č. j. 16 Ad 30/2018 - 31             ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci žalobkyně:   A. G., bytem Ch.,   proti     žalovanému:   Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, IČ 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 (dále jen MPSV),   v řízení o žalobě ze dne 14.5.2018 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14.2.2018 č.j. MPSV-2018/32159-915 o příspěvek na živobytí, takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Řízení v této projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), pro návrh je stanoven termín žaloba, účastníci jsou označováni žalobce/žalobkyně a žalovaný. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 14.2.2018, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). 2. Krajskému soudu v Plzni (dále jen soud) byla dne 15.5.2018 doručena žaloba žalobkyně předaná k poštovní přepravě dne 14.5.2018 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14.2.2018 č.j. MPSV-2018/32159-915, jehož kopie byla připojena, jímž žalovaný rozhodl o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky– Krajské pobočky v Karlových Varech (dále jen ÚP), ze dne 30.11.2017 č.j. 33355/2017/CHD, kterým rozhodl ode dne 01.11.2017 snížit žalobkyni dávku příspěvek na živobytí z 3.410 Kč na 2.200 Kč měsíčně tak, že podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu (tj. zákona č. 500/2004 Sb.) se výše uvedené rozhodnutí ruší a věc se vrací Úřadu práce České republiky - krajské pobočce v Karlových Varech k novému projednání. 3. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 14.2.2018 bylo žalovaným mimo jiné uvedeno, že ÚP v rozhodnutí ze dne 30.11.2017 sdělil, že žalobkyně pobírá dávku příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, kdy částka živobytí činí dle ustanovení § 24 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o PHN), částku existenčního minima, tedy 2.200,-Kč. Dále ÚP definoval okruh osob, u kterých se nepostupuje po uplynutí 6 měsíců pobírání příspěvku na živobytí dle ustanovení § 24 odst. 1 písm. f) zákona o PHN a též zkonstatoval základní socioekonomickou situaci žalobkyně a uvedl veličiny ovlivňující nárok a výši dávky příspěvek na živobytí. Proti rozhodnutí ÚP podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání, v němž sdělila, že zahájení řízení nebylo doloženo výzvou, proto jí nebyly předloženy podklady řízení a navíc nesouhlasila se snížením částky životního minima na částku 2.200,-Kč a doložila zdravotní listiny a namítala, že u ní vznikla vleklá situace a více záležitostí, které si sama nezavinila. Odvolací orgán, tj. žalovaný, přezkoumal napadené rozhodnutí ÚP a ze spisové dokumentace zjistil, že žalobkyně požádala o dávku příspěvek na živobytí v lednu 2007, při hodnocení nároku a výše této dávky je posuzována samostatně, je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a ÚP vyhodnotil nárok na dávku a tuto jí přiznal; dávka je žalobkyni vyplácena do současnosti. Dále bylo uvedeno, že dne 15.11.2017 ÚP vypravil zahájení správního řízení z moci úřední ve věci změny výše dávky příspěvek na živobytí, jehož součástí je i vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním dle § 36 odst. 3 správního řádu a dne 8.12.2017 vydal ÚP napadené rozhodnutí. Na základě přezkoumání pak žalovaný konstatoval s ohledem na obsah citovaných ustanovení zákona o PHN (§ 2 odst. 2 písm. a), § 69 odst. 2) a správního řádu (§ 46 odst. 1 věty první a odst. 3, § 23 a § 24), že ruší napadené rozhodnutí a věc vrací k novému projednání ÚP, neboť z uvedených ustanovení zákona o PHN a správního řádu bez pochybností vyplývá, že před vydáním správního rozhodnutí je nutné zahájení řízení ve věci a obecně lze konstatovat, že řízení jsou zahajována podáním žádosti či zahájením z moci úřední. V tomto konkrétním případě se jedná o zahájení správního řízení z moci úřední, a aby toto řízení bylo zahájeno, je nutné mít, bez jakýchkoli pochybností, za prokázané, že oznámení o zahájení z moci úřední bylo oznámeno (doručeno) účastníku řízení, tj. žalobkyni. V této věci však bylo řízení zatíženo vadou v doručování písemnosti, jíž je oznámení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním, neboť ze spisové dokumentace vyplývá, že dne 16.11.2017 byla zásilka obsahující oznámení o zahájení správního řízení zmoci úřední č. j. 31058/2017/CHD připravena k vyzvednutí u dodavatele poštovních služeb, ale již dne 22.11.2017 byla vložena do schránky. Nebyla tedy uložena 10 dní, není ověřitelné, zda byl adresát vyzván k vyzvednutí zásilky a zda bylo zanecháno poučení (tato část doručenky založené ve spisové dokumentaci chybí). Není ověřitelné, zda došlo k fikci doručení v souladu s postupy stanovenými správním řádem. Listina nebyla doručena v souladu se správním řádem, není bez pochybností prokázáno, že správní řízení z moci úřední bylo zahájeno. Nelze nechat bez opomenutí skutečnost, že oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední bylo spojeno s vyrozuměním o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním dle § 36 odst. 3 správního řádu. Současně tedy není bez pochybnosti prokázáno, že žalobkyně byla vyrozuměna o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním. Závěrem bylo uvedeno, že ÚP při novém projednání věci zahájí správní řízení z moci úřední spojené s vyrozuměním o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním v souladu se zákonem o PHN a správním řádem a také, že pokud ÚP v rámci ověřování skutečností zjistí, že je dán postup dle § 24 odst. 4 správního řádu, doplní spisovou dokumentaci tak, aby bylo prokázáno, že žalobkyně zapříčinila svým jednáním, že se písemnost považuje za doručenou dnem, kdy došlo k neúspěšnému pokusu o doručení. 4. V podané žalobě, která nebyla zaslaná v originálním vyhotovení, ale jednalo se o kopii psanou na psacím stroji přes uhlový papír (tzv. kopírák) modré barvy a obsahově dosti nesrozumitelnou, žalobkyně uvedla, že žaloba je ve věci rozhodnutí č.j. MPSV-2018/32159-915 ze dne 14.2.2018 odeslaného 28.2. a doručeného dne 12.3.2018 pro nevyřízení nového projednání ÚP Sokolov/ Chodov. Z jejího zmateného obsahu je zřejmé, že žalobkyně není spokojena s jednáním a postupem pracovníků ÚP, kteří nepostupují dle jejích představ. Dále namítala, že jí nebylo doručeno zahájení správ. řízení z 15.11.2017, neboť na doručovací poštu Husova ji p. H. nepředala v dopl. hodinách 16.11. Zahájení správního řízení 15.11.2017 je nevyřízení žádosti, má být nejpozději do 15., ale 16.11. byl teprve ÚP odeslán. Nemůže být ve spisu jí podepsán, padělán podpis? Ev. je lístek z jiného dopisu a je to podvod. K novému projednání nedošlo z důvodu nemoci p. J., dále měla opakované virozy (žalobkyně) a průtahy jsou do průtahů. Požadovala náhradu škody a to doplatek za listopad a prosinec 2017 a to 1.210,-Kč a penále 300 á měsíc, urovnání od ledna 2018 dosud. Dále uvedla, že vyzývá soud, aby nedocházelo ke kumulování nevyřizováním do 15. v měsíci. 5. Zdejší soud doručenou žalobu zaslal k vyjádření žalovanému s tím, aby byl soudu předložen i úplný originál správního spisu v této věci i za účelem zjištění doručení napadeného rozhodnutí žalobkyni a tedy i posouzení ohledně včasnosti podané žaloby. 6. Žalovaný ve svém vyjádření dne 24.5.2018 k žalobě uvedl mimo jiné, že předpokládá, že žalobní námitka směřuje k nevyřízení věci ze strany ÚP po rozhodnutí ze dne 14.2.2018. K tomu uvedl, že rozhodnutí č.j. MPSV- 2018/32159-915 ze dne 14.2.2018 převzala žalobkyně dne 12.3.2018 (zásilka byla připravena k převzetí u držitele poštovní licence ode dne 1.3.2018). Spisová dokumentace ve věci byla na ÚP vrácena (vypravena) dne 3.4.2018. ÚP ve věci opětovně rozhodl rozhodnutím ze dne 2.5.2018 (vypraveným dne 9.5.2018). Ve věci jsou tedy průběžně konány jednotlivé úkony a věc je řešena. K dalším námitkám uvedeným v žalobě bylo sděleno, že odvolací správní orgán zrušil odvoláním napadené rozhodnutí a věc vrátil k novému projednání na ÚP z důvodu, že řízení je zatíženo vadou v doručování písemnosti, jíž je oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední, které bylo spojeno s vyrozuměním o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním. Dále byly uvedeny skutečnosti obsažené v odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaného ohledně doručování zásilky obsahující oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední č.j. 31058/2017/CHD, když ze spisové dokumentace vyplývá, že dne 16.11.2017 předmětná zásilka připravena k vyzvednutí u dodavatele poštovních služeb, ale již dne 22.11.2017 byla vložena do schránky, proto není ověřitelné, zda došlo k fikci doručení v souladu se správním řádem. Jelikož rozhodnutí ÚP bylo zrušeno z důvodu procesních nedostatků, nezabýval se žalovaný meritem věci. Žalovaný také uvedl, že ani zákon o PHN, ani správní řád, nestanoví lhůtu pro vyřízení nároku a výše opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi do 15. dne v daném kalendářním měsíci. Ohledně námitky žalobkyně týkající se volby způsobu výplaty dávky příspěvek na živobytí formou poukázek opravňujících k nákupu zboží ve stanovené hodnotě uvedl, že není relevantní pro řízení ve věci snížení dávky příspěvek na živobytí ode dne 1.11.2017. Rovněž žalovaný podotkl, že z podání žalobkyně, které jsou mu známy z úřední činnosti, je obeznámen s tím, že žalobkyně ve svých podáních uvádí velmi často informace, které se vztahují k jinému řízení, informace z minulosti apod. Závěrem žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a souhlasil s tím, aby bylo rozhodnuto o věci samé bez nařízení jednání. 7. Ze správního spisu vedeného žalovaným v této věci soud zjistil, že jeho obsah odpovídá skutečnostem uvedeným v odůvodnění napadeného rozhodnutí i ve vyjádření ze dne 24.5.2018. Dle založené doručenky bylo napadené rozhodnutí ze dne 14.2.2018 žalobkyni doručeno dne 12.3.2018, tudíž žaloba byla podána v zákonné lhůtě. 8. Následně po doručení vyjádření žalovaného v nepříliš obsahově srozumitelném podání ze dne 14.5.2018 žalobkyně nevyjádřila nesouhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. 9. V dalším obsahově nesrozumitelném podání ze dne 29.6.2018 žalobkyně uvedla mimo jiné, že se obrací na soud, kdy dochází k jistému selhávání instituce MPSV a šíří se trestní oznámení, toto asi soud neovlivní ze dne na den. 10. Dle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v  oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen ‚správní orgán‘). Podle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech pomoci v hmotné nouzi rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu. 11. Podle § 78 odst. 7 s.ř.s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná. 12.  V § 68 odst. 1 až 3 správního řádu je stanoveno: (1) Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. (2) Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení. (3) V odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, v odůvodnění rozhodnutí se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění rozhodnutí pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají. 13. Dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání 14.  V této věci se podanou žalobou z důvodů v ní uvedených domáhala žalobkyně zrušení napadeného rozhodnutí MPSV ze dne 14.2.2018. Soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s., kdy žalovaný tento postup navrhl, a žalobkyně v zákonné lhůtě nevyjádřila nesouhlas s tímto postupem. 15. Soud nezjistil, že by napadené rozhodnutí žalovaného bylo nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů rozhodnutí, což je povinen zkoumat ex offo, ani jeho nepřezkoumatelnost žalobkyně nenamítala. Obsah rozhodnutí žalovaného ze dne 14.2.2018 je zcela srozumitelný, jsou v něm uvedeny všechny rozhodné skutečnosti, na jejichž základě bylo rozhodnuto o zrušení rozhodnutí ÚP a vrácení věci tomuto správnímu orgánu k novému projednání, citována příslušná ustanovení zákona o PHN i správního řádu, a dostatečně srozumitelným způsobem je vysvětlen i důvod zrušení rozhodnutí ÚP ze dne 30.11.2017, tj. pro procesní nedostatky spočívající v tom, že není ověřitelné, zda došlo k fikci doručení zásilky obsahující oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední č.j. 31058/2017/CHD v souladu s postupy stanovenými správním řádem, jak uvedeno shora. Navíc napadeným rozhodnutím žalovaného bylo vyhověno odvolání žalobkyně proti rozhodnutí ÚP ze dne 30.11.2017, věc byla ÚP vrácena k novému projednání, a jak vyplývá i z vyjádření žalovaného k žalobě, ÚP ve věci dále konal, když opětovně rozhodl rozhodnutím ze dne 2.5.2018 (vypraveno dne 9.5.2018), avšak to není předmětem tohoto řízení. Soud se omlouvá za délku tohoto řízení způsobilou objektivními skutečnostmi. 16. S ohledem na všechny shora uvedené rozhodné skutečnosti soud neshledal žalobu žalobkyně důvodnou, proto ji zamítl ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. (výrok I. rozsudku). 17. Žalobkyně ve věci neměla úspěch a správní orgán ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak vyplývá z ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. (výrok II. rozsudku).     Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.). Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a nepřípustnost kasační stížnosti je uvedena v § 104 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).   Plzeň 28. června 2019   JUDr. Alena Hocká  v.r. samosoudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.