č. j. 33 Ad 8/2022 - 37 ČESKÁ REPUBLKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou v právní věci   žalobce:  A. Ch., nar. X, bytem B.  zastoupený zákonným zástupcem S. Ch., bytem tamže proti   Žalované:        Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 (dále jen MPSV)   o žalobě ze dne 17. 2. 2022 proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 12. 2021, č. j. MPSV 2021/196167-915 takto:   I. Rozhodnutí žalované ze dne 17. 12. 2021, č. j. MPSV 2021/196167-915 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění: I.       Napadená rozhodnutí   1. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Karlových Varech č. j. 225081/21/SO ze dne 27. 9. 2021 byla zamítnuta žádost žalobce o dávku pro osobu se zdravotním postižením příspěvek na zvláštní pomůcku – „Motorové vozidlo“ s odůvodněním, že  s ohledem na závěry posudku posudkového lékaře OSSZ ze dne 7. 9. 2021 se u žalobce sice jedná o těžkou vadu pohybového nebo mentálního systému, ale předmětné postižení není uvedeno v seznamu taxativně vyjmenovaných zdravotních postižení v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb.  o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Nejde o osobu, jež má ve smyslu § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Nejde o těžkou vadu nosného (pohybového) ústrojí uvedenou v písm. a), b), d) až i, l) a m) bodu 1 části I přílohy k citovanému zákonu, nejde ani o mentální postižení uvedené v písm. b) bodu 5 části 1 téže přílohy a nesplňuje proto podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku – „Motorové vozidlo“.   2. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a výše uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno. Podkladem pro rozhodnutí byl posudek o zdravotním stavu žalobce PK MPSV, který byl zpracován na základě doložené zdravotní dokumentace dostatečné pro vypracování posudku o zdravotním stavu žalobce bez jeho osobní účasti. Komise došla k závěru, že žalobce není osobou, jež má ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 a 4 zákona o DOZP, těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nejde o těžkou vadu nosného (pohybového)ústrojí uvedenou v písm. a), b), d) až i, l) a m) bodu 1 části I téže přílohy a tento stav existoval i k datu 18. 8. 2021. PK MPSV byla v souladu s posudkovým hodnocením OSSZ s tím, že z doložených lékařských nálezů vyplývá, že se u žalobce nejedná o zdravotní postižení odůvodňující poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku – na pořízení motorového vozidla, neboť z doložených lékařských nálezů nelze prokázat některé ze zdravotních postižení odůvodňujících přiznání tohoto příspěvku. Žalovaná uvedla, že dodatečně doložený nález (MUDr. P. F.) vystavený pro sociální odbor svádí k názoru, že je napsaný účelově, neboť dle něho došlo k prudkému zhoršení zdravotního stavu. U žalobce se sice jedná o těžkou vadu pohybového systému, ale postižení žalobce není uvedeno v seznamu taxativně vyjmenovaných zdravotních postižení v příloze k zákonu o DOZP a žalobce tak nesplňuje základní zákonnou podmínku pro přiznání uvedené dávky. Žalovaná dospěla k závěru, že PK MPSV v posudku a posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce vycházela z úplné a dostatečné zdravotní dokumentace a byla zohledněna veškerá zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla dle přílohy k zákonu o DOZP a byly zjištěny všechny zdravotní skutečnosti potřebné pro spolehlivý posudkový závěr.   II.   Žaloba   3. Včasnou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 2. 2022 se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované, neboť s jejími závěry vyjádřenými v napadeném rozhodnutí nesouhlasí. Zdůraznil, že k pořadí druhé zprávě FN v Motole ze dne 24. 11. 2021 MUDr. P. F. obsahující závěry z neurologického vyšetření pro sociální odbor se nepřihlíželo z důvodu zmíněné možné účelovosti s ohledem na obsah předchozí zprávy této lékařky, avšak  uvedený rozpor nebyl v posudku, stejně tak jako v napadeném rozhodnutí, nijak vyřešen a bez bližšího odůvodnění či osobního vyšetření posudkovou komisí bylo přihlédnuto pouze k 1. lékařské zprávě MUDr. F. ze dne 11. 5. 2021 a v ní uvedeným údajům.   4. I přes v posudku citovanou definici, že při paréze končetin chybí nebo je těžce narušena opěrná funkce obou dolních končetin a chůze i s vydatnou oporou je prakticky nemožná, došli posudkoví lékaři k závěru, že zdravotní stav žalobce této definici neodpovídá, přestože na jiném místě posudku uvádí, že žalobce stojí a udělá několik kroků pouze a jenom u nábytku. Posudkoví lékaři došli k závěru, že se u žalobce nejedná o parézu, a to aniž by se aktivně zajímali o to, jak dlouho vydrží stát a kolik kroků dokáže udělat (obojí s přidržováním). V posudku nejsou řešeny rozdíly mezi stáním s přidržováním a za pomoci ortéz a stáním s přidržováním jednou rukou, což je velmi rozdílné, stejně tak jako rozdíl mezi procházením se po bytě za pomoci přidržování se za nábytek a schopností udělat několik kroků za pomoci přidržování se za nábytek. S ohledem na to považuje žalobce přijatý závěr za nepřesvědčivý. V posudku uvedené definici parézy se pracuje s údajem o svalové síle, avšak její hodnota nebyla u žalobce zjišťována, alespoň v posudku není zmíněno, proč si posudkový lékař myslí, že dostatečná je.   5. Ostatními zdravotními stavy uvedenými v bodě 5 ve spojení s bodem 1 části I přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen zákona o DOZP) se posudkoví lékaři nezabývali. Zejména se nezabývali otázkou, zda zdravotní stav žalobce neodpovídá zdravotnímu stavu „těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy, přičemž funkčním celkem se rozumí trup, pánev, končetina“. V posudku se má za prokázané, že je u žalobce přítomna hypotonie a hypotrofizace svalstva, přičemž není uváděno, že by se to týkalo svalstva jen na některých částech těla a tato část posudku tedy vyvolává dojem, že je postiženo i svalstvo pánve, trupu, případně dalších částí pohybového ústrojí. Ve spojení s tím, že z lékařské zprávy MUDr. F. ze dne 24. 11. 2021 plyne odkázanost žalobce na invalidní vozík, vyvolává posudek otázku, proč zdravotní stav žalobce neodpovídá právě tomuto zdravotnímu postižení. Posudek se však touto otázkou nezabývá.   III. Vyjádření žalovaného   6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 28. 2. 2022 navrhla, aby žaloba byla zamítnuta jako nedůvodná s tím, že blíže se vyjádří později s ohledem na to, že předmětná spisová dokumentace byla zaslána Rozkladové komisi pro potřeby řízení ve věci pacientskou organizací SMÁci, z.s. podaného podnětu k přezkumu napadeného rozhodnutí.   7. Ve vyjádření doručeném soudu dne 19. 5. 2022 žalovaná uvedla, že uvedenému podnětu ministr práce a sociálních věcí nevyhověl a přezkumné řízení nezahájil. K žalobním bodům sdělila, že v řízení o příspěvcích na zvláštní pomůcky není možné využít institut srovnatelnosti dopadu zdravotního stavu postižení osoby, které není v části I. přílohy k zákonu o DOZP uvedeno, s funkčním dopadem zdravotního postižení, které v dané části přílohy k zákonu o DOZP uvedeno je. Žalovaná odkázala na Instrukci náměstkyně ministryně sekce sociálně pojistných systémů č. 2/2016, v souladu s níž PK MPSV při své činnosti postupuje s tím, že vyhodnotila, že předmětný posudek splňuje atributy dané k tomu, aby jej mohla považovat za dostatečný podklad pro rozhodnutí. K žalobním námitkám týkajícím se specifik zdravotního stavu se blíže nevyjádřila s tím, že pro informace přikládá předmětnou instrukci, v níž jsou jednotlivé zdravotní stavy blíže vysvětleny. Má za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s hmotným i procesním právem a správní řízení netrpí vadami, pro něž by bylo nutno rozhodnutí zrušit a navrhla proto, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. III. Vyjádření žalobce   8. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného dne 1. 6. 2022 uvedl, že se neztotožňuje s tím, že nebyly dány důvody pro pochybnosti o odborném posouzení zdravotního stavu žalobce ze strany PK MPSV a s tím, že posudek splňuje atributy dané k tomu, aby mohl být považován za dostatečný podklad pro rozhodnutí. Dle jeho názoru posudek zcela zjevně nesplňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Posudkový orgán musí spolehlivě zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a posoudit předepsané skutečnosti a posudkově medicínsky se vyrovnat se všemi posudkově významnými údaji uváděnými ve shromážděné podkladové dokumentaci, avšak k tomu nedošlo, když se posudkový orgán odmítl zabývat 2. lékařskou zprávou MUDr. F. ze dne 24. 11. 2021. Dle žalobce sám posudkový orgán uvádí, že rozpor mezi zprávami nebyl nijak vyřešen a vyslovuje vhodnost bližšího odůvodnění nebo osobního vyšetření posuzovaného, avšak správní orgán toto nezohlednil a přesto rozhodnutí vydal. Za situace, kdy uvedený rozpor nebyl vyřešen, posudek nemůže splňovat požadavek úplnosti a přesvědčivosti a k vydání rozhodnutí tak došlo na základě postupu odporujícího zákonným ustanovením. K žalovaným ve vyjádření zmíněnému institutu srovnatelnosti dopadu zdravotního stavu postižení osoby, které není v části I. přílohy k zákonu o DOZP uvedeno, s funkčním dopadem zdravotního postižení, které v dané části přílohy k zákonu o DOZP uvedeno je, žalobce uvedl, že se z jeho strany o takové srovnání nejedná. Dle jeho přesvědčení se v případě žalobce jedná o postižení, které v dané příloze uvedeno je, a to buď pod písm. b) přílohy – funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí (těžká paréza), nebo pod písm. g) přílohy – těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy, funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina.   9. V souvislosti s instrukcí zmíněnou žalovaným žalobce odkázal na její část I., odst. 1) písm. g), kde se mj. uvádí, že se jedná „o kombinaci několika postižení pohybového systému s těžkými funkčními následky na pohyblivost…. nebo těžké dystrofie či atrofie trupového a končetinového svalstva s odkázaností na invalidní vozík a jiné.“ (zvýrazněno žalobcem) „Není-li těžce postižena funkce alespoň jedné dolní končetiny, postižení ostatních systémů zpravidla nemá podstatný vliv na pohyblivost. Odkázanost na vozík pro invalidy musí být dlouhodobá (déle než rok) a je dána pohybovým selháním při chůzi mimo přirozené prostředí (byt, nejbližší okolí bydliště)“. Toto žalobce zcela jistě splňuje, neboť se u něj jedná o těžký stupeň spinální svalové atrofie a svaly celého těla, tedy i trupové, pánevní a končetinové jsou těžce postiženy a odkázanost na invalidní vozík je také jasně doložena. Žalobci proto stále není jasné, proč se tímto bodem posudková komise vůbec nezabývala. Z těchto důvodů má žalobce za to, že je posudek neúplný a nepřesvědčivý a správní rozhodnutí vydané na jeho základě je nezákonné. V. Posouzení věci soudem   10. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.). 11. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Soud ve věci rozhodl bez jednání v souladu s § 51 odst. 2 s.ř.s. a § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.     V. Rozhodnutí soudu   13. Včasnou žalobou ze dne  17. 2. 2022 doručenou soudu dne 22. 2. 2022 se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení napadeného rozhodnutí žalované ze dne 17. 12. 2021 č. j. MPSV-2021/196167-915 a vrácení věci žalované k novému rozhodnutí. Žalobce vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím s odůvodněním uvedeným výše.   14. Z obsahu správního spisu Úřadu práce ČR- Krajská pobočka v Karlových Varech soud zjistil, že podkladem pro vydání prvostupňového rozhodnutí bylo dle jeho obsahu posouzení zdravotního stavu žalobce Okresní správou sociálního zabezpečení Sokolov. Posudkový lékař uvedl, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je spinální muskulární atrofie, typ I.-II. geneticky potvrzená homozygotní delece 7. a 8. axonu SMN1 genu a 3 kopie SMN 2 genu, dle praktika po aplikaci Zolgensmy zlepšení hybnosti dolních končetin,  začal sám sedět, dostane se na čtyři, stojí, udělá několik kroků kolem nábytku, stále ale dominuje hypotonie, chabost DK, chabá kvadruparéza, opoždění PM vývoje, chlapec je i nadále v péči neurologické kliniky v Praze Motole. Dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na mobilitu je dokladován v lékařské zprávě MUDr. J. H. – SOKOLOVSKÝ PEDIATR, s.r.o., 25. 5. 2021, ve zprávách MUDr. F. – FN Motol- Klinika dětské neurologie ze dne 22. 10. 2020 a 11. 5. 2021, v propouštěcí zprávě ADELI s.r.o. Piešťany MUDr. O. 8. 3.-19. 3. 2021.  Dle posudku se sice jedná o těžkou vadu pohybového nebo mentálního systému, ale předmětné postižení není uvedeno v seznamu taxativně vyjmenovaných zdravotních postižení v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb. Nejde tak o osobu, jež má ve smyslu § 9  odst. 2 a odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen zákon),  těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Nejde o těžkou vadu nosného (pohybového) ústrojí, uvedenou v písm. a), b), d) až i), l) a m) bodu 1 části I přílohy k citovanému zákonu, nejde ani o mentální postižení uvedené v písm. b) bodu 5 části I. téže přílohy.   15. Žalobce k odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí přiložil mj. Čestné prohlášení o tom, že s žalobcem se několikrát měsíčně dopravuje do nemocnice a na rehabilitační cvičení a několikrát za rok s ním jezdí na rehabilitační pobyty po celé ČR a na Slovensko. Dále doložil lékařskou zprávu MUDr. J. H., SOKOLOVSKÝ PEDIATR s.r.o. ze dne 11. 10. 2021, v níž je popsán aktuální zdravotní stav žalobce s tím, že zlepšování je velmi pozvolné, pohyb je možný pouze za použití invalidního vozíku, jinak musí být nošený v náručí rodičů. Pouze v domácím prostředí se dokáže pohybovat po čtyřech nebo s dozorem a s oporou, k návštěvám lékařů a rehabilitace je potřebný invalidní vozík.   16. Žalovaná jako odvolací správní orgán si vyžádala u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, (dále jen PK MPSV či komise) posouzení zdravotního stavu žalobce. PK MPSV shledala, že podkladová dokumentace je dostatečná pro projednání věci bez osobní účasti účastníka řízení a na svém jednání dne 8. 12. 2021 posoudila zdravotní stav žalobce a konstatovala, že žalobce není osobou, která má ve smyslu § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb. těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého stavu. Nejde o těžkou vadu nosného (pohybového ústrojí) uvedenou v písm. a), b), d) až i), l) a m) bodu 1 části I přílohy k citovanému zákonu, nejde ani o mentální postižení uvedené v písm. b) bodu 5 části I téže přílohy a tento stav existoval i k datu 18. 8. 2021. Z diagnostického souhrnu vyplývá, že se u žalobce jedná o spinální muskulární atrofii typ I.-II, blíže specifikovanou výše. PK MPSV vycházela při zpracování posudku z dokumentace OSSZ: Lékařského nálezu PLDD MUDr. J. H., Sokolov ze dne 25. 5. 2021, neurologického vyšetření FN v Motole MUDr. J. H. ze dne 20. 10. 2020, MUDr. P. F. ze dne 11. 5. 2021, zprávy z rehabilitačního pobytu MUDr. P. O., dětského neurologa - Adeli Centrum Baby Med Piešťany od 8. 3. 2021 do 19. 3. 2021 a ze zpráv doložených k odvolání: PLDD MUDr. J. H., Sokolov ze dne 11. 12. 2021 a zprávy z neurologického vyšetření FN v Motole MUDr. P. F. ze dne 24. 11. 2021 pro sociální odbor. Z posudkového zhodnocení mj. vyplývá, že dle neurologického vyšetření je u žalobce povšechná hypotrofizace svalstva, sám se posadí, vsedě stabilní, přetočí se na břicho a zpět, zvedne dolní končetiny nad podložku, nadzvedne pánev a posune dolní končetiny, ve visu lehká skolióza Th/L páteře, dextrokonvexní, na břiše zvedne hlavu, dostane se na čtyři. V posudku je konstatováno, že ve zprávě MUDr. F. pro sociální odbor je uvedeno, že je žalobce odkázaný na invalidní vozík, není schopen samostatného stoje a chůze a jsou popsány základní životní potřeby, které nezvládá. Komise konstatovala rozpor mezi nálezem z května 2021 od stejné lékařky a položila otázku, zda stav tak prudce progredoval nebo se jedná o účel. PK MPSV konstatovala, že pro nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku – na pořízení motorového vozidla musí být splněny zákonné podmínky, jež přímo vyjmenovávají zdravotní postižení, která odůvodňují přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla, přičemž z doložených lékařských nálezů tato zdravotní postižení nelze prokázat, a proto nebylo žádosti vyhověno. Z doložených lékařských nálezů dle komise nevyplývá objektivně doložená tíže funkční poruchy odůvodňující nárok na příspěvek na uvedenou pomůcku.   17. Ze zaslaných správních spisů vedených v této věci Úřadem práce ČR- Krajské pobočky v Karlových Varech, kontaktní pracoviště Sokolov a žalovaným vyplývá, že skutečnosti uvedené v napadeném i prvostupňovém rozhodnutí i ve vyjádření žalovaného odpovídají obsahu těchto spisů.   18. Žaloba je důvodná.   19. Podle § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a jeho zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.   20. Zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.   21. Podle části I. bod 5. Přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému, za které se považují   a)      zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a, b), d) až i), l) a m) b)     těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace.   22. Podle části I. (Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku) bod 1. Přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. (Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání) se za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí považuje:  a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše,  b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého  ochrnutí,  d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie)  nebo těžkého ochrnutí,  e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení  hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí,  f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných  kloubů dolních končetin,  g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků  pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem  se přitom rozumí trup, pánev, končetina,  h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud  tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm,  i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování nebo  exartikulace v kyčelním kloubu,   l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování m) anatomické ztráty horních končetin na úrovni obou zápěstí a výše nebo vrozené či získané vady obou horních končetin s úplnou ztrátou základní funkce obou rukou (úchopu a přidržování) závažně narušující posturální funkce těla.   23.  Dle § 4 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením je-li oprávněnou osobou dítě, je orgán příslušný k rozhodování o dávkách povinen při rozhodování o nároku na dávku a její výši vždy sledovat dosažení nejlepšího zájmu dítěte.   24.  V této věci se žalobce podanou žalobou domáhal zrušení napadeného rozhodnutí z důvodů v ní uvedených. Soud na základě všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žaloba proti napadenému rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2021 je důvodná.   25.  Posouzení povahy zdravotního postižení z hlediska splnění podmínek nároku na dávku osobám se zdravotním postižením je věcí odborně medicínskou, k níž správní orgán ani soud nemají potřebné odborné znalosti, proto se vždy obracejí k osobám, které jimi disponují, aby se k těmto otázkám vyjádřily. Pro účely odvolacího správního řízení o přiznání takové dávky posuzuje zdravotní stav občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise, jak vyplývá z § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.   26.  V nyní projednávané věci tak byl pro žalovaného stěžejním důkazem posudek PK MPSV ze dne 8. 12. 2021, podle jehož závěrů nebyl žalobce v rozhodné době osobou, která má ve smyslu § 9 odst.  2  a 4 zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. U žalobce nešlo dle posudku o těžkou vadu nosného (pohybového) ústrojí uvedenou v bodu 1 části I písm. a), b), d) až i), l) a m) bodu 1 části I přílohy k citovanému zákonu ani o mentální postižení uvedené v písm. b) bodu 5 části I téže přílohy. Při vypracování posudku vycházela komise z posudkového spisu OSSZ, kdy zhodnotila v posudku výše uvedené lékařské zprávy a po jejich posouzení neshledala u žalobce takové zdravotní postižení, jež je nezbytnou podmínkou pro přiznání nároku na poskytnutí příspěvku na uvedenou zvláštní pomůcku a z tohoto důvodu po provedeném přezkumu potvrdila rozhodnutí Úřadu práce České republiky, na základě něhož nebyl žalobci příspěvek přiznán.   27.  Soud připomíná, že správní orgán 1. stupně pouze hodnotí, zda byly splněny zákonné podmínky pro přiznání příspěvku, tedy zda žalobce má takové zdravotní postižení, které zákon vyžaduje, aby mu vznikl na příspěvek nárok. V případě, že je proti rozhodnutí ÚP podáno odvolání, posuzuje se zdravotní stav žadatele znovu, tentokrát PK MPSV zřízenou dle zákona (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Její závěr o zdravotním stavu účastníka, tj. žadatele, je pro žalovanou závazný. V rámci řízení před soudem pak soud může pouze přezkoumat, zda rozhodnutí správních orgánů není v rozporu se zákonem a zda netrpí vadami, pro které by bylo možné jej zrušit. V tomto směru může soud přezkoumat, i zda posudek o zdravotním stavu žalobce byl vydán na základě veškerých předložených lékařských zpráv.   28.  Žalobce tvrdil, že jeho zdravotní stav nebyl dle doložených lékařských zpráv, zejména dle 2. lékařské zprávy MUDr. P. F. ze dne 24. 11. 2021 zpracované pro sociální odbor dostatečně a správně zhodnocen tím, že k této zprávě zpracované pro sociální odbor nebylo přihlédnuto.    29.  Z uvedené zprávy, jež byla jedním z podkladů pro zpracování posudku, vyplývá, že žalobce trpí těžkou vadou pohybového ústrojí s odkázaností na invalidní vozík, přičemž jde o poruchu několika funkčních celků pohybového aparátu, u žalobce došlo k těžkému funkčnímu omezení pohyblivosti a orientace, funkční ztrátě dolních končetin. Není schopen samostatné chůze ani samostatného stoje, jedinou možností samostatného pohybu je invalidní vozík, do schodu a ze schodu nevyjde, z postele a židle se nedokáže přesunout bez dopomoci, při pádu se sám nezvedne. Je nutná dopomoc při oblékání a obouvání, provádění hygieny, onemocnění způsobilo, že není schopen vykonávat přirozený pohyb srovnatelný se zdravými dětmi, nezvládne přiměřeně reagovat v obvyklém prostředí, situacích, při nebezpečí, potřebuje vysokou míru dopomoci. V souvislosti s touto zprávou posudková komise uvedla, že svádí k názoru, že je napsána účelově, neboť dle ní došlo k prudkému zhoršení zdravotního stavu a je s přihlédnutím k nálezu od téže lékařky z května 2021 otázkou, zda stav žalobce tak prudce progredoval či se jedná o účel.   30.  V té souvislosti soud konstatuje, že k zodpovězení této otázky, jež je pro posouzení zdravotního postižení žalobce a z něho vyplývajícího nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku nezbytná, však nedošlo. Soud nenachází žalovaným tvrzený rozpor mezi zprávou uvedené lékařky ze dne 11. 5. 2021 a ze dne 24. 11. 2021. Prvá zpráva se soustředí popis výsledků ambulantního vyšetření z téhož dne a popis pohybových schopností žalobce, přičemž zpráva druhá se s ohledem na to, že byla určena pro sociální odbor, soustředí na souhrn a popis důsledků onemocnění žalobce na jeho schopnost pohybu a fungování v běžném životě. Tvrzení uvedené ve druhé zprávě, že u žalobce došlo k těžkému funkčnímu omezení pohyblivosti a orientace a funkční ztrátě dolních končetin, v důsledku čehož není schopen samostatné chůze ani samostatného stoje, dle názoru soudu není v rozporu s obsahem prvé zprávy, v níž je v seznamu používaných zdravotnických pomůcek uveden mj.  mechanický vozík, stojan a ortézy na DK do vozíku. Ani pohybové schopnosti žalobce popsané v první zprávě, a to, že se (ve třech letech svého věku) je schopen přetočit na břicho a zpět, zvednout dolní končetiny nad podložku, nadzvednout pánev a posunout dolní končetiny, na břiše zvednout hlavu, dostat se na čtyři a lézt po kolenou a je schopen stoje a několika kroků u opory, nejsou, dle názoru soudu, v rozporu s popisem jeho omezení z toho vyplývajících uvedených spolu s popisem nutné pomoci druhé osoby ve druhé zprávě. Zároveň popsané pohybové schopnosti žalobce nedokládají, že by byl schopen samostatného stoje a chůze a tudíž nebyl odkázaný na invalidní vozík. Nelze v té souvislosti pominout ani se zprávou MUDr. J. H., že pohyb posuzovaného je možný pouze za použití invalidního vozíku, jinak musí být nošený v náručí rodičů a pohybovat se dokáže pouze po čtyřech a to pouze v domácím prostředí, event. s dozorem a s oporou, jež je v souladu s oběmi lékařskými zprávami.   31.  Pokud posudková komise dospěla k opačnému názoru než soud, tedy shledala rozpor mezi uvedenými zprávami, a v důsledku toho nepovažovala za vyloučené, že druhá zpráva je napsána účelově pro sociální odbor, pak bylo na místě, aby uvedla a odůvodnila, v čem konkrétně tento rozpor shledává a následně jej odstranila nejlépe osobním vyšetřením žalobce či doplněním lékařských zpráv. K tomu však nedošlo a ani napadené rozhodnutí se s existencí a neodstraněním těchto pochybností nijak nevypořádává, pouze je konstatuje. Výše uvedenou námitku žalobce soud s ohledem na tyto skutečnosti shledal důvodnou.   32.  Druhá žalobní námitka mířila proti závěru, že z doložených lékařských nálezů vyplývá, že ačkoli se u žalobce jedná o těžkou vadu pohybového systému, nejedná se o zdravotní postižení taxativně vyjmenované v příloze k zákonu o DOZP a žalobce proto nesplňuje základní zákonnou podmínku pro přiznání uvedené dávky v souvislosti s citovanou definicí funkční ztráty obou dolních končetin na podkladě úplné obrny či těžkého ochrnutí. Žalobce namítá, že v posudku není uvedeno, z čeho je uvedená definice citována ev. zda se jedná o odborný, obecně přijímaný závěr lékařské praxe. Žalobce konstatuje, že ačkoli z citované definice vyplývá, že při paréze (ochrnutí) končetin chybí či je těžce narušena opěrná funkce obou dolních končetin a chůze i s vydatnou oporou je prakticky nemožná, přesto došli posudkoví lékaři k závěru, že této definici zdravotní stav žalobce neodpovídá, ačkoli na jiném místě posudku uvádí, že žalobce stojí jen s oporou a jen s oporou – přidržováním se nábytku - udělá několik kroků. Za této situace je přijetí závěru, že se u žalobce přesto nejedná o parézu, nepřesvědčivé, pokud se posudkoví lékaři nezajímali o to, jak dlouho vydrží žalobce za uvedené dopomoci stát a kolik kroků dokáže udělat. V souvislosti s definováním parézy se navíc pracuje s údajem o svalové síle, avšak její hodnota u žalobce zjišťována nebyla, alespoň v posudku to zmíněno není.   33.  Soud i tuto námitku shledal, s ohledem na lékařské zprávy, jež byly podkladem pro posouzení zdravotního postižení žalobce a s ohledem na obsah definice těžké vady nosného či pohybového ústrojí uvedenou v části I., bod 1 písm. g) přílohy k zákonu o DOZP důvodnou, neboť postrádá odůvodnění závěru posudkové komise, z jakého důvodu se i přes popsaný stav a omezení z něj vyplývající u žalobce nejedná o zdravotní postižení odůvodňující poskytnutí příspěvku na uvedenou zvláštní pomůcku. Z tohoto důvodu pak soud nemohl řádně a přesvědčivě přezkoumat správnost podkladového posouzení zdravotního postižení žalobce, a proto se přiklonil k námitce o dosud nevyčerpávajícím posouzení stavu žalobce. S ohledem na v lékařských zprávách popsaný zdravotní stav žalobce totiž nelze vyloučit, že se o postižení uvedené výše fakticky jedná. V té souvislosti soud odkazuje zejména na, dle žalovaného spornou, zprávu MUDr. P. F. z FN v Motole, kliniky dětské neurologie ze dne  24. 11. 2022, v níž je uvedeno, že se u žalobce jedná o vadu pohybového ústrojí s odkázaností na invalidní vozík, kdy jde o poruchu několika funkčních celků pohybového aparátu.   34.  Žalobce dále ve svém vyjádření ze dne 1. 6. 2022 uvedl, že „sám posudkový orgán uvádí, že rozpor mezi zprávami MUDr. F. nebyl nijak vyřešen a vyslovuje vhodnost bližšího odůvodnění nebo osobního vyšetření posuzovaného, avšak správní orgán toto nezohlednil a přesto rozhodnutí vydal.“ Žalobce však nespecifikoval, kde má být uvedený text obsažen. Lze se proto jen domnívat, že žalobce odkazuje na bod II. vyjádření žalovaného ze dne 28. 2. 2022, v němž však žalovaný pouze cituje argumenty žalobce uvedené v žalobě. Soud ani ve vyjádření žalovaného ani v napadeném rozhodnutí nenalezl žalovanému žalobcem připisované vyjádření o vhodnosti bližšího odůvodnění či osobního vyšetření posuzovaného. S touto argumentací se proto soud ztotožnit nemohl.   35.  Příspěvek na zvláštní pomůcku je poskytován jen osobám se zdravotním postižením, které je podmíněno dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, nikoliv osobám např. s přechodnými poúrazovými stavy nebo vyléčitelnými v řádu několika měsíců. Je přitom zřejmé, že ve zprávách popsaný stav žalobce je dlouhodobý. Žalobce pravidelně rehabilituje a to i mimo své bydliště i území ČR, účastní se hippoterapie, je třeba jej dopravovat na návštěvy lékaře, přičemž je třeba přihlédnout i k místu jeho bydliště s absencí např. městské hromadné dopravy. V té souvislosti je třeba přihlédnout i k dosažení nejlepšího zájmu žalobce, který je dítětem útlého věku, jehož rodiče projevují aktivní zájem o jeho zdravotní stav a vyvíjí aktivní snahu o jeho zlepšení a tedy i zapojení žalobce do běžného života.   36.  Posudky, z nichž žalovaný vycházel, byly vypracovány po jednání komise v řádném složení za účasti odborného lékaře z oboru neurologie, a bylo vycházeno z výše uvedené zdravotní dokumentace. Soud nezjistil, že by nebyly zhodnoceny všechny předložené lékařské zprávy, avšak zejména zpráva ze dne 24. 11. 2021 nebyla zhodnocena dostatečně, když nebylo uvedeno, v čem konkrétně je shledáván rozpor mezi lékařskými zprávami MUDr. F., z jakých konkrétních důvodů je dovozována účelovost druhé ze zpráv a nebylo odůvodněno, z jakých konkrétních důvodů i přes obsah lékařských zpráv nebylo shledáno naplnění obsahu postižení uvedeného výše odůvodňujícího nárok na přiznání zvláštní pomůcky.       37.  Pro uvedenou vadu řízení spočívající v nedostatečném odůvodnění závěrů žalovaného soud žalobě vyhověl a podle § 78 odst. 7 s.ř.s. odst. 1 zákona č. 150 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, aby žalovaná posouzení zdravotního stavu žalobkyně doplnila a znovu rozhodla.       38.  Žalobce měl ve věci úspěch a měl by tak v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení před soudem, avšak žádné náklady mu nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak vyplývá z § 60 odst. 1 s.ř.s. (výrok II. rozsudku).   Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.). Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a nepřípustnost kasační stížnosti je uvedena v § 104 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.    V Plzni dne  18. 7. 2022     Mgr. Jaroslava Křivánková v.r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.