č. j. 17 A 213/2019 - 29                 ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci     žalobkyně:   E.A. , nar.  …,  t.č. Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, sídlem Tř. Rudé armády 1000, 517 41  Kostelec nad Orlicí   zastoupené: Mgr. Tomáš Císař, advokát, sídlem Vinohradská 22, 120 00  Praha 2, proti     žalovanému:   Ředitelství služby cizinecké policie, IČ 00007064, sídlem Olšanská 2, 130 51  Praha 3   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21.10.2019 č.j. CPR-11475-11/ČJ-2019-930310-V243, takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále jen „správní orgán I. stupně“), č.j. KRPP-6378-19/ČJ-2019-030022 ze dne 19.2.2019, kterým bylo žalobkyni uloženo správní vyhoštění a doba, po kterou nelze cizince umožnit vstup na území členských států Evropské unie, byla stanovena na 3 roky. 2. Žalobkyně v žalobě namítala nedostatečně zjištěný skutkový stav. Správní orgán podle ní zjistil všechny okolnosti svědčící v neprospěch vyhoštěného účastníka řízení, ale opomněl zjišťovat i skutečnosti v jeho prospěch. Došlo i k porušení ust. § 2 odst. 3 a 4 správního řádu. Správní orgán uváděl, že žalobkyně předložila při kontrole pracovníkům policie padělaný doklad. Správní orgán bez řádné vlastní úvahy odkazuje na odborné vyjádření Policie ČR. Odborné vyjádření je jakýmsi nejjednodušším „znaleckým" vyjádřením. Místo přibrání znalce je možno se spokojit v jednoduchých případech s potvrzením nebo odborným vyjádřením příslušného orgánu, o jejichž správnosti nejsou pochybnosti. Odborné vyjádření je tedy útvarem jednodušším než znalecký posudek, je jeho prvním předstupněm pro případ, že speciálních znalostí znalce není třeba. V daném případě byla zkoumána veřejná listina vydaná navíc cizím státem. Žalobkyně namítala, že je odborné vyjádření zcela nedostatečným. Jaký má policejní orgán ČR zkušenosti se zkoumáním zahraničních listin, tím spíše pak veřejných listin. Tento případ, tedy zkoumání pravosti cizozemské listiny, vyžaduje ustanovení znalce. Žalobkyně namítala, že správní orgán porušil ustanovení o dokazování. 3. Žalobkyně dále namítala, že odborné vyjádření představuje druh listinného důkazu. Dle ust. § 53 odst. 6 správního řádu o provedení důkazu listinou se učiní záznam do spisu. Za přítomnosti účastníků nebo zúčastněných osob, anebo účastní-li se úkonu veřejnost, se důkaz listinou provede tak, že se listina přečte nebo sdělí její obsah. Správní orgán v řízení prováděl dokazování, avšak tento důkaz řádným způsobem neprovedl. Podle žalobkyně je i délka vyhoštění nepřiměřená okolnostem případu a stávající praxi správních orgánů. Pokud by skutečně účastníkem předložený doklad byl padělkem, žalobkyně neměla o takovém stavu věci žádné povědomí. Správní orgán podle žalobkyně nedostatečně posoudil přiměřenost rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud jde o zásah do soukromého a rodinného života. Ačkoliv správní orgán v rámci výslechu účastníka řízení podkládal relevantní otázky, tak nezjistil veškeré podstatné skutečnosti. 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí a plně odkázal na napadené rozhodnutí 5. Součástí správního spisu je úřední záznam o pobytové kontrole, kterou provádělo Krajské ředitelství Plzeňského kraje dne 11. 1. 2019 od 20:30 do 21:00 hodin v nočním klubu Pamela v Husově ulici 15 v Plzni. Žalobkyně se prokázala cestovním dokladem Nigérie a povolením k pobytu Španělska. Policie podala žádost o odborné prozkoumání těchto dokladů dne 12. 1. 2019, téhož dne bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění žalobkyně. Žalobkyně téhož dne vypovídala jako účastník, kdy uváděla, že z Nigérie přicestovala asi před rokem a měsícem do Itálie nelegálně lodí. Byla zadržena policií, která jí sebrala všechny doklady. Nějakou dobu byla v Itálii, pak jí jeden člověk pomohl získat pas Nigérie a další doklad. Neplatila za něj nic, chtěl jí pomoci, bylo jí řečeno, že na doklady může cestovat po celé Evropské unii. Na ně v červenci 2017 přicestovala do České republiky, bydlela celou dobu v Pamele, pravý cestovní pas nemá, ani žádné povolení k pobytu nebo vízum. Ve Španělsku nikdy nebyla. Tvrdila, že nevěděla, že jde o padělek. Sjednané zdravotní pojištění nemá. Bydlí v Pamele. Platí tam tisíc korun měsíčně za ubytování. Rovněž zde pracuje. V České republice nikoho nemá, ale musí zprostředkovateli za cestu z Nigérie do Itálie zaplatit dvacet tisíc eur. Dobrovolně do domovského státu vycestovat nechce. 6.  Dále je součástí spisu odborné vyjádření Odboru cizinecké policie, oddělení dokladů a specializovaných činností ze dne 12. 1. 2019 k cestovnímu pasu Nigérie a k povolení k pobytu Španělska pro rodinného příslušníka občana EU. Cestovní pas Nigérie na první pohled doklad nevykazoval známky padělání či pozměnění, nicméně při posouzení ID strany dokladu je vidět použité odlišné tiskové techniky. Přes původní ID stranu byla nalepena nová padělaná ID strana. Odlišná tisková technika je zřejmá u fotografie držitele dokladu, u čísla dokladu a zcela chybí všechny zabezpečovací prvky pod ultrafialovým světlem. Kontrolním výpočtem bylo zjištěno, že na dokladu nesouhlasí tři kontrolní číslice. Pokud jde o průkaz k pobytu Španělska, opět na první pohled nevykazoval známky padělání či pozměnění, ovšem při bližším posouzení identifikační strany dokladu je vidět použití odlišných tiskových technik. V ultrafialovém spektru má doklad vysokou luminiscenci a zcela chybí všechny zabezpečovací prvky. Personifikace a podtisk jsou u dokladu vytištěny odlišnými tiskovými technikami od vzoru, který byl předložen jako podklad pro srovnání. Rovněž číslo dokladu je vytištěno odlišnými tiskovými technikami. Nesouhlasila ani jedna kontrolní číslice dokladu při kontrolním výpočtu. Závěr odborného vyjádření byl: jedná se pozměněný cestovní pas Nigérie, k němuž došlo nalepením padělané ID strany přes původní originální ID stranu dokladu, a přes padělanou stranu dokladu byla opět nalepena původní originální krycí folie. Na padělané straně dokladu tiskové techniky neodpovídají dostupnému vzoru. Dále jde o totální padělek průkazu k pobytu Španělska, kde použité tiskové techniky neodpovídají vzoru, doklad vykazuje odlišnosti při podrobném posouzení. Cestovní pas dle závěru odborného vyjádření je pozměněnou veřejnou listinou a průkaz k povolení pobytu Španělska padělanou veřejnou listinou. 7. Podle závazného stanoviska k možnosti vycestování cizince vydaného Ministerstvem vnitra ČR, odborem azylové a migrační politiky, dne 12. 1. 2019 je vycestování možné. Přílohou je zpráva Ministerstva OAMP ze dne 19. 9. 2018 o bezpečnostní a politické situaci v zemi v září 2018. 8. Dne 19. 2. 2019 byla žalobkyni podle § 36 odst. 3 správního řádu dána možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí za přítomnosti tlumočníka do anglického jazyka. Žalobkyně byla přítomna, to stvrdila svým podpisem. Žádné námitky vzneseny nebyly. 9. V prvostupňovém rozhodnutí správní orgán měl za prokázané, že žalobkyně se při pobytové kontrole prokázala padělaným dokladem. Od července 2017 pobývala v ČR bez víza a cestovního dokladu. Tím naplnila ustanovení § 119 odst. 1 písmene b) bod první zákona o pobytu cizinců, kdy policie vydá rozhodnutí o správní vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán nebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním. Podle tohoto ustanovení lze stanovit lhůtu vyhoštění až na 5 let. Současně na základě uvedených skutečností správní orgán dospěl k závěru, že žalobkyně pobývala v ČR od července 2017 do 11. 1. 2019 bez cestovního dokladu. Tím naplnila ustanovení § 119 odst. 1 písmeno c) bod první zákona o pobytu cizinců, podle něhož policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění až na 3 roky, pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn. Tento závěr opřel správní orgán zejména o výslech žalobkyně. Z rodné Nigérie přicestovala asi před rokem a měsícem nelegálně do Itálie lodí. Byla zadržena italskou policií, která jí sebrala všechny doklady. Nějakou dobu byla v Itálii. Pak jí jeden člověk pomohl získat pas Nigérie a doklad. Následně přicestovala na doklady v červenci 2017 do České republiky. Pravý cestovní doklad nemá, nemá ani povolení k pobytu. Od svého příjezdu v červenci 2017 území České republiky neopustila. Podle správního orgánu je na místě vydání rozhodnutí správní vyhoštění vzhledem k tomu, že žalobkyně se prokázala při pobytové kontrole padělaným dokladem. Dále je pak třeba zohlednit délku neoprávněného pobytu od července 2017 do 11. 1. 2019. Rovněž bylo přihlédnuto k tomu, že žalobkyně uvedla, že si nebyla vědoma tomu, že se jedná o padělaný a pozměněný doklad, přestože ve Španělsku nikdy nebyla. Na základě toho má stanovenou dobu vyhoštění správní orgán za přiměřenou k těmto skutečnostem. Rozhodnutí považuje správní orgán za přiměřené i z hlediska zásahu do soukromého a rodinného života žalobkyně ve smyslu § 174 a) zákona o pobytu cizinců. Správní orgán vzal v úvahu délku neoprávněného i oprávněného pobytu žalobkyně v ČR, její věk, zdravotní stav, rodinné a ekonomické poměry v ČR, společenskou a kulturní integraci v ČR a intenzitu vazeb v zemi původu. Žalobkyně přicestovala neoprávněně bez víza a od července 2017 do 11. 1. 2019 zde pobývala, ač k tomu nebyla oprávněna. Proto rozhodnutí o správní vyhoštění nemůže být nepřiměřeným zásahem podle správního orgánu do soukromého a rodinného života žalobkyně. Účastnice je v produktivním věku, byla zaměstnána v nočním klubu Pamela. Podle správního orgánu nemůže dojít k nepřiměřenému zásahu do soukromého a rodinného života, pokud se jedná o ženu v produktivním věku, která pracuje. Dále bylo zkonstatováno, že žalobkyně neuvedla ani žádné zdravotní důvody, které by jí bránili ve vycestování. Rovněž potvrdila, že nemá na území Evropské unie osobu, kvůli které by ukončení pobytu bylo z hlediska zásahu do soukromého a rodinného života nepřiměřené. Vhledem k tomu, jakého jednání se v ČR dopustila, dospěl správní orgán k závěru, že rozhodnutím o vydání správního vyhoštění by nedošlo k nepřiměřenému zásahu do jejího soukromého a rodinného života. Bylo zkonstatováno, že žalobkyně zde pobývá současně tak, že si není schopná vzhledem k nelegálnímu pobytu legálním způsobem zajišťovat finanční prostředky k pobytu v ČR. Nemá na území ČR žádné ekonomické závazky, kvůli kterým by vydání rozhodnutí o správním vyhoštění představovalo nepřiměřený zásah do jejího soukromého života. K otázce integrace správní orgán konstatoval, že nelze považovat cizinku porušující zákony ČR prokázáním se padělaným dokladem, neoprávněný pobyt bez cestovního dokladu a víza za cizince, který se chce společensky a kulturně integrovat do společnosti, ve které žije. Nelze přehlédnout, že účastnice řízení neovládá český jazyk, což jí zcela nepochybně brání k další integraci do české společnosti. Účastnice řízení po celou dobu svého pobytu žila v nočním klubu Pamela. Na základě toho dospěl správní orgán k závěru, že v daném případě se nebude jednat o zásah nepřiměřený do života žalobkyně. Současně uvedla, že má celou rodinu a příbuzné v Nigérii, tudíž nemá podle správního orgánu narušeny vazby na domovskou zemi a nebude se jednat o zásah nepřiměřený do jejího života rodinného a soukromého. Vhledem k délce neoprávněného pobytu žalobkyně ČR a současně jejímu prokazování padělaným dokladem je podle správního orgánu zájem státu ukončit pobyt žalobkyně na území. Zájmem státu je, aby se cizinci třetích zemí na území neprokazovali padělanými doklady členských států Evropské unie a nezneužívali všech výhod plynoucích z těchto dokladů. 10. V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaný konstatoval, že v rámci správního řízení nemohla být seznámena i žalobkyně s prováděním důkazu žádostí o odborné vyjádření, neboť žádost byla zpracována před zahájením správního řízení a nejednalo se o provádění důkazů, neboť tím bylo až samotné odborné vyjádření. S ním a s jeho výsledky byla cizinka seznámena dne 19. 2. 2019 ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. Byla jí dána možnost se k tomuto podkladu pro rozhodnutí vyjádřit. Této možnosti nevyužila. Jestliže nepředložila jediný důkaz, kterým by na rozdíl od odborného vyjádření prokazovala pravost dokladů, nebylo potřeba tuto skutečnost dále prokazovat znaleckým posudkem. K námitce k délce správního vyhoštění žalovaný uvedl, že délka zákazu vstupu na území členských států EU patří do diskreční pravomoci správního orgánu prvního stupně a úkolem odvolacího orgánu je posoudit, zda nepřekročil mezi správního uvážení. Odvolací orgán shledal odůvodnění délky správního vyhoštění jako dostatečné, srozumitelné a přesvědčivé. Správní orgán prvého stupně vyložil, že v projednávaném případě dobu vyhoštění stanovil s ohledem na charakter a délku porušení právních předpisů současně při zohlednění výpovědi cizinky, že o pozměnění a padělku nevěděla. Žalovaný pochybuje o věrohodnosti tohoto tvrzení, pokud si cizinka přes neznámou osobu opatřila cestovní doklad až při nelegálním pobytu v Itálii a povolení k pobytu ve Španělsku, kde nikdy nebyla. Cizinkou deklarovaná nevědomost porušení zákona je naprosto bezvýznamná. Z judikatury vyplývá, že je nutno primárně konstatovat, že pro posouzení aplikovatelnosti § 119 zákona o pobytu cizinců je nepodstatné, jaké skutečnosti vzniku protiprávního jednání předcházely. Při naplnění podmínek pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění není zavinění předmětem zkoumání, neboť správní vyhoštění není trestem, ale správním opatřením státu za účelem dosažení stavu, kdy se v ČR budou zdržovat pouze cizinci, kteří budou respektovat a dodržovat zákony ČR. Jde o regulační opatření na úseku migrace, které je nezbytným prvkem ochrany společnosti ČR, ať už na úseku bezpečnosti státu, veřejného zdraví, veřejného pořádku či trhu práce. Cizinka je v postavení, kdy povinnost seznámit se se zákonem o pobytu cizinců a souvisejícími podmínkami pobytu jí plyne přímo z jejího postavení. Je totiž cizincem a zákon č. 326 z roku 1999 Sb. je základním právním předpisem upravujícím vstup, pobyt a vycestování cizinců z ČR. Správní orgán postupoval dle své ustálené rozhodovací praxe. Bylo zjištěno, že žalobkyně nemá v ČR žádné rodinné, soukromé ani jiné vazby, které by byly správním vyhoštěním narušeny, a naopak do protokolu o výslechu účastníků uvedla, že celá její rodina je v Nigerii. Po celou dobu bydlí a pracuje v nočním klubu Pamela a žalovaný neshledal, že by cizinka měla v ČR vybudované takové zázemí, které by pro pokračování jejího soukromého a rodinného života bylo nepřekonatelnou objektivní překážkou při návratu do země původu. Správní vyhoštění nepředstavuje pro cizinku nepřiměřený zásah do rodinného a soukromého života podle žalovaného. 11. Žalobu soud neshledal důvodnou. 12. Hlavní žalobní námitka spočívala v tvrzení, že byl nedostatečně zjištěný skutkový stav proto, že v daném případě měl být proveden znalecký posudek za účelem zkoumání cestovních dokladů, nikoliv pouhé odborné vyjádření, které nemá dle názoru žalobkyně požadovanou odbornou úroveň. Druhá námitka spočívala v tom, že toto odborné vyjádření nebylo žalobkyni provedeno jako důkaz. 13. K tomu soud uvádí, že se ztotožňuje s žalobkyní v tom, že nebylo nařízeno správním orgánem druhé jednání po obdržení výsledku zkoumání odborného vyjádření za účelem seznámení žalobkyně s vyjádřením. Nicméně tato procesní vada nemohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí za situace, kdy žalobkyně byla s odborným vyjádřením jakožto s podkladem rozhodnutí seznámena v rámci § 36 odst. 3 s.ř.s.  a nevznášela proti tomuto způsobu seznámení provádění žádné námitky. Přitom se jednalo o seznámení za přítomnosti tlumočníka. Navíc soud při jednání sdělil obsah této listiny, čímž soud doplnil dokazování v souladu se s.ř.s. 14. Současně z výše shrnutého odůvodnění rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vyplynulo, že hlavním důkazem, o který správní orgán opřel své rozhodnutí, byla samotná výpověď žalobkyně, která v podstatě přiznala, že již ze země původu vycestovala vědomě nelegálně. Zaplatila kvůli tomu pašerákům. Doklady, které byly shledány nepravými, získala teprve v Itálii, a to od známého, nikoli od úřadů. Pravé doklady nemá. Předložené povolení k pobytu se týká Španělska, kde žalobkyně dle svého vyjádření nikdy nebyla, a zároveň rodinného příslušníka občana EU, jímž žalobkyně rovněž dle svého tvrzení není (v Eu nikoho nemá, rodina je v Nigérii). Za této situace soud stejně jako správní orgány považuje tvrzení žalobkyně, že nevěděla, že se prokazuje falešnými doklady, za zcela nevěrohodné. 15. Současně soud na základě této výpovědi žalobkyně učiněné ve správním řízení neuznal námitku, že opatření odborného vyjádření představovalo nedostatečné dokazování a že měl být proveden znalecký posudek. Rozhodující skutečnosti totiž vyplynuly ze samotné výpovědi žalobkyně, která byla stěžejním důkazem. Proto postačovalo doplnění podkladů pro rozhodnutí o odborné vyjádření k povaze předložených cestovních dokladů. O odbornosti pořizovatele vyjádření přitom nelze pochybovat, neboť odborné vyjádření vydalo právě oddělení cestovních dokladů odboru cizinecké policie, tedy jednoznačně kompetentní orgán. Nadto proti závěrům odborného vyjádření nevznesla žalobkyně žádné konkrétní námitky. 16. Soud neshledal nepřiměřenost stanovené délky správního vyhoštění v dané situaci, neboť délka nelegálního pobytu v ČR přesahovala rok a žalobkyně jakožto cizinka je povinna dodržovat zákon o pobytu cizinců. To znamená, že měla činit kroky, aby svůj pobyt v ČR legalizovala. Ze správního spisu vyplynulo, že žalobkyně byla v tomto směru zcela pasivní, přestože nejen dlouhodobě v ČR pobývala, ale dokonce i bez povolení pracovala. Rovněž je nutno přihlédnout i k dalšímu protiprávnímu jednání žalobkyně kromě nelegálního pobytu, když se prokazovala předkládáním nepravých cestovních dokladů. Doba vyhoštění byla správním orgánem stanovena lehce nad polovinou délky správního vyhoštění a za popsané situace se nejedná dle názoru soudu o nepřiměřenou délku vyhoštění. 17. Soud neshledal důvodnou ani námitku nedostatečného posouzení přiměřenosti rozhodnutí podle § 174a zákona o pobytu cizinců, neboť z výše shrnutého odůvodnění rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je zřejmé, že je vněm dostatečně podrobně popsána a zhodnocena situace žalobkyně ve vztahu k ustanovení § 174a zákona o pobytu cizinců. Správní orgán zejména správně poukázal na skutečnost, že všechny rodinné vazby má žalobkyně nadále pouze v zemi původu, v EU není nijak integrována, celou dobu bydlí a nelegálně pracuje v nočním klubu, neumí vůbec česky, nemá zde ani žádné majetkové zázemí. Na základě toho soud neshledal porušení ustanovení § 174a zákona o pobytu cizinců. 18. S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zamítl. 19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy by na náhradu nákladů řízení měl právo žalovaný, jenž měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, ani nepožadoval jakoukoli jejich náhradu, proto nebyla náhrada nákladů žádnému z účastníků řízení přiznána.   Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Plzeň 19. prosince 2019   Mgr. Jana Komínková  v.r. samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.