č. j. 16 Ad 35/2020 - 49 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci   žalobkyně:   S. Z., narozena X, bytem X proti   žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 20. 3. 2020,      takto: I. Rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 20. 3. 2020 a jemu předcházející rozhodnutí č. j. X ze dne 8. 1. 2020 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 62 Kč ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se v řízení před žalovanou domáhala změny výše invalidního důchodu. Její žádost žalovaná zamítla, neboť na základě posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-město dospěla k závěru, že žalobkyně má nadále nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Lékař stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 45 %. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, invaliditu prvního stupně podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %. 2. Žalobkyně proti tomuto závěru brojila námitkami, které žalované zamítla. V řízení o nich nechala žalovaná vypracovat posudek svým lékařem, z něhož vyplynulo, že hlavní příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně spadá pod kapitolu V (Duševní poruchy a poruchy chování), položku 3c (Schizofrenie, schizofrenní porucha a porucha s bludy, středně těžké postižení) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 30­­–­­45 %. Vzhledem k charakteru postižení zdravotního stavu žalobkyně, její profesi a dalším komplikacím lékař žalované upřednostnil horní hranici 45 %. Současně nenalezl důvod pro další procentní zvýšení podle § 3 citované vyhlášky. Neshledal ani důvod hodnotit stav žalobkyně vyšší mírou poklesu pracovní schopnosti, neboť v lékařských nálezech postrádal doklad o těžkém postižení. 3. Proti rozhodnutí žalované brojila žalobkyně žalobou, v níž namítla nezohlednění všech odborných podkladů ve věci, ať již lékařských či psychologických. Žalovaná vycházela pouze ze závěrů posudkových lékařů. Tyto posudky navíc pracovaly s nepřesně stanovenou diagnózou, aniž by vzaly na zřetel další vývoj zdravotního stavu. Žalobkyně též namítla, že ji žádný z posudkových lékařů neviděl. Na základě psychiatrických vyšetření lze konstatovat dlouhodobý charakter jejího onemocnění bez možnosti samostatného fungování a adaptace. 4. Žalovaná ve vyjádření sdělila, že se vypořádala obsáhle se všemi námitkami. Posudkový závěr vycházel z doložené zdravotní dokumentace, přičemž pokladový posudek byl úplný a přesvědčivý. Žalovaná tedy nesouhlasila s výhradou žalobkyně o nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. S ohledem na povahu námitek žalobkyně navrhla žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci. Posouzení věci 5. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)].  O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně. 10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly nejméně o 70 %, a proto se v jejím případě jedná o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise u žalobkyně shledala zvlášť těžké postižení, jak ho vymezuje kapitola V, položka 3e vyhlášky o posuzování invalidity. Toto postižení zahrnuje značně narušené sociální fungování a problematickou sebepéči. Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 70–80 %. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně posudková komise zhodnotila na 70 % bez další změny míry poklesu ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky. Za datum vzniku příslušného stupně invalidity posudková komise určila 18. 2. 2019, tj. den psychiatrického vyšetření. 11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobkyně není schopna výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobkyně a s lékařskými zprávami, které předložila v řízení před soudem. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna. Soud proto posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. V řízení před soudem byli účastníci seznámeni se složením posudkové komise a obsahem posudku, přičemž proti nim nic nenamítli. 12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídá nejméně 70 %, což podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě třetího stupně, která byla dána jak ke dni napadeného rozhodnutí žalované o námitkách, tak i ke dni jemu předcházejícímu rozhodnutí zamítajícímu žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu. 13. Jelikož žalovaná v námitkovém řízení vycházela z toho, že je žalobkyně nadále invalidní v prvním stupni, byla obě její rozhodnutí založena na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto obě její rozhodnutí zrušil pro vady podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc jí vrátit k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 4 s. ř. s.). 14. Žalovaná je v dalším řízení vázána skutkovým stavem zjištěným na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita třetího stupně žalobkyně vznikla ke dni 18. 2. 2019. Z toho bude vycházet při novém posouzení stavu žalobkyně (§ 78 odst. 6 s. ř. s.) 15. Procesně úspěšná žalobkyně má vůči neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení, které důvodně vynaložila (§ 60 odst. 1 věty první s. ř. s.). Náklady řízení žalobkyně tvoří částka 62 Kč poštovného za jednu poštovní zásilku (č. l. 13 soudního spisu), kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 30. listopadu 2020 Mgr. Jan Šmakal  v.r. soudce   Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.