Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSPL:2020:16.Ad.23.2019.76
Datum rozhodnutí06.02.2020
SoudKSPL
Spisová značka16 Ad 23/2019
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
Ke staženíPDF

Odůvodnění

č. j. 16 Ad 23/2019 - 76           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci žalobce: M. K., narozený X, bytem M. 22, K., proti   žalovaný:   Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 (dále jen MPSV),   v řízení o žalobě ze dne 15.2.2019 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.12.2018 č.j. MPSV-2018/259272-914 o přeplatek dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení,   takto:   I.  Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Včasnou žalobou ze dne 15.2.2019 (připojeno i napadené rozhodnutí) téhož dne předanou k poštovní přepravě a zdejšímu soudu doručenou dne 18.2.2019 se žalobce domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalovaného č.j. MPSV-2018/257543-914 ze dne 21.12.2018 a č.j. MPSV-2018/259272-914 ze dne 28.12.2018 a rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni ze dne 16.11.2018 č.j. 102774/18/TC, č.j. 102784/18/TC, č.j. 102787/18/TC a č.j. 102791/18/TC. Žalobce v žalobě mimo jiné uvedl, že správní orgány pochybily zejména v tom, že rozhodovala vyloučená osoba dle § 14 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád), a v rozhodnutích nebyly uvedeny všechny odpočitatelné výdaje dle zákona a příjmy byly uvedeny ve vyšší částce, než byly přijaty. Dále byl započten příjem osoby, která nebyla společně posuzovanou osobou a neměla trvalé bydliště v České republice (dále jen ČR). Ústně poskytnuté informace na úřadu práce byly v rozporu se zákonem a na jeho podnět nebyly přesunuty správní spisy na jiné pracoviště. Správní orgán se nevyjádřil k jeho námitkám a učiněným jiným návrhům a dále požadoval doložení potvrzení o studiu na vysoké škole v období prázdnin a současně zdržoval odeslání rozhodnutí. Dále správní orgán neumožnil žalobci vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí. Závěrem se žalobce domáhal výroku rozsudku tak, aby napadená rozhodnutí MPSV ze dne 21.12. a 28.12.2018 byla zrušena v celém rozsahu i s předcházejícími vydanými rozhodnutími správního orgánu prvního stupně. Věc se přesune na MPSV Praha, kde bude vydané rozhodnutí do 8 dnů od vydání rozhodnutí soudu. Požadoval, aby soud uložil žalované uhradit k rukám žalobce do tří dnů od vydání rozhodnutí: úhradu za neoprávněný zásah ze strany ÚP Stříbro do osobnostních práv žalobce a jeho rodiny sumu 30.000.000,- Kč a zákonný úrok z prodlení ze sumy 30.000.000,- Kč od 30.11.2018 do uhrazení, dále úhradu za neoprávněný zásah ze strany MPSV Plzeň do osobnostních práv žalobce a jeho rodiny sumu 30 000 000 Kč zákonný úrok z prodlení ze sumy 30.000.000,- Kč od 30.11.2018 do uhrazení. Dále požadoval, aby soud uložil žalovanému do 30 dnů od vydání rozhodnutí zahájit šetření: žalovaný dá řádně prošetřit podvody úřednic na ÚP Stříbro a MPSV Plzeň Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a projedná se žalobcem či souhlasí s uloženými kárnými delikty úředních osob, které jsou v případě zainteresované. (Poznámka soudu: Řízení o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného č.j. MPSV-2018/257543-914 ze dne 21.12.2018 bylo vedeno pod sp. zn. 16 Ad 22/2019.)   2. Žalobce také v žalobě žádal o vydání předběžného opatření a usnesením zdejšího soudu ze dne 18.3.2019 č.j. 16 Ad 23/2019-19 byl zamítnut jeho návrh na vydání předběžného opatření.    3. Napadeným rozhodnutím ze dne 28.12.2018 č.j. MPSV-2018/259272-914 byla zamítnuta odvolání žalobce a potvrzena rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Plzni (dále jen úřad práce či ÚP): I. rozhodnutí ze dne 16.11.2018 č.j. 102774/18/TC o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení, přiznané oprávněné osobě žalobce ve výši 15.471,- Kč, a o povinnosti žalobce vrátit uvedený přeplatek do dne 31.12.2018 na účet úřadu, který rozhodnutí vydal; II. rozhodnutí ze dne 16.11.2018 č.j. 102784/18/TC o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení, přiznané oprávněné osobě žalobce ve výši 23.253,- Kč, a o povinnosti žalobce vrátit uvedený přeplatek do dne 31.12.2018 na účet úřadu, který rozhodnutí vydal; III. rozhodnutí ze dne 16.11.2018 č.j. 102787/18/TC o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení, přiznané oprávněné osobě žalobce ve výši 4.058,- Kč, a o povinnosti žalobce vrátit uvedený přeplatek do dne 31.12.2018 na účet úřadu, který rozhodnutí vydal. Z odůvodnění rozhodnutí ze dne 28.12.2018 vyplývá, že ÚP dle § 62 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen ZoSSP), rozhodl o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení za období leden 2017 až červen 2017 a za srpen 2017 až srpen 2018 a o povinnosti žalobce přeplatek v celkové výši 42.782 Kč vrátit do dne 31.12.2018 na účet úřadu, který rozhodnutí vydal, když v odůvodněních rozhodnutí ÚP uvedl, že Městským úřadem Stříbro, správním odborem, evidence obyvatel, byly potvrzeny osoby, které jsou hlášeny k trvalému pobytu na adrese K., M. 22. Kontrolou bylo zjištěno, že v žádostech o příspěvek na bydlení nebyla uvedena osoba P. K., narozen X, a nebyly dokládány příjmy této osoby za 4. čtvrtletí 2016, 1. až 4. čtvrtletí 2017, a za 1. až 2. čtvrtletí 2018. Po přehodnocení vznikl přeplatek, který je žalobce povinen vrátit, protože nesplnil zákonnou oznamovací povinnost. Dále bylo uvedeno, že podmínky nároku na dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení, okruh oprávněných osob, náklady na bydlení a povinnost a odpovědnost oprávněné osoby, příjemce dávky a osoby společně posuzované, stanoví ZoSSP. Žalobce byl výzvou správního orgánu ze dne 19.10.2018 informován, že kontrolou bylo zjištěno, že na adrese M. 22 je hlášena osoba P. K., narozen X. Tuto osobu žalobce nikdy neuvedl v žádostech o příspěvek na bydlení a ani nedokládal její příjem. Pokud má rodinný dům zkolaudovány alespoň 2 bytové jednotky, je nutné doložit kolaudační rozhodnutí nebo potvrzení ze stavebního úřadu. V opačném případě je nutné doložit příjmy osoby: P. K., narozen X, za 4. čtvrtletí 2016, 1. až 4. čtvrtletí 2017 a 1. až 3. čtvrtletí 2018. K doložení uvedených podkladů rozhodných pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, byla žalobci stanovena lhůta 8 dnů od doručení této listiny. Dne 1.11.2018 bylo správnímu orgánu prvního stupně, tj. ÚP, doručeno podání žalobce nazvané „Žádost o podání vyjádření k výzvě č.j. 93160/18/TC“, ve kterém v bodě 1. požadoval sdělit k zaslaným „Dokladům o výši čtvrtletního příjmu“, o jakou osobu se má zpětně jednat za období dvou let. Dne 5.11.2018 převzal žalobce oznámení o zahájení správního řízení ze dne 1.11.2018 pod č.j. 98220/18/TC, č.j. 98222/18/TC a č.j. 98223/18/TC, včetně výzvy pod č.j. 98225/18/TC ze dne 1.11.2018, když důvodem zahájení řízení o přeplatku byla změna v okruhu společně posuzovaných osob. Na základě žádosti o součinnost Městský úřad Stříbro, správní odbor, dne 15.10.2018 potvrdil, že na adrese M. 22, K., je k trvalému pobytu od 4.11.2013 hlášen i P. K., narozen X. Městský úřad Stříbro sdělil, že k budově M. 22 bylo vydáno rozhodnutí o změně užívání stavby na rodinný dům pro trvalé bydlení dne 22.3.2006 pod č.j. 349/OVUP/06/106/Ji. Na základě provedené prohlídky při vydání rozhodnutí bylo zjištěno, že u výše specifikovaného prostoru se jedná o soubor místností - 1 bytová jednotka, která svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určena podle stavebního zákona. Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. ÚP na základě zjištění považoval za rodinu pro účely příspěvku na bydlení i pana P. K., ročník X, do rozhodného příjmu za rozhodná období započítal dávky důchodového pojištění potvrzené příslušnou správou sociálního zabezpečení formou elektronického přenosu dat a přehodnotil zpětně nárok na příspěvek na bydlení. Ve výroku napadených rozhodnutí stanovil ÚP v jednotlivých měsících nárok na příspěvek na bydlení po přehodnocení, uvedl částky vyplacené na základě podaných žádostí o příspěvek na bydlení a vypočetl výši přeplatku. Okruh společně posuzovaných osob se zjišťuje ke dni podání žádosti o dávku, resp. ke dni uplatnění nároku bez ohledu na čtvrtletí, za které je zjišťován rozhodný příjem. Také bylo uvedeno, že správní orgán z moci úřední usnesením ze dne 28.12.2018 různá řízení spojil, protože spojení nebránila povaha věci ani účel řízení a řízení se týkala stejného předmětu. S odkazem na ustanovení § 62 odst. 1 ZoSSP žalovaný konstatoval, že v projednávané věci byly naplněny prvky odpovědnostního schématu odpovědnosti žalobce za přeplatek, neboť v žádostech o příspěvek na bydlení neuvedl všechny osoby, které jsou v bytě společně s ním hlášeny k trvalému pobytu, ani nebyly úřední osoby ÚP ve správním řízení vyloučeny pro podjatost, a ani nebyly splněny zákonné důvody ke změně příslušnosti, a protože odvolací orgán, tj. žalovaný, dospěl k závěru, že rozhodnutí nebyla vydána v rozporu s právními předpisy, proto bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadená rozhodnutí ÚP potvrzena.   4. Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) sdělil podáním ze dne 17.4.2019 č.j. Nao 61/2019-25, že sdělení žalobce ze dne 22.2.2019 nelze považovat za námitku podjatosti, o níž by měl NSS rozhodnout a spis vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení.   5. Žalovaný ve svém obsáhlém vyjádření k žalobě dne 18.4.2019, které bylo doručeno i žalobci, v úvodu shrnul průběh správního řízení a dále mimo jiné sdělil, že žalobcem nebyla vznesena písemná odůvodněná námitka podjatosti úřední osoby nebo úředních osob ÚP a tudíž nebylo o námitce podjatosti vůbec rozhodováno. Dále žalovaný citoval ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b) a § 3 odst. 2 písm. a) ZoSSP a uvedl, že žalobce splňoval obecnou podmínku hlášení k pobytu na základě potvrzení o přechodném pobytu na území ČR, číslo průkazu VA 207118, ode dne 16.12.2013, a ode dne 9.10.2017 splňuje podmínku trvalého pobytu na území ČR na základě povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, číslo průkazu ZB 097197. Bylo poukázáno na to, že žalovaný v odůvodnění rozhodnutí dále uvedl obsah výzvy ÚP č.j. 93160/18/TC ze dne 19.10.2018 a podání žalobce nazvané „Žádost o podání vyjádření k výzvě č.j. 93160/18/TC“, které bylo ÚP doručeno dne 1.11.2018. Dne 5.11.2018 převzal žalobce oznámení o zahájení správního řízení ze dne 1.11.2018 pod č.j. 98220/18/TC, č.j. 98222/18/TC a č.j. 98223/18/TC, včetně výzvy pod č.j. 98225/18/TC ze dne 1.11.2018. Důvodem zahájení řízení o přeplatku byla změna v okruhu společně posuzovaných osob. V písemnostech byla žalobci v souladu s § 36 správního řádu dána možnost navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a nahlížet do spisu. Okruh společně posuzovaných osob byl uveden podle § 7 odst. 5 ZoSSP, a citováno ustanovení § 24 odst. 5 ZoSSP o definici bytu. Žalovaný uvedl, že Městský úřad Stříbro, správní odbor, dne 15.10.2018 potvrdil, že na adrese M. 22, K., je k trvalému pobytu od 4.11.2013 hlášen i P. K., narozen X. Na žádost úřadu práce Městský úřad Stříbro, odbor výstavby a územního plánování, pod č.j. 1973/OVÚP/18/Ji, ze dne 31.10.2018, sdělil, že k budově M. 22 bylo vydáno rozhodnutí o změně užívání stavby na rodinný dům pro trvalé bydlení dne 22.3.2006 pod č.j. 349/OVUP/06/106/Ji. Na základě provedené prohlídky při vydání rozhodnutí bylo zjištěno, že u výše specifikovaného prostoru se jedná o soubor místností – 1 bytová jednotka, která svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určena podle stavebního zákona. Žalovaný dále dodal, že stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. ÚP na základě zjištění považoval za rodinu pro účely příspěvku na bydlení i pana P. K., ročník X, do rozhodného příjmu za rozhodná období započítal dávky důchodového pojištění potvrzené příslušnou správou sociálního zabezpečení formou elektronického přenosu dat a přehodnotil zpětně nárok na příspěvek na bydlení. ÚP ve výrokových částech napadených rozhodnutí stanovil v jednotlivých měsících nárok na příspěvek na bydlení po přehodnocení, uvedl částky vyplacené na základě podaných žádostí o příspěvek na bydlení a vypočetl výši přeplatku. Okruh společně posuzovaných osob se zjišťuje ke dni podání žádosti o dávku, resp. ke dni uplatnění nároku bez ohledu na čtvrtletí, za které je zjišťován rozhodný příjem. Dále žalovaný s odkazem na § 62 odst. 1 ZoSSP a v něm uvedené schéma odpovědnostního vztahu, které je tvořeno alternativními skutkovými podmínkami, z nichž alespoň jedna musí byt splněna pro vznik odpovědnosti za přeplatek na dávce, ti. „nesplnění uložené povinnosti“ nebo „přijetí dávky či její části při vědomí jejího neoprávněného vyplacení“ anebo „jiné způsobení vzniku přeplatku“ uvedl, že v projednávané věci byly naplněny prvky odpovědnostního schématu odpovědnosti žalobce za přeplatek, neboť v žádostech o příspěvek na bydlení neuvedl všechny osoby, které jsou v bytě společně s ním hlášeny k trvalému pobytu. Žalovaný dále odkázal na předepsaný tiskopis “Žádost o příspěvek na bydlení“, kde jsou žadatelé o dávku v písmenu B.) výslovně upozorněni, že mají uvést osoby, které jsou v bytě společně s ním hlášeny k trvalému pobytu. Žadatelé rovněž pod písmenem F.) v předmětném tiskopisu podepisují prohlášení, že uvedli všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu. Žalovaný tedy konstatoval, že ÚP v souladu s ZoSSP rozhodl o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory a o povinnosti žalobce částky neprávem přijaté vrátit a závěrem navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.   6. Ze zaslaného správního spisu vedeného žalovaným v této věci vyplývá, že skutečnosti uvedené v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 28.12.2018 i ve vyjádření žalovaného ze dne 18.4.2019 odpovídají obsahu spisu. Podle doručenky založené ve správním spise bylo napadené rozhodnutí ze dne 28.12.2018 doručeno žalobci dne 31.12.2018.   7. Žalobce podáním ze dne 26.4.2019 sdělil, že dochází k průtahům v řízení a odkázal na § 38 s.ř.s. a dále podáním ze dne 2.5.2019 sdělil zdejšímu soudu, že trvá na nařízení ústního jednání.   8. Následně žalobce zaslal soudu požadavek ze dne 6.5.2019 k vydání rozhodnutí dle § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). Na to zdejší soud reagoval podáním ze dne 6.5.2019 s tím, že ve správním soudnictví nelze aplikovat zvláštní formu rozhodnutí, a to rozsudek pro uznání dle § 153a odst. 3 o.s.ř., jak navrhoval žalobce.   9. Dále žalobce dne 9.5.2019 podal návrh na určení lhůty s tím, že žalovaný zcela uznal žalobu dle § 114b odst. 5 s.ř.s. a dále podáním z téhož dne navrhoval, aby zdejší soud vydal rozhodnutí do 24 hodin. Zdejší soud opětovně mimo jiné dne 10.5.2019 sdělil žalobci, že institut rozsudku pro uznání dle § 153a o.s.ř. není možné využít ve správním soudnictví.   10. Usnesením ze dne 10.5.2019 č.j. 16 Ad 23/2019-65 zdejší soud zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce ze dne 22.2.2019.   11. Dále žalobce podáním ze dne 14.5.2019 požadoval od soudu do 24 hodin, aby svá tvrzení z předchozích podání podložil zákony. Zdejší soud na toto podání již nereagoval, a to s ohledem na obsah podání ze dne 6.5.2019 a ze dne 10.5.2019.   12. K ústnímu jednání u zdejšího soudu dne 6.2.2020 se žalobce, který trval na nařízení ústního jednání, nedostavil, ani svoji neúčast neomluvil a přítomný zástupce žalovaného závěrem navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu pro její nedůvodnost.   13. Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen správní orgán). Ve věcech státní sociální podpory rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.). Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci stav ke dni 28.12.2018.   14. Podle § 3 odst. 1 písm. a) a b) ZoSSP dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě, jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jde-li o státní občany České republiky, nebo mají na území České republiky trvalý pobyt podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jde-li o cizince.   15. Dle § 3 odst. 2 písm. a) ZoSSP dávky státní sociální podpory dále náleží podle výše uvedeného odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zákona č. 326/1999 Sb., pokud jsou cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení.   16. Podle § 7 odst. 5 ZoSSP jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu; podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje. Pro účely příspěvku na bydlení je okruh společně posuzovaných osob definován tak, že za rodinu se považují všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu, a to bez ohledu, zda spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, či nikoliv.   17. Dle § 24 odst. 5 ZoSSP bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.   18. Podle § 63 odst. 1 ZoSSP státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu.   19. Dle § 52 ZoSSP změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. 20. Podle § 62 odst. 1 věta první ZoSSP příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.    21. Podanou žalobou se žalobce domáhal z důvodů v ní uvedených zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 28.12.2018 a soud z níže uvedených důvodů shledal, že žaloba není důvodná z níže uvedených důvodů. 22. Jak již bylo výše uvedeno, ze zaslaného správního spisu vedeného v této věci vyplývá, že skutečnosti uvedené žalovaným v odůvodnění napadeného rozhodnutí i ve vyjádření k žalobě, zcela odpovídají obsahu správního spisu. Soud se v této projednávané věci plně ztotožňuje s postupem žalovaného, který zamítl odvolání žalobce a potvrdil předmětná rozhodnutí ÚP o přeplatku dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení, jelikož byly Městským úřadem Stříbro, správním odborem, evidence obyvatel, potvrzeny osoby, které byly společně s žalobcem hlášeny k trvalému pobytu v domě nacházejícímu se v obci M. 22, přičemž kontrolou bylo zjištěno, že v žádosti žalobce o příspěvek na bydlení nebyla uvedena osoba P. K., nar. X, a nebyly dokládány příjmy této osoby za 4. čtvrtletí 2016, 1. až 4. čtvrtletí 2017, a za 1. až 2. čtvrtletí 2018. Přitom P. K. je hlášen na uvedené adrese již od 4.11.2013 a nebylo zjištěno ani prokázáno, že by předmětný rodinný dům měl zkolaudovány alespoň 2 bytové jednotky, jelikož se v něm nachází pouze jedna bytová jednotka dle kolaudačního rozhodnutí, tudíž jmenovaný patří do okruhu společně posuzovaných osob, jde-li o příspěvek na bydlení. S ohledem na tyto skutečnosti byla žádost žalobce přehodnocena a následně bylo zjištěno, že po započtení i příjmu P. K. v rozhodných obdobích výše uvedených došlo k přeplatku na přiznané dávce příspěvek na bydlení. Současně lze konstatovat, že žalobce v tomto směru nesplnil zákonnou oznamovací povinnost ohledně uvedení všech osob hlášených v uvedeném domě k trvalému pobytu a zavinil, že mu byla dávka přiznána a vyplácena neprávem v původních částkách, tudíž vzniklý přeplatek je žalobce povinen vrátit s ohledem na obsah výše citovaných zákonných ustanovení ZoSSP (zejména § 7 odst. 5 a § 24 odst. 5). V této souvislosti soud pro stručnost plně odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, jakož i na vyjádření žalovaného k žalobě, jelikož jsou známy všem účastníkům řízení, a soud se s jejich obsahem plně ztotožnil. 23. Za situace, kdy soud neuznal žádnou z žalobních námitek důvodnou, jelikož k pochybení došlo na straně žalobce neuvedením P. K. do okruhu společně posuzovaných osob, a postup správních orgánů v této věci rovněž shledal v souladu s platnou právní úpravou, když žalovaný se dostatečným způsobem vypořádal s odvolacími námitkami žalobce, zamítl žalobu žalobce jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s., dle něhož soud zamítne žalobu, není-li důvodná (výrok I. rozsudku). Neznamená totiž, že je nesprávné či dokonce nezákonné rozhodnutí správního orgánu, není-li v souladu s požadavkem žalobce, přičemž důkazní břemeno spočívá na žalobci nikoli na správním orgánu, jak se rovněž nesprávně domnívá žalobce, který se navíc mylně domnívá, že správní orgány budou postupovat v souladu s jeho představami a nikoli dle příslušných zákonů a s nimi souvisejícími dalšími předpisy. 24. Žádnému z účastníků řízení nebyla přiznána náhrada nákladů, jelikož žalobce nebyl úspěšný a úspěšný správní orgán nemá právo na náhradu ze zákona dle § 60 odst. 2 s.ř.s. (výrok II. rozsudku). 25. Soud ještě podotýká, že žalobcem požadovaný žalobní petit týkající se uložení žalovanému uhradit za neoprávněný zásah ze strany ÚP Stříbro do osobnostních práv žalobce a jeho rodiny sumu 30.000.000,- Kč a z požadované částky současně úrok z prodlení a dále přesunutí věci na MPSV Praha, se zcela míjí s možnostmi rozhodnutí stanovenými soudním řádem správním, tj. zákonem č. 150/2002 Sb., kdy soud může buď zamítnout žalobu, není-li důvodná (§ 78 odst. 7 s.ř.s.) či zrušit napadené rozhodnutí a případně i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo, a věc vrátit k dalšímu řízení žalovanému a ten je vysloveným právním názorem soudu v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 1, 3-5 s.ř.s.).   Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.). Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a nepřípustnost kasační stížnosti je uvedena v § 104 s.ř.s.   Plzeň 6. února 2020   JUDr. Alena Hocká  v.r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky