č. j. 16 Ad 32/2019 - 36             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci žalobce: Z.S., narozený  …, bytem …,   zastoupeného: Mgr. MUDr. Jana Kollrossová, advokátka, sídlem nám. Republiky 202/28, 301 00  Plzeň, proti     žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení,  IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 19.3.2019 proti rozhodnutí žalované ze dne 14.1.2019 č.j. … o invalidní důchod, takto:   I. Rozhodnutí žalované č.j. … ze dne 14.1.2019 a jemu předcházející rozhodnutí č.j. R-4.9.2018 –… ze dne 4.9.2018  se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.   II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.146,- Kč ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce advokátky Mgr. MUDr. Jany Kollrossové na účet číslo 197502281/0300, VS 110569.   Odůvodnění: 1. Včasnou žalobou ze dne 19.3.2019 s připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 14.1.2019 č.j. …, jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. R- 4.9.2018 – … ze dne 4.9.2018, kterým žalobci od 31.8.2018 přiznala invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-město ze dne 31.7.2018 je ode dne 27.6.2018 invalidní pro invaliditu druhého stupně, když pokles jeho pracovní schopnosti činí 50%; invalidní důchod činí 9.010 Kč měsíčně. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 14.1.2019 bylo uvedeno, že novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem ČSSZ dne 10.1.2019 bylo zjištěno, že žalobce je od 27.6.2018 invalidní pro invaliditu druhého stupně, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položce 1c) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-40% a lékař ČSSZ zvolil na základě doložených lékařských zpráv s ohledem na charakter zdravotního postižení horní hranici vymezeného rozpětí, tj. 40% a tuto procentní míru vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvýšil podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 10% na celkových 50%, proto nebylo možno vyhovět námitkám žalobce požadujícího přiznání invalidity třetího stupně. 2. V žalobě žalobce mimo jiné vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím s ohledem na svůj zdravotní stav, který obsáhle popsal, přičemž dle něho byl zdravotní stav chybně posouzen s ohledem na závěr posouzení, který je v rozporu s jeho objektivním zdravotním stavem pohyblivosti a postižením jednotlivých částí páteře. Dle něho mělo být jeho zdravotní postižení posouzeno dle kapitoly XIII, oddílu E, bodu 1d) a stanovenou míru ještě zvýšit o 10% kvůli dalším zdravotním postižením. Vyjádřil také podivení nad tím, že odvolací orgán na rozdíl od správního orgánu prvního stupně dospěl k závěru, že u žalobce dochází k dráždění míšních kořenů, přesto hodnocení ponechal na stejné úrovni, takže tento závěr je značně nelogický a nesprávný, tudíž trval na tom, aby byl znovu posouzen jeho zdravotní stav. Závěrem proto žalobce požadoval přezkoumání rozhodnutí, dále zrušení napadeného rozhodnutí ze dne 14.1.2019 a vrácení věci žalované k dalšímu řízení i náhradu nákladů řízení za 2 úkony právní služby, 2x RP a 21% DPH k rukám právní zástupkyně žalobce. 3. Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Plzeň-město vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 31.7.2018 (žalobce nebyl účasten jednání) a ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách dne 10.1.2019 ČSSZ-pracoviště Plzeň vyplývá, že žalobce byl uznán invalidní dle § 39 odst. 1 zákona pro invaliditu druhého stupně s tím, že rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položce 1c) přílohy vyhlášky, pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 40%, která vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 10% na celkových 50%; den vzniku invalidity: 27.6.2018 a doba platnosti posudku: 30.9.2019 (dle OSSZ) a 30.9.2020 (ČSSZ). 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě dne 4.4.2019 navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení; za současného skutkového stavu setrvala na svém rozhodnutí ze dne 14.1.2019 a navrhla zamítnutí žaloby. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 14.1.2019 bylo podle dodejky zástupci žalobce doručeno dne 23.1.2019. 5. V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 4.6.2019 za účasti odborného lékaře z oboru neurologie a žalobce. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (14.1.2019) byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70% a datum vzniku invalidity bylo stanoveno 27.6.2018 (neurologickým nálezem); doba platnosti (lhůta KLP): 30.6.2021. Komise uvedla, že dle doložené zdravotní dokumentace a vyšetřením žalobce neurologem při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chronický bolestivý syndrom páteře, žalobce je polymorbidní. Proto PK MPSV oproti posouzení lékařem OSSZ a ČSSZ hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti podle XIII, oddíl E, položky 1d) přílohy vyhlášky horní hranicí proc. rozpětí – 70% a tato míra poklesu ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna. Datum vzniku invalidity byl stanoven shodně s lékařem OSSZ i ČSSZ dnem 27.6.2018 – neurologickým nálezem D8le komise uvedla, že hodnotí zjištěné již jako těžké, s projevy kořenového dráždění do obou dolních končetin, trvalým funkčně významným neurologickým nálezem se zánikovou kořenovou lézí L5 oboustranně, jsou přítomny projevy chronické neurogenní léze, jde o pokles celkové výkonnosti při lehkém zatížení a některé denní aktivity jsou značně omezeny. Zjištěné funkční postižení koreluje s výsledky vyšetření MR a EMG. Horní hranice byla stanovena s ohledem na další zdravotní postižení, která mají rovněž dopad na celkovou výkonnost a pohyblivost, je verifikována významná sensitivně motorická diabetická polyneuropatie dolních končetin, těžká gonarthrosa pravého kolenního kloubu s významně omezenou hybností, v klinickém nálezu je omezena i zevní rotace v obou kyčelních kloubech. Na HK jsou EMG známky lehké sensitivní polyneuropatie a komprese n. medianus v karpálním tunelu. K datu napadeného rozhodnutí PK MPSV nepředpokládá schopnost zvládání ani lehké fyzické zátěže a výkon výdělečné činnosti za ulehčených podmínek. Platnost posudku omezena s ohledem na plánovanou ortopedickou operaci a její dopad na celkovou pohyblivost. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.) 6. S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.   7. V § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky je stanoveno: V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů (podle § 4 odst. 1 téže vyhlášky lze dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů). V této věci pouze však podmínky pro zvýšení míry poklesu pracovní schopnosti byly shledány lékařem OSSZ Plzeň-město i lékařem ČSSZ, jak uvedeno shora. 8. Dle § 38 písm. a) zákona má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku.   9. Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.). 10. Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění. 11. Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 14.1.2019, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).    12. Žalobce se podanou žalobou domáhal přiznání vyššího stupně invalidního důchodu z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 4.6.2019 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované ČSSZ se u žalobce jednalo o invaliditu třetího nikoli pouze druhého stupně se stejným datem vzniku 27.6.2018, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 14.1.2019 a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 4.9.2018 bez nařízení jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť žalovaná si neopatřila ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle citovaného posudku PK MPSV zdravotní stav žalobce od 27.6.2018 a tedy ke 4.9.2018 i 14.1.2019 odpovídal třetímu stupni invalidity, když míra poklesu jeho pracovní schopnosti činila 70%, avšak míra poklesu přiznaná lékařem OSSZ i lékařem ČSSZ činila pouze 50%.   13. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobce je dle posudku PK MPSV ze dne 4.6.2019 invalidní pro invaliditu třetího stupně od 27.6.2018, o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – vznik invalidity třetího stupně (od uvedeného data), čímž bude realizovat rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 28.8.2019 č.j. 16 Ad  32/2019-36, když rozhodnutí o invalidním důchodu pro invaliditu třetího stupně by byla vydala žalovaná v případě zjištění vzniku invalidity žalobce již v řízení o jeho žádosti či o podaných námitkách, přičemž podkladem pro vydaná rozhodnutí žalované byly posudky lékaře OSSZ a ČSSZ shora uvedené.   14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.  Zástupce žalobce v žalobě ze dne 19.3.2019 požadoval náklady řízení v celkové výši 3.146,-Kč a to za 2 úkony právní služby á 1.000,-Kč , tj. 2.000,-Kč, a za 2 režijní paušály á 300,-Kč, tj. 600,-Kč  i DPH 21% (z částky 2.600,-Kč), neboť je jeho plátcem (vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. Spr 1956/2008), tj. 546,-Kč. Nárok je oprávněný, soud proto přiznal na nákladech řízení požadovanou částku 3.146,-Kč, jež je zcela v souladu s § 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 i 14a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif., když tuto částku je povinna žalovaná uhradit k rukám zástupce žalobce ve lhůtě, kterou soud považuje za přiměřenou (výrok II. rozsudku). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).    Plzeň 28. srpna 2019   JUDr. Alena Hocká  v.r. samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.