č. j. 77A 131/2020 - 28   USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců   JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci   navrhovatele: P. Ch.,   za účasti:   Krajský úřad Plzeňského kraje, Škroupova 1760/18, 301 00 Plzeň, o návrhu ze dne 9. 10. 2020 na neplatnost hlasování ve volebním okrsku č. 01 v Novém Kramolíně ve volbách do Zastupitelstva Plzeňského kraje konaných ve dnech 2. a 3. října 2020, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Dne 9. 10. 2020 byl Krajskému soudu v Plzni doručen návrh, kterým se navrhovatel, volič, domáhal prohlášení neplatnosti hlasování ve volebním okrsku 01 v Novém Kramolíně, okrese Domažlice ve volbách do Zastupitelstva Plzeňského kraje konaných od 2. 10. 2020 do 3. 10. 2020. Obsah návrhu 2. Navrhovatel uvedl, že dne 3. 10. 2020 krátce po uzavření volební místnosti v Novém Kramolíně v čp. 13, zhruba ve 14.02 hodin, viděl, jak do budovy obecního úřadu, kde se nachází volební místnost, vstoupila starostka obce Nový Kramolín paní J. K.. Odemkla si dveře vlastním klíčem, dle názoru navrhovatele tedy asi bez vědomí volební komise. Poté asi ve 14.05 hodin zavolal na linku 158, že má podezření na porušení zákona o volbách, jelikož po ukončení hlasování vstoupila do budovy osoba, která neměla ve volební místnosti při sčítání hlasů co dělat. Asi ve 14.40 hodin ho policejní hlídka z Poběžovic telefonicky informovala, že skutečně přistihli starostku J. K. v místnosti, v níž se sčítaly hlasy. Následujícího dne navrhovatel vše vypověděl do policejního protokolu na obvodním oddělení policie v Poběžovicích. Závěrem svého návrhu navrhovatel požádal soud, aby jeho návrh posoudil objektivně, jelikož má podezření, že skutečně došlo k hrubému zásahu neoprávněnou osobou při sčítání hlasů v našem volebním okrsku. Vyjádření dalšího účastníka a dalších osob 3. Soud o podaném návrhu vyrozuměl Krajský úřad Plzeňského kraje coby příslušný volební orgán, tedy dalšího účastníka řízení. Ten ve svém vyjádření nejprve stručně zrekapituloval obsah návrhu, a poté uvedl, že práva a povinnosti krajského úřadu jako volebního orgánu jsou jednoznačně stanoveny v § 11 zákona o volbách do zastupitelstev krajů. Krajský úřad není a nebyl oprávněn kontrolovat sčítání hlasů. Krajský úřad během průběhu voleb ani po ukončení hlasování neřešil žádnou stížnost, která by se měla týkat volebního okrsku č. 1 v obci Nový Kramolín. Krajskému úřadu tudíž nebylo známo, že by mělo dojít v tomto volebním okrsku k porušení zákona o volbách. Vzhledem k tomu, že krajský úřad sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti v územním obvodu kraje [§ 11 odst. 1 písm. e) zákona o volbách], věděl krajský úřad pouze to, že volební místnost pro volební okrsek č. 1 v obci Nový  Kramolín se nachází v budově Obecního úřadu Nový Kramolín, na adrese Nový Kramolín 13, a dále pak telefonní číslo do volební místnosti. 4. S odkazem na § 38 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů pak Krajský úřad Plzeňského kraje konstatoval, že v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření podle § 10 odst. 2 písm. e) téhož zákona, zaměstnanci obce zařazení do pověřeného obecního úřadu, kteří mají osvědčení podle § 11 odst. 1 písm. j) téhož zákona, členové Státní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise. Zákon tímto taxativním výčtem de facto uzavírá okruh osob, které jsou oprávněné být v místnosti, kde probíhá sčítání hlasů. Krajský úřad je toho názoru, že v návrhu uvedenou situaci, kdy se v místnosti, v níž okrsková volební komise sčítala hlasy, měla nacházet po určitou dobu i starostka obce Nový Kramolín a policejní hlídka, lze považovat za nestandardní, ale nikoli nemožnou, např. z důvodu řešení technického problému atd. Je tedy otázkou, zda samotná přítomnost výše uvedených osob mohla zásadním způsobem ovlivnit výsledky hlasování. 5. Podle informací dostupných na www.volby.cz krajský úřad zjistil, že ve volbách do Zastupitelstva Plzeňského kraje bylo ve volebním okrsku č. 1, jako jediném volebním okrsku v obci Nový Kramolín, odevzdáno 61 platných hlasů, přičemž všechny hlasy byly posouzeny jako platné. V celém Plzeňském kraji se hlasovalo v 1088 volebních okrscích a bylo odevzdáno 173 685 platných hlasů (99,06 %). 6. Krajský úřad na základě uvedených skutečností vyslovil závěr, že navrhovatel nenavrhl žádný relevantní důkaz, který by svědčil o tom, že došlo k takovému porušení volebního zákona, který by svou intenzitou ovlivnilo výsledky hlasování, a to hrubým způsobem. Krajský úřad se domnívá, že navrhovatel nepředložil soudu takové důkazy, které by znamenaly porušení ústavních ani zákonných principů výkonu volebního práva. Tvrzení navrhovatele pak považuje za nepodložená a ryze spekulativního charakteru. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem navrhl krajský úřad, aby byl návrh na neplatnost hlasování ve volebním okrsku Nový Kramolín zamítnut. 7. K vyjádření k obsahu návrhu dále soud vyzval i předsedu příslušné okrskové volební komise, pana J. M. Ten ve svém podání soudu sdělil, že dne 3. 10. 2020 ve 14.00 hodin ukončil volby do Zastupitelstva Plzeňského kraje ve volebním okrsku č. 01 v Novém Kramolíně a uzavřel volební místnost. Aby mohli výsledky zpracovat pomocí počítače, potřebovali jej uvést do provozu. Telefonicky požádali starostku J. K., aby přišla počítač zprovoznit. Provedli sčítání úředních obálek a náhradních hlasovacích lístků, uložili je a zapečetili do obálek k uložení. Ve 14.05 hodin se dostavila starostka a počítač pro zapisovatele uvedla do provozu. Ve 14.10 hodin se na místo dostavila hlídka policie, která oznámila, že má hlášeno podezření o porušování zákona o volbách. Policisté zahájili šetření a po jeho ukončení spolu se starostkou opustili ve 14.25 hodin volební místnost. Ve 14.30 hodin pak byla odemčena volební urna a komise začala třídit hlasovací lístky a sčítat hlasy odevzdaných lístků. Po zpracování a vyhotovení zápisu odjeli dva členové okrskové volební komise do Poběžovic k odevzdání na pověřený úřad. Po jejich návratu uložila komise doklady do obálek, zapečetila je a připravila k uložení. V 16.00 hodin se členové okrskové volební komise rozešli domů. 8. Soud rovněž vyžádal od Policie ČR informaci o stavu jí vedeném řízení ve věci možného porušení volebního zákona na základě podnětu navrhovatele. Sdělením Policie ČR bylo zjištěno, že toto navrhovatelovo oznámení bylo administrativně založeno bez dalšího opatření, neboť nebylo prokázáno protiprávní jednání. Z příslušného záznamu o založení věci pak soud zjistil, že dne 3. 10. 2020 se ve 14.21 hodin na místo oznámení dostavila policejní hlídka, která zjistila, že dveře hlavního vchodu do obecního úřadu Nový Kramolín byly zamčené, vstup byl policistům umožněn po zazvonění. V první místnosti obecního úřadu se nacházela volební komise, v zadní, částečně zděnou příčkou oddělené místnosti, se u stolu s výpočetní technikou nacházela starostka obce. Po sdělení důvodu příjezdu hlídky, sdělil předseda volební komise pan J. M., že ráno při odemykání budovy obecního úřadu požádal starostku, která má od budovy klíče, zda by mohla po skončení voleb přijít na obecní úřad a zprovoznit výpočetní techniku. Po ukončení voleb dne 3. 10. 2020 ve 14.00 hodin řádně zamkli vchod do budovy obecního úřadu, poté se dle předchozí domluvy dostavila starostka, která šla po svém příchodu rovnou ke svému počítači na konci místnosti, kde dotiskla chybějící popisy obálek. Do činnosti volební komise žádným způsobem nezasahovala. 9. Místopředsedkyně volební komise J. S. policistům sdělila, že starostka se do budovy obecního úřadu dostavila až po ukončení voleb v době, kdy z budovy již odešel poslední volič, a to na základě přechozí telefonické domluvy, aby vytiskla chybějící popisy obálek. Při příchodu starostky byla budova obecního úřadu již uzamčena. Po příchodu prošla starostka do zadní části místnosti, kde na počítači vytiskla chybějící popisky obálek; do činnosti volební komise nijak nezasahovala. 10. Starostka obce J. K. policistům sdělila, že na základě žádosti předsedy okrskové volební komise, pana M., a její místopředsedkyně, paní S., přišla po 14. hodině do budovy obecního úřadu, bylo již po skončení voleb, vchodové dveře byly řádně uzamčené, odemkla si svými klíči. V době jejího příchodu se ve volební místnosti už nenacházel žádný volič. Prošla do zadní místnosti, kde je výpočetní technika. Na té vytiskla požadované potisky obálek, nijak do činnosti volební komise nezasahovala. Po vytištění již byla na odchodu, kde ji zastihla policejní hlídka. 11. Policisté dále v záznamu o založení věci uvedli, že v době, kdy se zapisovatel okrskové volební komise, pan Š. L., odebral k výpočetní technice, byla s ním pouze místopředsedkyně komise paní S. Starostka K. se v místnosti již nenacházela, odešla do sousední místnosti. Po celou dobu přítomnosti hlídky se starostka K. nenacházela v místnosti, kde pracovala volební komise, do průběhu činnosti volební komise nijak nezasahovala. Právní úprava 12. Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. platí: „Za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.“ 13. Zvláštním zákonem je v tomto případě zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (dále též: „zákon o volbách do zastupitelstev krajů“). 14. Ustanovení § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, zní: „Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí.“ 15. Podle § 53 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev krajů: „Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.“ Posouzení věci soudem 16. Z citované právní úpravy vyplývá, že návrh na neplatnost hlasování může být úspěšný pouze tehdy, pokud dojde k jeho porušení takovým způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Současné znění příslušných ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev krajů reflektuje cíle novelizace provedené zákonem č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony. Ta totiž podstatným, shora naznačeným, způsobem zpřísnila podmínky pro vyhovění návrhu na neplatnost hlasování. Ve znění před touto novelizací k úspěšnosti návrhu postačilo, „že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování.“ Postačila tedy i pouhá potencialita ovlivnění výsledků hlasování, bez ohledu na její kvalitu, tedy zda se mohlo jednat o ovlivnění hrubé či méně intenzivní. Tyto závěry o zpřísnění podmínek vyhovění návrhu na neplatnost hlasování aproboval ve své rozhodovací praxi i Nejvyšší správní soud, k tomu srovnej jeho usnesení ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33. Intenzita nezákonného jednání musí tedy v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, byly by výsledky hlasování a voleb zcela jiné 17. Zákon tedy předpokládá, že navrhovatel, povinen plnit své povinnosti tvrzení a důkazní [viz § 101 odst. 1 písm. a) a b) a § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s § 64 s. ř. s.] bude nejen tvrdit a prokazovat, že došlo k porušení zákona o volbách do zastupitelstev krajů, ale že takové porušení mělo natolik závažný charakter, že nejenže ovlivnilo výsledky hlasování, ale že toto ovlivnění bylo hrubé. Ani v řízení o návrhu na neplatnost hlasování není soud pomyslným vyšetřovacím orgánem, který by na základě více či méně nekonkrétních tvrzení, domněnek či indicií obsažených v návrhu objasňoval ze své úřední povinnosti, zda se celkový průběh hlasování odehrál lege artis, nebo ne. Je na navrhovateli, aby tvrdil všechny rozhodné skutečnosti, z nichž lze dovodit, že skutečně došlo k takovému porušení zákona o volbách do zastupitelstev krajů, který skutečně ovlivnil výsledky hlasování, a to hrubým způsobem. Svá tvrzení musí navrhovatel doprovodit i důkazními návrhy, kterými mohou být jeho tvrzení prokázána. V opačném případě se uplatní vyvratitelná domněnka, že výsledek hlasování odpovídá vůli voličů. Tento přístup ostatně zaujímá ve svých rozhodnutích i Ústavní soud. K tomu srovnej už např. nález jeho pléna ze dne 26. 1. 2005, č. j. Pl. ÚS 73/04, v němž Ústavní soud uvedl: „Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality.“ 18. V projednávané věci soud především zjistil, že při volbách do zastupitelstva Plzeňského kraje bylo v seznamu voličů okrsku č. 1 Nový Kramolín v okrese Domažlice celkem 174 voličů. Vydaných obálek bylo 61, volební účast činila 35,06 %. Odevzdaných obálek bylo 61, všech 61 hlasů bylo také platných. Tyto údaje byly zveřejněny Českým statistickým úřadem a jsou volně přístupné na internetové stránce www.volby.cz. 19. Dále soud postupoval při přezkumu návrhu dle ustáleného algoritmu přezkumu volebních stížností, který zformuloval Nejvyšší správní soud poprvé v případě řízení o stížnostech na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 (viz usnesení ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12, publikované pod č. 354/2004 Sb. NSS); jedná se však o univerzální postup používaný a použitelný v rámci soudního přezkumu výsledků všech typů voleb. Jeho podstata tkví v postupném posuzování tří podmínek úspěšnosti návrhu, a to:  a) protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev krajů či jiných relevantních právních předpisů, b) existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb a c) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí odpovídat kritériu hrubého ovlivnění výsledků hlasování. Užití tohoto algoritmu je akceptováno i odbornou literaturou (k tomu srovnej: Lukáš Potěšil a kol.: Soudní řád správní. Komentář. 1. vyd. Praha: Leges 2014, str. 838 - 839). 20. Pokud jde o hledisko ad a) tedy porušení některých ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev krajů či jiných relevantních předpisů, je třeba s ohledem na obsah návrhu uvést, že dle § 38 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů platí: „V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření podle § 10 odst. 2 písm. e), zaměstnanci obce zařazení do pověřeného obecního úřadu, kteří mají osvědčení podle § 11 odst. 1 písm. j), členové Státní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise.“ Na základě vyjádření opatřených soudem během řízení je nutno uzavřít, že v době bezprostředně následující po skončení hlasování dne 3. 10. 2020 se v místnosti, ve které mělo pobíhat sčítání hlasů, nacházela po určitou dobu i starostka obce Nový Kramolín paní J. K. a policejní hlídka šetřící navrhovatelovo oznámení o možném porušení zákona o volbách do zastupitelstev krajů, tedy osoby, u nichž nic nesvědčí tomu, že by byly osobami oprávněnými být přítomny při sčítání hlasů v souladu s § 38 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů. Z vyjádření předsedy okrskové volební komise, pana J. M., na druhé straně jednoznačně vyplývá, že žádná z těchto osob se v předmětné místnosti nenacházela v době, kdy došlo k samotnému sčítání hlasovacích lístků. K rozpečetění volební urny, třídění a sčítání hlasovacích lístků totiž došlo až po odchodu starostky i policistů. 21. Za dané situace tedy bylo nutno posoudit otázku, zda přítomností starostky obce Nový Kramolín a policistů prověřujících navrhovatelovo oznámení o možném porušení zákona o volbách do zastupitelstev krajů, došlo k porušení § 38 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů. Soud má za to, že z důvodu ochrany, kterou zákon o volbách do zastupitelstev krajů poskytuje procesu zjišťování volebních výsledků, jehož součástí je i samotné sčítání hlasů, je namístě vykládat pojem „sčítá hlasy“ obsažený v § 38 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů v širším smyslu zahrnujícím časový úsek od uzavření volební místnosti bezprostředně po skončení hlasování ve smyslu § 37 zákona o volbách do zastupitelstev krajů až do ukončení zasedání okrskové volební komise dle § 41 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev krajů. V rámci tohoto časového vymezení totiž dochází k samotnému zjišťování volebních výsledků v příslušném volebním okrsku, resp. jejich právem předepsanému formálnímu zachycení v zápisu o průběhu a výsledku hlasování, případnému odstraňování jeho vad a závěrečné komunikaci výsledků Českému statistickému úřadu, jenž následně vydá pokyn k ukončení zasedání okrskové volební komise. Právě této fázi činnosti okrskové volební komise je tedy nutno poskytnout zvýšenou ochranu, a to i omezením přístupu nepovolaných osob do prostor, kde okrsková volební komise zasedá. 22. Na základě zjištění učiněných v tomto řízení je tedy možno uzavřít, že krátkodobou přítomností starostky obce Nový Kramolín a policistů v místnosti, v níž zasedala okrsková volební komise v době po skončení hlasování, došlo k porušení citovaného ustanovení § 38 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů. V projednávané věci tedy byla splněna podmínka úspěšnosti návrhu na neplatnost hlasování uvedená shora ad a). 23. Tento závěr však již není možno učinit ohledně podmínek úspěšnosti návrhu na neplatnost hlasování ad b) a ad c). Z hlediska podmínky stanovené pod písmenem b) nelze především mít za to, že by mezi touto nezákonností a výsledkem voleb existoval jakýkoliv vztah. Z výsledků hlasování uskutečněného ve volebním okrsku č. 1 v obci Nový Kramolín, jak byly shora reprodukovány, vyplývá, že odevzdáno bylo 61 hlasů při 61 vydaných obálkách, přičemž všechny hlasy byly vyhodnoceny jako platné. Z rozdělení hlasů udělených voliči jednotlivým kandidujícím subjektům v tomto volebním okrsku o žádné manipulaci nic prima facie nesvědčí. Především však ani z žádné výpovědi zachycené ať už Policií ČR v rámci prověřování navrhovatelova oznámení, nebo opatřené v rámci tohoto řízení soudem, nevyplývá, že by kterákoli z těchto osob, tedy ani starostka obce Nový Kramolín, ani členové policejní hlídky, jakýmkoli způsobem do činnosti okrskové volební komise zasahovala. Ze všech výpovědí naopak vyplývá, že starostka obce se do budovy obecního úřadu, v němž se nacházela místnost okrskové volební komise, dostavila po předchozí domluvě se členy okrskové volební komise, aby jim zprovoznila obecní počítač, respektive vytiskla chybějící označníky na úřední obálky. To také učinila, bezprostředně poté byla již z budovy úřadu na odchodu, když byla zastižena policejní hlídkou. Ani v tomto směru tedy nic nesvědčí o navrhovatelem zmiňované obavě o hrubém zásahu do sčítání hlasů neoprávněnou osobou. Totéž platí o činnosti policistů, kteří seznámili členy okrskové volební komise s důvody svého příchodu a vyžádali od nich podání vysvětlení ve smyslu § 61 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jež jsou zachycena v příslušném úředním záznamu, a poté se starostkou obce místnost opustili. 24. Lze tedy konstatovat, že již podmínka úspěchu návrhu na neplatnost hlasování uvedená shora ad b) jednoznačně není v projednávané věci splněna, neboť navrhovateli se nepodařilo prokázat, že by mezi výsledky voleb a krátkodobou přítomností neautorizovaných osob v místnosti, kde okrsková volební komise sčítala hlasy, existovala jakákoli spojitost. S ohledem na to, že aby byl návrh na neplatnost hlasování úspěšný, musely by být splněny všechny podmínky ad a), b) i c) kumulativně, je již na tomto místě nutno uzavřít, že návrh úspěšný být nemohl. Jelikož podmínka stanovená ad c) logicky vychází z podmínky ad b), hodnotí totiž intenzitu zjištěného zásahu způsobeného identifikovanou nezákonností na výsledku hlasování, nezbývá než konstatovat, že ani podmínka úspěšnosti návrhu na neplatnost hlasování ad c) nebyla v této věci splněna. Jelikož nebyl zjištěn žádný vztah mezi nezákonností spočívající v přítomnosti neautorizovaných osob v místnosti okrskové volební komise, není možno hodnotit ani jeho intenzitu. Závěr a náklady řízení 25. Vzhledem k uvedenému soud podle § 90 odst. 3 věty prvé za použití § 78 odst. 7 s. ř. s. per analogiam návrh navrhovatele P. Ch. na neplatnost hlasování ve volebním okrsku 01 v obci Nový Kramolín, okrese Domažlice, v rámci voleb do Zastupitelstva Plzeňského kraje konaných ve dnech 2. a 3. října 2020 výrokem I. tohoto usnesení zamítl. 26. Výrokem II. tohoto usnesení pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 93 odst. 4            s. ř. s.; podle tohoto ustanovení platí, že v řízení o návrhu na neplatnost hlasování nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).   Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu, tj. dnem 29. října 2020 (§ 93 odst. 5 věta druhá s. ř. s.).   Plzeň 29. října 2020 JUDr. PhDr. Petr Kuchynka, Ph.D. v.r. předseda senátu                       Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.