č. j. 30A 136/2018-40 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci   žalobce:   X.H.D., narozen dne …, státní příslušnost Vietnamská socialistická republika, místo pobytu v ČR:  … zastoupen: Mgr. Ing. Jan Lerch, advokát, Bedřicha Smetany 2, 301 00 Plzeň proti   žalované:   Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 5. 2018 č. j. MV-39960-4/SO-2018 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 16. 5. 2018 č. j. MV-39960-4/SO-2018 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo dle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále též „prvoinstanční orgán“) ze dne 2. 2. 2018 č. j. OAM-3259-8/ZR-2017. Tímto prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto o zrušení platnosti žalobcova povolení k trvalému pobytu dle § 77 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále též „zákon o pobytu cizinců“), a dle § 77 odst. 3 téhož zákona mu byla k vycestování z území České republiky stanovena lhůta 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Žalobní body 2. V žalobě žalobce namítal, že správní orgány vyložily zákon způsobem, který je v právním státě neobhajitelný, a zasáhly tak do práv žalobce. Napadené rozhodnutí vychází z nesprávného právního posouzení věci, konkrétně z nesprávného výkladu § 77 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců. Žalovaná vychází z právního názoru, že v případě splnění podmínky uvedené v tomto ustanovení je správní orgán povinen zrušit cizinci platnost povolení k trvalému pobytu, aniž by jakkoli zkoumal důvody nepřítomnosti cizince na území České republiky. S tímto názorem žalobce nesouhlasí. Jakkoli je zřejmé, že dlouhodobým nepřetržitým pobytem cizince mimo území České republiky je narušen účel povolení trvalého pobytu, má žalobce za to, že pobyt mimo území ČR z důvodů na žalobcově vůli nezávislých, zejména pak z důvodu vážného onemocnění, nemůže odůvodňovat tak závažný zásah do práv cizince, jakým je zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu. Správní orgán musí respektovat nejen doslovné znění zákona, ale rovněž jeho účel, smysl a základní zásady spravedlnosti. Žalobce se domníval, že napadené rozhodnutí ve světle těchto kritérií nemůže obstát. Postup dle § 7 odst. 1 písm. d) citovaného zákona je odůvodněn pouze v případě, že se jedná o svévolné jednání cizince, nikoli v případě, že jsou dány objektivní skutečnosti, pro které musel cizinec pobývat mimo ČR.   Vyjádření žalované 3. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. V podrobnostech odkázala na obsah napadeného rozhodnutí a spisový materiál. Dále žalovaná uvedla, že skutečnost, že právo pobývat na území cizího státu v žádném případě není možno kvalifikovat jako základní lidské právo každého člověka, a nepatří do kategorie základních lidských práv a svobod chráněných ústavním pořádkem České republiky.   Posouzení věci krajským soudem 4. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s.ř.s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. 5. Krajský soud rozhodoval bez nařízení ústního jednání, neboť s tím obě strany ve smyslu ust. § 51 s.ř.s. souhlasily. 6. Žaloba není důvodná. 7. Soud vycházel z ust. § 77 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců, dle kterého ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže cizinec pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let.  8. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce měl na území České republiky povolen trvalý pobyt od 11. 6. 1997. Dne 12. 12. 2017 bylo z moci úřední se žalobcem zahájeno řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu dle ust. § 77 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců. Z kopií cestovního pasu, které jsou založeny ve správním spisu vyplývá, že žalobce od 23. 10. 2007 žil ve Vietnamu a dne 15. 11. 2017 odletěl z Vietnamu zpět do České republiky. Z uvedené měl správní orgán prokázáno, že žalobce pobýval mimo území České republiky déle než 6 let, konkrétně 10 let a 22 dní, a proto rozhodnutím ze dne 2. 2. 2018 č. j. OAM-3259-8/ZR-2017 žalobci dle ust. § 77 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců povolení k trvalému pobytu zrušil. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, ve kterém namítal, že správní orgán měl přihlédnout k důvodům pobytu mimo území České republiky, neboť jím byl nepříznivý zdravotní stav žalobce, což doložil výpisem z chorobopisu. Odvolání bylo dne 16. 5. 2018 pod č. j. MV-39960-40/SO-2018 zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Žalovaná se ve svém rozhodnutí ztotožnila s názorem správního orgánu, že jsou splněny požadavky pro aplikaci ust. § 77 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců a že správní orgány nejsou v daném případě povinny zkoumat existenci liberačních důvodů a posuzovat přiměřenost rozhodnutí.  9. Žalobce v žalobě uváděl pouze jednu žalobní námitku, a to, že správní orgány při svém rozhodování nevzaly v potaz důvody, které žalobce vedly k dlouhodobému pobytu mimo území České republiky, ačkoli se jednalo o důvody, které byly na vůli žalobce nezávislé. Krajský soud v Plzni tento žalobní bod neshledal důvodným. Ustanovení § 77 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců upravuje situaci, kdy je cizinci zrušena platnost povolení k trvalému pobytu z důvodu nepřetržitého pobytu mimo Českou republiku delšího než 6 let. Citované ustanovení neobsahuje žádné liberační důvody, které by mohly zmírnit, případně vyloučit dopad citovaného ustanovení na žalobce. V tomto směru je argumentace žalobce mylná. Pokud by správní orgán v daném případě zohlednil žalobcův případný nepříznivý zdravotní stav, postupoval by nezákonně. Ustanovení § 77 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců je koncipováno tak, že pokud je splněna podmínka, že žalobce, kterému je uděleno povolení k trvalému pobytu, pobývá mimo území České republiky déle než 6 let, je správní orgán povinen zrušit platnost tohoto povolení, aniž by zkoumal příčiny žalobcova pobytu mimo území ČR. Tím se ust. § 77 odst. 1 písm. d) citovaného zákona liší např. od ust. § 77 odst. 1 písm. c) téhož zákona, dle kterého ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže cizinec pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí. Ze samotného zákonného znění tohoto ustanovení vyplývá, že při aplikaci ust. § 77 odst. 1 písm. c) citovaného zákona je správní orgán tzv. liberační důvody, které byly důvodem pro pobyt mimo určené území, při svém rozhodování zohlednit. O takový případ se v nyní posuzované věci nejedná. Jak vyplývá ze správního a soudního spisu, mezi stranami je nesporné, že žalobce pobýval mimo území České republiky déle než 6 let, a proto bylo namístě aplikovat ust. § 77 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců. V návaznosti na výše uvedené je pak nutno konstatovat, že za takových okolností nezbylo správnímu orgánu než žalobcovo povolení k trvalému pobytu zrušit, aniž by zkoumal, zda existují v případě žalobce nějaké liberační důvody. 10. Žalobu soud shledal nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. rozsudkem zamítl.   Náklady řízení 11. Žalovaný správní orgán, který měl ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný správní orgán náhradu nákladů nepožadoval, a proto bylo rozhodnuto, že na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Plzeň 28. 11. 2019 JUDr. Václav Roučka v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.