č. j. 57 A 137/2021 - 36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaj), soudce Mgr. Aleše Smetanky a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci   žalobce:   F. H.   proti   žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Horní Slavkov sídlem Hasičská 785, 357 31  Horní Slavkov   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované v řízení o stížnosti žalobce proti rozhodnutí č. j. VS106415/ČJ-2021-800832 (resp. VS 108415/ČJ-2021-800832) takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Nečinnost žalované 1. Žalobce se žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalované v řízení o jeho stížnosti proti rozhodnutí ze dne 24. 6. 2021 o uložení kázeňského trestu 5 dnů umístění do uzavřeného oddělení s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů PZ nepodmíněně. Předmětné rozhodnutí o uložení kázeňského trestu by mělo být označeno číslem jednacím uvedeným v hlavičce tohoto rozsudku v závorce, aby odpovídalo číslům jednacím na předchozích listinách ve spisu a na spisovém přehledu. Ze spisu je nicméně patrné, že číslice 6 byla opravena až dodatečně ručně, proto soud výše uvádí obě v úvahu přicházející čísla jednající. II. Žaloba 2. Žalobce uvedl, že dne 24. 6. 2021 bylo rozhodnuto o uložení kázeňského trestu za údajně spáchaný kázeňský přestupek. S rozhodnutím byl žalobce seznámen dne 24. 6. 2021 a téhož dne proti němu podal písemně stížnost a podstatné důvody stížnosti žalobce uvedl do písemného vyhotovení rozhodnutí do kolonky k tomu určené na str. 2. 3. Ke dni podání žaloby nebylo o žalobcově stížnosti nijak rozhodnuto. Svou nečinností žalovaná zasahuje do subjektivních práv žalobce včetně práv ústavně garantovaných. Žalobce navrhl, aby soud žalované uložil povinnost rozhodnout o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu ze dne 24. 6. 2021. III. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobce byl dne 24. 6. 2021 seznámen s rozhodnutím o uložení kázeňského trestu v rámci kázeňského řízení. Téhož dne se vyjádřil a pravděpodobně písemně doplnil své vyjádření k řízení, avšak nikoliv k samotné podstatě kázeňského provinění, které bylo předmětem řízení. Jeho vyjádření bylo obecné povahy směřující proti jiným skutečnostem, které s vlastním řízením nesouvisely, a směřovalo obecně proti systému kázeňského řízení a kázeňskému trestání jako takovému. 5. Spisový materiál dále obsahuje záznam ze dne 29. 6. 2021 v tom smyslu, že se nejedná o stížnost ve smyslu zákona a písemné vyjádření žalobce nemá charakter stížnosti, resp. že stížnost nebyla podána ve stanovené lhůtě. Kázeňské řízení tak bylo skončeno a uložený kázeňský trest byl vykonán. Z toho důvodu nelze hovořit o nečinnosti žalované. IV. Replika žalobce 6. Podle podané repliky žalobce došel k přesvědčení, že po ústním poučení posoudil svůj podpis na listu 4, str. 2, případně své vyjádření z téhož dne (24. 6. 2021) jako podání stížnosti proti uložení kázeňského trestu. Z těchto důvodů poté bezúspěšně vyčkával na vyřízení stížnosti. Poté, co bylo žalobci sděleno, že žádné řízení o stížnosti neprobíhá, podal tuto žalobu. V. Posouzení věci soudem 7. V souladu s § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) rozhodoval soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. 8. O podané žalobě soud rozhodoval bez nařízení ústního jednání, neboť s tím oba účastníci výslovně souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). VI. Rozhodnutí soudu 9. Soud neshledal žalobu důvodnou. 10. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 11. Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu slouží účastníkům správního řízení v případě, že správní orgán nedodrží lhůtu pro vydání rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, kterou stanoví právní předpis. Aby mohl být správní orgán nečinný, musí probíhat správní řízení. Správní řízení není nahodilým nebo bezúčelným procesem, představuje určitou souslednost postupů, které vedou od zahájení řízení až k vydání rozhodnutí, jež je cílem každého správního řízení. 12. Žalobce v projednávané věci tvrdil, že k zahájení řízení došlo podáním stížnosti proti rozhodnutí ze dne 24. 6. 2021. Z obsahu spisu poskytnutého žalovanou soud zjistil, že rozhodnutí o uložení kázeňského trestu ze dne 24. 6. 2021, č. j. VS 108415/ČJ-2021-800832, na rubu (tedy na str. 2) obsahuje poučení o právu podat stížnost, dále údaj o tom, že rozhodnutí bylo oznámeno a doručeno dne 24. 6. 2021, a podpis žalobce. Pod čarou je uveden text „Stížnost proti rozhodnutí podána dne: …“ a „Podstatné důvody stížnosti:“. Prostor vedle těchto textů a pod nimi zůstal prázdný. 13. Žalobce v žalobě uváděl, že stížnost podal a podstatné důvody stížnosti uvedl do kolonky k tomu určené. To má však soud s ohledem na obsah listin založených ve spisu za vyvrácené. Spis sice obsahuje vyjádření žalobce ze dne 24. 6. 2021, nicméně s ohledem na nadpis, pod kterým bylo vyjádření uvedeno („Vyjádření odsouzeného před rozhodnutím o uložení kázeňského trestu ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich…“), nelze ani toto vyjádření považovat za stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu. Protože žalobce nepodal stížnost, nebylo zahájeno správní řízení, a žalovaná nemohla být nečinná, neboť nebyla povinna vydat jakékoli správní rozhodnutí. 14. Soud tudíž podle § 81 odst. 3 s. ř. s. žalobu pro nedůvodnost zamítl. VII. Náklady řízení 15. Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. by měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, která měla ve věci plný úspěch. Žalovaná nicméně výslovně uvedla, že nepožaduje náhradu nákladů řízení, a proto  náhrada nákladů řízení nepřísluší žádnému z účastníků.   Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 28. února 2022 Mgr. Lukáš Pišvejc v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.