č. j. 16 Ad 23/2020 - 67   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci   žalobce:   S. V., narozen X, bytem K., zastoupený advokátkou JUDr. Juditou Jakubčíkovou, sídlem Krameriova 139, 339 01  Klatovy, proti   žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, 150 00  Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 30. 1. 2020    takto:   I. Rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 30. 1. 2020 a jemu předcházející rozhodnutí č. j. X  ze dne 8. 10. 2019 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 200 Kč k rukám JUDr. Judity Jakubčíkové, advokátky se sídlem Krameriova 139, Klatovy, ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalovaná žalobci snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Na základě posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Klatovy dospěla k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí 35 %. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se jedná o invaliditu prvního stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %. 2. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami, podle nichž míra poklesu žalobcových pracovních schopností dosáhla 70 %, což odpovídá třetímu stupni invalidity. Žalobce pak zvláště namítal, že posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení určil za jeho dominantní ruku pravou, ačkoli jí ve skutečnosti je vážně zraněná ruka levá.  Žalovaná námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek svým lékařem, z něhož vyplynulo, že hlavní příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu XV (Funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddíl B (Postižení končetin), položku 5c (Deformity prstů rukou, při úplné ztrátě úchopové schopnosti ruky, podle dominance) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 30–35 %. Vzhledem k charakteru postižení lékař žalované upřednostnil horní hranici, tj. 35 %. K tomu žalovaná dodala, že dané hodnocení bylo pro žalobce velmi vstřícné, neboť se v jeho případě jednalo o těžkou poruchu úchopové funkce levé ruky, ačkoli u žalobce je dominantní rukou pravá. 3. Proti rozhodnutí žalované žalobce brojil žalobou, v níž shrnul průběh správního řízení a dále namítal, že žalovaná měla přihlédnout k vážným následkům zranění. Svou levou ruku totiž nemůže fakticky užívat. Právě tato ruka je pro žalobce navzdory tvrzení žalované dominantní. Žalovaná rovněž nezohlednila žalobcovu těžkou depresi, jež se zraněním souvisí. 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že k datu napadeného rozhodnutí odpovídal žalobcův zdravotní stav prvnímu stupni invalidity. S ohledem na povahu námitek žalobce navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. 5. Žaloba je důvodná. 6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)].  O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)] 7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 soudního řádu správního, dále též „s. ř. s.“). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce. 10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly nejméně o 70 %, a proto se v jeho případě jedná o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise u žalobce shledala postižení, jak ho vymezuje kapitola V, položka 4d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tj. těžké postižení duševní, které provázejí depresivní epizody těžké bez psychotických příznaků, dále chronické, léčebně rezistentní deprese nebo závažné mánie, rychlé cyklování, krátké remise, ultrarychlé změny, opakovaný výskyt depresivních epizod s občasnými hypomanickými nebo manickými epizodami, vedoucími k poskytování ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu, výkon většiny denních aktivit podstatně omezen. Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje hodnotu 60 %. Míru poklesu pracovní schopnosti u žalobce posudková komise zhodnotila po aplikaci § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity na celkových 70 %, a to vlivem komorbidity (psychické problémy umocňuje ztrátové postižení ruky s těžkou poruchou funkce). Za datum vzniku příslušného stupně invalidity posudková komise určila 8. 2. 2018, tedy den původního vzniku invalidity. Platnost stanovena trvale. 11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobce a s lékařskými zprávami, které předložil v řízení před soudem. Soud posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. V řízení před soudem byli účastníci seznámeni se složením posudkové komise a obsahem posudku, nic proti nim nenamítli. 12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pracovní schopnost žalobce poklesla o 70 %, což podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě třetího stupně, která byla dána jak ke dni napadeného rozhodnutí žalované o námitkách, tak i ke dni jemu předcházejícímu rozhodnutí snižujícímu výši invalidního důchodu. 13. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobce je invalidní v prvním stupni, byla obě její rozhodnutí založena na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto obě její rozhodnutí zrušil pro vady podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 3 a 4 s. ř. s.). 14. Žalovaná je v dalším řízení vázána skutkovým stavem zjištěným na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita třetího stupně žalobce vznikla ke dni 8. 2. 2018 a od té doby pokračuje. Z toho bude vycházet při novém posouzení stavu žalobce (§ 78 odst. 6 s. ř. s.) 15. Procesně úspěšný žalobce má vůči neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení, jež důvodně vynaložil (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Ta se skládá z odměny za čtyři úkony právní služby po 1 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a vyjádření k posudku jako podání ve věci samé, účast na jednání posudkové komise [§ 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) ve spoj. s § 11 odst. 3 advokátního tarifu], čtyři režijní paušály po 300 Kč. Celkem tedy 5 200 Kč. Tuto částku je žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám advokátky JUDr. Judity Jakubčíkové do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 30. září 2020 Mgr. Jan Šmakal, v.r. samosoudce       Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.