30 A 168/2017-30                                                                            ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci   žalobce:   K Oil křeček s.r.o., IČO 26373874 se sídlem Staré náměstí 136, 356 01 Sokolov zastoupen: JUDr. Miloš Jirman, advokát, Nádražní 21, 591 01 Žďár nad Sázavou proti   žalovanému:   Krajský úřad Karlovarského kraje sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2017 č. j. 1280/LP/17-5 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:   Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2017 č. j. 1280/LP/17-5, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Sokolov ze dne 11. 5. 2017 č. j. 29112/2017/OPŽÚ/MISU, kterým bylo žalobci dle ust. § 58 odst. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále též „živnostenský zákon“) pozastaveno provozování živnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1 až 3 živnostenského zákona“ obor činnosti „velkoobchod maloobchod“ v rozsahu provozování čerpací stanice v provozovně na adrese Nádražní 2155, Sokolov. Současně byla žalobci uložena povinnost zaplatit náklady správního řízení ve výši 1.000 Kč.     Žaloba   2. Žalobce v žalobě nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a následně uvedl jednotlivé žalobní námitky. Žalobce v prvé řadě pouze obecně uvedl, že rozhodnutí je nezákonné, neboť správní orgány postupovaly v rozporu s ust. § 58 odst. 4 živnostenského zákona a dále v rozporu s ust. § 2 odst. 1, 3 a § 8 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Žalobce dále uvedl, že správní orgány odůvodňují rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti pro nezpůsobilost provozovny výlučně z důvodu nevhodného napojení provozovny na pozemní komunikaci. Dle žalobce však otázka nevhodného napojení provozovny na pozemní komunikaci není důsledkem pochybení žalobce, nýbrž postupem správních orgánů, neboť sporný stav vznikl až po kolaudaci předmětné provozovny v návaznosti na stavbu cyklostezky, která byla realizována v rozporu se stavebním povolením.     3. Pokud žalovaný dospěl k závěru, že žalobce nezajistil způsobilost provozovny podle zvláštních předpisů v souladu s § 17 odst. 4 živnostenského zákona tím, že nelze v provozovně provozovat živnost volnou „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ obor činnosti „velkoobchod maloobchod“ v rozsahu provozování čerpací stanice z důvodu nevhodného napojení provozovny na pozemní komunikaci, nelze tímto nesprávným skutkovým závěrem aplikaci ust § 58 odst. 4 živnostenského zákona odůvodnit. Předmětná provozovna je ke svému účelu užívána na základě kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Sokolov, stavebního úřadu ze dne 23. 8. 2008 č. j. SÚP/10074/2008/Kř, přičemž v době vydání tohoto rozhodnutí nebyly známy žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že žalobce nezajistil způsobilost provozovny podle zvláštních předpisů v souladu s § 17 odst. 4 živnostenského zákona. Tvrzení o nevhodném napojení provozovny na pozemní komunikaci bylo vysloveno až v návaznosti na stavbu „Cyklostezka Ohře, úsek Sokolov – Královské Poříčí“, ohledně které bylo vydáno stavební povolení dne 18. 12. 2008 pod č. j. SÚP/41613/2008/Ži, které respektovalo stávající areály s tím, že provoz v místní komunikaci zajišťující příjezd k předmětné provozovně žalobce bude veden jako smíšený. Pokud následně nastal stav, který této projektové dokumentaci týkající se předmětné cyklostezky odporoval, stalo se tak bez vědomí žalobce a nelze mu přičítat, že by cokoliv ve vztahu ke své provozovně nezajistil. Předmětná stavba cyklostezky byla provedena v rozporu ze shora zmíněnou projektovou dokumentací a uvedeným stavebním povolením. Žalovaný tedy pochybil, pokud dospěl k závěru, že žalobce nezajistil způsobilost provozovny v souladu s ust. § 17 odst. 4 živnostenského zákona a nesprávně na projednávanou záležitost aplikoval ust. § 58 odst. 4 živnostenského zákona.   4. Dále žalobce poukázal na to, že ust. § 58 odst. 4 živnostenského zákona umožňuje živnostenskému úřadu pozastavit provozování živnosti v provozovně, jsou-li při provozování živnosti v dané provozovně závažným způsobem porušeny nebo jsou-li porušovány povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Žalovaný však žalobci porušení nebo porušování stanovených povinností při provozování živnosti v provozovně nevytýká, pokud použití ust. § 58 odst. 4 živnostenského zákona odůvodňuje výhradně nevhodným napojením provozovny na pozemní komunikaci, tedy stavem situovaným zcela evidentně mimo provozovnu. Pokud uvedené zákonné ustanovení umožňuje živnostenskému úřadu pozastavit provozování živnosti pouze při porušení či porušování stanovených povinností v provozovně, je vyloučeno, aby žalovaný rozšiřujícím výkladem překročil zákonný rámec a pozastavil provozování živnosti pro skutečnosti mimo provozovnu.   5. Žalobce závěrem navrhl, aby soud napadené rozhodnutí, včetně rozhodnutí prvostupňového, zrušil a přiznal mu právo na náhradu nákladů řízení.   Vyjádření žalovaného   6. Ve svém vyjádření žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Žalobce v žalobě nezohlednil fakt, že jeho provozovna byla zkolaudována jako „Stavební úpravy pro výdej a stáčení PHM a LTO v areálu firmy Jiří Křeček - KOIL“ s tím, že stavba obsahuje „Stavební úpravy ve stávajícím areálu stavebníka spojené s vybudováním neveřejného stáčecího a výdejního místa PHM a LTO určeného pro provoz firmy“, tedy nejedná se o zařízení pro veřejný prodej pohonných hmot spotřebitelům a provozovna nebyla takto ani zkolaudována. Kontrolou bylo zjištěno, že v provozovně je provozována živnost v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. Žalobce smí provozovat neveřejné výdejní místo pro výdej pohonných hmot své firmy, nikoliv čerpací stanici podle ust. § 2 písm. f) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých zákonů. Provozovna je pro provoz čerpací stanice nezpůsobilá. Ke stavebním úpravám pozemní komunikace došlo v době, kdy provozovna byla dle zákona neveřejné stáčecí místo pohonných hmot. Žalobce jako podnikatel má podle § 17 odst. 4 živnostenského zákona povinnost zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů. Žalobce se pokusil o provedení změny v užívání provozovny, ale až v době, kdy již proběhly úpravy pozemní komunikace, na kterou ústí výjezd z provozovny. Žalovaný nesouhlasí s žalobcem, že v daném případě nelze uplatnit ust. § 58 odst. 4 živnostenského zákona a že výklad ustanovení správního orgánu je extenzivní. Jak již bylo uvedeno výše, provozovatel má podle § 17 odst. 4 živnostenského zákona povinnost zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů, přičemž napojení veřejné čerpací stanice na pozemní komunikaci bezprostředně souvisí s jejím provozem. Pokud pak jsou při provozu čerpací stanice závažným způsobem porušovány zvláštní právní předpisy, nelze uplatnění § 58 odst. 4 živnostenského zákona považovat za extenzivní výklad.       Posouzení věci krajským soudem   7. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu o věci samé bez jednání, žalovaný i žalobce ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s., a proto soud nenařizoval jednání ve věci samé.   8. Krajský soud při přezkoumávání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů, kterými bylo rozhodnutí správního orgánu řádně a včas napadeno (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.).    9. Soud žalobu shledal nedůvodnou.   10. Zdejší soud při rozhodování ve věci vycházel z právně významných skutečností vyplývajících ze správního spisu. Součástí správního spisu je rozhodnutí Městského úřadu Sokolov, odbor stavební, ze dne 13. 4. 2006 č. j. SÚ/6389/2006/Sp (stavební povolení), kterým byla povolena žalobci stavba „Stavební úpravy pro výdej a stáčení PHM a LTO v areálu firmy J.K. – KOIL“ na pozemku parc. č. 854/1 v katastrálním území Sokolov. Z rozhodnutí je patrné, že stavba obsahuje: „Stavební úpravy ve stávajícím areálu stavebníka spojené s vybudováním neveřejného stáčecího místa a výdejního místa PHM a LTO, určeného pro provoz firmy. Jedná se o uzavřený areál se stávajícím obslužným objektem, umístěný mezi silnicí Sokolov – Královské Poříčí a dráhou (pozemky) ČD a.s.“   11. Ve správním spisu je dále založeno kolaudační rozhodnutí Městského úřadu Sokolov, odboru stavebního a územního plánování, ze dne 23. 4. 2008 č. j. SÚP/10074/2008/Kř, kterým bylo povoleno užívání stavby „Stavební úpravy pro výdej a stáčení PHM a LTO v areálu firmy J.K. – KOIL“ na pozemku parc. č. 854/1 v katastrálním území Sokolov. Dle tohoto rozhodnutí kolaudovaná stavba mimo jiné obsahuje: „SO 02 manipulační plocha pro stáčení a výdej PHM a LTO do autocisteren a technicky zabezpečené místo pro stáčení PHM a LTO z železničních cisteren.“ Pro užívání stavby byla stanovena podmínka, že kolaudovaná stavba bude užívána ke stáčení, ukládání a výdej PHM a LTO. V odůvodnění kolaudačního rozhodnutí je dále uvedeno, že kolaudovaná stavba obsahuje: „Stavební úpravy ve stávajícím areálu stavebníka spojené s vybudováním neveřejného stáčecího místa a výdejního místa PHM a LTO, určeného pro provoz firmy. Jedná se o uzavřený areál se stávajícím obslužným objektem, umístěný mezi silnicí Sokolov – Královské Poříčí a dráhou (pozemky) ČD a.s.“   12. Ve svém vyjádření Městský úřad Sokolov, odbor stavební a územního plánování, ze dne 19. 1. 2015 č. j. 106441/2014/OSÚP/LUSV, uvedl, že mu k čerpací stanici pohonných hmot a lehkých topných olejů byla žalobcem předložena projektová dokumentace se žádostí o stavební povolení na stavební úpravy ve stávajícím areálu spojené s vybudování neveřejného stáčecího a výdejního místa PHM a LTO, určeného pouze pro provoz firmy. Dále je ve vyjádření uvedeno, že v souhrnné technické zprávě se mimo jiné uvádí, že: „Vzhledem k tomu, že se jedná o uzavřený areál, je vjezd i výjezd určen pouze pro vozidla společnosti K-OIL, jejímž majitelem je investor. Nejedná se o veřejně přístupný prostor.“   13. Součástí spisu je dále vyjádření Městského úřadu Sokolov, odbor stavební a územního plánování, ze dne 26. 1. 2015 č. j. 7009/2015/OSÚP/KAZI, ve kterém je uvedeno, že na pozemku parc. č. 854/1 v k. ú. Sokolov byla povolena a zkolaudována stavba „Stavební úpravy pro výdej a stáčení PHM a LTO v areálu J.K. – KOIL“. Nedílnou součástí stavby byly i stavební úpravy ve stávajícím areálu spojené s vybudování neveřejného stáčecího a výdejního místa PHM a LTO určeného pro provoz firmy. Provozovna čerpací stanice K Oil křeček s.r.o. na adrese Nádražní 2155 v Sokolově je dle stavebního úřadu z uvedených důvodů způsobilá pouze jako výdejní místo PHM a LTO určeného pro provoz firmy a ne jako veřejná čerpací stanice.   14. Součástí spisu je dále stanovisko dopravního inspektorátu Sokolov Policie České republiky ze dne 26. 1. 2015 č. j. KRPK-5638/ČJ-2015-190906, který k věci uvedl, že z kolaudačního rozhodnutí vyplývá, že stavba byla povolena jako neveřejné stáčecí a výdejní místo PHM a LTO pro provoz firmy k OIL křeček s.r.o. Vlivem vytvoření stezky pro pěší došlo k zúžení základní šíře hlavního dopravního prostoru ulice Nádražní na 3,5 m, která je doplněna jednostrannými výhybnami. Z důvodu změny využití neveřejného stáčecího a výdejního místa PHM a LTO na čerpací stanici, musí dojít k připojení na pozemní komunikaci dle ust. § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Vzhledem k nedostatečnému rozhledu vlevo v místě připojení pozemku parc. č. 854/1 v k.ú. Sokolov a šíři vozovky ulice Nádražní v úseku od začátku stezky pro pěší v ulici Nádražní v Sokolově po vjezd k neveřejnému stáčecímu a výdejnímu místu PHM a LTO nelze z důvodu BESIPu provozovat neveřejné stáčecí a výdejní místo PHM a LTO jako čerpací stanici. Dne 2. 2. 2015 bylo oznámení č. j. 3895/2015/OOZU/MISU zahájeno řízení ve věci pozastavení živnostenské činnosti žalobce v rozsahu provozování veřejné čerpací stanice v provozovně na adrese Nádražní 2155, 356 01 Sokolov dle ust. § 58 odst. 4 živnostenského zákona.   15. Po provedeném ústním jednání dne 16. 2. 2015 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí ze dne 16. 3. 2015 č. j. 3895/2015/OOZÚ/MISU, proti kterému se žalobce odvolal. O dovolání rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 14. 5 2015 č. j. 618/LS/15-3, kterým odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Uvedené původní rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 14. 5 2015 č. j. 618/LS/15-3 bylo v předchozím soudním řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni rozsudkem ze dne 27. 9. 2016 č. j. 30 A 85/2015-28 zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Uvedené rozhodnutí bylo zrušeno z důvodu porušení zásady dvojinstančnosti v předcházejícím správním řízení, neboť správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí nezpůsobilost žalobcovy provozovny dovozoval z obsahu rozhodnutí stavebního úřadu a z neexistence povolení pro využívaný účel provozovny, oproti tomu žalovaný vycházel z odlišných skutkových podkladů a zákonný důvod pro pozastavení provozování živnosti v předmětné provozovně dovozoval z jejího nevhodného napojení na pozemní komunikaci. S těmito skutkovými podklady a z nich učiněnými právními závěry byl žalobce konfrontován poprvé v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a žalobce tímto postupem ztratil možnost vůči tomuto rozhodnutí se odvolat. Žalovaný správní orgán v následném správním řízení zrušil rozhodnutí prvostupňového orgánu ze dne 16. 3. 2015 a věc mu vrátil k dalšímu řízení.   16. V dalším řízení správní orgán I. stupně vydal dne 16. 2. 2017 pod č. j. 4104/2017/OPŽÚ/MISU rozhodnutí, které bylo následně žalovaným rozhodnutím ze dne 11. 4. 2017 č. j. 717/LP/17-3 pro závažná pochybení spočívající v nejasnosti a nesrozumitelnosti výroku prvostupňového rozhodnutí zrušeno. Následně vydal správní orgán I. stupně dne 11. 5. 2017 pod č. j. 29112/2017/OPŽÚ/MISU kterým bylo žalobci dle ust. § 58 odst. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále též „živnostenský zákon“) pozastaveno provozování živnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1 až 3 živnostenského zákona“ obor činnosti „velkoobchod maloobchod“ v rozsahu provozování čerpací stanice v provozovně na adrese Nádražní 2155, Sokolov. Důvodem pozastavení provozování živnosti v provozovně bylo závažné porušení § 17 odst. 4 živnostenského zákona tím, že podnikatel nezajistil, aby jeho provozovna na adrese Nádražní 2155, Sokolov, kterou provozuje i jako čerpací stanici, tedy k čerpání pohonných hmot do palivových nádrží vozidel spotřebitelů, byla pro tento účel způsobilá. Závažnost porušení § 17 odst. 4 živnostenského zákona správní orgán I. stupně spatřoval v tom, že prodejem pohonných hmot do palivových nádrží spotřebitelů může dojít při dopravním provozu k ohrožení bezpečnosti silničního provozu, a to vzhledem k nedostatečnému rozhledu vlevo v místě připojení pozemku parc. č. 584/1 v k. ú. Sokolov na ulici Nádražní a dále vzhledem k nedostatečné šíři vozovky v úseku od začátku stezky pro pěší v ulici Nádražní po vjezd k provozovně.   17. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl žalovaný touto žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 27. 7. 2017 č. j. 1280/LP/17-5 tak, že odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí se vypořádal s námitkami žalobce a dále mimo jiné uvedl, že ve výroku kolaudačního rozhodnutí ze dne 23. 4. 2008 je uvedeno, že stavba (provozovna) bude užívána ke stáčení, ukládání a výdeji PHM a LTO. Takový výrok nedává podnikateli oprávnění k provozu čerpací stanice pohonných hmot ve smyslu ust. § 2 písm. f) zákona o pohonných hmotách. V kolaudačním rozhodnutí je rovněž jasně vyloučeno provozování čerpací stanice. Posuzování projektové dokumentace a provedení stavby je v působnosti stavebního úřadu a z obsahu kolaudačního rozhodnutí vyplývá, že stavba byla posouzena jako neveřejné stáčecí místo. Rovněž stanoviska dotčených orgánů byla vydána na základě posuzování stavby pro její použití jako neveřejného stáčecího místa. Žalovaný rovněž vycházel z vyjádření dopravního inspektorátu Policie České republiky ze dne 26. 1. 2015, ze kterého vyplývá, že provozovna má takové vady v napojení na pozemní komunikaci, že není způsobilá pro provoz čerpací stanice. Žalovaný rovněž své závěry opřel o vyjádření stavebního úřadu ze dne 9. 1. 2017, že stavba může být užívána ke stáčení, ukládání a výdeji PHM a LTO pouze pro provoz firmy žalobce. Z tohoto důvodu není stavba způsobilá k užívání jako čerpací stanice. K užívání stavby jako čerpací stanice by musela být provedena změna v užívání stavby dle stavebního zákona. Pro tuto úpravu by muselo být vyřešeno dopravně technické připojení stavby na stávající komunikaci.   18. K samotným žalobním námitkám soud uvádí následující.   19. Podle § 17 odst. 4 cit. živnostenského zákona, podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů.   20. Podle § 58 odst. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, živnostenský úřad pozastaví provozování živnosti v provozovně, jsou-li při provozování živnosti v dané provozovně závazným způsobem porušeny nebo jsou-li porušovány povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.   21. V návaznosti na citovaná ustanovení je nutno konstatovat, že odpovědnost za způsobilost provozovny pro provozování konkrétní živnosti je plně na podnikateli, který musí zajistit, aby provozovna odpovídala požadavkům podle zvláštních právních předpisů (srov. komentář k § 17 v  HORZINKOVÁ, Eva a Václav URBAN. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem a judikaturou. 14. vydání. Praha: Linde Praha, 2014. ISBN 978-80-7201- 942-7.). V poznámce pod čarou v § 17 odst. 4 živnostenský zákon odkazuje např. na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále též „stavební zákon“). V případě, že správní orgán shledá, že provozovna není k určité živnosti způsobilá, tzn. pokud není v souladu s požadavky jiných (zvláštních) právních předpisů (např. se stavebním zákonem), může provozování živnosti pozastavit. Za takové nedostatky je přitom nutno považovat nejen ty, které se nacházejí pouze uvnitř provozovny, jak se nesprávně žalobce domnívá, ale rovněž i nedostatky, které souvisejí již s možností vzniku či existence provozovny jako takové, aniž by bylo možné tyto nedostatky shledat přímo uvnitř provozovny. Provozovna musí být mimo jiné v souladu se stavebními právními předpisy, což znamená, že v případě žalobce musí být např. řádně povolena a následně zkolaudována.   22. Správní orgány v případě žalobce shledaly, že žalobce nezajistil, aby jeho provozovna na adrese Nádražní 2155, 356 01 Sokolov, byla způsobilá pro provozování živnosti v rozsahu čerpací stanice podle zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách. Žalobce nezajistil, aby provozovna byla způsobilá kromě stáčení, ukládání a výdeji pohonných hmot a lehkých topných olejů pro provoz vlastní společnosti, rovněž k provozování živnosti v rozsahu prodeje pohonných hmot do palivových nádrží spotřebitelům. Nezpůsobilost provozovny přitom správní orgány shledaly ve skutečnosti, že provozováním živnosti – prodej pohonných hmot spotřebitelům může dojít k ohrožení bezpečnosti silničního provozu z důvodu nevyhovujícího stavu komunikace pro její veřejný provoz, neboť v místě připojení pozemku parc. č. 584/1 v k.ú. Sokolov na ulici Nádražní je nedostatečný výhled vlevo a šíře vozovky v úseku od začátku stezky pro pěší v ulici Nádražní po vjezd k provozovně je nedostatečná.  Z uvedených důvodů je provozovna dle názoru správních orgánů způsobilá jen ke stáčení a výdeji pohonných hmot a lehkých topných olejů určených pro provoz vlastní žalobcovy společnosti, tedy tak, jak vyplývá z kolaudačního rozhodnutí k předmětné provozovně.   23. Soud přezkoumal rozhodnutí správních orgánů a dospěl k závěru, že postup správních orgánů byl v případě žalobce správný a v souladu se zákonem. Z podkladů založených ve správním spisu, především pak ze stavebního povolení (rozhodnutí Městského úřadu Sokolov, odbor stavební, ze dne 13. 4. 2006 č. j. SÚ/6389/2006/Sp) a z kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Sokolov, odboru stavebního a územního plánování, ze dne 23. 4. 2008 č. j. SÚP/10074/2008/Kř, vyplývá, že žalobcova provozovna byla vybudována jako neveřejné stáčecí a výdejní místo pohonných hmot a lehkých topných olejů, určené pro provoz žalobcovy společnosti, přičemž se mělo jednat o uzavřený areál, do kterého je určen vjezd pouze pro vozidla společnosti K-OIL. Z žádného podkladu, které má soud k dispozici ve správním spisu, nevyplývá, že by předmětná stavba byla povolena, realizována a zkolaudována jako čerpací stanice pro veřejnost. Tato skutečnost je v daném případě pro rozhodnutí zásadní, neboť v případě tzv. veřejné čerpací stanice by bylo nutno splnit další povinnosti dané zákonem, resp. zajistit další dokumenty a podklady jakožto předpoklad pro získání stavebního povolení k provozovně veřejné čerpací stanice resp. pro získání kolaudačního souhlasu.   24. Jak vyplývá ze zjištění správního orgánu, žalobce svou provozovnu provozoval jako veřejnou čerpací stanici. Tuto skutečnost žalobce žádným způsobem nerozporuje. V návaznosti na výše uvedené je nutné konstatovat, že žalobce svou provozovnu (tj. neveřejné stáčecí  a výdejní místo pohonných hmot a lehkých topných olejů) provozoval v rozporu s vydaným stavebním povolením a rovněž v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, aniž by pro provoz veřejné čerpací stanice zajistil potřebné podklady (tj. povolení připojení pozemku parc. č. 854/1 v k.ú. Sokolov na ulici Nádražní, které by bylo dle stanoviska dopravního inspektorátu Sokolov ze dne 26. 1. 2015 č. j. KRPK-5638/ČJ-2015-190906, pro provoz veřejné čerpací stanice z důvodu bezpečnosti silničního provozu nutné). Soud tak souhlasí s názorem s právních orgánů, že žalobce v rozporu s ust. § 17 odst. 4 živnostenského zákona nezajistil, aby byla provozovna způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů (zde stavebního zákona) a v důsledku toho byla namístě aplikace ust. § 58 odst. 4 živnostenského zákona, dle kterého lze pozastavit provozování živnosti, pokud jsou při provozování živnosti v provozovně závažným způsobem porušeny nebo porušovány povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, tj. v případě žalobce provozování živnosti v provozovně bez příslušného stavebního povolení resp. kolaudačního rozhodnutí, tedy v rozporu se stavebním zákonem.   25. K námitce žalobce ohledně toho, že sporný stav plynoucí z nevhodného napojení provozovny na komunikaci (z důvodu vybudování cyklostezky Ohře, úsek Sokolov-Královské Poříčí) vznikl až po kolaudaci provozovny a bez vůle žalobce, soud uvádí, že není důvodná. V daném případě, je pravdou, že stavba cyklostezky, a z ní plynoucí nevhodné napojení provozovny žalobce na pozemní komunikaci, vznikla až poté, co byla žalobcova provozovna řádně zkolaudována. Je však nutné připomenout, že provozovna byla zkolaudována jako neveřejné stáčecí místo pohonných hmot, pouze pro účely žalobcovy obchodní společnosti, tedy při vydávání rozhodnutí o povolení stavby provozovny nemuselo být řešeno a zajišťováno napojení pozemku, na kterém se provozovna nachází, jak ostatně vyplývá z podkladů ve spisu. Pokud by žalobce provozoval provozovnu v souladu s kolaudačním rozhodnutím, problém s napojením na pozemní komunikaci, resp. situace, kdy žalobce nezajistil, aby provozovna byla provozována v souladu s příslušnými právními předpisy, by nenastaly. Nutnost zajistit napojení provozovny na pozemní komunikaci vyvstala až v souvislosti s provozováním veřejné čerpací stanice, kterou však žalobce provozoval bez příslušného kolaudačního rozhodnutí, tedy v rozporu s ust. § 17 odst. 4 živnostenského zákona.   26. Stejně tak není důvodná v tomto řízení námitka žalobce, že předmětná cyklostezka byla vybudována v rozporu se stavebním povolením „Cyklostezka Ohře, úsek Sokolov-Královské Poříčí“. Předmětem nyní vedeného řízení je otázka pozastavení živnostenského oprávnění, o které jsou příslušné vést řízení živnostenské úřady. K otázce výstavby předmětné cyklostezky, jejího stavebního povolení a podmínek, za kterých je možné ji vybudovat, jsou však příslušné stavební úřady v řízení stavebním. Krajský soud nemá pravomoc se v nyní vedeném řízení o žalobě vyjadřovat či jakkoliv přezkoumávat předmětné stavební řízení, popř. jeho dopady. Pokud se žalobce cítí být dotčen na svých právech stavebním řízením resp. rozhodnutí vydaným ve stavebním řízení týkajícím se stavby cyklostezky, může se bránit v rámci řízení u stavebního úřadu.    27. Na základě výše uvedeného soud neshledal žalobní námitky důvodnými, a proto žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s.   Náklady řízení   28. Žalovaný správní orgán, který měl ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný správní orgán náhradu nákladů nepožadoval, a proto bylo rozhodnuto, že na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Plzeň 20. 3. 2019 JUDr. Václav Roučka v.r.    předseda senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.