č. j. 57 A 104/2020 - 77                            ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaj), soudce Mgr. Alexandra Krysla a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci   žalobcI:   a) Mgr. S. K. b) Ing. F. K. oba bytem X oba zastoupení JUDr. Šárkou Plocarovou, Ph.D., advokátkou, sídlem Ovocný trh 579/6, 110 00  Praha 1                  žalovanÝ:     za účasti OZNŘ: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni, sídlem Radobyčická 2465/12, 301 00  Plzeň   R. K., bytem X   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.06.2020 č.j. ZKI PL-O-9/144/2020-10 takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Žalobci se žalobou domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25.06.2020 č.j. ZKI PL-O-9/144/2020-10 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný změnil bod 1 výroku rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Klatovy (dále jen „prvoinstanční orgán“) ze dne 13. 2. 2020, č. j. OR-824/2019-404, jímž byla provedena oprava v souboru geodetických informací KN stran parcel číslo Xa, Xb, Xc, Xd, Xe, Xf, to vše v k. ú. X podle výsledku neměřického záznamu č. 755, tak že údaje souboru popisných a geodetických informací v katastru zůstanou beze změny, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu ve smyslu § 36 katastrálního zákona. Dále žalovaný zamítl odvolání žalobců a potvrdil prvoinstanční rozhodnutí v části bodu 2 výroku, jímž  nebyla provedena oprava zobrazení hranic mezi pozemkovými parcelami číslo Xi, Xg, Xh a mezi pozemkovými parcelami Xj a Xh, to vše v k. ú. X, neboť nešlo o chybu v katastrálním operátu ve smyslu § 36 katastrálního zákona. II. Žaloba 2. Žalobci zjistili, že hranice jejich pozemků v k.ú. Hrádek u Sušice jsou posunuty na pěti místech o 5 – 16 metrů oproti původní mapě pozemkového katastru (dále jen „PK“), vždy ve prospěch majitele sousedních pozemků, což přesahuje povolené mezní odchylky. V případě hranice parcely č. Xa je rohový sloupek u cesty postavený na základě vytyčení v roce 1993, posunut vůči digitální katastrální mapě (dále jen „DKM“) o 10,5 m a vrata a příjezdová komunikace jsou posunuty o 16,5 m (posunutí 10,5 + 6 m z vymazané hranice v BPK). Hranice parc č. Xa má být přímo připojena k hranici cesty 1270/2 u rohového sloupku. Hranice s parcelou Xc je posunuta o 8 m. Celá hranice byla posunuta na základě použití chybného geometrického plánu ZPMZ 182. Hranice mezi parcelami Xi a Xg je posunuta o 3 – 8,5 metrů. Hranice mezi parcelami č. Xi a č. Xc je posunuta o 2–5 m. Hranice mezi parcelami Xj a Xg je posunuta o cca 5 metrů. Posunutí hranic u parcely Xj a Xi dokládá i porovnání s geometrickým plánem vypracovaným Ing. Brůhou, který byl objednán několik měsíců před vytvořením DKM. Parcela Xh byla vytvořena dle názoru žalobců z pozemku parc č. Xi a parc.č. Xj ve vlastnictví žalobců. V červnu 2019 se proto žalobci domáhali u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy (dále jen „ KÚ“) opravu chyby v katastru nemovitostí. KÚ ve svém rozhodnutí ze dne 1.2.2020 č.j. OR-824/2019-404 konstatoval, že polohové odchylky jsou příliš velké a opravil hranici parcely č. Xa o 2,28 m. Vzhledem k tomu, že v daném místě je hranice posunuta dle BPK o 16 m, podali žalobci odvolání. Na základě odvolání Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Plzni (dále jen „ZKI“) rozhodl dne 25.6.2020 pod č.j. ZKI-O-9/144/2020-10, že se nejedná o chybu v katastrálním operátu. Na podporu svého rozhodnutí předložil soutisk map DKM s upravenou mapou BPK Inspektorátem předložená mapa BPK je oproti originálu mapy vydané katastrálním úřadem opakovaně žalobcům, upravena následně: je vymazána červeně označená hranice o rozdělení parcely Xc, hranici mezi body 4 a 5 dle přiložené mapy BPK je změněna o délku 5 m. Vzdálenost v originální PK mapě 88 m. Vzdálenost v originální mapě BPK 89 m. Vzdálenost v mapě PK předložené ZKI 82,5 m. Hranice mezi body 6 a 7 dle přiložené mapy BPK je změněna o délku 4,9 – 6 m. Vzdálenost v originální PK mapě 122,4 m. Vzdálenost v originální mapě BPK 124 m. Vzdálenost v mapě PK předložené ZKI 117,5 m - mapa BPK je orientována dle zákresu DKM a nikoliv podle identických bodů v terénu. Ze shora uvedeného je zřejmé, že KÚ, jakož i ZKI pracují s upravenou mapou PK, která se výrazně liší od originální mapy PK několikráte vydané KÚ žalobcům a která je jako originál uložena v archivu KÚ. Žalobci žádali ZKI, aby pracoval s originálem mapy PK a porovnal ji ve stejném měřítku s upravenou mapou BPK, se kterou KÚ i následně ZKI pracovali. K tomuto však nikdy nedošlo. Pro demonstraci provedli soutisk mapy předloženou ZKI s originální mapou BPK žalobci. Při kontrole hranic okolních parcel žalobci zjistili, že je posunuta i hranice sousední parcely č. Xk o 10 m a hranice parcely č. Xl, která má hranici souběžnou s parcelou č. Xa, je též posunuta o 5 m, v důsledku čehož není posunutí hranic u parcel č.Xa a č. Xi okamžitě markantní. Při zaměřování identických bodů v terénu soudním znalcem Ing. Čadou, žalobci zjistili, že východní hranice parcely č. Xl je posunuta o 5 metrů od původního historického bodu v terénu (tento mezník je zobrazen v původní PK mapě i BPK ). Vzdálenosti tohoto bodu žalobci měřili pásmem od rohového sloupku oplocení a zjistili, že původní sloupek oplocení je 10,68 m od rohu současné hranice v DKM. Souřadnice tohoto bodu dle zaměření: Y 822458,78, X 1124593,27. Posunutí hranice ve východní části parcely č. Xm potvrzuje též, že parcela č. Xn je vysunuta z obrysu současné parcely směrem ven o 2,3 m. V západní části parcely č. Xm a Xl KÚ zcela změnil hranice, aby znemožnil porovnat posunutí hranic a hranice je zobrazena v rozporu se zákresem hranice v PK mapě i mapě BPK. Též žalobci zjistili, že hranice parcely č. Xo je posunuta o 4 – 5 metrů vůči poloze historické zídky (měřeno ve směru posunutí map). K prokázání svých tvrzení a k ověření průběhu hranic pozemků žalobců žalobci navrhují, aby soud jmenoval znalecký ústav z oboru geodézie a kartografie za účelem vyhotovení znaleckého posudku. S ohledem na nepodjatost žádá o ustanovení ústavu mimo Plzeňský kraj. Díky shora uvedeným posunutím hranic se dostala na sousední pozemek příjezdová komunikace žalobců, vrata na pozemek žalobců a další příslušenství jako hráz rybníka, propustek a strouha odvádějící vodu z pozemku žalobců. 3. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí odvolává na chybný ZPMZ 182, přičemž však již v roce 2009 KÚ v Sušici sdělil, že hranice v DKM neodpovídá souřadnicím v ZPMZ 182, a proto vytvořil ZPMZ 470, kde použil souřadnice uvedené v ZPMZ 182. V důsledku tohoto kroku však došlo k opětovnému posunutí hranice o dalších 5 metrů. V létě 2009 KÚ v Sušici informoval, že při tvorbě DKM vytvořil hranici na základě chybného ZPMZ 182, přičemž transformaci provedl v rozporu s předpisy, protože použil pouze 3 identické body, které nepokrývají celé bodové pole parcely č. Xa a jsou v jednom směru od stanoviště. ZPMZ 182 obsahuje také chybné zobrazení budov na parcele č. Xa, které neodpovídá skutečnosti v dané době (neodpovídají rozměry budov). Geometrický tvar a poloha parcely Xa neodpovídá vytyčení z roku 1993, tj. ZPMZ 182 neodpovídá skutečnému průběhu hranice v terénu. ZPMZ 182 je chybně připojen k souřadnému systému JTSK, je připojen na chybný roh sousední budovy. Původní majitelka pozemků žalobcům nyní též písemně potvrdila, že podpis na ZPMZ 182 není její a někdo listinu jejím jménem podepsal. Tato skutečnost doposud nebyla žalobcům známa. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že při činnosti KÚ došlo ke zjevné chybě, kdy byla z PK, se kterou pracoval jako s podkladem pro DKM, zcela vypuštěna červeně označená hranice rozdělení parcely Xc a bylo pracováno s geometrickým plánem č. 182-20/93, jehož ZPMZ nepodepsala paní P., tj. nemůže se jednat o originální dokument, nýbrž dokument upravený. Tato skutečnost přispívá k názoru žalobců, že s geometrickým plánem bylo úmyslně manipulováno ve prospěch sousedních pozemků ve vlastnictví v té době pana L., který dříve také pracoval v geodetické firmě SORS s.r.o., která sídlila v budově Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště v Sušici. Žalobci proto požadují po zrušení napadeného rozhodnutí, aby bylo postupováno při odstranění chyb katastrálního operátu tak, že nebude pracováno s chybným nebo záměrně zkresleným ZPMZ 182, hranice se opraví podle původní (originální, nepozměněné) mapy BPK s orientací dle identických bodů v terénu, tj. horní sloupek oplocení parcely Xa souřadnice X, rohový bod u parcely č Xl souřadnice X, souřadnice X a podpůrně se využije nabývacích titulů založených ve sbírce listin, tj. zejména v nich uvedených výměr pozemků. Dohoda s majitelem sousedního pozemku je vyloučena. Proto je podaná žaloba jediným právním prostředkem umožňujícím se domáhat nápravy.  III. Vyjádření žalovaného k žalobě 4. Žalovaný úvodem svého vyjádření shrnul dosavadní průběh správního řízení, resp. obsah napadeného rozhodnutí a uvedl, že Ve svém žalobním návrhu ze dne 25. 8. 2020 žalobci požadují zrušení rozhodnutí ZKI v Plzni ze dne 25. 6. 2020 č.j. ZKI PL-O-9/144/2020-10, nicméně nespecifikují, v čem dle jejich názoru spočívá nezákonnost zmíněného rozhodnutí, resp. s kterými konkrétními ustanoveními právních předpisů je napadené rozhodnutí v rozporu. 5. Žalobci v žalobě uvádí v podstatě totožné nebo obdobné námitky, jaké uváděli již v průběhu prvoinstančního i odvolacího řízení. Tyto námitky jsou podrobně vypořádány v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, na které ZKI v Plzni primárně odkazuje. 6. V úvodu žaloby žalobci uvádí výčet údajných posunů hranic pozemků na pěti různých místech o velikostech v rozmezí 2 až 16,5 m. Společným charakteristickým znakem namítaných posunů je skutečnost, že žalobci srovnávají stav hranic (popř. bodů) v terénu, o nichž se domnívají, že by měly odpovídat hranicím pozemků evidovaných v katastru v podobě parcel, se zobrazením hranic parcel v katastrální mapě, popř. v mapách dřívějších pozemkových  evidencí (navíc bez doložení transformace těchto mapových podkladů do S-JTSK). K tomu žalovaný uvádí, že žalobcům bylo opakovaně vysvětlováno, že v předmětném řízení o opravě chyby dle § 36 katastrálního zákona nelze řešit nesoulady zobrazení hranic v katastrální mapě oproti stavu v terénu jen na základě tvrzení samotných žalobců o poloze těchto hranic v terénu, pokud není současně identifikován zřejmý omyl při vedení a obnově katastru. Argumentace žalobců geometrickým plánem vypracovaným Ing. B. je irelevantní, neboť se nejedná o výsledek zeměměřické činnosti ve smyslu § 74 odst. 1 písm. c) katastrální vyhlášky využívaný pro účely katastru, a zákres hranic z mapy PK je tak v dokumentaci pouze orientační (podrobněji v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí). Mylná je i domněnka žalobců, že parcela č. Xh byla vytvořena z p.č. Xj a Xi v jejich vlastnictví. Z podkladů doložených ve spisech prvoinstančního i odvolacího řízení jednoznačně vyplývá, že tato parcela je částí původní parcely PK č. X (podrobněji vysvětleno v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí). 7. Žalobci dále opakovaně tvrdí, že došlo k záměrným úpravám mapy PK. Konkrétně v žalobě uvádí, že inspektorátem předložená mapa BPK je oproti originálu mapy vydané katastrálním úřadem opakovaně žalobcům, upravena následovně..., a následně uvádí výčet konkrétních úprav originálu mapy PK, například, že je vymazána červeně označená hranice o rozdělení parcely Xc. K tomu je nutno především uvést, že žalobci za originál mapy PK opakovaně mylně označují kopii pracovního mapového podkladu dle § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 327/1998 Sb., který byl vyhotoven jako kopie map dřívější pozemkové evidence v měřítku katastrální mapy (v daném případě v měřítku 1:2000), a to pro potřeby vedení a aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek. Tento pracovní mapový podklad bývá též označován jako „kroužková mapa“. Žalobci uváděná červeně označená hranice byla do kroužkové mapy vyznačena pouze přibližně a pouze pro výše zmíněné potřeby, a nikdy se proto nejednalo o platnou hranici katastrální mapy ani map dřívějších pozemkových evidencí. Zobrazení polohopisu mapy PK v kopii kroužkové mapy je ovlivněno několikanásobným kopírováním, navíc se změnou měřítka (skutečný originál mapy PK byl vyhotoven v měřítku 1:2880), a proto je tento podklad nevhodný pro posouzení geometrického a polohového určení nemovitostí v katastru. Uvedené skutečnosti jsou žalobcům známy, neboť byly s Ing. K. konzultovány v rámci jeho seznámení s podklady pro žalobou napadené rozhodnutí, k němuž se dostavil na ZKI v Plzni dne 5. 5. 2020. Na základě jeho požadavku při tomto ústním jednání ZKI v Plzni následně doplnil spis o porovnání délek odměřených z mapy PK (měření bylo provedeno na originálu mapy PK v papírové podobě v měřítku 1:2880, uloženém na KP Klatovy) s délkami nejprve odměřenými z rastrového obrazu mapy PK a poté z DKM (viz položka č. 7 ve spisu odvolacího řízení). Skutečnosti ohledně kroužkové mapy a údajných úprav originálu mapy PK jsou také podrobně vysvětleny v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, a je tudíž zřejmé, že opakované používání výrazu „originál mapy PK" v žalobě v souvislosti s kopií kroužkové mapy je ze strany žalobců ryze účelové. 8. V žalobě jsou zmíněny také údajné posuny hranic u dalších parcel, které však nebyly v předmětném řízení o opravě chyby řešeny, a jejich uvedení v žalobě je tak podle názoru ZKI v Plzni bezpředmětné. Opět se jedná pouze o porovnání stavu v terénu se zobrazením v mapě PK (bez bližší specifikace, jakým způsobem byla mapa PK transformována do S-JTSK). Žalobci opakovaně brojí proti využití měřických údajů ze záznamu podrobného měření změn č. 182 pro geometrické a polohové určení pozemku p.č. Xa, přičemž v žalobě uvádějí jednotlivé informace vytržené z kontextu. Ohledně této problematiky ZKI v Plzni opět odkazuje především na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, kde je vývoj situace ohledně geometrického a polohového určení pozemku p.č. Xa uceleně popsán, a to včetně odkazů na související předešlá řízení vedená u tehdejšího KP Sušice, KP Klatovy, ZKI v Plzni, Krajského soudu v Plzni a Nejvyššího správního soudu v Brně. V případě potřeby ZKI v Plzni může soudu předložit příslušný spisový materiál. 9. V žalobě jsou dále uvedeny souřadnice S-JTSK (Y, X) dvou bodů, které žalobci požadují využít pro odstranění chyb katastrálního operátu, aniž by však specifikovali jejich původ a relevanci pro jejich využití v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. Pravděpodobně se opět jedná pouze o zaměřené body v terénu, o nichž jsou žalobci přesvědčeni, že leží na hranicích jejich pozemků, což však samo o sobě není důvodem pro provedení opravy dle § 36 katastrálního zákona. Oprava geometrického a polohového určení dle skutečného průběhu hranic v terénu by byla možná jedině v případě postupu podle § 44 odst. 3 katastrální vyhlášky, tedy na základě nově předloženého výsledku zeměměřické činnosti a písemného prohlášení vlastníků dotčených pozemků, že hranice nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna. O této možnosti byli žalobci opakovaně informováni (naposledy v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí). V závěru žaloby žalobci nicméně uvádí, že dohoda s majitelem sousedního pozemku je vyloučena, z čehož vyvozují, že podaná žaloba je jediným právním prostředkem umožňujícím se domáhat nápravy. S tímto názorem žalobců ZKI v Plzni nemůže souhlasit, neboť sousedské spory spočívající v právní nejistotě ohledně průběhu hranic pozemků v terénu je možno řešit v občanskoprávním řízení, což by bylo jistě vhodnější než podání správní žaloby proti předmětnému rozhodnutí ZKI v Plzni. IV. Replika žalobců 10. K vyjádření žalovaného žalobci poznamenávají, že nezákonnost rozhodnutí katastrálního úřadu spočívá zejména v užití záznamu podrobného měření změn č. 182, resp. geometrického plánu č. 182-20/93. O správnosti údajů uváděných v ZMPZ č. 182, který je i nyní podkladem pro rozhodnutí katastrálního úřadu, byly pochybnosti již dříve. Žalobci však zjistili některé zjevné rozpory až v průběhu soudního řízení, na něž odkazuje žalovaný. Výsledek tehdejšího soudního řízení byl proto v mnohém ovlivněn tím, že soud i kasační soud nemohli přihlížet k tvrzením učiněným až po lhůtě pro podání správní žaloby (sp.zn. 30 A 18/2010). Žalobci odkazují na znalecký posudek předložený v rámci tohoto sporu, který výslovně upozorňuje na nedostatky ZPMZ 182 a pokládá tento záznam za nedůvěryhodný. 11. Žalobci však až nyní zjistili, že geometrický plán č. 182-20/93 zjevně dokonce není originální dokument, nýbrž dokument někým upravený, jelikož ZPMZ nepodepsala paní P., tj. tehdejší vlastník. Podkladem pro rozhodnutí žalovaného i katastrálního úřadu je tedy neoriginální dokument, který někdo účelově změnil. Toto však je zřejmě žalovanému zjevné, protože se k této skutečnosti ve svém podání ani okrajově nevyjádřil. Na druhou stranu však několikráte potvrdil, že ZPMZ 182 je skutečně původním podkladem pro rozhodnutí. Užití upraveného / zfalšovaného dokumentu je tedy zřejmou chybou. Nelze snad ani předpokládat, že by takovýto dokument užívali pracovníci katastrálního úřadu vědomě opakovaně a nejednalo by se o pouhou chybu, ale úmysl. 12. Žalobci nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že katastrální úřad může vydat při úhradě správního poplatku opakovaně, a to v rozmezí více než deseti let kopii, jiné než originální mapy, resp. poskytne opakovaně kopii jakési nezávazné mapy s libovolnými zákresy pracovníka katastrálního úřadu. I pokud by byla žalobci předložena „kroužková mapa“ s přibližným znázorněním červené hranice, jen těžko se tím vysvětlí úplná absence této hranice v mapách předkládaných následně v rámci řízení žalovaným. 13. Katastrální úřad předkládal žalobcům soutisk map BPK s aktuální mapou katastru KM, na kterém dokazoval správnost současných hranic v katastrální mapě. Vedoucí dokumentace KÚ pro Plzeňský kraj, KP Klatovy Ing. H. žalobce ujišťoval, že mají v počítačích naskenovanou platnou mapu BPK, kterou porovnávají s aktuální mapou DKM. Vzhledem k tomu, že měl ve složce mapu BPK v listinné podobě (dle chápání žalobců původní podklad pro převedení do elektronické formy, se kterou nyní katastrální úřad pracuje), vyžádali si od něj žalobci kopii této mapy. Tato mapa a mapa zanesená v počítači však sobě neodpovídají, jak žalobce srovnáním map zjistil, a sice ani při zohlednění možných odchylek. Až do předložení soutisku map katastrálním úřadem neměli žalobci vědomost o tom, že katastrální úřad pracuje s jinou mapou BPK na místo s mapou, jejíž kopii jim opakovaně vydával. Toto zjištění se nyní žalovaný snaží zlehčovat uvedenou argumentací o existenci „kroužkové mapy“. Není však přípustné, aby jeden katastrální úřad pracoval s dvěma odlišnými verzemi map, resp. jeden typ předával veřejnosti a druhý typ používal k vlastní činnosti. 14. Žalobci chápou snahu žalovaného přesunout spor do občanskoprávní roviny, ale nelze spravedlivě požadovat, aby občan na své náklady a na úkor sousedských vztahů řešil chybu způsobenou činností správního orgánu, a to navíc v případě, kdy užitím upravených podkladů došlo k faktickému posunu hranic ve velkém rozsahu u velkého počtu parcel. Žalobci proto plně trvají na svém žalobním návrhu. V. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 15. OZNŘ uvedla, že v žalobě ji velmi překvapilo tvrzení, že „Dohoda s majitelem sousedního pozemku je vyloučena.“ Prohlašuje, že žádný návrh na dohodu jí nebyl ze strany manželů K. učiněn. Manželé K. si pouze činí na část jejích pozemků nárok a znepříjemňují jí život snahou bránit mi tyto pozemky používat. OZNŘ se domnívá, že projevuje dobrou vůli už tolerováním skutečnosti, že příjezdová cesta k jejich domu a hráz jejich rybníka je na jejím pozemku. Na jejím pozemku mají žalobci rovněž výpusť z rybníka. Nikdy za toto nežádala žádnou kompenzaci. VI. Ústní jednání 16. Účastníci setrvali na svých dosavadních argumentech. VII. Posouzení věci soudem 17. V souladu s § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) vycházel soud při přezkoumání napadených rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadená rozhodnutí přezkoumal v mezích včas uplatněných žalobních bodů. VIII. Rozhodnutí soudu 18. Žaloba není důvodná. 19. Soud úvodem předesílá, že formulace žalobních bodů v žalobě se z valné většiny shoduje s argumentací, kterou žalobci uplatnili v odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí. Na obsah odvolacích námitek reagoval žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž v této souvislosti soud konstatuje, že žalovaný tak učinil precizním způsobem, když podrobně a pečlivě uvedl logické důvody, jež vyvrátily jednotlivá tvrzení žalobců obsažená v odvolání. Žalovanému tedy nebylo třeba cokoliv vytknout, a soud tak v tomto směru plně odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí [k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, čj. 8 Afs 75/2005-130 (k dispozici na www.nssoud.cz), podle kterého „(…) je-li rozhodnutí žalovaného správního orgánu řádně odůvodněno, je z něho zřejmé, proč žalovaný nepovažoval právní argumentaci účastníka řízení za důvodnou a proč jeho odvolací námitky považoval za liché, mylné nebo vyvrácené, shodují-li se žalobní námitky s námitkami odvolacími a nedochází-li krajský soud k jiným závěrům, je přípustné, aby si krajský soud správné závěry se souhlasnou poznámkou osvojil.“]. 20. Při posouzení věci soud vycházel z § 36 odst. 1 katastrálního zákona, podle něhož platí, že „na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly  a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.“ 21. Dané zákonné ustanovení je rozvedeno § 44 odst. 2  a 3 vyhlášky č. 357/2013 Sb. (dále jen „katastrální vyhláška“), podle níž „chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.“ Dále vyhláška stanoví, že „chybné geometrické a polohové určení, které vzniklo nepřesností při podrobném měření a zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, nejde-li o případy podle odstavce 2, opraví katastrální úřad na základě a) výsledku zeměměřických činností, který je využíván pro vyznačení příslušného předmětu polohopisu do katastrální mapy, a b) písemného prohlášení vlastníků pozemků, že hranice pozemků nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna.“ 22. Již ze samotného porovnání právě citovaných ustanovení s tvrzeními žalobců obsaženými v žalobě, podle nichž je nezákonnost napadeného rozhodnutí způsobena vadami geometrického plánu č. 182-20/93,  je na první pohled zřejmé, že žalobci nemohou mít v nyní projednávané věci v řízení podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona úspěch. Katastrální zákon, resp. vyhláška upravují dvě možné situace. Za prvé možnost opravy chyby v katastru vzniklé „zřejmým omylem“, za druhé opravu „nepřesnosti měření“, resp. „zobrazení předmětu měření v katastrální mapě“. 23. Je třeba si uvědomit, že k opravě „zřejmého omylu“ nebyl v posuzovaném případě žádný prostor, neboť žalobci žádnou chybu v katastru netvrdili. Jak již bylo uvedeno shora, žalobci napadají nesprávnost samotného geometrického plánu č. 182-20/93, který představuje původní výsledek zeměměřičské činnosti ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) katastrální vyhlášky („původním výsledkem zeměměřické činnosti výsledek zeměměřických činností, který byl podkladem pro zápis platného geometrického a polohového určení“). Z právě uvedeného je tedy zcela zřejmé, že žalobci se v tomto směru naprosto míjejí s povahou řízení, které slouží k odstranění nesouladu mezi původním výsledkem zeměměřičské činnosti a stavem katastru nemovitostí, který mohl vzniklou například pochybením pracovníka katastrálního úřadu (pro podrobné vymezení pojmu „zřejmý omyl“ lze odkázat například na rozsudek ze dne 17. 1. 2008, č. j. 1 As 40/2007 – 103, publ. pod č. 2098/2010 Sb. NSS). V žádném případě však nemůže být tímto postupem zpochybňována samotná správnost geometrického plánu - původního výsledku zeměměřičské činnosti. 24. Výtky žalobců vůči geometrickému plánu spadají na první pohled do kategorie nesprávného „zobrazení předmětu měření v katastrální mapě“ ve smyslu § 44 odst. 3 katastrální vyhlášky. Ani toto ustanovení však na projednávanou věc nedopadá, neboť k jeho aplikaci je nezbytné mj. prohlášení všech dotčených vlastníků o nespornosti hranice pozemků, která má být dotčena opravou. Tato podmínka splněna není, naopak z žalobních tvrzení je zřejmé (viz argumentace žalobců o údajném zfalšování geometrického plánu, o komplotu se stanovením hranice ve prospěch  pana L., tvrzení opírající se o domnělé historické hranice apod.), že nejde o řešení určité technické (nesporné) otázky, ale o stanovení hranice mezi pozemky žalobců a OZNŘ, tj. o spor o vlastnické právo, k jehož řešení nemá pravomoc žalovaný správní orgán, ale civilní soud, například cestou žaloby na určení existence tvrzeného práva. 25. Žalobu soud shledal nedůvodnou, proto je podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.   IX. Náklady řízení 26. Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, když měl ve věci plný úspěch. Jelikož se však žalovaný práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, rozhodl soud, že právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřísluší. 27. Osobě zúčastněné na řízení rovněž nenáleží právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí soud neuložil povinnost, v souvislosti s níž by jim jakékoli náklady vznikly (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň dne 29. března 2022 Mgr. Lukáš Pišvejc v.r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.