č. j. 16 Ad 30/2020 - 44               ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci žalobkyně: J. V., narozená X, bytem P., proti   žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 3.4.2020 proti rozhodnutí žalované ze dne 9.3.2020 č.j. X o invalidní důchod, takto:   I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 9.3.2020 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X ze dne 15.11.2019 se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.   II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Včasnou žalobou ze dne 3.4.2020 doručenou zdejšímu soudu osobně dne 20.4.2020 k výzvě soudu doplněnou dne 14.5.2020 s připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 9.3.2020 č.j. X, kterým žalovaná rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 15.11.2019 změnila tak, že I. Pro nesplnění podmínek ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) a c) a podle ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., © důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů se žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítá. II. Účastnici řízení nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Z odůvodnění rozhodnutí ze dne 9.3.2020 vyplývá, že ČSSZ rozhodnutím ze dne 15.11.2019 podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) od 16.9.2019 zvýšila účastnici řízení, tj. žalobkyni, invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 8 063 Kč měsíčně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň – město ze dne 8.10.2019 se již v jejím případě nejedná o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona, ale jde o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 55%; datum změny stupně invalidity bylo stanoveno na 16.9.2019. Žalobkyně s rozhodnutím ze dne 15.11.2019 nesouhlasila, podala proti němu námitky, proto byl vypracován nový posudek o invaliditě. Novým posudkem ze dne 28.1.2020 vypracovaným v rámci řízení o námitkách bylo zjištěno, že v případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, ale nadále se jedná o invaliditu prvního stupně, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II, odd. A, položce 1b) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 25% (horní hranice procentního rozmezí 15 až 25%), která vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 10%, na celkových 35%, proto nebylo možno námitkám žalobkyně vyhovět.     2. Žalobkyně v žalobě mimo jiné vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím a dožadovala se jeho zrušení a vrácení věci žalované k novému rozhodnutí. Podle žalobkyně nebyl správně posouzen její zdravotní stav, který stručně popsala, když její onkologická léčba stále probíhá, rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, a proto byla nesprávně posouzena míra poklesu její pracovní schopnosti, jelikož dle ní současný zdravotní stav odpovídá invaliditě třetího stupně (míra poklesu 70-80%). 3. Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Plzeň-město vedeného ohledně žalobkyně a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 8.10.2019 (žalobkyně nebyla přítomna) soud zjistil, že žalobkyně byla nadále uznána invalidní dle § 39 odst. 1 zákona nikoli pro invaliditu prvního stupně, ale od 16.9.2019 pro invaliditu druhého stupně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II (oddíl nebyl uveden), položce 1c) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro které byla stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 45%, která vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 10%, takže celkově činí 55% (doba platnosti: trvale). Dále ze založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště Plzeň dne 28.1.2020 vyplývá, že žalobkyně na rozdíl od posouzení lékařem OSSZ byla uznána invalidní nadále pouze pro invaliditu prvního stupně (datum vzniku invalidity: 11.7.2012), neboť rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II, oddíl A, položce 1b) přílohy vyhlášky, pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 25%, která vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena o 10%, takže celkově činí 35% (doba platnosti: trvale). 4. Žalovaná dne 16.6.2020 ve svém vyjádření k žalobě navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.; za současného skutkového stavu setrvala na svém rozhodnutí. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobkyně vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 9.3.2020 bylo žalobkyni doručeno dne 12.3.2020. 5. V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl v soudem prodloužené lhůtě vypracován po jednání konaném dne 25.9.2020 za účasti odborného lékaře z oboru interního lékařství v přítomnosti žalobkyně. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (9.3.2020) byla žalobkyně invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%, s datem vzniku 16.9.2019 (onkologickým vyšetřením); doba platnosti posudku (lhůta KLP): 30.9.2021. Komise uvedla, že dle doložené zdravotní dokumentace a konzultací internisty při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je carcinom levého prsu, stav po excizi duktálního invazivního ca s nekrozou, exenteracic axily vlevo (14.12.2018), stav po adjuvantní chemoterapii (do 28.6.2019), aktinoterapii (do 27.7.2019), léčba Herceptinem. Dále bylo uvedeno, že PK MPSV není v souladu s posudkovým hodnocením OSSZ Plzeň-město ani námitkového řízení a konstatovala, že u žalobkyně se jedná o zvlášť těžké postižení, maligní nádory lokalizované (stadia I, II, III) během onkologické léčby a zpravidla do 6 měsíců po jejím ukončení, pokud trvá kompletní remise. Míra poklesu pracovní schopnosti byla zhodnocena 70% podle kapitoly II, oddílu A, položky 1e) přílohy vyhlášky; podmínky pro použití § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 citované vyhlášky nebyly splněny. Pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně není schopna výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek. Datum vzniku invalidity třetího stupně stanoven dnem 16.9.2019 - onkologickým vyšetřením; doba platnosti (lhůta KLP): 30.9.2021- je předpoklad stabilizace a zlepšení zdravotního stavu po ukončení léčby. (Stejnopis posudku byl doručen žalobkyni i žalované.) 6. S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.   7. V § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky je stanoveno: V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů (dle § 4 odst. 1 lze dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů). V této věci podmínky pro zvýšení (snížení) míry poklesu pracovní schopnosti nebyly shledány, jak uvedeno shora. 8. Podle § 38 písm. a) zákona má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku. 9. Dle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.). 10. Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění. 11. Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 9.3.2020, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).  12. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přiznání vyššího stupně invalidity z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 25.9.2020 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované (9.3.2020) se u žalobkyně jednalo o invaliditu třetího stupně od 16.9.2019 a nikoli pouze o invaliditu prvního či druhého stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 9.3.2020 a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 15.11.2019 bez nařízení jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně, neboť žalovaná si neopatřila ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle citovaného posudku PK MPSV zdravotní stav žalobkyně od 16.9.2019 a tedy k 15.11.2019. i 9.3.2020  odpovídal třetímu stupni invalidity, když míra poklesu její pracovní schopnosti činila 70%, avšak žalobkyni byla přiznána míra poklesu 55% lékařem OSSZ a toliko 35% lékařem ČSSZ.  13. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobkyně je dle posudku PK MPSV ze dne 25.9.2020 invalidní pro invaliditu třetího stupně a to od 16.9.2019, o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – změna stupně invalidity u žalobkyně z prvního na třetí stupeň. Vydáním nového rozhodnutí bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 16Ad 30/2020-44 ze dne 15.10.2020, když rozhodnutí o přiznání vyššího stupně invalidity by byla vydala žalovaná v případě zjištění tohoto vyššího stupně invalidity již na základě posouzení zdravotního stavu žalobkyně v řízení o její žádosti o změnu stupně invalidity, jak ostatně učinila vydáním rozhodnutí ze dne 15.11.2019 (viz shora) či v řízení o námitkách. Právním názorem soudu je žalovaná vázána, jak vyplývá z § 78 odst. 5 s.ř.s. 14. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně však náhradu nákladů řízení nepožadovala, proto žádnému z účastníků řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).    Plzeň 15. října 2020   JUDr. Alena Hocká  v.r. samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.