č. j. 30 A 176/2018 - 46 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla, soudce Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaj) a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci   žalobce:   Greenwatch z.s., IČ 22612505, sídlem Tyršova 273, 330 24  Vlkýš - Heřmanova Huť  proti   žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, sídlem Škroupova 18, 306 13  Plzeň   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č. j. PK-RR/2076/18 takto:   I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č. j. PK-RR/2076/18, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3 000 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2018, č. j. PK-RR/2076/18 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jako nepřípustné odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Domažlice, odboru výstavby a plánování (dále jen „prvoinstanční orgán“), ze dne 23. 5. 2017, č. j. MeDO-38971/2017-Ze (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), jímž byla prodloužena platnost územního rozhodnutí na stavbu „Domažlice vybudování cyklostezky pod mostem č. 193024, Kozinova ulice“ na pozemku parc. č. 2548/5, 2573, 2596/2, 2599/7, 2599/8, 4807/1, 4971/4, to vše katastrálním území Domažlice, a to do 9. 4. 2021. II. Žaloba 2. Žalobce úvodem shrnul dosavadní průběh správního řízení. 3. Žalobce je toho názoru, že rozhodnutí je nezákonné a samotné odůvodnění napadeného rozhodnutí je zcela protichůdné a zmatečné. Žalovaný ve svém odůvodnění rozhodnutí uvádí, že zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je ve vztahu speciality (tzv. „lex specialis“). Podle znění § 2 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny lze za zájmy ochrany přírody a krajiny chráněná tímto právním předpisem považovat péči o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. Z odstavce 2 ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb., dále plyne, že občanskému sdružení nebo spolku/zapsanému spolku přiznává tento zákon postavení účastníka řízení, jedná-li se o takové občanské sdružení nebo spolek/zapsaný spolek, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, a jde-li současně o řízení, v němž mohou být zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto speciálního zákona dotčeny. Pokud občanské sdružení nebo spolek/zapsaný spolek splní všechny zákonem stanovené podmínky, vstupuje do procesu správního řízením se všemi právy a oprávněními, které jemu z toho plynou. Je oprávněn účastnit se předmětného správního řízení a příslušný správní orgán s ním musí jako s účastníkem po celou dobu trvání řízení jednat. Občanské sdružení nebo spolek/zapsaný spolek pak, kromě jiného, může podle § 89 odst. 4 věta třetí stavebního zákona v územním řízení uplatňovat námitky v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu občanské sdružení nebo spolek zabývá. Vznesené námitky je nutno posoudit právě s přihlédnutím ke konkrétním zájmům, které občanské sdružení nebo spolek v dotčeném správním řízení hájí. Žalobce je spolkem, jehož hlavním posláním podle stanov spolku je ochrana životního prostředí, přírody, krajiny a uplatňování práv s tím spojených. Výše uvedená podmínka je tedy splněna. V původní žádosti města Domažlice o vydání územního rozhodnutí o umístění stavy Domažlice cyklostezka pod mostem č. 193024 Kozinova ulice, bylo odborem životního prostředí vydáno Koordinované závazné stanovisko č.j. OŽP-185/12-47853/2012/Mar), kde orgán ochrany přírody a krajiny shrnul, že se zásahem do významného krajinného prvku-údolní niva a vodní tok – souhlasí za splnění uvedených podmínek: (a) kromě plochy vlastní stavby nebude zasahováno do údolní nivy, b) koryto vodního toku v prostoru překrytí bude rozšířeno dle technických možností. Uvedl, že údolní niva a vodní tok je významným krajinným prvkem dle zákona č. 114/1992 Sb., dále dotčené pozemky jsou součástí místního územního systému ekologické stability a plní funkci lokálního biokoridoru a lokálního biocentra, rozšířením prostoru koryta pod překrytím bude zvýšena migrační průchodnost pod navrhovanou cyklostezkou. Ostatní zájmy chráněné podle tohoto zákona dotčeny nebudou. V rámci žádosti města Domažlice o prodloužení platnosti územního rozhodnutí se orgán ochrany přírody a krajiny nikterak nevyjádřil, tudíž zůstalo v platnosti jeho původní závazné stanovisko (viz výše), ale i přesto žalovaný ve svém rozhodnutí rozporuplně uvádí, že dotčený orgán přírody a krajiny setrval na svém stanovisku vydaném v územním řízení z roku 2013 a zároveň dále uvádí, že záměrem žadatele v řízení o prodloužení platnosti územního rozhodnutí nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny v rozsahu jeho kompetencí dle § 76 a 77 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Z těchto důvodů výše uvedených dospěl odvolací orgán k závěru, že v projednávané věci se nejedná o záměr, jímž mohou být dotčeny veřejné zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné zákonem 114/1992 Sb. Zároveň je nesporné, že orgán ochrany přírody a krajiny na svém závazném stanovisku vydaném v územním řízení setrval i v řízení o prodloužení platnosti územního rozhodnutí, neboť ačkoliv mu bylo řádně oznámeno zahájení řízení o prodloužení platnosti územního rozhodnutí k žádosti města Domažlice, nevyužil možnost vydat v řízení navazující závazné stanovisko ve smyslu § 4 odst. 4 stavebního zákona. Z takového jednání odvolací orgán vyvodil, že se podmínky v zájmovém území nezměnily a že stále platí souhlas dotčeného orgánu ochrany přírody a krajiny se záměrem žadatele, města Domažlice, a k prodloužení platnosti vydaného (pravomocného) územního rozhodnutí pro umístění umístěné stavby nemá námitek. V závěru napadeného rozhodnutí uvádí, že v předmětném řízení o prodloužení platnosti územního rozhodnutí nedošlo k naplnění všech zákonných podmínek pro účastenství spolku Greenwatch, z.s., kterému rovněž nesvědčí právo se proti napadenému rozhodnutí správního orgánu prvého stupně č. j. MeDO-38971/2017-Ze ze dne 23. 5. 2017 odvolat. Jak již bylo zmíněno, podmínky pro vznik účastenství občanského sdružení nebo spolku/zapsaného spolku v územním řízení, potažmo v řízení o prodloužení platnosti územního rozhodnutí, podle § 85 odst. 2 písm. c) stavebního zákona ve spojitosti s ustanovením § 70 odst. 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, musejí být splněny kumulativně. Nesplnění byť i jedné ze zákonem stanovených podmínek účastenství vylučuje. Žalobce je toho názoru, že ze strany žalovaného došlo nejen k nesprávnému posouzení otázky účastenství žalobce v řízení, ale i k nesprávnému posouzení/zhodnocení stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny, který vydal souhlasné stanovisko se zásahem do významného krajinného prvku – údolní niva a vodní tok, ale za stanovených podmínek. Ze souhlasného stanoviska nemůže žalovaný vyvodit závěr, že nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to vše za situace, kdy orgán ochrany přírody a krajiny ve výše zmiňovaných podmínkách uvádí: „Údolní niva a vodní tok je významným krajinným prvkem v souladu s § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v souladu s § 4 odst. 2 citovaného zákona jsou významné krajinné prvky chráněné před poškozením a ničením, k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit jeho ekologické stanovisko podle § 4 odst. 2 citovaného zákona, dotčené pozemky jsou součástí místního územního systému ekologické stability a plní funkci lokálního biokoridoru a lokálního biocentra, rozšířením prostoru koryta pod překrytím bude zvýšena migrační průchodnost pod navrhovanou cyklostezkou. Případné kácení mimo lesních porostů je nutno předem projednat ve smyslu § 8 odst. 1 citovaného zákona. Ostatní zájmy chráněné podle tohoto zákona dotčeny nebudou.“ 4. Závěrem žalobce citoval judikaturu Nejvyššího správního soudu a argumentaci Veřejného ochránce práv týkající se účasti spolků v územním řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. IV. Posouzení věci soudem 6. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s.ř.s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. O věci samé rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť žalobkyně i žalovaný s tím vyslovili souhlas.  V. Rozhodnutí soudu 7. Žaloba je důvodná. 8. Klíčovým rozhodovacím důvodem, na kterém stojí závěr o nepřípustnosti odvolání žalobce, je úvaha žalovaného, že žalobci jakožto spolku, jehož posláním je ochrana přírody a krajiny, je umožněno být účastníkem pouze v těch řízeních, v nichž je dotčen zájem chráněný zákonem o ochraně přírody a krajiny. V projednávané věci podle žalovaného žádný zájem chráněný daným zákonem dotčen není, proto je účastenství žalobce vyloučeno. Žalobce není „univerzálním dohlížitelem“ nad zákonností postupu správních orgánů. Žalovaný se ve své argumentaci opírá o skutečnost, že v řízení o prodloužení platnosti územního rozhodnutí nebyl dotčený orgán ochrany přírody a krajiny nijak aktivní, je tak nezbytné vycházet z jeho stanoviska v původním řízení (Koordinované závazné stanovisko ze dne 17. 12. 2012, č. j. OŽP-185/12-47853/2012/Mar), v němž bylo vydáno územní rozhodnutí. Podle žalovaného ze stanoviska dotčeného orgánu vyplývá, že k ohrožení přírody dojít nemůže. 9. Se závěry žalovaného se soud neztotožnil. Je jistě pravdou, že žalobce není „univerzálním dohlížitelem“ nad zákonností, platí však, že pokud dojde ke sporu k naplnění kritéria účasti spolku v územním řízení (tj. zda je či není v řízení dotčen zájem chráněný zákonem o ochraně přírody a krajiny) je nezbytné, aby se správní orgán s touto otázkou jasně vypořádal. Stanovisko dotčeného orgánu může být pro posouzení věci relevantní, přesto pokud potenciální účastník vznáší konkrétní argumenty ve prospěch svého účastenství, musí se k dané otázce správní orgán vyjádřit, není možné vycházet např. toliko z pasivity dotčeného orgánu. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že ne vždy budou zájmy a stanoviska dotčeného orgánu totožné se zájmy spolku, pokud by totiž byly, účast spolků v řízení by postrádala smysl. 10. Soud zároveň zdůrazňuje, že z obsahu shora uvedeného stanoviska dotčeného orgánu ochrany přírody a krajiny v původním řízení vyplývá přesný opak toho, co dovozuje žalovaný, – tj. že územním záměrem může být příroda a krajina dotčena. Dotčený orgán uvážil, že „Dle § 65 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: Se zásahem do významného krajinného prvku - údolní niva a vodní tok - souhlasíme za těchto podmínek: a) Kromě plochy vlastní stavby nebude zasahováno do údolní nivy; b) Koryto vodního toku v prostoru překrytí bude rozšířeno dle technických možností. Orgán ochrany přírody a krajiny vycházel z následujících skutečností: - údolní niva a vodní tok je významným krajinným prvkem v souladu s § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., - v souladu s § 4 odst. 2 citovaného zákona jsou významné krajinné prvky chráněné před poškozováním a ničením, - k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko podle § 4 odst. 2 citovaného zákona, - dotčené pozemky jsou součástí místního územního systému ekologické stability a plní funkci lokálního  biokoridoru a lokálního biocentra, - rozšířením prostoru koryta pod překrytím bude zvýšena migrační průchodnost pod navrhovanou cyklostezkou. Případné kácení mimolesních je nutno předem projednat ve smyslu § 8 odst. 1 citovaného zákona. Ostatní zájmy chráněné podle tohoto zákona dotčeny nebudou. (zvýrazněno žalovaným)“ Dotčení zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny je zcela evidentní již z žalovaným podtržené částí stanoviska „se zásahem do významného krajinného prvku souhlasíme.“ Významný krajinný prvek je ve smyslu zákona o přírodě hodnotou jím chráněnou (viz § 2 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 1 písm. b) zákona). Samotná skutečnost, že dotčený orgán se zásahem souhlasí, je pro účastenství žalobce nepodstatné (viz shora), klíčová je skutečnost, zda k zásahu do přírody a krajiny může dojít. Tento předpoklad byl v projednávané věci naplněn, proto žalovaný pochybil, když účastenství žalobce nepřipustil. 11. Vzhledem k tomu, že podaná žaloba byla důvodná, zrušil soud napadené rozhodnutí pro nezákonnost (§ 78 odst. 1 s.ř.s.) a současně věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). V tom bude správní orgán vázán výkladem soudu a shora vysloveným právním názorem (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). VI. Náklady řízení 12. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu soud v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč. Lhůtu k plnění určil soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 s.ř.s.    Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň dne 27. 4. 2020 Mgr. Alexandr Krysl v.r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.