č. j. 17 A 74/2020 - 48   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci   žalobce:   O. S., narozený dne X, státní příslušník X, toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, zastoupen advokátem Mgr. Jindřichem Lechovským, sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, proti   žalovanému:   Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-83/LE-BA04-BA04-PS-2020 ze dne 17. 8. 2020, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Jindřichu Lechovskému se přiznává odměna za zastupování ve výši 4 114 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Plzni do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce byl dne 9. 8. 2020 zajištěn podle § 124 zákona o pobytu cizinců v Zařízení pro zajištění cizinců Balková. Důvodem zajištění bylo, že se při kontrole neprokázal žádným dokladem totožnosti, na území České republiky se nacházel bez jakéhokoliv povolení a v rozporu s uloženým správním i soudním vyhoštěním. V zařízení pro zajištění cizinců poté žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu. 2. Naříkaným rozhodnutím žalovaný rozhodl podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu o zajištění žalobce v zařízení pro zajištění cizinců. Žalovaný dospěl k závěru, že by žalobce mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění. Žalobce již dvakrát neúspěšně žádal o mezinárodní ochranu a v minulosti byl vyhoštěn pro padělání veřejné listiny. K vycestování z území České republiky neučinil žádné kroky a jeho vysvětlení, že pije příliš na to, aby toho byl schopen, nelze akceptovat. Kromě důvodů lepší lékařské péče v České republice žalobce neuvedl jediný relevantní důvod, proč by nemohl vycestovat zpět na X, kde má rodinu. S ohledem na okolnosti tak žalovaný shledal žádost o mezinárodní ochranu účelovou, podanou s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění. Nepovažoval žalobce za zranitelnou osobu, neboť žalobce je schopen práce, vydělával si na různých brigádách a v zařízení pro zajištění cizinců má zajištěnu lékařskou péči. 3. Proti rozhodnutí žalovaného žalobce brojil žalobou, v níž namítl, že se žalovaný nedostatečně zabýval tím, zda je žalobce zranitelnou osobu. Žalobce jasně uvedl, že má deformovanou lebku a trpí cirhózou jater. Za toho stavu měl být zdravotní stav žalobce posouzen odborně, nikoliv na základě prostých úvah žalovaného, že žalobce je schopen práce. Přinejmenším cirhóza jater je závažným až život ohrožujícím onemocněním, které není možné hodnotit podle spekulací. 4. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že zdravotní stav žalobce posoudil odpovídajícím způsobem. Cirhózou jater žalobce trpí z nadměrného pití alkoholu, z čehož se chtěl v České republice léčit. Zároveň však uvedl, že mu nic nebrání ve vycestování z území členských států EU. Žádost o mezinárodní ochranu mohl podat dříve, takže zdravotní důvody pro něj zjevně nebyly příliš závažné. Také nepřeložil žádné lékařské zprávy. 5. Žaloba není důvodná. 6. Žalobce nezpochybňoval, že v jeho případě byly splněny podmínky pro zajištění podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, tj. že žádost o udělení mezinárodní ochrany podal účelově, pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění Brojil pouze proti tomu, že žalovaný nedostatečně zhodnotil, zda je zranitelnou osobou, již je možné zajistit jen za podmínek § 46a odst. 3 zákona o azylu. 7. Zranitelnou osobou je zejména nezletilá osoba bez doprovodu, rodič nebo rodina s nezletilým dítětem nebo rodič nebo rodina se zletilým dítětem se zdravotním postižením, osoba starší 65 let, osoba se zdravotním postižením nebo s vážným onemocněním, těhotná žena, oběť obchodování s lidmi nebo osoba, která byla mučena, znásilněna nebo podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického nebo sexuálního násilí [§ 2 odst. 1 písm. i) zákona o azylu]. 8. Jednotlivé vyjmenované formy zranitelnosti je třeba hodnotit ve vztahu k ostatním: vážné onemocnění musí odpovídat závažnosti ostatních forem (noscitur a sociis; srov. např. rozsudky NSS č. j. 1 Azs 119/2020-30 ze dne 17. 6. 2020, č. j. 2 Azs 47/2020-48 ze dne 23. 4. 2020, č. j. 7 Azs 406/2019-36 ze dne 20. 2. 2020). Účelem vymezení zranitelných osob totiž je identifikace těch osob, u nichž je zajištění nevhodné, protože by mělo nepříznivé dopady na jejich fyzický či psychický stav, případě by vyžadovalo přijetí zvláštních opatření procesní či věcné povahy. I onemocnění relativně závažné povahy, která jsou kompenzována nebo na která je cizinec adaptován, a pro která lze v zařízení pro zajištění cizinců dodržet odpovídající léčebný režim, proto není možné hodnotit jako vážné onemocnění ve smyslu § 2 odst. 1 písm. i) zákona o azylu. Nejsou tedy důvodem pro konstatování zranitelnosti cizince (srov. rozsudek NSS č. j. 10 Azs 280/2017-33 ze dne 13. 2. 2019). 9. Žalobcem tvrzenou cirhózu jater by podle okolností bylo možné podřadit pod pojem „vážné onemocnění“. Takové okolnosti ovšem ve věci dány nejsou a žalovaný je ostatně ani netvrdil. Již z příloh zaslaných žalobce je zřejmé, že cirhóza jater není jediným tvrzeným onemocněním žalobce. Již v roce 2018 tvrdil, že má špatná játra, žaludeční vředy a epilepsii (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 49 A 10/2018-38 ze dne 4. 12. 2018). Tato onemocnění tvrdil i po svém zajištění při poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu dne 26. 8. 2020 a při pohovoru dne 3. 9. 2020 (jde o popis skutkového stavu existujícího v době vydání napadeného rozhodnutí, srov. § 75 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce ovšem nikdy netvrdil, že by mu tato onemocnění zásadním způsobem ztěžovala život, naopak je z obsahu listin správního spisu i příloh žalobce zřejmé, že sám žalobce mimo zajištění nedodržoval léčebný režim (nadměrně pil alkohol, srov. rozsudek č. j. 49 A 10/2018-38, nebral léky na epilepsii s ohledem na poškození jater, srov. poskytnutí údajů z 26. 8. 2020). 10. Žalovaný tedy zranitelnost žalobce hodnotil adekvátně tomu, že v zařízení pro zajištění cizinců má zajištěnu lékařskou péči a před zajištěním ho onemocnění neomezovala natolik zásadním způsobem, že by dodržoval léčebný režim nebo že by nebyl schopen pracovat. Ostatně i v samotné žalobě žalobce namítl toliko nedostatečné posouzení zranitelnosti, nikoliv to, že by zranitelnou osobu skutečně byl, že by v zařízení pro zajištění cizinců nebylo možné mu poskytnout adekvátní lékařskou péči či že by zajištění na něj mělo jinak nepříznivý dopad (lékaře v zařízení navštěvuje, léky dostává, srov. protokol o pohovoru z 3. 9. 2020). Nebyl tak důvod považovat žalobce za zranitelnou osobu nebo zjišťovat bližší podrobnosti o jeho zdravotním stavu. 11. Napadené rozhodnutí tedy netrpí vytýkanými vadami řízení. Soud proto žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 věta první s. ř. s.).  12. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Jindřichu Lechovskému náleží podle § 35 odst. 10 s. ř. s. odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v celkové výši 4 114 Kč.  Tato částka se skládá z 3 100 Kč za doplnění žaloby jako jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, z 300 Kč za jeden režijní paušál a ze 714 Kč představujících 21 % DPH. Tato částka mu bude vyplacena z účtu soudu do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku. 13. Za účtovaný úkon podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu soud odměnu nepřiznal, neboť je zásadně třeba, aby se po doručení usnesení o ustanovení zástupcem uskutečnila první porada s klientem (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 6 A 722/2000-35 ze dne 7. 6. 2002, č. 1024/2002 SJS, rozsudky NSS č. j. 4 Ads 306/2018 ze dne 6. 12. 2018, č. j. 8 Ads 271/2018-34 ze dne 25. 4. 2019 či usnesení ÚS sp. zn. IV. ÚS 22/19 ze dne 29. 1. 2019), ledaže je dán objektivní důvod, proč porada neproběhla (usnesení sp. zn. I. ÚS 1879/10 ze dne 1. 8. 2011). Poradu s klientem či důvody, proč porada neproběhla, ovšem advokát soudu nedoložil. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 26. října 2020 Mgr. Jan Šmakal, v.r. samosoudce     Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.