č. j. 16 Ad 79/2019 - 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci   žalobce:   M. V., narozen X bytem X proti   žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963 sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované č.j. X ze dne 20. 8. 2019,      takto:   Rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 20. 8. 2019 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce byl naposledy v roce 2017 shledán invalidním invaliditou třetího stupně. V roce 2019 žalovaná snížila žalobci výši invalidního důchodu na důchod pro invaliditu druhého stupně, protože podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-město dosahoval pokles žalobcovy pracovní schopnosti 60 %. 2. Žalobce proti tomuto závěru brojil s tím, že se jeho zdravotní stav nezlepšil, nýbrž zhoršil: kvůli dně nemůže chodit, následkem kýly má ve velmi špatném stavu páteř, na pravé ruce se mu přetrhl biceps. Nemůže se ohýbat, ani nic zvedat. Není proto schopen vykonávat práci. Žalovaná námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek svým lékařem, z něhož vyplynulo, že hlavní příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu XI (Postižení trávicí soustavy), oddíl D (Kýly), položku 2b (Břišní kýla v jizvě, s větší eventerací útrob před břišní stěnu, mechanicky omezující výkonnost, bez možnosti operačního řešení) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 35–50 %. Vzhledem k charakteru postižení zdravotního stavu lékař žalované zvýšil podle § 3 odst. 1 téže vyhlášky tuto hodnotu o 10 % nad horní hranici, tj. na 60 %. Neshledal však důvod hodnotit daný stav vyšší mírou poklesu pracovní schopnosti, neboť chybí doklad o těžkém funkčním postižení. 3. Proti rozhodnutí žalované žalobce brojil žalobou, v níž namítal, že jeho zdravotní stav jistě odpovídá invaliditě vyššího stupně, neboť k dosavadnímu vážnému zdravotnímu stavu ještě přibyly komplikace s přetrženým svalem pravé ruky, také výrazné bolesti zad a kloubů. To vše spojené s nutností častého cévkování a záchvaty paniky. Dále žalobce rozporoval údaj o proporcích kýly z napadaného rozhodnutí, který činí 6 x 6 cm, ačkoli skutečným poměrem je 35 x 30 cm. Své tvrzení o rozměrech kýly žalobce opřel o lékařskou zprávu s fotografií břicha. Žalované vytkl nesprávné posouzení zdravotního stavu z důvodu neprovedení osobní prohlídky. Závěrem žaloby navrhl zrušení napadeného rozhodnutí soudem a jeho vrácení žalované k dalšímu řízení. 4. Žalovaná k žalobě navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s tím, že rozhodnutí ve věci ponechává na výsledku dokazování a úvaze soudu. 5. Žaloba je důvodná. 6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)].  O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)] 7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 9. Z těchto důvodů soud vyžádal, aby plzeňské pracoviště Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí podalo posudek o stupni a případném datu vzniku invalidity žalobce, a to zejména se zřetelem k velikosti ventrální kýly žalobce. 10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly nejméně o 70 %, a proto se v jeho případě jedná o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Invalidita vznikla ke dni 4. 11. 1994. Posudková komise u žalobce shledala postižení, jak ho vymezuje kapitola XI, oddíl D, položka 2c vyhlášky o posuzování invalidity, tj. břišní kýlu v jizvě s rozsáhlou eventerací útrob před břišní stěnu, s podstatným omezením celkové výkonnosti, bez možnosti operačního řešení. Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 60–70 %. Horní hranice zvolena také vzhledem k ostatním žalobcovým postižením a jeho profesi (zedník). Žalobcovu ventrální kýlu posudková komise shledala objemnou, táhnoucí se prakticky přes celou stěnu břišní. 11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobce není schopen výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek. Obsahově se úplně vypořádal s námitkami žalobce a s lékařskými zprávami, které předložil v řízení před soudem. Žalobce byl jednání přítomen a byl i vyšetřen. Soud proto posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. Vůči složení posudkové komise a obsahu posudku účastníci nic nenamítli. 12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobce odpovídá 70 %, což podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě třetího stupně, která byla dána jak ke dni napadeného rozhodnutí žalované o námitkách, tak i ke dni jemu předcházejícího rozhodnutí o snížení výše invalidního důchodu žalobci. 13. Jelikož žalovaná v námitkovém řízení vycházela z toho, že žalobce je invalidní pro invaliditu druhého stupně, bylo její rozhodnutí založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto její rozhodní zrušil pro vady podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc jí vrátit k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 4 s. ř. s.). 14. V dalším řízení je žalovaná povinna vydat nové rozhodnutí o námitkách žalobce ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu. Žalovaná je v tomto řízení vázána skutkovým stavem zjištěným na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita třetího stupně žalobce vznikla již ke dni 4. 11. 1994. Z toho bude vycházet při novém posouzení námitek žalobce (§ 78 odst. 6 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 14. února 2020 Mgr. Jan Šmakal, v.r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje J.P.