána pouze míra poklesu 50% a to od 30.4.2018, jak uvedeno shora. Na základě posudku uvedených lékařů žalovaná vydala rozhodnutí o změny stupně invalidity žalobce z prvního na druhý stupeň invalidity, která byla na základě posudku PK MPSV zrušena.   14. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobce je dle posudku PK MPSV ze dne 21.6.2019 invalidní pro invaliditu třetího stupně a to od 30.7.2018, o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – změna stupně invalidity u žalobce z prvního na třetí stupeň. Vydáním nového rozhodnutí bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 16Ad 15/2019-38 ze dne 29.8.2019, když rozhodnutí o přiznání třetího stupně invalidity by byla vydala žalovaná v případě zjištění tohoto vyššího stupně invalidity již na základě posouzení zdravotního stavu žalobce lékařem OSSZ v řízení o jeho žádosti o změnu stupně invalidity či v řízení o námitkách lékařem ČSSZ. Právním názorem soudu je žalovaná vázána, jak vyplývá z § 78 odst. 5 s.ř.s.   15. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšný žalobce nepožadoval náklady řízení, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.    Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).    Plzeň 29. srpna 2019 JUDr. Alena Hocká  v.r. samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.